26.6.2024 | Svátek má Adriana


Diskuse k článku

KOČKY: Když se to sejde... jak to dopadlo

ak to dopadne – to je otázka, která nás s větší či menší tísní napadá, když čteme SOS příběhy o ztracených nebo týraných zvířatech. Dnes tu máme jednu takovou zprávu – pamatujete si na Aronka a Kábu? D. R.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Jakub S. 13.7.2007 1:11

Re: Re: Tak nevím,

Tosko, já opět žasnu, jaký si chytrý a moudrý inteligent - a tak primladá...

Beda 12.7.2007 15:12

hmmmm, no jo...

myslím, že ty dva příběhy, které jsou v článku, jsou tak nějak jasné - u Kabušky už není co řešit, tak ať už jenVV,  no a Aronek má velkou šanci:-)

diskuse jde proto (zcela logicky) jinam - a že je to vždy těžké, to asi víme všichni... my také měli nemocné zvířátko a byl to příběh s ohledem na diagnózu dosti dlouhý, nakonec skončil odchodem Zuzanky, ale velmi rychlým, ona nám to beruška vlastně usnadnila a z toho předtím nelituji jediné minuty a jediné korunyVVVVVV

zvláštní je ono vymezení pojmu "sobectví" - v jistém smyslu totiž ANO, skoro vše co činíme, tak činíme ze "sobectví"... je to dosti složité a když jsem na to narazila poprvé, byla jsem z toho trochu vykulená8-o, ale... i když činím to nejlepší pro někoho jiného, je to v jistém slova smyslu sobecké, prože JÁ se tak rozhodla, JÁ chci, aby ten druhý byl šťastný, JÁ chci vidět jeho radost...

dokonce i když podstoupím nějakou "oběť", tedy udělám něco pro mne třeba bolestného, nepříjemného, negativního - a mělo by z toho tedy nejspíš plynout, že pokud je to pro mne špatně, ale pro toho druhého dobře, tak to přece nemůže být sobecké, ale... zase jsem to já, kdo toto rozhodnutí učinil a kdo chce ono dobro toho druhého... tedy i zde "si plním své přání" - neboli jednám v jistém slova smyslu sobecky... hmmm, docela zamotané, že?;-)

Rpuť 12.7.2007 16:25

Re: hmmmm, no jo...

Bedo, houbeles!;-) Jestli děláme věci podle svého nejlepšího svědomí, jestli se chceme ráno před zrcadlem učesat, aniž bychom na sebe museli plivnout, jestli prostě chceme dělat to, co považujeme za správné, tak to sobectví není!!

Vyhlásíme snad zákaz dobrých pocitů, abychom nebyli sobečtí? To je přece hloupost!  Je v tom něco empatie, něco altriusmu a něco dobré vůle - a takoví by přeci měli lidé být!:-)

tosca 12.7.2007 16:47

Re: Re: hmmmm, no jo...

Vyhlásíme snad zákaz dobrých pocitů, abychom nebyli sobečtí? Je nutné hned něco zakazovat nebo přikazovat? Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak a případně ji přijmout jako součást sebe sama. Případně ji přestat považovat za  absolutně špatnou vlastnost. A pokud si někdo zvolí jako cestu zákaz dobrých pocitů, proč by to měla být hloupost? Něco by ho k takovému rozhodnutí nejspíš vedlo ne? Nějaká vnitřní potřeba.... musí být vnitřní potřeba hloupá?

Existuje spousta cest a spousta možností. Kdo určí, která cesta je správná? :-)

Celé je to jenom o lidské definici a chápání jednoho slova, a o různých pohledech různých lidí na jeden jediný "problém".

