29.5.2024 | Svátek má Maxmilián, Maxim


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Rodinné stříbro (10)

Aneb pokračování Nostalgické tečky

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Yga 31.10.2022 8:21

Tak to máš naprostou pravdu s tím, že směr příchodu vypadá úplně jinak než směr odchodu! A to si kolikrát člověk říká, že tady to musí bezpečně poznat, protože... a pak přijde z druhé strany a je namydlený. Ten poznávací znak se náhle vytratil :-).

Tenkrát se jelo asi někam za kulturou - tady to vypadá jako návrat k autobusu z čurpauzy, kdy dámy vlevo, páni vpravo ;-D.

Maďarské dálnice jsou bezvadné - sice tam není žádné odpočívadlo, o benzince nemluvě, ale ani tam nikdo nejezdí - kór po té směrem k Chorvatským (a Slovinským) hranicím. To jsme někdy měli dojem, že snad ještě není ani otevřená.

Z. Xerxová 31.10.2022 6:25

hezké pondělí všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

většinou nebloudíme (ale taky to umíme). Parkování v neznámých městech je kapitola sama pro sebe. Brzy jsem si začala psát (klidně i na první stránku průvodce) adresu parkoviště. Dneska je to snazší - vyfotíme si ceduli s jménem ulice či náměstíčka... a pak se v mapách dohledáme, když je to nutné.

Z. Yga 31.10.2022 8:14

Jsou lidé, kteří mají vyvinutý smysl pro orientaci v terénu - já jsem v tomhle ohledu marná. A nápad s vyfocením místa parkování (teda cedule) je bezvadný. Akorát nesmíš vyfotit nápis Pozor, padá omítka v maďarštině, jak se to jednou podařilo jednomu kolegovi... ;-D