J. Hlavsová 17.11.2020 20:08

Nevím, jestli jsem psala tady nebo na Zrzavce, jak jsem Koru naučila nosit kelímek. Je dobré, ale ne nutné, když pejsek ví co je aport - přines. Dostala do pelíšku kelímek k vyblíznutí. Začala jsem tak, že jsem se dostavila k pelíšku s pamlskem, kelímek jsem se slovem "podej" vyměnila za pamlsek. Postupně jsem se od pelíšku vzdalovala a na povel "podej" nebo "kelímek" byl kelímek donesen nakonec až ke kuchyňské lince, samozřejmě vždy vyměněn za pamlsek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Rgova 17.11.2020 16:56

Kess hezky to koulíš, ráda čtu, že se otrkáváš a objevuješ mezery ve výcviku a výchově. To značí žes holka chytrá a strachy, že překonáš. Teď se budete s páníkama trochu přetlačovat a zkoumat a za "pár" budete báječný parťáci co si ve všem rozumí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Šrámková 16.11.2020 16:32

jako panička od dvou černých koček (jedna z nich na fotkách) reaguju na "kocourka Mikeše s šátečkem".

Kess u nás byla na návštěvě, seznamování s KOČKAMI a kočky seznamování s Kess.

Jedna z nich si předtím pořídila jakýsi flek na rameni. Flek byl nakonec dr.vet. odstraněn a kůže sešita a bylo potřeba bránit kočkám v olizování stehů. Klasický límec nebyl vhodný, neb by sice zabránil pacientce v olizování, nicméně její ségra by jí ráda posloužila a péče dr.vet. by tak vyšla vniveč.

Zkoušely jsme doma různé šité prubany, nakonec se nám osvědčil kapesník uvázaný pod krkem, přes to postroj na ven a kapesník znovu ohnutý přes postroj a uvázaný pod krkem.

Čistá bavlna na větrání a přitom dostatečně bytelná, aby ji kočka neprodrápala. A taky rychleschnoucí, v případě, že to ségra opečuje tak, že to proslintá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Miki 16.11.2020 15:09

Ták je to správně, kázeň musí být. Je vidět, že Kessinka to vzala za správný konec a pěkně si posluhy vychovává :-). Je to nádherná a velice šikovná pejska.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Šusová 16.11.2020 13:15

Aaaa moje "kmotřenka"! Hezky se to čte, jak se dobře zabydluje. Musím se přidat k Vave - vočvaňky - to je úžasnost . Věci z políftky u nás taky jedou, jak jdu dělat políftku, už se sedí a ano hlasitě hledí. Dodneška jsem si to neuvědomila, dokud to tu nebylo zmíněno. Hlasitě hledí, to je naprosto výstižný. Asi bych se ale měla zamyslet nad tím co píše Alimo......... nikdy by mě nenapadlo, že by to pak jednou v budoucnu mohlo být člověku líto, že v tomhle nebyl důsledný. Já vždycky byla, ale duo Rumíček a Bubrdlína mi trošku posunuli hranice. Ona svou babulkovskou bezbranností a Rumíček svou doživotní rolí ščenátka. Není pochopitelně problém odeslat ohařiska do patřičných mezí, to vůbec, ale proč nevařit společně, že jo, když tedy sedí způsobně tam kde mají a nezavazí.

Každopádně přeju Kess a její smečce, ať se takhle báječně baví dál.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Lex 16.11.2020 12:12

Ajvi s našimi i jejími přibývajícími léty začala hlasitě čumět u jídla. A to jenom proto, že se okolo stolu promenáduje kocour Dárek. A to ona nervově nevydrží.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 16.11.2020 12:06

Díky za dnešní povídání o Kess. Vždycky jsem moc ráda,když je pes zachráněn. Ty prosebné oči a pohledy střapáčky jsou přímo nabádající k ochraně ,no a taky rozmazlování. Zatím co my lidé se někdy chováme pokrytecky, jako že " ne děkuji ale nevezmu si" a v duchu přemýšlíme ja si beztrestně vzít, naši psové to na nás vybalí a je to! Zajímavé, že co pes ,to jiná metoda.Nevím, kde na to chodí ti naši miláškové. Přeji Vám hodně dalších krásných a úžasných prožitků s Kess a určo i s kocourkem v šátečku. Moje psové se právě vrátily z venčení a chtějí odměnu za to,že se vy.... :-),obě, obé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Alimo 16.11.2020 12:03