Bedo, moc jsi mě svým příspěvkem potěšila. :-)

Rpuť 12.7.2007 17:09

"...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

Nemůžeme! Leda bychom chtěli měnit význam slov.  Dělat něco sobecky, znamená činit tak ve vlastní prospěch bez ohledu na druhé a často na jejich úkor.....  a kde je tady jaký úkor8-o?!

zana 12.7.2007 17:58

Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

nejlepší na tom je, že mluvíte všichni o stejném a děláte to stejné - akorát ty slova se příčej;-)V

tosca 12.7.2007 17:58

Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

Rputi, zrovna význam slov jako láska, nenávist, sobeckost ... je hodně nepřesně definovaný. Všechna tato slova se odvíjejí od lidských pocitů a vnímání světa. Jak chceš obecně definovat to, co člověk cítí? Já to cítím 100% jinak, než Ty. Čí definice je teda správná? Moje nebo Tvoje?

znamená činit tak ve vlastní prospěch bez ohledu na druhé a často na jejich úkor.

Často, to neznamená vždy, že? Když posílám peníze na operaci Arona, činím tak pro svůj dobrý pocit, že jsem mu pomohla, že mohl být operovaný, mám z toho prospěch - dobrý pocit. Neberu ohled na to, že tím pádem nepošlu peníze na psa z nějakého útulku a tím pádem on nebude operovaný ... je to bez ohledu na druhé? Je ten pes druhý? Když pošlu 1000 Kč na Arona, na úkor Asty z útulku, je můj čin dobročinnost nebo sobeckost?

Do Tvé definice sobeckosti by se dal napasovat ne? Záleží na úhlu pohledu...

Rpuť 12.7.2007 18:12

Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

Zrovna slovo "sobectví" a jeho odvozeniny jsou definovány dost přesně, neb je to tvořeno na základě slova "sobě".

Nebo si mám myslet, že si řekneš: "Tak a teď pošlu na Arona tisícovku, aby se mi vyplavily endorfiny....";-):-D

tosca 12.7.2007 18:26

Re: Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

Koukej, z komentářů z minulé zprávy o těchto kočkách...

.., prosím, dejte vědět, jak to s kočičáky dopadne. Hodně lidí a organizací sem posílá SOS - a to je jistě v pořádku, protože uznávám, že potřebných je mnoho a penízků málo - ale už se nikdo neobtěžuje napsat pár řádků, zda se pomoc zdařila.

A to je zcela běžný požadavek lidí posílajích sponzorské dary. Je dokázáno, že organizace zveřejňující výsledky své činnosti, píšící příběhy "jak to dopadlo" dostávají víc. Proč myslíš, že to chtějí lidé vědět? Já si myslím, že pro svůj dobrý pocit. Nic proti tomu, já nehodlám řešit, zda je to správné nebo ne, já se jen snažím naznačit, že na jednu jedinou situaci exituje mnoho pohledů a názorů a ty se mohou značně lišit, podle toho, kde člověk stojí. :-)

Kačer 12.7.2007 18:35

Re: Re: Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

a nebo prostě chtějí vědět, jestli se to na co dali peníze, zdařilo nebo ne, jestli zvíře prospívá. Něco jiného by bylo, kdyby chtěli, aby se ve zprávě nebo článku objevilo jejich jméno.

Kačer 12.7.2007 18:44

Re: Re: Re: Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

P.S. Klasickej sobec je ten, kdo při rozhodování jestli dá peníze třeba na útulek nebo na cokoliv jiného, dobročinného, se rozhodne dát ty peníze na dovolenou nebo na koupi nového křesla do obýváku....dle mého skromného názoru.

tosca 12.7.2007 19:08

Re: Re: Re: Re: Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

A jak k tomu rozhodování dospěje? Myslíš jako, že si někdo večer sedne v obýváku, vezme si výpis z účtu, koukne na něj a řekne ... tak, mám na účtu 20 000 navíc, co s nimi ... hmmm, že bych je dal nějakému útulku ... zajímavá myšlenka ... pomohlo by to těm psům ... nooo, zajímavý nápad ... ale neee, pojedu do Chorvatska ;-)

Jinak souhlas, je to Tvé vnímání definice sobeckého jednání. Mě jen zaujala představa rozhodování, zda dám peníze na útulek nebo pojedu na dovolenou :-)

