Můj tchán byl Srb. Nepoznala jsem ho, když jsem se seznámila s manželem, tchán už nežil. Měl ale čtyři sestry a tak jsem vyvdala tetičky. Jezdili jsme za nimi do Bělehradu, co devizový příslib dovolil. A když nedovolil, jezdily tetičky k nám. Zvlášť jedna, teta Rada. Já byla s malými dětmi doma, tetička bydlela u nás a tak jsme spolu vařily. Mimo jiné i pasulj.

Podotýkám, že v Srbsku se pasulj vaří z trochu jiných surovin, které byly v té době u nás nedostupné. Například sušený špek, nebo pršut – sušená šunka. Tak jsme s tetičkou přizpůsobily vaření a tady je výsledek.

Den předem si namočím fazole. Stačí jedno půlkilové balení. Já si dám vařit i uzené koleno, abych mohla druhý den z chladné polévky stáhnout přebytečný tuk.

Druhý den sliji vodu z fazolí, naliji na ně onu uzenou polévku a nechám vařit.

Mezitím si připravím a nakrájím:

• alespoň dvě cibule – já cpu hodně cibule do všeho
• tři až čtyři stroužky česneku
• minimálně dvě papriky
• dvě rajčata

Když jsou už fazole skoro měkké, přihodím nakrájenou zeleninu a vařím dál. Nakonec udělám „záklechtku“ – mouku rozmíchanou v trošce vody – množství si zvolte podle požadované hustoty výsledného produktu. Já ráda pasulj hustý!

Pak už jen počkám, až se provaří mouka. Dosolím, pokud je to třeba, ale uzená polévka bývá slaná tak akorát.

Koleno vykostím a nakrájím na přiměřené kousky – aby se dostalo na každého taky kus masa a ne jen fazole :-) a vhodím už jen prohřát.

Nakonec přidám trochu tymiánu. 

Kdo má na zahradě čerstvý, má vyhráno! Pak stačí jen malá snítka. Sušeného lze dát trochu víc a ochutnávat. Nesmí přebít chuť uzeného.

Pasulj se dá vařit i z vepřového kolene neuzeného. Má samozřejmě trochu jinou chuť, ale když někdo nerad uzený...

Kdo má mlsnou hubičku a dost financí, může uvařit pasulj i z toho pršutu a špeku.

Další z variací je to, že se cibule předem osmaží a může se s ní osmažit i klobása. Ale na mě je to moc mastné a moc dobrého najednou!

Jo a manžel si pasulj na talíři trochu okyselil octem. I to se dělá, ale mně to nechutná.

Na závěr jedno videjko, jak se to dělá „ve světě“ – podívat se můžete tady. Myslím, že tomu budete rozumět, i když neumíte srbsky :-)

Prijatno!

Foto: autorka