Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Lika 1.12.2021 14:17Těším se i příští rok často na sečtenou |
Z. Inka 1.12.2021 10:49Milá Ygo, to je měsíční pohlazení po duši, to Tvoje vyprávění. Doufám, že Zvířetník založí rubriku Z vesnic moravských a jednou měsíčně nám něco napíšeš. A pak to někdo dá dohromady a udělá nový Almanach aby si každý mohl potěšit duši polibosti. Každá rodina má své příběhy, ale málokdo to dokáže podat s takovou laskavostí a láskou. A na té vesnici, kór moravské, to měli lidé k sobě blíž, to já z té Prahy prostě neznám. V našem baráku bylo 48 partají a jak se to měnilo, ani jsme se moc neznali. A jak šel čas a televize a počítače a lidé se drželi víc doma, tak to jsme se sotva poznávali. My jako děti a dorost jsme trávili spoustu času venku pospolu, co jsme se navyváděli raději nepublikovat. Ještě jednou díky za krásná slova |
Z. Yga 1.12.2021 11:14Na těch malých dědinách býval ještě jeden fenomén - že tam vlastně byli všichni rodina, přes několik kolen a odboček . Možná proto se tam oslovení tetičko či strýčku zdánlivě cizích lidí udrželo tak dlouho. No a ta rodina tak nějak vychovávala svůj dorost rukou jednotnou a nerozdílnou - takže pokud dítě něco provedlo, bylo vyplaceno spravedlivě prvním přihlížejícím (a nespravedlivě pak rodičem, kterému to přihlížející požaloval - jenže dvojí pláce za jednu práci?! ). |
A. Zemanová 1.12.2021 8:52Milá YGO, jsi úžasná vypravěčka a vedena srdcem, neomylně vybíráš příběhy úsměvné, i když u těch dnešních ve mně trnulo dost. Je pravda, jak už zde zaznělo, že dříve se žilo více v řádu, ale každý řád vyžaduje kázeň a poslušnost, někdy i silné lámaní ducha a srdce. Možná, napadlo mě u Tvých komentářů, právě proto se se to teď rozvolňuje na stranu ega, každé kyvadlo se dostává z jedné krajní do druhé a třeba se dočkáme toho, že lidi budou myslet stejně na sebe jako na ty druhé. Ale to jsem kamsi utekla. Krásně jsem si početla. Teď půjdu nakrmit venkovní kočenky a pak se pokochám fotkami, těším se na ně. Přeju všem dobrý den. Já zatím covid zvládám a Vašek půjde zítra na nový test, protože mívá večer teploty a má rýmu, leč čich si zatím drží, tak nevíme, jak to s ním je. |
Z. Yga 1.12.2021 9:34Držím palce, ať je tvůj covid mírný jako beránek a ať Vašek má "jenom rýmičku". S tím kyvadlem jsi to vystihla náramně. Já osobně mám dojem, že nejméně vychýlené bylo právě za mého dětství - ještě stále jsme měli doma pevný řád, ale už jsme měli (no - spíš měly - protože mluvím o své rodině, nevím, jak to bylo u ostatních) dost volnosti. No a od té doby se to kyvadlo stále vychyluje a vychyluje... uvidíme, kam se až dostane, aby se zase pomalu vracelo zpět a pak se zase vychylovalo na opačnou stranu - to je takový zákon o zachování kyvu kyvadla a společnosti vůbec . |
A. Zemanová 1.12.2021 9:54Přesně tak to vnímám - ve všem funguje kyvadlo a nejlepší a jak se zdá, nejhůře dosažitelná je rovnováha. |
A. Alimo 1.12.2021 8:49Krásné fotky a skvělé vyprávění Ygo, prosím, piš, piš, piš a nejlépe to vydej knižně. Věřím, že by ti nakladatelství ruce utrhaly a knížka by šla na dračku , Já bych na ní i frontu stála |
Z. Yga 1.12.2021 9:26Děkuju za skvělou recenzi. |
Z. Jajka 1.12.2021 13:55Přidávám se, krásné fotky (ten luńák!) i povídání. A frontu na knížku bych také stála |
Z. Yga 1.12.2021 15:56Jak už jsem psala do alba, letos je u nás přeluňákováno - místy to už připomíná děj nějaké ruské byliny - k nebi se vzpínají černé pařáty starých stromů, ze kterých se z čista jasna vznese hejno dravců, že svými křídly zakryjí oblohu, leč neohrožený bohatýr na svém bujném oři pokračuje dál k domku na kuří noze, kde přebývá Baba Jaga, kostěná noha, u kamen na deváté cihle leží z rohu do rohu... |
