Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: V zajetí koťat
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Jaga 25.5.2007 7:39úžasně napsanéé!! Tenhle ironizující přístup je mi moc blízký, přesto je z povídání cítit, jak má autorka kočičky přes to všechno moc ráda Tak přeju i dalším dvěma kočičákům, ať najdou svůj domov u nových páníčků |
Xerxová 25.5.2007 7:31taky nejsem moc kočičí a snad to nezakřiknu, ale zatím se mi opuštěná kůťata vyhýbají. V okolí je koček dost, a většinou opečovávaných (čistých, v kondici, s obojkem proti blechám). Dneska ráno jsme málem dostaly od jedné facku. Jdu s Betkou ven, na sloupku plotu odpočívá kočka. Protože Betku zajímaly pachy u země a o číče nevěděla, myslela jsem, že projdeme bez potíží. Omyl. Ne že by si všimla Kosatka... Ale když jdeme kolem (řádně po chodníku), tak se ozvalo hrozné prskání, syčení a místo spícího mourka tam stálo zježené nasr..né monstrum. A že bychom mohly dostat pár po papule... Betka se děsně lekla, podívala se na mě, co tomu říkám... a po vzájemné domluvě jsme usoudily, že na něj kašlem a jdem se honit k rybníčku... |
Vave 25.5.2007 8:39Re: taky nejsem moc kočičí Hihi, úplně vidím to naježené nic a polekanou veleBetynku! |
Xerxová 25.5.2007 10:25Re: Re: taky nejsem moc kočičí To teda nebylo nic... to byl dobře vyžraný, polodlouhosrstý jedinec kočičí, hodně veliký. Po naježení to bylo opravdu kus zvířátka (ty chlupy udělají opticky zázrak - fakt rázem puma). A Betka se lekla hodně, protože ten útok shůry vůbec nečekala Ale uklidnila se hned a přemýšlela, jestli to jít vyzkoumat (ona by dosáhla lehce) nebo jít raději lítat na volno do lesa. Přesvědčila jsem ji poměrně snadno, že druhá možnost je lepší pro všechny zúčastněné |
Rpuť 25.5.2007 6:24Jejda, jejda! Jak to znám, jak dobře a moc to znám A jak si užívám to období momentálního klidu, neb předobře vím, že nebude trvat dlouho Držím palce |
Irena Bečková 25.5.2007 3:14zas ty koťata Naši drobečkové mezi tím zdatně vyrostli, jeden už má novou rodinu, ale jedna holčička a jeden chlapeček nám zbyli. Kdyby se našel hodný páneček, alespoň pro kocourka, aby se historie neopakovala a mi za rok neměli další miminka, plakala bych nadšením. |
Hana Williamson 25.5.2007 1:26Kotatka jsou vsechno,co autorka rekla. neco neuveritelne sladkeho, srandovniho, urvaneho, skrabajiciho, veseleho i dojemneho. Skoda, ze tak brzo vyrostou. Odchovala a umistila jsem jich radu - nalezenecci a deticky od divoke maminy, ktera uz ale nastesti neni divoka a je upravena - tudiz na penzi. Krasne postrehy v clanku. |
Myš 25.5.2007 1:09Ta jsou kouzelná To jsou kouzelná koťátka, hned bych takové jedno brala, ale to by doma nesměla být uhlavní nepřítelkyně všeho kočičího na světě. Nádhera!!! A všem přeju krásnový pátek a ještě hezčí víkend, užijte si to . |
Jakub S. 25.5.2007 0:08Taková krásná sbírečka smířených (?) mouder a docela aji aforismů o kočenkách, a ta miniatura v dlani obra - krása. Tady našly miminka klid a mír - esli ho budou mít páníčci, se neptá nikdo... No Eiréné, no! |