Medvídek 2.7.2008 13:48

Re: Re: Re: zviratka u silnic

I divočáka jsem jednou míjel dost natěsno a vypálil jsem přitom k nebi modlitbu aby prokristovydrahýrány to zvíře zůstalo stát. Modlitba byla vyslyšena. Napsal jsem to prostě proto že je mi líto jak nebohých zvířat, tak i řidičů, kteří to neudělali naschvál a jen prostě neměli šanci zareagovat a vím jak jim je, stalo se mi to taky. Vím jaké to je, když potom člověk zastavuje opodál, s baterkou jde k raněnému zvířeti a ono ještě zvedne hlavu....jak pak polykáš slzy, když jdeš skouknout i škody na autě a v místěch kde byla upevněná mlhovka najdeš něco co nápadně připomíná obsah žaludku s natrávenou rostlinnou potravou a dojde ti, co se tomu zvířeti asi stalo.... (O škodě 30 tis. na vozidle, což není vůbec málo peněz, ani nemluvím.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LA 2.7.2008 14:18

Re: Re: Re: Re: zviratka u silnic

A najdou se i takoví experti, co si zvíře (většinou srnku) naloží do kufru myslejíce si, že je mrtvá, a ona jim v kufru obživne.

A škoda 30 tisíc je asi na nějakém starém vozidle. Bráchovi se asi 2 roky zpátky nepovedlo vycouvat z garáže (čerstvý řidičák) a trochu štochnul auto. Na první pohled nic moc: rozbité zadní světlo a vepředu trochu odřené před předním kolem. Faktura ze servisu přes 60 tisíc a to ani nešlo o nějaké nóbl auto (Nisan Almera r. v. 1999 nebo 2000).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 2.7.2008 14:42

Re: Re: Re: Re: Re: zviratka u silnic

Rok výroby 2002. Nové věci: pravá mlhovka, pravý reflektor, přední spoiler (lakovaný), maska chladiče, kontrola vnitřku, práce. Dohromady 28 tis a nějaké drobné. Fabie. Autorizovaný servis. Já ji netrefil v nějak vysoké rychlosti, jel jsem fakt pomalu a brzdil jsem jak ďas, ale vše marno.

Ty "experty" ani nekomentuju, těm bych přál aby je nakopla do kebule až budou kufr otvírat. Já tehdy zavolal policii a oznámil že tam a tam leží raněná srna. Bál jsem se s ní pohnout, dokud žila. Pomoci ji evidentně nebylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 2.7.2008 13:36

Re: zviratka u silnic

Taky vídám skoro denně nějaké mrtvé zvíře, ale často už není k poznání.

Tahle kočička ale musela být mrtvá sotva chvíli, byla ještě taková nesplihlá, lesklá, přibrzdila jsem, co to jen šlo, ale opravdu se nehýbala, zastavit nešlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaP 2.7.2008 15:25

Re: Re: zviratka u silnic

Vavisku  hladim po tlapce... a dneska cestou z prace budu myslet na vsechny ty zviratka. Jsem rada, ze je nas takovych vic, kterym to dost hne osrdim, prijde mi, ze ostatni ridici to uz ani nevnimaji. Taky se mi stalo, ze mi neco hupslo pred auto Medvidku, ale zatim jsem (tuktuktuk) vzdycky ubrzdila nebo uhnula, jednou i zatroubila a zvladli jsme to, zvire i ja. Nikdy jeste pod kola, a desim se toho, ze to prijde  Jednou dve auta pred nami nekdo srazil kocicku, je to dost let, donutila jsem tatu zastavit, kocicku jsme sebrali (dychala, zadna krev, jen asi neco s nohou v kycli) a hned na nas volali lidi z domu u silnice, at ji prineseme tam. Pry se postaraji, tak doufam, ze dodnes nekde beha... to je ale smutny tema

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 2.7.2008 7:30

Re: Tak teda nevim...

Báro, tak na tohle dílo bych neměla. Při sebemenším bleším nadělení mám sklony k hysterii a ukrotit ji, je pro mne opravdu nadlidský úkol . Velice se vám děvčata obdivuji. I v mém okolí znám veta, který kastruje bezprizorné kočky jen za režii. Moc si ho vážím, a i když mám několik vetů blíž, ráda jedu k němu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LA 2.7.2008 8:14

Re: Tak teda nevim...

to, co se nenarodi, tak nemusi trpet - s tím souhlasím a netýká se to jen koček (taky to mámě nikdy neodpustím).

Ten kočkobyt byla síla i na mě (a to nejsem nijak zvlášť pořádná).

Já bych to, co dělá Bára, nikdy nezvládla. Jenom ta představa, že několikrát denně odblešuji nejstaršího člena rodiny (o tom, kam by blechy přestoupily, nejsou žádné pochybnosti)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

HANA W 2.7.2008 19:40

Re: Re: Tak teda nevim...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 2.7.2008 9:20

Vetové...

