Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KOČKY: Kočičí standoff!
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
H. Williamson 28.12.2016 22:02Marick, to je moudre povidani a moc pekne se to cetlo. Doufam, ze sverazna Indy dostala lekci a nebude utocit. Taky se snazim inovativne vychovavat. |
D. Ruščáková 28.12.2016 20:02Maričko, tak tohle byl western podle mého gusta:)) To bych byla moc chtěla vidět! Jen netuším, jak to na Indy doopravdy působilo, nemám kočky takhle nastudované. Na psa by to platilo. K těm občasným zákeřným úletům - já to mám za čistě kočičí věc, žádný z mých psů nikdy nic podobného nedělal. Což vlastně jen znamená, že mám štěstí na psy, já vím - zobecnit se to (jako většina věcí) nedá:)) |
M. Crossette 28.12.2016 20:15Re: Maričko, tak tohle byl western podle mého gusta:)) No Dede, od psů (hlavně velikosti těch tvých)by to byly jiné grády, než od kočky a tak jak si to nedovedu představit u Ariberry, tak stejně tak nevím, co by přimělo Trixie, aby se k nám zachovala jako Indy. Ale jak jsem o tom psala níže, tak jsem spíše měla na mysli vztah psa ke psu, kdy během vteřiny se přátelské muchlání může změnit ve rvačku, ani nepostřehneš proč (zažili jsme kdysi s Trixie a Sadie...brr, Nerada bych to viděla znovu). |
D. Ruščáková 28.12.2016 20:52Re: Maričko, tak tohle byl western podle mého gusta:)) Maričko, pokud pes nezažil od člověka úmyslné příkoří (psi umějí poznat nehodu stejně jako nezbytnou byť nepříjemnou péči a umějí ji odpustit), tak ti tohle prostě neudělají. Jiný pes, to je něco jiného - i když já to nezažila v domácí smečce, tam se taky odpouští:)) Prostě napsala jsi velmi pěkné a poučné vyprávění a já si ho užila:)) |
E. Šusová 28.12.2016 19:50Maričkoooo :-) ten výraz znám. Říkám mu ksicht č. 26. A psi dobře vědí, že když se objeví dvacetšestka, jsou v průseru :-). A myslím, že to pochopila i ten nádherný bílý a nadýchaný obláček. |
M. Crossette 28.12.2016 20:04Re: Maričkoooo :-) Šiš Petro, ksicht č.26 :))) Tak já jsem asi teprve u č.1 a mám tedy co dohánět. Ano, Indy je opravdu lehká jako obláček, uvítala bych u ní pár kg navíc, ale nedaří se, kočku prostě nepřinutíš, aby jedla, když nechce. Ale je už hubeňour léta, tak ji štíhlá linie asi svědčí. |
E. Šusová 28.12.2016 20:24Re: Maričkoooo :-) nojo, no. Pověstná dvacetšestka :-D. Docentka by mohla vyprávět :-D. Ale jsem právě u ní ráda, že už vnímá to, co se mi děje na gezichtu (tedy zatím doma) a nemusím tudíž používat slova, natož hulákat, svědčí to o tom, že nás vnímá už jinak. Dneska ji musím pochváliti. Lije tady celej den, fakt hodně. Takže jsme to dneska zasekli s tím, že velký výlet se konat nebude a bude vícero malých procházek sídlištních, kdy se nenápadně zaměřím na nácvik nějajké té spolupráce. Chovala se více-méně jako vychovaná mladá dáma /oproti včerejšku, který stál za kulový, zatímco den ještě předešlý byl na jedničku - my se takhle momentálně houpeme nahoru a dolu/. Odpoledne se sama, bez jakéhokoliv mého slovního pobídnutí, rozhodla, že se radši nařítí ke mně, než aby táhla za "drobením" /sada několika mnoho nevychovaných uřvaných čivav/. A byla velmi radostná sama ze sebe. Teď při předvečerní procházce pravda při průchodu dvou velkých psů, zas začla dělat vzpínajícího se oře, nicméně se následně nechala dovést ke klidnému usednutí s tím, že jsme poté mohli v klidu jít za psékama a ona se na tichounké "Talí poď sem" otočila a přišla RADOSTNĚ ke mně. To radostně je pro mě hrozně důležitý, moc, moc. Indy je opravdu nádhený stvoření - zeptám se-máte ji od malička? |
