29.6.2024 | Svátek má Petr, Pavel


PSI: Jezevčíkův šťastný týden.

19.6.2024

Moji milí Zvířetníci, dnes hlášení o veselici, která u nás doma byla, náladu nám vylepšila. Přijela k nám návštěva, že jsou pryč, je úleva? Tak to tedy vážně není, chybí nám to psí hemžení! Nejvíc se Čárlímu stýská: „Kde jsou holky?“ Očkem blýská do peřin i pod postele. „Ať jsou zpátky! Vybalte je!“

Jezevčík Čárlí

Velká sranda s nimi byla, Čárlímu by se zas líbila. Jenže to se načeká, přijely k nám z daleka. Taky jejich pán a paní měli u nás ubytování. Je to tak už roků pár, že jsme jejich hlavní stan.

Dante

A když u nás byli loni, to Danteček pinčky honil. Ač už to byl kolohnát, moc toužil si s něma hrát. Letos je z něj velký kluk, napětí mu ježí chlup. Sám neví, zda má je rád, nebo chce je poštěkat. Holky taky trochu nevědí, jeho velikost jim moc nesedí. Zato Čárlí maličký, ten uchvátil holčičky! Nejdřív se jich trošku bál, však brzy je hrátek král. Deisi s Britkou, holky pinčí, štěkáním nám uši ničí, ale je to děsná sranda, když se řítí černá banda. Jezevčík a holčičky pořádají honičky! Je to jako černá školka, nedělají si nic z horka, kol jabloně hbitě krosí, sedmikráskám hlavy kosí. Řádí venku, řádí v bytě, hračky hynou na úbytě. Všichni tři je trhají, kousky plyše lítají.

Na procházce ty tři blechy vymýšlejí si neplechy. Do prostoru se vrhají, vidí psa, zas štěkají. Kde co vezmou do huby, prohánějí holuby. Večer padnou do peří, Dante očím nevěří: „Ty blechy jsou pořád tady? Nějak nevím si s tím rady...“ Baví ho, když pinčku lekne, mě z něho snad jednou klepne. Asi chtěl by si též hrát, v trysku je trošku pošlapat. To nám kapku dělá vrásky, radši je berem na procházky. Venku Dante holky neřeší, víc ho baví veverka v ořeší.

Vyjeli jsme taky do polí, co zničit má giga faktory. Lesíky, pole a louky, to byl prostor pro naše koňské toulky. Zorka, Punc, Santa i Portos, užívali si to též dost. Zas se tak strništěm hnát, v lese lehce vyklusat...

Projížďka na polích, kde se bude stavět továrna

Řev dálnice drásá uši, přesto zeleň hladí duši. Příroda se nedala, s dálnicí se srovnala. Srnky pod ní podchody běhají, v loukách zajíci vesele skákají, čejky střeží svoje hnízda a v lesících už všechno hvízdá. Kačky hnízdí v rákosí, co ho nikdo nekosí. V strouhách jedou koncert žáby, něco k snědku dravce vábí, ledňáček v Olši rybky loví, v lesíku v noře si jezevec hoví...

Všechna tahle krása zmizí, skrz fabriku hnusnou, cizí. To musel vymyslet úplný pitomec, že naší poslední oáze má být konec. Zemře les, zvěř, orná půda, bude hnusná betonová nuda...

Projížďka

Jdeme radši venčit na groble, tam je to pro pejsky dost dobre. Stezka v starých stromů pásu, vychutnáváme si tu krásu. A jarní zeleň bující skryje nám pohled do polí, ze kterého nás teď srdce zabolí...

Čárlí a pinčky

Černá smečka šťastně lítá, že jsou volně, Daška vítá. Má tak prostor k focení, a to ona ocení. S vodítkama je to v háji, když jí berle omotají. S fotkama si doma hraje, pak nám radost udělá, zvládá různých úprav taje, kalendáře nám dělá. Pejsci musí pózovat, což Danteček nemá rád. To Čárlí se k holčičkám připojí, Dašky touhu po záběrech ukojí. Smečka se krásně znaví, zdřímnout si doma je pak baví.

A když za přáteli vyrazí páneček i panička, nastupuje hlídací babička. Holčičky splašeně běhají, kam zmizeli pánečci, hledají. S Čárlím nechtějí si hrát, po psím v duetu začínají plakat. Když už je to velká krize, tak pomůže televize.

Babička si na gauč sedne, černá trojka hned přiběhne. Čárlí trochu smutně kouká, jeho klín má pinčí holka! Všichni se však poskládají a za chvilku už spinkají. A když se páníčci vrátí, to je rachot, milí zlatí. Psí trojka hned ožije, na oko se pobije, s hračkou v hubě lítají, do postelí skákají. Čárlí nožkama jen kmitá, šťastný, že ho Britka chytá. A Deisi ho zachrání, bo ona ho chce na hraní. Ti dva mají se moc rádi, prý jsou navždy kamarádi.

V týdnu chudák já musím do práce, Dašce s mamčou závidím, spolu si užívají na procházce, já akorát fotky uvidím. Čárlí, to je pejsek vzorný, v parku může tlapkat volný. S holkama si čenichá a vůbec neutíká. U paničky své se drží, Dejsince se při tom dvoří. To holky spolu do dálky lítají, tak se ve volnosti střídají. I když park je ráno prázdný, občas tam lítají na kole blázni a byl by to konec neveselý, kdyby malou fenečku zajeli.

Všichni pohromadě

Po procházce krmení, pak k paničkám tulení. A že počasí nám přeje, sluníčko nás odpoledne na dvorku hřeje. Ty tři blechy zdatně hlídají, co se šustne, hned poštěkají. Čárlí dělá žeryka, fistulkou ječí Deisinka, Britka zdatně přizvukuje, ať všichni ví, že to tu žije.

Teď má Čárlí velký smutek, že ten týden rychle utek. V procházkách a honičkách svítily mu očička. Jezevčík si tiše zoufá, snad se vrátí, pořád doufá. Nechaly u nás přece ovečku, co má v plyšovém bříšku dírečku. Spolu z ní náplň vytahali, teď ji sám žužlá náš smutný malý. To Dante, velký bratr, se raduje, že si už Čárlínka nikdo neuzurpuje. Že si zas spolu můžou hrát a o hračku se spolu potahat.

Tak zas za rok, přátelé, bude to u nás veselé.

Čárlí s paničkou

Foto: Daška Červencová. Podívejte se do pěkné fotogalerie!

Ap Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !