Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KRÁVY: I takhle se dá žít
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
georges 12.7.2006 0:10bez názvu Zcela náhodou, ale rád jsem si přečetl tento půvabný článek. Díky za něj, byl i poučný ve více aspektech. Rád bych se o něčem zmínil, týká se to kraviček. Má matka je původem francouzka a část svého života bydlela v menším městečku u Prahy v půvabném, zemědělském kraji. Častokrát se však podivovala nad tím, že krávy u nás byly používány k práci, jak na poli, tak ke svážení úrody s polí, ap. Ve Francii, dle jejího výkladu, toto absolutně nepřicházelo v úvahu. A tak to bylo prý vždy. Kdo by používal krávy pro polní práce tak by se znemožnil. Kravičky tam jsou chápány jako ty, které nám dávají to nepřeberné množství sýrů a jiných výrobků / v podobě základní suroviny - mléka/ a jsou v podstatě celý rok na "žíru". Pro těžké práce se používaly koně. Nikdy jsem se o tom nezminoval, jelikož takových odlišností bylo víc a spíš jsem si s tím vždy "zavařil". Takže až teprve nyní se o tom zminuji v souvislosti s tímto půvabným článkem, který napovídá, že konečně i u nás se vztah ke kravkám mění. A aby nekdo do toho neplet nejaké dotace z EU ap. - toto platilo vždy, v minulém i předminulém století. Zemědělství ve Francii bylo a je chápáno v prvé řadě jako produkt vysoké kvality a bohytý v různosti, až potom kvantitativně a já jsem rád, že se u nás stále více prosazuje tzv. "ekozemědělství", což není vlastně nic jiného než návrat k původnímu, "normálnímu", zdravému zemědělství (péče, zdravé prostředí a málo chemie) a nemusí být ani přemrštěně drahé poněvadž kvalitní zemědělské produkty nabízejí naši farmáři přímo na svých farmách k prodeji. |
|
|
ptakopysk 12.7.2006 10:08Re: bez názvu Francie je nepoměrně bohatší země než Čechy. U nás na Vrchovině, kde půda rodí zejména kamení, nebylo absolutně možné, aby drobný zemědělec uživil koně do tahu a krávu na mléko. Rozlišení bylo celkem jednoduché. Byli velcí sedláci s velkou výměrou a ti měli koně i krávy. Pak byli menší sedláci s proužky polí rozesetými po celém katastru a ti měli do tahu voly, neboli bulíky, jak se říkávalo u nás. Pak byli takzvaní kravičkáři, kteří měli proužek pole a v chlévě jednu kravku která tahala i povozy a maximálně ještě nějakou tu kozu. Nejchudší byli ti, kteří měli jenom kozu, neboť tu mohli chovat i bez jakéhokoli pole. Koza se napasla i na naprostém úhoru a bylo mléko pro rodinu s minimálními náklady. Chudí také vyžínali kdejakou mez, aby koza měla v zimě co do huby. Věřte tomu, že to byly jenom ekonomické důvody, které nutily lidi zapřahat do pluhů a vozů krávy. Neboť vlastnictví koně bylo známkou společenské úspěšnosti a bohatství, vlastnictví bulíků znamenalo také jistou společenskou prestiž a signalizovalo solidní postavení majitele ve společnosti. Kravičkáři byli předmětem opovržení těch úspěšnějších a termín "kravičkář" byl i docela drsnou nadávkou. Chalupníčci s kozou nestáli za řeč... Věřte tomu, že nikdo netahal krávu po polích jen tak z plezíru, neboť za to se tvrdě platilo nižší produkcí mléka, problémy při otelení a kratším životem dobytčete s mizerným využitím masa a tuku neboť šlo o šlachovitá hubená stvoření. Tož tak... |
|
|
Lucka 12.7.2006 11:13Ptakopysku, máš pravdu |
|
|
georges 12.7.2006 12:34Re: Re: bez názvu Moc díky za vaší reakci a vysvětlení. Vím, rozdíly v jednání, kultuře a ruzných oblastech se vytvářely podle geografických (i geopolitických) podmínek. Proto je někde v oblibě např lehčí strava, někde zase těžší, někde TO dělaj tak a jinde zase jinak. Je to pochopitelný. Měl jsem strýce a tetu v půvabné středočeské vesničce, měli dvě krávy, které používali i na práce na polích, ale měli k nim krásný vztah, pečovali o ně, chodil jsem s nimi jako kluk každý večer na pastvu. Byl to nádherný čas. - Ovšem po dlouhé době po jejich smrti jsem se zajel podívat na jejich bývalá políčka, kdysi plná zrajícího obilí a naskytl se mi triskní obraz, zarostlé pouze plevelem a kupodivu samý kámen. Díval jsem se hodiny na tu neúrodnou spoušt a teprve tam jsem si uvědomil tu nezdolnou vůli člověka vydobýt z nehostinné půdy bohatou úrodu, která tam tehdy byla. |
|
|
YGA 12.7.2006 12:38Re: Re: bez názvu Bať, a nejenom na Vrchovině, ale i v nepoměrně úrodnějším cípu Jižní Moravy - v naší vesničce měli koně jenom tří-čtyři sedláci, ostatní měli krávy - ale jak byli na ně pyšní. Můj tatínek říkal, že když jeli z pole domů, koňáci museli uhýbat z cesty, jak krávy běžely a vrata se musely otevírat, ještě když byl vůz nahoře u křížku, jinak by je vyvalily z pantů (což se i stalo, když hospodyně nestačila doběhnout). |
|
|
ptakopysk 12.7.2006 13:16Re: Re: Re: bez názvu my jsme měli krávy a dva volky. Po osvobození nám, koneckonců jako celé vsi, zrekvírovali oba volky pro Rudou armádu. Rusové měli svůj hlavní štáb dva kilometry daleko v lese pod Hůrou a na louce vedle byl dobytek. Táta říkal, že týden byli slyšet ti naši dva, jak se bučením domáhají pití, než je Rusové snědli. Děda prý celý týden nevylézal na pole, aby to neslyšel. Donedávna jsme měli doma bumážku o zrekvírování dvou kusů dobytka. Píšu Rusové, ale to byla prvosledová vojska složená z Čerkesů a dalších neruských národností, takže naše kulturní zvyklosti, jako třeba dát dobytku napít, byly mimo jejich rozsah chápání. Za ty volky jsme nedostali nikdy nic, neboť stát nás ujistil, že dostatečné odškodnění se nám dostalo osvobozením a co bychom ještě chtěli. |
|
|
ota.karel 16.7.2006 4:54Re: Re: bez názvu Všechno to má logiku ... a asi ... určitě to tak bylo.Jen já třeba vyrostl ve městě a nic nevím ...Obdivuji tvé znalosti ptakopysku, o tomhle vím ...nevím nic, a to mě děsí, ten pocit neznám ...fuj |
|
|
Eva 12.7.2006 15:22Re: bez názvu Ano. Děkuji za reakci. Právě česká červinka,o níž je můj článek, patří k oněm starým českým kravkám, co dokázali dojit, být na maso a ještě tahat povozy... |