Z. Lika 28.12.2016 20:48Re: Maričkoooo :-) Prej "drobení"... Petroooo :-DD |
E. Šusová 28.12.2016 21:22Re: Maričkoooo :-) no joo-o, no. Drobení. Vlastní ho paní, který říkám "Adééloo!", neb x let tu chodí prostorem se stádem neposlušných čibab. Navolno a neustále huláká to svoje "adélo, adéélooo!" /proč volá jen tu jednu netuším/ každopádně čibaby vždycky na každého psa vylítnou a řvou jak ....... no řvou. Tak vždy svým psům vysvětluju, aby se na ty drobky u kotníků radši vykašlali. Protože můj pokus vysvětlit paní, že ne všichni psi jsou na tu její smečku zvědaví a ne všichni budou takhle tolerantní a jednou jí některou tu čibabu nějaký pes přežvýkne, byl jaksi marný. |
M. Crossette 28.12.2016 21:09Re: Maričkoooo :-) Indy je opravdu naše 6 let. Je poděděná od bývalé sousedky Kris(majitelky fenky Sadie). Ta ji našla jako minikotě a rok byla milovaný jedináček. Pak přišla Sadie, která Indy "zbarala zahradu a dům". Sadie by se byla přátelila, ale Indy ne a dobrovolně se z ní stala venkovní kočka, odmítala být uvnitř. Kris chodila do práce, kluci ve škola. Kris sice dala před odjezdem k domu misku, ale okolní kočky (a hlavně jedna pobíhající čivava) je dokázali vypucovat, než se k nim Indy dostala. Tak jsem jí misko doplňovala a kočku k nim volala. A pak, pro jistotu jsem jí jednou "pozvala" k nám před garáž, kde jsem měla jistotu, že se nažere. No a už to bylo, Indy se u nás usadila, Kris to věděla, ale byla ráda, že Indy nehladoví a kluci sice stale mluvili o jejich kočce, párkrát ji zkusili vzít domů, ale ona se vždy obratem vrátila k nám. Když šlo o to, zachránit Trixie před utracením, byl to jeden z důvodů, proč si ji vzala k Sadie ("vy jste se ujali Indy, já vám pomohu s Trixie).Když se Kris před 6 lety odstěhovala (a provdala), to už jsme věděli, že se k nám nadobro přestěhuje jak Trixie, tak Indy. A nelitujeme ani jedné čtyřnohé holky !!! Ráda čtu, jak se princezně daří "výchova poslušnosti" A áno, poslouchat "radostně" je véélice žádoucí! Vyprskla jsem smíchy u věty "bez mého slovního pobídnutí, rozhodla, že se radši nařítí ke mně...". To proto, že slovo "se nařítí" s krátkými "i" vyzní úplně jinak, než s těmi dlouhými "í":) |
E. Šusová 28.12.2016 21:26Re: Maričkoooo :-) hmm - tak že by tam byl ten zakopaný pudlík? Že Indy vlastně nikdy neměla svoje pořádné doma? A tím pádem vznikala nejistota a její následné chování? Nevím, v kočičkách se vůbec nevyznám. Jen mě to tak napadlo. Páč fšicí tvorové potřebují mít svoje jistoty v životě. :-D heh no sice to nebyl záměr to krátké "i" ale ona se ta čůza flekatá v podstatě opravdu nařití. Páč s sebou smýkne prostorem, jak když do ní pustítě 220 a umístí se na tu svou flekatou řiť. Takže......... v podstatě vlastně se opravdu nařití :-D :-D |
