Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ZÁBAVA: Silvestr s tajemstvím
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
veram 31.12.2007 9:06ohlédnutí za rokem Kometáři si letos libovali! Zvířetníci, mějte krásné rozloučení se starým a hezky přivítejte nový rok! |
|
|
Fallowa 31.12.2007 8:50Re: který strašidlo... Mňam,takovej domácí sulc miluju |
,ale já to fakt nebyla
- mám to z Prahy trochu zruky.|
|
Medvídek 31.12.2007 8:46:o) Ale to je milý, já horrory rád. Starý zámek, dříve hrad. Známe se s kastelánem, nechá nás přespat i když nerad a trochu prostestuje. Hluboko v noci dunivé rány a tichý pláč malého dítěte. Třeštíme na sebe s kamarádem oči. Medvídek popadne baterku (takový ruční reflektor) a vyběhne z komnaty. Neví kde se rozvěcuje, tak se řítí chodbou poněkud nejistě, aby něco cenného nesrazil, veden jen úzkým kuželem světla. Ale dětský pláč je stále silnější a Medvídek zuří, protože pláč je zoufalý a plný strachu. Vykřikne "holčičko kde jsi !?" - protože nějak mu vytanulo že to dítě je holčička a nemůže zvuk lokalizovat. Nakonec se po hlase dostane až k malému sálu který sloužil za obývák jednomu slavnému panstvu a jako bůh pomsty rozrazí těžké dveře a šílený vzteky hotoví se reflektorem rozbít hlavu šmejdovi který tak trápí malé dítě. Pláč ale najednou utichá. Jako když utne. Dobíhá i kamarád a dlouhou chvíli jen oba stojí a vyjeveně na sebe hledí. Policii ? A co jim budeme vykládat ? Oba do rána nezamhouří oka. Ráno kastelán historku vyslechne a smutně pokývá hlavou, řka - jo tohle a jiné věci se tu občas dějí. Už jsem to tu vyprávěl ale neprozradím kde to bylo. |
|
|
Xerxová 31.12.2007 7:48který strašidlo... které strašidlo po tmě babče sežralo z pekáčku domácí sulc (s kyselou okurkou, mrkví...)?? A proč Betka nechala kus granulek od snídaně - proč najednou trpí nechutenstvím?? Asi je rozrušená setkáním s tím tajemným žroutem - neb se tam všude kolem vyskytují její stopy Ale babička porušila zásadu číslo jedna - že se na venkovní stůl nic od jídla odkládat nemá... Jen nevím, jestli nám ta verze se strašidelným sulcožravým duchem projde... |
|
|
Fallowa 31.12.2007 7:11No,za svůj život si pamatuju tři sny,všechny se mi vyplnily,ale ten první mi nahání husí kůži dodnes.To mi bylo třináct a jeli jsme s rodiči na týden na dovolenou.Před odjezdem jsme byli za babičkou v nemocnici a lékař nás ujistil,že akorát za ten týden propustí babičku domů.Když jsme se ubytovali po příjezdu v hotelu,tak maminka mi večer řekla,ať se mi něco hezkého zdá.Samozřejmě se mi zdálo o babičce,stála u dveří a nemluvila,jen mi rukou mávala.Ráno v 10 hod.přišel telegram,že babička nečekaně zemřela... |
|
|
Fallowa 31.12.2007 6:59Re: Starej Bouchal byl ochlasta. Velkej! Rputi,duch alkoholik |
,to jsem ještě nezažila,ale je to bezvadný
|
|
Rpuť 31.12.2007 6:19Starej Bouchal byl ochlasta. Velkej! A vždycky, když mu to někdo vyčítal, tvrdil, že pije na památku kamaráda Pepy, který skápnul na cirhózu v útlém věku 32 let. "Von dycky Pepa příde", vysvětloval Bouchal vždycky tak po desátém pivu, "a řekne: Fando, to mi nemůžeš udělat. Dyť já se tam nahóře ani napít nemůžu, ale když se na tebe "napojím", tak je to skoro jako kdybych pil já!" Patřilo to už k folklóru místního pohostinství a nikdo se už nad tím ani nepozastavoval. Pak se však jednoho dne s chlapama v hospodě pohádal tak ukrutně, že dostal zákaz vstupu, pod hrozbou, že prvních pár facek chytí hned za dveřma. Vyřešil to tím, že nakoupil basu Budvaru a věnoval se domácímu alkoholismu u televize. Staré Bouchalce to šlo na nervy, plky o Pepovi už nemohla ani slyšet a vrčela, kudy chodila. Až takhle jednou připravil si Bouchal lahev na stůl, odskočil si a když se vrátil, byla láhev prázdná. Zamrkal, zavrtěl hlavou, dokonce láhev obrátil, ale nebyla v ní ani kapka. Vzal si tedy jinou, po ní další, zase si musel odskočit a když se vrátil, byla v ní sotva polovina. Bouchalka šukala někde po domě a věděl, že pivo nepije, nikdo jiný doma nebyl, ale ať si lámal hlavu jak chtěl, na nic nemohl přijít. Nejhorší bylo, že to takhle šlo den za dnem. Jak pustil flašku z ruky, už v ní ubylo. Nakonec si už načatou láhev bral sebou i na záchod, ale nebylo to nic platné. Krize nastala, když přinesl si novou basu a než si k ní stačil večer sednout, byla polovina lahví zase prázdná. Bouchalka najednou uslyšela srdceryvný výkřik. Starej Bouchal seděl na base s s pivem, pevně ji svíral rukama a kvílel: "Pepo ne! Nedám! To seš kamarád! Dyť mi prochlastáš důchod!" |
|
|
LENKA S 31.12.2007 0:48HANI, TY MÍVÁŠ TETU JARKU JAKO POSLA SMRTI V RODINĚ, COŽ JE VÁŽNŠ VELMI NEMILÁ FUNKCE. MNĚ SE SICE PODOBNÉ SNY NEZDÁLY NIKDY, ZATO ALE MNE UŽ NYNÍ 42 LET MRTVÁ ZLATÁ A MILOVANÁ BÁBRLÍNKA DVAKRÁT NEPUSTILA NA DRUHÝ BŘEH . VŽDY MNE VRÁTILA ZPÁTKY S TÍM, ŽE JSEM JEŠTĚ NEVYKONALA VŠECHNO, CO JSEM VE SVÉM POZEMSKÉ ŽIVOTĚ DOSTALA ZA ÚKOL. MÁM SE PRÝ JEŠTĚ MOC SNAŽIT , ABYCH ZA NÍ A ZA SVÝMI DRAHÝMI SMĚLA. |
|
|
Jakub S. 31.12.2007 0:33To je kouzelné, děkuju. A ten stařík co musel tesat v noci své jméno, to ho teda lituju. A nikdo mu nepomohl. Tak co měl dělat, chudáček? Kameníci, nekomolte nikomu jméno! Přidáváte mu práci. Na náhrobku rodiny mé žena na velké dědině na Slovácku je dole řádek: PAMÁTKA NA RODIČE ANTOŠOVI. A stejně na třiceti dalších. Dodnes nevím, jestli mí bodří nepříliš osvícení příbuzní v místě vůbec tuší, že to má být jinak... AJI DYŽ TO NEPOCHOPÍM. |
