Ap 25.5.2007 7:59

Hlásím štěňátka!

Všechny mláďátka jsou naprosto fantastickéA naše francouzka, tedy přesně auvergnéská ohařka, začala dnes v noci přivádět na svět psí dětičky. S prvním klukem se chudinka pořádně natrápila, musela jsem ji pomáhat. Teď už to jde, ale nevíme, kolik jich má ještě v břiše.Počet kluci - holky je 4 : 4. Ja už jsem v práci a čekám na zprávy od pánečka. Doufám, že všechno bude v pořádku. A pak začnou další strachy, jestli budou mít štěstí na nové pánečky ... no však to znáte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 25.5.2007 7:48

Paráda:-)

Po přečtení takovéhodle kouzelného povídání se mi hned bude lépe a radostněji pracovat  Děkuju a přeji koťátkům skvělé páníčky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaga 25.5.2007 7:39

úžasně napsanéé!!

Tenhle ironizující přístup je mi moc blízký, přesto je z povídání cítit, jak má autorka kočičky přes to všechno moc ráda

Tak přeju i dalším dvěma kočičákům, ať najdou svůj domov u nových páníčků

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 25.5.2007 7:31

taky nejsem moc kočičí

a snad to nezakřiknu, ale zatím se mi opuštěná kůťata vyhýbají. V okolí je koček dost, a většinou opečovávaných (čistých, v kondici, s obojkem proti blechám).

Dneska ráno jsme málem dostaly od jedné facku. Jdu s Betkou ven, na sloupku  plotu odpočívá kočka. Protože Betku zajímaly pachy u země a o číče nevěděla, myslela jsem, že projdeme bez potíží. Omyl. Ne že by si všimla Kosatka... Ale když jdeme kolem (řádně po chodníku), tak se ozvalo hrozné prskání, syčení a místo spícího mourka tam stálo zježené nasr..né monstrum. A že bychom  mohly dostat pár po papule... Betka se děsně lekla, podívala se na mě, co tomu říkám... a po vzájemné domluvě jsme usoudily, že na něj kašlem a jdem se honit k rybníčku...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 25.5.2007 6:24

Jejda, jejda!

Jak to znám, jak dobře a moc to znám A jak si užívám to období momentálního klidu, neb předobře vím, že nebude trvat dlouho Držím palce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Irena Bečková 25.5.2007 3:14

zas ty koťata

Naši drobečkové mezi tím zdatně vyrostli, jeden už má novou rodinu, ale jedna holčička a jeden chlapeček nám zbyli. Kdyby se našel hodný páneček, alespoň pro kocourka, aby se historie neopakovala a mi za rok neměli další miminka, plakala bych nadšením.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Hana Williamson 25.5.2007 1:26

Kotatka

jsou vsechno,co autorka rekla. neco neuveritelne sladkeho, srandovniho, urvaneho, skrabajiciho, veseleho i dojemneho. Skoda, ze tak brzo vyrostou. Odchovala a umistila jsem jich radu - nalezenecci a deticky od divoke maminy, ktera uz ale nastesti neni divoka a je upravena - tudiz na penzi.

Krasne postrehy v clanku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Myš 25.5.2007 1:09

Ta jsou kouzelná

To jsou kouzelná koťátka, hned bych takové jedno brala, ale to by doma nesměla být uhlavní nepřítelkyně všeho kočičího na světě. Nádhera!!!

 A všem přeju krásnový pátek a ještě hezčí víkend, užijte si to .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 25.5.2007 0:08

Taková krásná sbírečka smířených (?) mouder a docela aji aforismů o kočenkách,

a ta miniatura v dlani obra - krása. Tady našly miminka klid a mír - esli ho budou mít páníčci, se neptá nikdo... No Eiréné, no!

• reagovat
• nahlásit příspěvek