E. Šusová 28.12.2016 21:28Re: Maričkoooo :-) dodatek k Indy- to ... nikdy neměla svoje doma... bylo myšleno na ty začátky, kdy ještě nebyla u Vás a tak si to pak následně třeba nese do života dál? |
M. Pajakerryková 29.12.2016 12:33Re: Maričkoooo :-) tak drobení a sada čibav mě teda dostala. No mohla bych Ti půjčit Terrynka, on miluje malé vřískající pejsci a sežrat je nechce. Zato Nastěnka by se mohla podívat z čeho se taková sada čibav skládá :) |
Z. Xerxová 28.12.2016 19:13opožděně hezkou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) těm, co dneska něco slaví, přeji vše nej nej. A těm, co potřebují pofoukat bolístka na těle či na duši, držím palečky, ať je brzy líp Odjeli... všichni... jdu si sednout a dát nohy nahoru :o) článek moc hezký, kovbojky já ráda :o) |
M. Crossette 28.12.2016 20:10Re: opožděně Tak teď jsi si mohla přečíst "první kočičí kovbojku". Přeji dokonalé zotavení po rodinné invazi (ale jistě skvělé a vydařené). |
H. Williamson 28.12.2016 20:59Re: opožděně Uff, to musel byt najezd. :) |
Z. Yga 28.12.2016 21:49Re: opožděně U nás se po takovýchto nájezdech při mávání na rozloučenou pronášela věta "Tu radost při příjezdu předčí jen radost při odjezdu!" (:o))) |
Z. Matylda 28.12.2016 16:57Joj, Maričko, už ta představa lehce nahrbeného pistolníka s rukama u koltů, který přísně zírá na bílou kočku, je veskrze fascinující :) Oriáš taky někdy chytne hladící ruku do zubů a do drápů, ale nikdy to nebylo do krve. Že by mu scházela druhá kočka? |
M. Crossette 28.12.2016 20:09Re: Joj, Maričko, Zatím jsem "pistolníka" dělala pouze na Indy, byl to takový nápad okamžiku :) Rusty a Woodz nenapadají ! Indy "nechytne do drápků", jak píšeš u Oriáše, ona je právě zákeřná, natáhne packu a sekne, nebo bleskově otočí hlavu a kousne (tedy nezahryzne se, jen rafne), oboje na jsou pobyby sotva půl vteříny (a prchne), ale stačí. Druhá kočka k Ori? Třeba mu opravdu chybí, takže co není, může být :) |
Z. Vave 28.12.2016 15:01Půvabné vyprávění, veskrze maričkovské. :o) A tu strnulou chvilku jsem si užila, ovšem hodně přísně se tvářící, to je těžké si představit. Bertík se dlouho nenechal chovat a hladit, po chvíli "kousl" a utekl, někdy i sekl. Cca od tří let je i chovací, nosící a hladící, ale občas lehce kousne či sekne a uteče. Já tomu říkám, že je toho na něj moc. Že prostě nezvládne takový nápor blízkosti a mazlení. Ale naštěstí jsou to víceméně pouze náznakové útoky. Mnohem víc jsem paradoxně poškrábaná od tulítka Mikeše, který opravdu velká vtírka a když sedím u počítače, věčně ho mám na hrudi, to je jeho nejoblíbenější místo. Ale pak se někde něco šustne a Mikeš se běží podívat, přičemž se ke skoku odráží zadními packami od mé hrudi. Jau jau. :o) |
M. Crossette 28.12.2016 16:24Re: Půvabné vyprávění, Díky Vave. No popravdě nevím, jak dalece jsem měla přísnou tvář a pochybuji, že mi z očí "sršely blesky" jak jsem chtěla působit :) Takže si myslím, že to byl převážně ten prudký obrat a strnulý postoj, co jí udivilo a čeho se zalekla, než můj "krutý pohled". No já pomalu nemám doma tričko, kde by nebyly dirky od drápku koček. Přesně jako tvůj Mikeš, ty naše si také dělají z mé náruče odrazový můstek a zadní drápky se jim změní v špice v tetrách :) |