Darek vždycky "nahlas čuměl" a měl s tím úspěch. Málokdo odolal. Taky měl zažito, že dostával vylízat talíř s posledním soustem. Má deku postolem, kde lehává, když vařím - je tam zahnán, abych se nepřerazila, a nevím kolikátým smyslem vždycky vystihl, když někdo dojedl. To se zjevil a čekal na desátku. Má smůlu. Od té doby, co je diabetik, nedostává nic, prostě nic a basta, jen diabetické granule a jako pamlsky různou zeleninu, když se státní svátek, tak kousek jablka. A najednou to jde a bez hlasitého čumění . Ale stejně mi ho je líto.

Kess je šikulka, a je dobře, že tročku "rozvazuje, jako správnej pes, přece, ne? Teda fenka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 16.11.2020 10:50

Jéje, to je krásné povídání - jsem ráda, že psy "nekazíme" jenom v naší rodině A kocour s šátečkem je opravdu epesní.

Jinak u těchto střapatých psů je právě velký problém ta jejich nekončící roztomilost - té prostě nikdo neodolá (na rozdíl od krásy ušlechtilých německých pinčů - ovšem ti se svého domáknou jinými prostředky ). A když si takový střapáč umane, že je malé chovací štěňátko (takto patnáctikilové hovádko) a upře nyvý zrak na paničku... tak ta ho na ten klín vysmýčí, byť má už týden záda v hajz... má hnutý záda.

Jinak sušený chleba je úplatek pro Brooke - Ernest si bere jenom proto, že má i Brůča - a co ona odjela na zimu do studených krajin (jako do Čech), tak už chleba sušit nemusíme , to si dá radši ten pišingr.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 16.11.2020 10:11

Ještě s dovolením O.T. https://1234zana.rajce.idnes.cz/Stromovka_a_Bohnice_13._a_14.11.2020/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 16.11.2020 10:11

Tak Kessinka, zdá se, rozvazuje . No, myslím, že se ukáže, že zase až tak submisivní a zakřiknutá nebude .

Moc hezké povídání, je radost to při (šeredném) pondělku číst.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 16.11.2020 9:11

Dámy doufám prominou (mám na mysli Zdenu a Kess), al musím nejprve nevěřícně zvolat: Černý "Mikeš" už nenosí botičky, ale šátek? No páni, spadla mi čelist, to jsem snad ještě neviděla.

Též musím pochválit vočvaňky, žužlavosti, chleběnku, krása nesmírná, a vůbec je to celé pěkně a živě napsáno.

A teď už ke Kessince. Ťuťu ňuňu, ona je tak střapatě rozkošná a ta chytrá očka! Je to ukázkový příklad milého vetaje, jakých bylo za mého dětství na vesnici u babičky plno. Byli všudypřítomní, stále na důležitých pochůzkách (to většinou psi), stále plné tlapky práce s kibicováním při domácích pracích (to fenky), usínající pak po té dřině na svátečním vyšívaném polštáři na pohovce. Kessinka je jejich důstojným nástupcem a má velké štěstí, že se dostala do zbožňující rodiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 16.11.2020 8:50

Jestlipak víte, že Kess má svůj fanklub? Takže zdravím No, nijak se nedivím, taková střapatá hromádka s těmi správnými kukadly. Mmch na jedné z fotek u kamen, jak stojí bokem, mi připadá jako kokr. Možná proto Dustyho nesnáší, říká si - jeden kokr stačí, pane!

Přeji další krásné dny

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 16.11.2020 7:30

Důslednost při výchově - to je bez debat nejdůležitější zásada.

Kessinka musí vždy důsledně trvat na tom, abyste přesně splnili to, co si ona přeje.

Pak budete, Zdeno, brzo a dobře vycvičeni

• reagovat
• nahlásit příspěvek