Hani, většinou je to tak, že každý útulek či občanské sdružení má svého "dvorního" veta nebo několik takových. Máme totiž kočky problematické, které někteří veterináři nezvládnou (kočky divoké, které se veterinář bojí chytnout, s neduhy, které ne každý veterinář už zažil a ví, jak léčit,...) a máme koček hodně a peněz málo. Takže časem zjistíme, který vet je odborně zdatný a přitom ví, že to děláme jen z lásky k zvířatům a má tedy pro nás jiné ceny než pro běžnou klientelu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 2.7.2008 9:27

Re: Tak teda nevim...

Milá Hano , "karboše" je označení, které jsem ukradla Bedě, moc se mi líbilo. Když je vybírám, "nadávám" kosourkům, že zas smažili celý den nebo celou noc a že jsou to pěkné "smažky". 

Obecně přijímaná a prováděná kastrace kočenek i pejsků, obecně prováděný úklid výkalů na chodnících, obecně přijímaný názor, že zvíře cítí, myslí a může trpět nejen fyzicky, ale i psychicky, to všechno je běh na dlouhou trať. Ale myslím, že máme i v zemích Českých a Moravských nakročeno správným směrem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petra 2.7.2008 9:38

Re: Re: Tak teda nevim...

u těch pejsků to tak jednoznačně nevidím - proč taky? Pes má být neustále pod dohledem majitele a pokud má majitel víc než dva mozkové závity tak si hárající fenu fakt pohlídá.  Navíc psychické dopady u obou pohlaví nejsou zrovna malé a velmi se přikláním k názoru nekastrovat. Ale zároveň také nemnožit jen proto že chci štěně po svém krásném voříškovi!!!

U koček je to jasné - kočky jsou jiné, svobodné a nejen že neuhlídáš mrouskající kočku, ono ani neustálé ošetřování nevykastrovaného kocoura není zrovna to pravé, takže můj názor je kočky kastrovat - hromadně, pořád. Ono si jich po vesnicích, zemědělských podnicích a u zastánců "přírody" pořád bude rodit dost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 2.7.2008 10:00

Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Myslela jsem zejména na útulkové pejsky, a taky na vesnické - každý z nás viděl na vesnicích voříšky, kteří jsou neustále na pochůzkách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 2.7.2008 11:45

Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Ad kastrace koček - ano, souhlas, ale s výhradou: pokud to jde, kastrovat plně dospělé a tělesně vyvinuté jedince (u koček i s rizikem jednoho vrhu koťat). Mám bohužel špatné zkušenosti se zvířaty kastrovanými v půl roce života - obecně v pozdějším věku víc potíží s ledvinami a močovými cestami, obvykle jim zůstane křehká napůl "kotěcí" tělesná konstituce a pokud takhle brzy kastrovaný kocour žije ve volné smečce, nemá venku šanci přežít bez velkých šrámů na těle i na sebevědomí. A vždycky si být vědom toho, že narkóza, kastrace a následné zotavování je pro kočkoura zátěž jako hrom...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 2.7.2008 12:35

Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Terro, plně ti dávám za pravdu. Stále jsem váhala s kastrací Mouryna. Doma, ani v blízkém okolí neznačkoval a byl naprosto nekonfliktní do 3. roku. Pak si pořídil luxaci kyčlí na povaleném drátěném plotu, a už nebyl tak rychlý. A byl bit. A to tak, že moc. Vet to shrul a radilo kastraci. Jde prý o to, že věkem a srdcem je ještě na velký rajón, ale fyzicky ho nezvládá. Mlaďochům to neunikne a bojují o prostor. On řešil u svého kočičího prince podobný problém. Po kastraci se takhle starý kočičák změní minimálně, jen mu stačí 1 zahrádka, a ne 5 ulic. Měl pravdu, na zahrádce si Mouryn nenechá foukat do kaše a co se děje dál od domova, to ho přestalo rozčilovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 2.7.2008 12:59

Věk na kastraci

já mám zkušenosti opačné a za sebou cca 200 vykastrovaných zvířat. Svoji vlastní kočku jsem nechala kastrovat v půl roce (nebezpečí zabřeznutí s vlastním bráchou), vyrostla z ní normálně velká sebevědomá čtyřkilová kočka, kocour v osmi měsících  - to samé. Na ledviny a močové cesty trpí všeobecně kočky hodně a jsou to i chovní a nevykastrovaní kocouři, co s tím mají problémy, takže tady spojitost není a poslední výzkumy to potvrzují.