Z. Lika 28.12.2016 16:26Re: Půvabné vyprávění, Já mám doma neustále zásobu jodových per, to se musí ošetřovat hned. |
Z. Vave 28.12.2016 17:00Re: Půvabné vyprávění, :) Nejlepší je to v létě, kdy člověk přece jen nosí vykrojená trička. "Modří" (čti kočkaři) sice vědí, ale spousta lidí civí na postarší podrápanou hruď docela nechápavě. :o) |
Z. Lika 28.12.2016 18:18Re: Půvabné vyprávění, No co co, rozejděte se! |
Z. Vave 28.12.2016 20:13Re: Půvabné vyprávění, Chichichi! |
T. Zana 28.12.2016 14:27Páni! Milá Maričko, musím říct, že si tě s velikou chutí představuju jako neohroženého šerifa s ocelovým pohledem :-) Jsem zvědavá, jestli to na Indy zapůsobila, možná by mohlo. Jak už tu někdo psal, je to krásná kočičí dáma. Halt nevyzpytatelná. |
M. Crossette 28.12.2016 16:17Re: Páni! Zano, no tohle byl takový okamžitý nápad, prostě jsem chtěla vidět, jak by Indy reagovala. A ona mě docela překvapila, jasně poznala, že "něco" v mém chování je jiné, že se asi zlobím :) Že by si to pamatovala na dlouho si moc naději nedělám. Ale jak píšu, chová se takhle roky a už jsme si na to zvykli a prostě si dáváme pozor. |
M. Sedláková 28.12.2016 13:49Indy to je jako naše Hepinka Maričko naše Hepinka je nemlich to samé. Jen česat se odmítá. Ale reaguje, jako vaše Indy. V jednu chvíli jí hladíš a blik a sekne tě nebo kousne. Navíc, když se jí něco nelíbí, chodí po bytě a syčí a vrčí. To je lepší se jí vyhnout. Moc se mi líbí to, že kočičí mrknutí je vlastně pusa. To jsem nevěděla. |
M. Crossette 28.12.2016 16:12Re: Indy to je jako naše Hepinka Opravdu zajímavé číst, kolik koček se chová jako Indy! No ona zvířata kolikrát nemají k obraně (nebo na protest proti něčemu)moc čas na rozmyšlení a tak reagují prostě raději okamžitě. Však pes také někdy rafne nečekaně rychle, dříve, než tomu majitel stačí zabránit. A nemusí to být skutečná zloba, jen mu v ten moment něco vadilo. Jen bohužel u psa jsou následky mnohem větší, než u kočky. To mrknutí=pusa jsem kdysi dávno někde četla a už tehdy zkoušela to na kočky, ale neměla jsem dojem, že se chovaly jinak. Ale teď u Indy ano. Ovšem ona možná vice poznala moje uvolnění těla, než "pusu", ale možná jak jsme na sebe nehybně hleděly bez mrknutí, tak ve vzduchu byla celkově jiná energie, že i to mrknutí měla jinou "sílu" :) |
O. Joklová 28.12.2016 11:01Maričko kouzelné povídání, jako jsou všechna od tebe, i mně se Indy moc líbí a že má "svůj dům" mě naprosto okouzlilo... a má pravdu Yga, že nejdřív přece musíš jako správná posluha kartáčovat, až pak si můžeš jít po nějakých jiných činnostech :-DDDDDDDDD to přeskočení v hlavičce znám taky, a to od Myšky, která je prostě svá a někdy opravdu nevím jak zareaguje, ale rozhodně musí být po jejím... akorát ona teda nesekne ani nekousne do krve, jenom mě velice jemně hryzne, třeba i podruhé když "nedám pokoj", možná by časem došlo i na důraznější napomenutí, ale já jsem poslušná posluha :-DDDDDDDDDD to Zuzanka je "průhledný" miláček, je to hodná kočička se zlatým srdíčkem, ta žádné přeskoky apod. nemá, je to trvale moje zlatíčko :-)))))))) |