Tak se hovorově nazývá strom, který roste v australských tropických deštných pralesích, zbytků těch, co zde rostly, ještě než se Austrálie oddělila od pra-superkontinentu Gondwana (video najdete zde).

Tento strom je také znám pod jménem Ribbonwood tree a nebo také Idiot Fruit (Idiospermum australiense) – český název jsem nikde nenašel, a je to pozůstatek dnes už neexistujícího druhu dřevin. Má však zajímavou historii života, vyhynutí a znovuzrození, zrovna jako nevyřešené tajemství.

Tento strom má naprosto nezvyklou charakteristiku, která ho od moderních odlišuje. Všechny moderní kvetoucí rostliny produkují semena buď s jedním listem (monocots) a nebo dvěma (dicots). Avšak semena na Idiospermum mohou mít mezi 2 až 6 semennými lístky. Normálně semena vyklíčí a vyrazí jediný výhon, ale Ribbonwood tree jich může vyrazit i několik na jedno semeno. Plody jsou kulaté, kolem 8 cm v průměru a po dopadu na zem se rozdělí na 4 segmenty. Červené, do spirály utvářené květy ukazují na jeho primitivitu.

Zeleného dinosaura poprvé objevili lesní dělníci při kácení mnohasetletých stromů ke konci 19. století na jih od města Cairns, kteří na něj upozornili německého botanika jménem Ludwig Diels. Než však Diels dorazil na místo nálezu, tehdy tam moc cest nebylo a tak to bylo pomalu, asi na koni, tak byl celý prostor pouhou holosečí, místo pravěkého pralesa nastupovala cukrová třtina, která se v těchto místech pěstuje doposud. A tak se předpokládalo, že tato rarita zmizela s povrchu země navždy. Avšak v r. 1971 byl Ribbonwood tree znovu objeven. A nebylo to tím, že by jej někdo identifikoval podle neobyčejných vzorů letokruhů, ale proto, že jeho plody byly nalezeny v žaludcích uhynulého dobytka. Proto také víme, že tyto plody jsou jedovaté. Jed je podobný strychninu, který v malých dávkách může sloužit ve farmakologii a léčit některé nervové záchvaty. Tato lahůdka se jmenuje Idiospermulin a zabraňuje přenosu informací mezi individuálními nervovými buňkami.

A je zde další zajímavý aspekt, to jak Idiospermum rozptyluje svá semena. Většina stromů a rostlin v tropickém deštném pralese k úspěšnému rozmnožení rozptyluje svá semena co nejdále od mateční rostliny. Plody Ribbonwood tree jsou velké a těžké, ve vodě neplavou, a pro většinu zvěře jsou příliš jedovaté, než aby je žrala. A tak k rozptylu semen slouží pouze gravitace. Právě toto může být důvod, proč se tyto stromy nalézají ve velmi vlhkých nížinách a jen na několika málo místech.

Vodítkem k rozptylu jeho semen může být třeba zkoumání jeho dlouhé existence v pralese. Idiospermum vzniklo zhruba před 120 miliony lety. Tehdejší prehistorická fauna a později, ve třetihorách, megafauna mohla tyto plody žrát, proti jedu měla dobře vyvinutou imunitu, a tak přispívat k rozptylu jeho semen. Tato zvířata však vyhynula a rozptyl semen stromu dnes závisí pouze na gravitaci.

Dospělý strom je až 40 m vysoký a kmen má skoro 1 m v průměru. Jak se na tropickou rostlinu sluší a patří, tak je stále zelený.

Více najdete na https://en.wikipedia.org/wiki/Idiospermum

a ilustrativní fotky přímo zde na Rajčeti.

Psáno 1. 9. 2019.