Ohledně operace malých zvířat - před rokem jsem dávala operovat dvouměsíční koťata - měla velkou pupeční kýlu. Psychicky jsem to nesla špatně, byli to moji mimísci, ale.....za tři hodiny po odeznění narkozy se proháněli po bytě a  můžu říct, že to byla nejrychlejší rekonvalescence po operaci, co jsem kdy viděla......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 2.7.2008 12:59

Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Toť otázka, veterinář z přízně, se kterým jsem předem konzultovala kastraci kosourků (nedělal ji jen proto, že bydlí přes 100 km daleko), mi vysvětlil, že existuje "anglosaská škola", která je zastáncem naopak poměrně časných kastrací, zejména pro kočky a kocoury, kteří jsou jen doma. Přímá souvislost mezi kastrací a nemocemi ledvin a močových cest se prý dlouhodobými studiemi neprokázala. Jde prý spíš o důsledek toho, že kastráti jsou často domácí kočky, mají méně pohybu a většinou jedí více, než je zdrávo. Zejména pak se to prý týká zvířat krmených obyčejnými granulemi, která navíc málo pijí.

U nás Mikeš stále víc mohutní a Bertík zůstává subtilním graciézním kocourkem - a to přesto, že spořádá víc jídla (víc si ho nakrade, třeba ráno mi snědl krevety připravené do salátu). Bertík vůbec je ochoten ochutnat a jíst mnohem pestřejší stravu než Mikeš.

Koupila jsem jim tedy špičkové granule pro kastráty a k tomu dostávají denně kapsičku, resp. právě se snažím přejít ze dvou kapsiček denně jen na jednu, tu časně ranní. Sem tam dostanou kousek sýra, trošku Tatry, přemražené syrové hovězí masíčko nebo syrová kuřecí srdíčka, někdy vařené kuře, ale o jiné jídlo nestojí, jogurty ani tvaroh nechtějí. Doufám, že jim to pomůže se vyhnout problémům úplně nebo co nejdéle.

.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 2.7.2008 13:15

Re: Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Ale ano, já vím, že názorů je víc - proti těm 200 kastrovaným kočkám samozřejmě nemůžu postavit nic (kolik mi jich prošlo životem? Desetina? Když nepočítám vypiplaná a do světa vyslaná koťata, těch bylo dost...), všechno se v podstatě dá prohlásit za náhodu. Kočička kastrovaná v sedmi měsících (riziko zabřeznutí s bratrem), která celý život připomínala přerostlé kotě, ale nikdy neměla žádné ledvinové potíže, kocour, kastrovaný přibližně ve stejném věku a žijící ve volné smečce, který se vinou své neexistující agresivity vracel tak pobitý, že jsme ho museli změnit na "byťáka"..., jiný, který si po kastraci pořídil jakési záhadné srůsty a do konce života bojoval s močením...Prostě smůla. Ale v každém případě smůla ovlivňující můj pohled na věc. Jen pro pořádek - členové smečky jsou kastráti, zákrok proveden zhruba v roce a půl. Hierarchie ve smečce v pořádku, potíže žádné... Je to nepochybně subjektivní názor, ale protože jím těžko mohu napáchat nějaké škody, držím se ho. Krásný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 2.7.2008 13:25

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Terro, já vím, že se o smečku staráte báječně a všem mých "chovancům" bych takovou přála. Jen si myslím, že kastrace a potíže s ledvinami nemají přímou úměru, jinak je to opravdu věc názoru. Já radši kastruji dřív, protože nemám jistotu, že lidé, kteří ode mne kočku přebírají, ji opravdu nechají vykastrovat - i když se k tomu písemně zavazují, prostě to mám jako profesní deformaci :) Ohledně sžívání zvířat  - prochází mi domácností hodně koček + mám svých pět koček, takže smečka se dost obměňuje. Je pravda, že k sobě neberu dospělé nevykastrované páchnoucí kocoury, protože to dělá šílenou paseku, takoví se musí HNED vykastrovat, ale jinak jsem si všimla, že hierarchie se mění spíš podle povahy kočky. A vládkyní smečky u mě, dá-li se to tak nazvat, je černá v půl roce vykastrovaná kočka Micka :) v současnosti šestiletá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 2.7.2008 13:36

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Určitě to bude spíš tak, že ze všech jiných možných příčin (méně pohybu, hormonální nerovnováha, dispozice, čert ví, co ještě) budou prostě kastráti malinko náchylnější k problémům, ani já si nemyslím, že by ty ledvinové potíže byly nevyhnutelné. Naprosto rozumím tomu, že chceš mít jistotu, pokud jde o předávané kočky, Jano - taky bych byl nedůvěřivý a když porovnám rizika, tak předat nekastrované zvíře považuji za to větší. "Kompletní" dospělý nový kocour mezi kastráty, toho bych asi nechtěl zažít. A pokud jde o vládkyně smečky, tak u nás je to napůl siamská Gina - nejstarší a dnes už taky kastrovaná (měla koťata dvakrát, a to na objednávku - je moc hezká a kotísové byli zamluvení předem, dokonce jich nebylo dost...) U kočkovitých šelem, které žijí v tlupě (včetně lvů) vládne nekompromisní matriarchát... Myslím, že si rozumíme - jen podmínky naší společné existence s kočičáky jsou jiné - a tedy volíme i jiná řešení. Za žádné "univerzální" bych ruku do ohně nedal. A je mi jasné, že zkušeností všeho druhu máš na rozdávání...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zuzana F. 2.7.2008 14:35

