Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Dětský pokoj je zatím dětským jen podle jména. Krom krabic, košů a spousty strašně důležitých věcí, u kterých není jasné k čemu vlastně robátku slouží, v něm nyní bydlí v akvárku Myš Pyš, ve skříni koťata a porůznu kočičí matka Líza. K nim, asi před měsícem, přibyla myš neznámého původu. Kocourům se z ní ježily fousy, ale myš jejich soustředěným útokům mezi krabicemi hravě odolávala. Na pastičky zvysoka kašlala, večer sedávala na televizi a dělala dlouhý nos.

Předevčírem večer sdělila jsem koucouru Evelínovi, že mi bylo doporučeno nedat mu týden nažrat, takže jestli s Voprsklým Myšem něco neudělá, bude o hladu. Evelín se nad hrozbou vážně zamyslel a když potkal Myše v předsíni, skočil po něm. Avšak, v okamžiku, kdy čelisti hrozily sklapnutím, odpéroval se Myš asi 30cm do výšky, Evelín ho podběhl, zabrzdil a koukal jako vrána, kam mu ten voprsklík zmizel. Myš mezitím dopadl na Evelínovu zadní nohu, hbitě se odrazil a zmizel pod almarou. Nanejvýš rozlícen tak nesportovním chováním. vypjal se Evelín k maximálnímu výkonu a už za deset minut se přišel pochlubit uloveným Myšem. Jelikož je povahy něžné, Myše nezakous a tento byl umístěn do akvárka k, již tam bytující, bílé myšce. Myš Pyš je už letitá, takže doufáme, že nedojde ani ke rvačkám ani k množení. Akvárko je, naštěstí, asi půl metru vysoké, takže z něj Voprsklej Myš nemůže vyskočit, ač se o to vehementně snaží. Ten Pérák skutečně těch 30cm dokáže vyskočit. 

Udatný Evelín pak obdržel pochvalu a náhradou za Myše kus buřta...:))))

to je krásný článek  Děkuji za krásné ráno - už se na svůj stůl, prohýbající se lejstry na vyřízení usmívám. No tak ne - usmívám se, protože mi čtení zvedlo náladu.

Pobavil mě krém do moučníku:-) To já takhle taky připravovala sladkost pro společnost, dělala jsem cukrovou polevu. Byla jsem děsně spokojená a nadšená jak se vede - krásná, bílá, hladká , krásně se na koláč rozetřela. Měla pouze jednu vadu - místo cukru jsem třela sůl  A poleva se do těsta móóóc hezky vsákla - takže to moje dílo bylo rovnou na vyhození.....

Pani Lido - ja se prohybam smichy. To snad neni mozne, aby se Vam popisovane prihodilo!

Vcera jsem mela moznost zavitat k Elisce. To je paradni meda. Ostatni taky! Cela smecka parada. Az prijedu do CR - rada se vnutim - rada se na nekterem Dracku svezu  

Žes neřekla, co se u vás přihodilo! Vzala bych Jířu, Tondu, Kubu a Viktora přišli bysme na návštěvu, a to bys viděla! Vždyť se nadarmo neříká -pustíme tam kocoura on tu myšku vyšťourá! Víš jak je Kuba k takovýmhle tvorům šetrnej...Dokázal to, když si před nějakým rokem zašel na návštěvu k sousedům. Protože u sousedů mají našeho Kubu celkem rádi, dovolili nám, že tam občas může zajít. Vlastně taky co mohli dělat, Kuba se nijak moc nikoho neptal. Odcházel  oknem a po střeše ve čtvrtým patře si klíďo píďo přeběhl a šup jejich oknem dovnitř.Už věděl, kde tam mají akvárko s křečkem, vždycky si tam sedl a pozoroval. Asi ho mrzelo, že takovou zábavu nemá doma, tak si ho prostě vyndal, vzal (asi i šetrně) do zubů a přenesl ho stejnou cestou domů. Doma si ho pustil a jako že si teda s ním bude hrát. Nevěřili jsme svým očím. Pochopitelně jsem mu hračku sebrala a vrátila. Křeček měl chudák asi šok, ale dostal se z toho a dožil se křeččího zřejmě normálního věku. Kočka Jarmilka, která už je dneska v kočičím nebi, si takhle jednou chytila večer v okně netopýra a pyšně nám ho pustila v kuchyni. Odnesla jsem ho potom na zahradu, ale jak dopadl, to už jsem se nikdy nedozvěděla. Asi pak číča viděla, že mi tím velkou radost neudělala, tak asi aby si vylepšila doma profil přinesla z některé domácnosti v úrovni 4 patra dvě pečená kuřecí stehna. Kdyby je obě trochu neochutnala, nemusela jsem vařit. Pak jsem jí nějakou dobu raději zavírala okno, bála jsem se aby jí kdosi, kdo přišel o večeři, třeba neotrávil...

pri cteni jsem vse prozivala a trpela s Vami. Diky Bohu, ze to tak dopadlo.

Nezapomenu jak jsme pri evakuaci / hurikan Rita 2005 /, pozbyli kocicaka Marca Pola. Nez jsme vybalili veci, zavreli jsme ho prechodne do garaze, ale i tak si nasel maly otvor. Byl celou noc pryc, 200km od domova. Byla jsem na mrtvici, nebo blazinec. Manzel, to same -  i kdyz se tvaril statecneji.......