J. Fialová 1.12.2021 8:44Fotky - joj, Ty umíš hezky vokázat, jak je u nás hezky Jo a kdybys nostalgické tečky někdy vydala knižně, zamlouvám si jeden výtisk |
Z. Yga 1.12.2021 9:25Vydat knižně - chichichi. A hezky u nás opravdu bylo - ani jsem nečekala, že bude ten listopad tak barevně rozmanitý. |
Z. Lika 1.12.2021 8:14Tak i s tím sněhem to vyšlo aspoň na pár dní, máme doklad i pro příští generace, že letos i na JJM sněžilo! A příběh Z rodinného alba, to je opět teda něco. Sice se směju, ale zároveň mi zatrnuje... Umíš výborně vyprávět, nejsi ty náhodou příbuzná Menšíkových? A skvělý jazyk, jak ho hezky uchováváš. No a listopadové fotky parádní, děkuju. |
Z. Yga 1.12.2021 8:28Jo jo - a to jsme si psaly, že na sněhové fotky to nevypadá - a voila, jsou tu! Tak dneska to možná tak veselé nebylo, ale slibuju, že příště se vrátíme v čase o jednu generaci a bude něžné povídání o děvčičkách . I když - i ony měly a mají v sobě toho tvrdého Slováka . |
Z. Lika 1.12.2021 8:46Povídání se mi velice líbilo!!! (a já používám tři vykřičníky málokdy :-) Sníh jsme možná přivolaly, můžeme za to my |
E. Zvolánková 1.12.2021 7:14Krásný první prosinec přeji všem a Ygo díky za další báječné povídání....Musím říci, že mě strašně pobavila tato věta "Stařenka popadli cep, který byl příhodně po ruce, a použili ho jako nunčaku takovým způsobem, že by nindža zaplakal a šel pracovat do dolů." Ačkoli postiženým chlapcům určitě do smíchu tehdy nebylo.... Jó nostalgické vzpomínky....Krásně napsané. Přijde mi, že kdysi lidé žili tak nějak lépe a více pospolu...ve všem byl větší řád, i když život měli lidé mnohdy moc těžký, ve spoustě věcí byl naopak snazší....Spousta byrokracie neexistovala, lidé si více pomáhali...No, každá doba má své... A fotky máš parádní, jako vždy...krásné pokocháníčko po ránu |
Z. Yga 1.12.2021 8:07Ale víš Evo, že já vybírám jenom ty příběhy, které i nás vždycky pobavily - naše rodinné stříbro. Avšak za jednou veselou storkou by se našly dvě smutné - nene, to jenom tak vypadá, že zlaté staré časy. Ty vztahy na dědině vypadaly přímočaře, ale pod vší tou klidnou hladinou hučely hodně temné proudy... a ani naše rodina jich nebyla ušetřená. Ale líp se mi píše o tom veselém a myslím, že i líp se o tom čte. Navíc - proč tahat kostlivce z hodně zaprášené harmary, schované kdesi na húře za komínem . Jinak musím potvrdit, že naše stařenka byla hodně svérázná žena, která hodně klamala tělem - taková drobná usměvavá ženička v sukních, ale kurňa brok, nebylo jednoduché být její vnučkou... Naši stařeček říkali "Já túto Lidmilu nemožu ani čut!" |
E. Žampachová 1.12.2021 10:57Jasně, dříve byla tráva zelenější a voda modřejší, protože jsme byli mladí. Vždy bylo někdy dobře, někdy zle, lidé dobří i zlí, rodiny funkční i nefunkční. Ale tvé příběhy mají půvab a kouzlo starých časů. |
Z. Yga 1.12.2021 11:08Děkuju |
M. Skálová 1.12.2021 7:04, moc se mi to líbí, všechno, fotky, vyprávění, zkrátka všechno. |
Z. Yga 1.12.2021 7:52A to jsem ráda, Maruško. Mám radost, když udělám někomu radost |
Z. Xerxová 1.12.2021 5:41hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům Krása nesmírná. Fakt. Tvé povídání vždy zahřeje u , i když k tomu sněžné fotky přikládáš |
Z. Yga 1.12.2021 7:51Děkuju za slova od zahřátého srdíčka . Sněžné fotky možná byly letos už poslední - do rána se markantně oteplilo a nyní mží mi do vlasů... a jak je všeobecně známo, Vánoce bývají vždycky na blátě, aspoň v našich končinách. |
Z. Lika 1.12.2021 8:09Hlavně aby nelítali komáři! |
Z. Yga 1.12.2021 8:19Komáři asi ne, ale klíšťata tu už máme celý rok! |