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Nemyslim si, ze by kastrati byli nachylnejsi k problemum - spis je to tak, ze majitele kastratu jsou nachylnejsi k navstevam veterinare nez vetsinovi majitele nekastrovanych kocouru.

Dlouhodobe sleduji kocky vyskytujici se u jednoho vesnickeho domku. Smecka cita cca 5 kusu-, pricemz stabilni osazenstvo tvori jedna 14leta kocka (kterou jsem nechala pred dvema lety vykastrovat), zbytek jsou pritoulani nekastrovani kocouri. Kocouri sestava se co pul roku obmeni - jen za letosek to je jeden kocour ztraceny, jeden (zrejme) otraveny, jednoho prejelo auto a jedno nasli mrtveho sousedi. Tato nekastrovana zvirata v zivote veterinare nevidela a nikomu nechybi... a zadna statistik hovorici o zdravi kastratu s nimi nepocita.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 2.7.2008 15:05

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Je pravda, že tohle asi opravdu žádný statistik nezaznamená - naše "venkovní" smečka o pěti kastrovaných kouscích (3+2) a jednom odrostlém kotěti je stabilní už řadu let a když náhodou někdo chybí k večeři, vyhlásí se pátrání, zatím vždy úspěšné.  Ale toulaví kocouři opravdu nemívají moc dobrý osud a nikdo je nehledá... Pár takových venkovských divousů taky znám, ale odchytit a dát kastrovat je nemůžu, všichni někomu patří, jeden dokonce mívá přes léto obojek proti blechám. Jen mám tušení, že kdyby se ztratili, majitel to prostě konstatuje...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tapuz 2.7.2008 16:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Já jsem taky takhle před nějakou dobou "ulovila" nekastrovaného kocoura. Začal chodit s železnou pravidelností k nám na zahradu, kam jsem svého času dávala zbytky po našem domácím mlsném kocourkovi + různé odřezky masa ap. Měl protibleší obojek, ale byl hubený, vypelichaný, špinavý, bezbarvý, kýchal, špatně dýchal, teklo mu z nosu a z očí, měl špinavé uši. Byl strašně plachý, ale chodil každý den a vždycky všechno zbodnul, tak jsem mu tam začala přidávat navíc ještě kočičí paštiky. Po dlouhé době se mi ho podařilo pohladit, a ejhle, praštil sebou na záda a nechal si drbat bříško. Vyšlo najevo, že je nekastrovaný a že má ještě navíc křivý nos a málo zubů. Poptala jsem se po okolí (ne moc důkladně, spíš pro klid svědomí), ale nikdo se k němu nehlásil, tak jsem ho začala udomácňovat. A nikdo ho nehledal. Následovala veterina, léčení, kastrace, očkování, vykrmování. Zjistilo se, že je mu (v té době) cca 7 let - což je na nekastrovaného venkovního kocoura hodně. Dnes je z něj prvotřídní huňatý mohutný medvěd, přinejmenším z poloviny je to černý britský kocour. Hlava jak meloun, silné kratší tlapy, tělo jak válec, výrazně žluté oči. Jediná památka na toulavý život je chronický zánět dásní, který udržujeme ve zcela snesitelném stavu. Tak buď už byl delší dobu ztracený nebo vyhozený i s obojkem, nebo, a to si myslím, že je pravděpodobnější, jsem ho někomu prostě ukradla. Ale svědomí mě netrápí, jestli byl něčí, tak si to nezasloužil. Dneska by ho už případný bývalý majitel ani nepoznal. Asi taky jen konstatoval...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

terra 2.7.2008 16:40

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Tak teda nevim...

Tak to tomu kocourovi z duše přeju - tihle "naši", to jsou spíš trochu dobrodruzi, většinou celkem zdraví, rozhodně ne vychrtlí a ani příliš plaší. Občas některému čistíme oči, uši, léčíme drobná zranění, v jednom případě došlo i na odblešení, protože ten padouch přespával na složeném palivovém dříví pod kůlnou, a kdo má pak ty blechy řešit, že. To radši Frontline. Z toho soudím, že mají vesměs své přijatelné "doma"...

• reagovat
• nahlásit příspěvek