Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Matylda 26.9.2022 17:54Ygo, fakt mě bavíš :) jako městské dítě jsem na pozemcích u školy pracovala- no, z chalupy jsem měla nacvičeno, tak mi to vadilo rozhodně míň než matematika. ... |
|
Z. Yga 26.9.2022 20:17Děkuju |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 13:30Milá Ygo, stržena vzpomínkovým proudem jsem Ti zapomněla poděkovat. Je skvělé, že Tvůj vzpomínkový pokračuje a doufám, že ještě hodně dlouho pokračovat bude. Děkuju Ti. |
|
T. Zana 26.9.2022 13:34To já vlastně taky. Je to moc příjemné vzpomínání |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 14:20No nevím, ony mně už pomalu začínají docházet nápady, začínám v bedně pokladů hrabat na dno. |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 13:29Já jsem pozemky měla ráda. Naše škola je neměla, chodili jsme na zahradu gymplu, dříve jedenáctiletky, kde jsem začínala svou školní kariéru a chodila tam od 1. do 3. třídy. Zjevně se mi odjakživa líbilo strkat prsty do hlíny. Bavily mě i dílny, jen mi vadilo, že jsou v suterénu, žádné denní světlo. Práce se dřevem i kovem ale byla prima, i když nás na dílny měl náš třídní, takto velký vůl a soudruh. Na základce mě asi nejvíc překvapila učitelka na matiku. Přísná, žáci nenadaní na matematiku se jí báli. Pak jsme byli v devítce a připravovala se rozlučková besídka. Tehdy přišla s tím, že by secvičila s dívkami taneční číslo. Vybrala si šestnáct holek a pozvala nás k sobě domů, kde nám pustila vybranou písničku (i další desky). Najednou byla skvělá, ne "stará matematická baba", ale mladá ženská s malými dětmi, plná života a tance. Neuvěřitelná proměna, kterou jsme znaly jen my vybrané. Kantorka (kdybyste mě zabili, dnes si na její jméno bohužel nevzpomenu) měla připravenou choreografii. Skladbu jsme pak pilovaly v tělocvičně a odtančily ji jako finále besídky ve školní jídelně. Na závěr skladby jsme se otočily k divákům bokem a vytvořily nápis DEVÍTKA SE LOUČÍ; každá jsme měla na boku našité jedno písmenko, tedy mimo ty, které tvořily mezeru. Písmenka byla žlutá a ještě teď vidím, jak pečlivě jsem je rýsovala a pro všechny vystřihovala ze žluté látky. Ta písnička, na kterou jsme tancovaly, se jmenovala Fox On The Run a hráli a zpívali ji Sweet. Neuvěřitelné, tehdy se psal rok 1975. Bohužel to byla právě kvůli tomu poslední devítková besídka, ředitel je pak zakázal. Odkaz na písničku https://1url.cz/yrGIp |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 14:19Ježíš, ti byli opravdu sladcí a hned se mi vynořily vzpomínky |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 14:31No paráda! |
|
|
A. Bytova 26.9.2022 12:51Tak si taky zavzpomínám, s dovolením. My jsme měli v rámci pozemků školní slepičárnu, asi 30 slepic, kurník ze staré maringotky. Nikdo se tam moc nehrnul, ono to taky není moc voňavá záležitost. Jednou mě tam za trest vyslali, asi jsem příliš liknavě okopávala mrkev či co. Avšak zalíbilo se mi tam nastálo neb jsem záhy také rozpoznala výhody. Takže coby vrchní slepičí uklízečka jsem měla tolerovány pozdní příchody na hodinu _ "Kdes byla? No ve slepičárně." a též pak odpo doma- "Kam zas jdeš? Do slepičárny." Mňo, ono se na slepičím pozemku dalo zcela bezpečně za bukem kouřit. Dík Ygo za tvé vzpomínky, otvírají cestu těm našim. |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 13:00Abyt, o to mi vždycky šlo - abyste si zavzpomínali, protože každý z nás v sobě nosí to své vlastní stříbro, jenom někteří jsou lakomí Ad slepičárna - předpokládám, že slepičí odér byl dobrou kamufláží toho cigaretového. |
|
|
A. Bytova 26.9.2022 13:11Chichi, Ygo, byl. Po příchodu domů pravidelně následovalo - Sudej si ty hadry a di si je namočit. Načež následoval úprk do koupelny, kde jsem si velmi poctivě tak deset minut čistila zuby. |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 14:05Teď si uvědomuju - když jsem jako puberťák a postpuberťák kouřila, tak cestou domů jsem přežvýkala hrst růžových lupenů |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 14:35
|
|
