34 fotografií

Předchozí díl najdete zde.

Ve čtvrtek 3. 11. 2022 bylo Yodovi jedenáct měsíců. Jak je na tom s růstem v porovnáním s předchozími štěňaty?

Yoda stojí již třetí měsíc na výšce kolem 85 centimetrů. I Night v tomto věku stál, výšku držel na 86 cm. Zato Betka v tomto věku nejen že přerostla Aronku (80 cm), ale dorostla i Xerdu (84 cm).

Když se zastaví, tak Yoda vypadá i jako doga

Uvidíme, jestli Yoda ještě nějaký ten centimetr přidá. V kohoutku měří solidní samčí výšku, ale tím, že má krátký krk, tak vypadá oproti dlouhokrkým dogám (Xerda, Betka i Night) jako prcek. A taky mu to stále opakujeme, že je prťavec.

Yoda má drobné zuby, Night měl větší

Pohybově žádný problém neřeší – lítá terénem obratně, kličkuje mezi stromy, přeskakuje klády i potok. Občas ho nyní zradí mokrý podklad a uklouzne. Většinou to šikovně vybere, a když ne, nevadí. Oklepe se a trýýýskááá dál. Na rozdíl od Betky schody neřeší – klidně po nich přepravuje (většinou nenápadně, neb není jeho) i nějaký ten majeteček. Třeba bačkoru. Nebo polštářek.

Trýýýskacííí dement

Pokud je doma sám, je hodný (a to má přístup do všech místností a třeba boty v předsíni se do botníku neuklízejí). Ale jak jsme doma, je velmi „pracovitý“. Občas je to doma jak na skládce – to když si půjčí plato od vajíček, polínko od kamen a k tomu načne nějakého plyšáka. A během chvíle jsou všude třísky, kusy papíru, výplň z hračky…

Boj o vodítko je zábava oblíbená

Občas mám pocit, že by ta poslušnost měla být podstatně lepší. Ale to by musel mít taky jinou paničku… V posledních dnech si ale u mě docela našplhal. Přivolání funguje líp, než na začátku měsíce. A to i tehdy, když ho něco zaujme. Asi to ještě chvíli bude jako na houpačce, ale snad to nakonec dobře dopadne.

Kouká, kam mu utekly srnky

A ještě jedna pozitivní věc. Přecházeli jsme široký potok po úzké lávce. A ta byla z tenkých latí, mezi kterými byly velké mezery. Celá obří Yodí tlapa by propadla. A on se pomalu a opatrně na lávku za mnou vydal. Přední tlapy kladl přesně, a když se netrefil zadní na prkno, počkal, až za ním jdoucí páník mu tlapku posune na pevný bod. Nehysterčil, nechal si pomoci. A to je fajn.

Brod jsme zvládli všichni

Night v tomto věku často chodil po zadních, tahal na vodítku, občas jsme trochu bojovali, kdo s koho… Yoda se na vodítku chová slušně, dokonce i v přítomnosti psů i fenek to jde. A v civilizaci je to vůbec pohodička pohoda. Snad to nezakřiknu, ale zdá se, že tady je ze všech pěti dogat jasná jednička.

Nadšené přivolání

V říjnu byl parádní podzim. Fotogenický, na výletění jak stvořený. A tak jsme toho využili a užívali jsme si každou podzimní procházku. K Jizerkám přibyly i hory Lužické, obešli jsme Břehyni, Příšovické rybníky a dokonce jsme se vydali až do hor Krušných.

Cesta na vodopády na Jedlové

Tam proběhlo další setkání s bráchou Yeagrem zvaným Chuck. Brácha je vyšší, štíhlejší a s elegantním dlouhým krkem. A nemá ani prasečí ocásek – prostě se povedl o kousek líp :o) Ale klukům bylo úplně jedno, jak splňují standard – řádili a blbli a zápasili… Hezký výlet to byl.

Bratrohrátky

No a taky nesmím zapomenout na podzimní prázdniny (a Fany je měla protažené na celý týden). Pro Yodu to znamenalo spoustu radosti a také velký spánkový deficit, neb u ničeho nesměl chybět. Myslím, že byl nakonec i rád, když místo bazénu měl nucené volno…

Nerozbitná kamarádka

Uvidíme, co přinese příští měsíc. Přidá ještě nějaký centimetřík? Nebo je již opravdu hotovo?

Park v Bad Muskau

Foto: Xerxovi. Podívejte se do bohaté fotogalerie!