27.2.2020 | Svátek má Alexandr


PSI: Vévodkyně Hanča a hraběnka Betty

11.4.2016

Honey nám píše:

Milí Zvířetníci,

dostala jsem povolení od Paničky i od Bettyny napsat.

Vévodkyně Hanča shlíží z trůnu na své vévodství

Vévodkyně Hanča shlíží z trůnu na své vévodství

Panička mi nakukuje přes tlapku a nakazuje jisté náležitosti.

Takže jmenuji se Honey, celým jménem Duchess Honey Legendary Hills. A jsem po svých předcích celá, celičká bullmastiff. Volají na mě Hančo, Hanico, Blecho, Betty mě občas tituluje, že jsem otravná jak veš v kožuchu.

Panička mě ještě nazývá pazdrát (chápejte, její vkus je příšerný a hned po přistěhování jsem se jí pojala vysvětlovat, že takto se zahradničit nedá), jo a říkají mi ještě Johana (neptejte se proč, to nikdo neví, ale zní to jako opravdu děsivá nadávka). Je pravda, že k tomuto titulu jsem přišla, když jsem na chodbě nechala velké hnědé Ó, jako odměnu za návštěvu u veterináře...

Páníci o mně tvrdí, že jsem kříženec, jen se nemohou dohodnout čeho, skáču jako blecha a koušu jako blecha, obzvlášť ráda visím Bettyně na uchu. Ale velikost jim nepasuje, pak že klokan, tam by velikost seděla. Teoreticky mohu pocházet z rodu Ptolemaiovců, ty oční linky jsou velmi vydařené.

Také prý krtek by mohl být jedním z mých předků, tady se ale musím hájit, zatím jsem toho moc nerozvrtala, ale napravím to (dovolím si nesouhlasit, krokusy sežrala a zdupala kompletně, skalničky vypadají jak po projití skartovačkou a objevila jsem první pokusy o vstup do metra od nás ze zahrady, tolik k Hančině zahradničení, a o pikýrování sněženek jsem se taky dozvěděla až s jejím příchodem).

Vévodkyně Hanča vyjadřuje svůj názor na (ne)užitečnost zeleně

Vévodkyně Hanča vyjadřuje svůj názor na (ne)užitečnost zeleně

Vysokou školu psí zahradnickou jsem absolvovala u rodné smečky. Měla jsem pět velkých učitelů a samozřejmě kolektiv bratříčků a sestřiček, také pilně studujících.

Moje první Panička mě u mé nové smečky mírně pomluvila. Prý málo žeru a že jsem salámista na čůrání a kakání. Ale je pravda, že jsem nesmírně učenlivá a vdechnout jídlo na jedno nadechnutí mě naučila Betty, a že se doma nečůrá, Panička. Tvrdí o sobě, že je líná a uklízet loužičky je pro ni trest, tedy nelení a běhá se mnou i v noci ven.

Vévodkyně Hanča

Vévodkyně Hanča

Musím ale říci, že ten velký pes je mým vzorem v některých věcech a pilně se učím. Tedy, když Páníci odejdou, stočíme se spolu do pelíšku a svorně chrupkáme a čekáme, až přijdou. Naučila mě, že zaječí a srnčí bobky jsou děsná bašta. Na druhou stranu má Bettyna místo mozku pouze tenisák a žvanec. To na mě musíte sofistikovaněji. Rozhodně, když se se rozhodnu někam nejít a Páníci mají jiný názor, nastává zábavná hra kdo z koho a opravdu v tu chvíli si piškotek mohou strčit za klobouk nebo kam ráčej si ho sami dáti.

Ještě naleštím Bettynu, ona je to taková přerostlá kočka. A když se Páníci přestěhovali z paneláku do domečku, okamžitě uzavřela pakt o neútočení se všemi kočkami v okolí. Ona je nechá cedit přes plot k nám a ony jí jako mýtné nechají nějakou tu kočičí mňamku na záhonu. Což Panička moc neoceňuje.

Mým příchodem se vše změnilo, nechápu to, ale ty kočky sem prostě přestaly chodit a Betty má po kočičí cukrárně či kaffeehausu. Budu věřit, že rozladění nebude trvat příliš dlouho.

Zde najdete moji rodnou smečku.

Betty nám také píše:
Nakonec mi to nedalo a připojuji i já pod čarou své oznámky (když oznámení, tak oznámky, ne?). Když ji přivezli, se mi hned vyčůrala do pelíšku, zakousnout jsem to nemohla, páč Panička tvrdila, že je jí velmi drahá. Mám pocit, že se to týkalo spíš jiné věci než nějaké citovosti. Ale nakonec jsem ji omilostnila a po letech granulí mám maso, kostičky a pajšl a sem tam nějakej ten hovňajs, ale to jen aby Páníci nevyšli ze cviku.

Vévodkyně Hanča a hraběnka Betty

Vévodkyně Hanča a hraběnka Betty

Ve svém věku jsem utrpěla vážnou nemoc zvaná selektivní hluchota. Na pokyn „ke mně!“ či „pocem!“ zapnu nos, a pokud je aspoň piškot, tak si dondu, jináč nevím, proč bych měla přerušovat bohulibou činnost, kterou zrovna páchám. Taky výborně slyším z patra ložnice, když Páníci dole v kuchyni otevřou lednici. To i mé, teď už stářím chromější, nohy běží rychleji než rychle. Aby náhodou ta veš mého kožuchu nedostala o něco navíc.

A jak to zvíře k nám přišlo? Je pravda pravdoucí, že loni jsem vypadala, že se vydám na cestu, ze které není návratu, zánět dělohy a pak mi úplně dobříčko nebylo ještě do vánoc, nohy, srdíčko, ledviny. Prostě dvanáct roků je dvanáct roků. A pořád, že další pes nee a nee a nee a najednou Páník povídá „a co kdybysme Bettynce pořídili štěňátko?!“ No a už to bylo. A závěrem si ještě musím postěžovat, že mi časem plánují přidat „vnouče“. Čeho já se tady v té smečce ještě nedožiju.

Vévodkyně Hanča a hraběnka Betty

Vévodkyně Hanča a hraběnka Betty

P.S. Sice jsou tu ještě kluci morčecí Manny s Diegem a potkanice Tori, ale Panička si sní o rybičkách a už se tak divně kouká, kam s nimi, a připravuje půdu i přes přísný zákaz tahat domů další havěť. (Ten lesk v očích, když pojme nějaký Nápad...)

Poznámka služebnictva: Kdysi jsme sem s Betty přispívaly, ale život se v nějakou chvilku zašmodrchal, a než se zase odšmodrchal, tak nějaký ten čas uplynul.

Tak vám přejeme krásné dny za nás všechny, Honey a Betty a Rákšasí.

Krásný den!

Foto: autorka

Rákšasí (Iva Matušková) Neviditelný pes


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!