Z. Jenny 26.9.2022 11:26Dneska poděkuji a zavzpomínám. Pozemky,dvojka z chování, páč jsme si lačně utrhly každá jeden kedluben, jakože zadarmiko teda dělat nebudeme, tehdejší práskač ( i pozdější), nás udal a už to jelo. Výdobytek si však vzaly i dvě nejlepší žákyně, dcera právníka a lékaře,takže se to moc nerozmazávalo, krádež socialistického vlastnictví ve formě jednoho kedlubnu, uf! |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 11:33To je krásné hořkosladké vzpomínání - krádež socialistické kedlubny, tak to je bomba. To náš postih (budete se dívat, jak ostatní jedí... akorát že ostatní nejedli |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 13:33Hu, krimplen! Oblíbená látka našich matek a babiček a mučící nástroj pro ty, které tak toužili/y po džínech, že kvůli nim strávili/y půlku prázdnin na brigádě. Pamatuješ na pruhované kalhoty do zvonu? To byla pecka, někdy v osmičce či devítce jsme je nosily 'v naprosté většině holky). Nebo manšestrové "džíny", ta se občas daly sehnat v malém obchůdku, kam chodilo zboží z Polska. |
|
|
Z. Jenny 26.9.2022 13:44Krimplen, to bylo socialistické brnění proti odpadlíkům v džínách. |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 14:36Já taky! "líčka" byly mé první džíny z Tuzexu. Bony, bony, panebože! |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 14:10Vave, je vidět, že jsi spíš ročník mých sester než můj, neb pruháče do zvonu měly obě - Máňa do modra a Danuš do oranžova! Ježiš, jak já jsem jim záviděla. Než jsem do nich dorostla, začaly se nosit trubky - a tady se musím pochlubit, první riflové trubky na škole jsem měla já (kmucháček dodal materiál, mamka ušila)... však jsem je za celou osmičku nesvlíkla |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 14:37Já měla dvoje, heč, a dokonce i pruhované sako. |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 15:02Inu, to se pozná město... úplná mandelinka. A to by u nás neprošlo, neb kdyby jsme prošly kolem rolí s erteplama, nekdo by nás posypal gesarólem. |
|
|
T. Zana 26.9.2022 11:06Přemýšlím, jestli jsme vůbec měli nějaké pozemky (Ygo, nezáviď Jo, ruční práce, to byla jiná. Zažila jsem při nich velmi konkrétně to, o čem psala Betty Mac Donald: pletením se prý uvolňuje stres. Jí se ovšem uvolňoval pouze pot a mě taky Co se figurek týče, měli jsme pozoruhodného učitele na výtvarku. Byl to on, koho jsem šokovala, když jsem po dvouhodinovce odevzdala čtvrtku A3 s jedním maličkým podzimně vybarveným listem javoru v pravém dolním rohu... musím uznat, že kromě řečí na téma: "to si ze mě děláš sr... legraci" žádný postih nenastal, i když byl přesvědčený, že to je provokace (nebyla, já jsem se nad listem tak nějak zasnila a rozhodla se dovést ho k dokonalosti). To bylo tuším v sedmé třídě. Před Vánoci mě a jednu spolužačku vytáhl ze třídy, strčil nám tuším tři stovky a nakázal, ať jdeme koupit dárky jeho matce a sestře Asi jsme se osvědčily, ještě to párkrát zopakoval. |
.|
|
Z. Yga 26.9.2022 11:23Ó my měli taky zajímavého učitele na výtvarku - on to byl místní umělec a tak i my vytvářeli "umělecká díla" - klasika bylo podzimní jablko (to dělal každý), ale třebas takové přadeno vlny, vyšrábávané obrázky na starých fotografických papírech (včil se něco podobného kupuje) či vyřezávané plastické obrazy "Zimní nálada" (to bylo hodně depresivní)! A naprostý TOP byly linoryty a suchá jehla - měli jsme i tiskařský stroj - těžkotonážní lis a bylo to bezvadné. Dokonce moje dílo "Děvče s ptákem" Ale je pravda, nakupovat dárky mně nikdo neposlal - já ani nebyla nikdy koupit rohlík a deset deka vlašáku ředitelovi na obecní škole |
|
|
Z. Lika 26.9.2022 12:06Linoryty jsme dělali taky! To bylo bezva, ta šikovná dlátka |
|
|
T. Zana 26.9.2022 12:14Tak u nás ve škole byly maximem vodovky. Jiné techniky jsem znala ze z Lidušky, kam jsem na výtvarku chodila. Učila nás tam Alena Ladová, dcera pana Lady, což mi tou dobou nějak moc nedocházelo. Asi to hlavní, na co si vzpomenu, bylo, jak jsme si tam báječně vyměňovali fotky a obrázky z Mayovek. |
|
|
A. Zemanová 26.9.2022 13:39Já byla pravý opak, ani velká čtvrtka mi nestačila, kus mého výtvarného díla byl vždy k dohledání na lavici, na podlaze, na mém oblečení i na mě samé. |
|
L. Blaza 26.9.2022 8:39Jo, pozemky a dílny! Koukám, že vedené byly všude stejně nudně. Můj syn měl na základce taky ještě pozemky a dodnes roste před školou borovice, kterou tam zasadil a kterou přivezl jako náletovou od babičky. Klidný týden přeju všem! |
|
|
Z. Yga 26.9.2022 8:43No ale u tvého syna je vidět, že ho výuka pozemků neodradila od životního poslání |
|
|
L. Blaza 26.9.2022 9:52No jo, to je pravda. |
|
|
E. Žampachová 26.9.2022 8:34Jo, v dílnách a na pozemcích jsem definitivně pochopila, že se budu muset živit hlavou |