Kačer 12.7.2007 21:04

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

ne, myslela jsem to tak, že sobec se nebude vůbec zaobírat myšlenkou dát peníze na útulek, ale bude investovat do sebe. To by bylo docela psycho říkat si, dám něco na útulek nebo pojedu na dovču ;-D

tosca 13.7.2007 9:09

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

No, tak ta varianta mě taky napadla. Jenomže to by pak znamenalo, že je sobec vlastně každý, kdo jede na dovolenou. Vždyť by ty peníze měl dát útulku. A přitom sppousta lidí vůbec neví, že nějaké útulky existují. Jsou sobci? Částečně asi ano, nezajímají se o své okolí, nezajímají se o to, že někdo potřebuje jejich pomoc. Takže to asi určité sobectví je.

Dobrý, a teď ti, co o útulcích vědí ... a stejně jedou na dovolenou ... polovina Zvířetníků je na dovolené... znamená to teda, že jsou sobci, když jeli na dovolenou místo toho, aby poslali peníze útulku? Oni přece investovali do sebe. Pokud se zaobírali myšlenkou, že by nejeli a poslali peníze do útulku, bylo by to docela psycho. Pokud se nezaobírali, je to ten první případ ne? :-)

Tohle je jedna s myšlenek, se kterou se snažím i já srovnat. To, že jakési sobectví (v širším slova smyslu :-)) je prostě nutné pro zachování života. Člověk musí být do určitého stupně sobec, aby vůbec mohl žít. Zvlášť v současné společnosti. A to je ten jiný pohled na to, co je vlastně sobectví. :-)

P.S. Představa, jak někdo sedí v obýváků, v ruce účet a říká si "dám něco na útulek nebo pojedu na dovču" mě včera bavila celý večer ;-D

tosca 12.7.2007 19:16

Re: Re: Re: Re: Re: "...Můžeme se přece taky začít na "sobeckost" dívat trošku jinak...."

Počkej, pro můj dobrý pocit se nikde jméno objevit nemusí, to potřebují lidé, kteří mají dobrý pocit z toho, že o jejich dobrém skutku ví okolí, ale ono jsou i takoví, co zůstávají anonymí, ale pro svůj dobrý pocit se chtějí dozvědět, že to co udělali mělo smysl a že jejich peníze pomohly. A pokud chci vědět, jestli se něco zadařilo nebo ne, tak to chci (všimni si, zase to chci JÁ, to je sebestřednost, že :-) ) vědět, protože očekávám, že mě to potěší (občas mě to rozladí, ale to já osobně předem neočekávám :-)) Ptám-li se na investování mých peněz, ptám se proto, že očekávám, že mi sdělená infromace udělá radost. Nebo by ta informace měla udělat radost té kočce, kterou operovali? Či snad těm, co se o ni starají? Těm akorát přidává můj dotaz práci :-)

Beda 12.7.2007 21:28

Re: Celé je to jenom o lidské definici a chápání jednoho slova

hehe, no já sem po obědě vlítla, něco napsala a musela pryč... ono je to na delší vysvětlování a nevím, zda bych to svedla - v úzkém prostoru této diskuse... povšimněte si jen prosím, že jsem napsala, že jde o v jistém smyslu sobectví a pak taky to, že já na to prvně taky koukala jako puk8-o ... fakt je to o definici a taky asi o tom, že ne vždy domýšlíme všechny aspekty svého konání... taky jsem vždy měla sobectví za absolutně špatnou vlastnost a stálo mě dlouhé hloubání, než jsem došla k tomu, že to tak nemusí - vždy - nutně být, pokud se budeme striktně držet toho, že sobecké = pro sebe... ovšem nikoli už nutně proti druhým!!!! (ač se to tak většinou bere) a že bez zdravé dávky sobectví bychom možná nekonali někdy ani dobro... podotýkám, že sama dosud nevím, zda dovedu toto pojetí skousnout;-P

inu, je to uznávám trošku filosofická dišputace - hmmmm, v úterý dělala dcerka zkoušku z filosofie a narazily jsme na to, zda lze se někdy v něčem dobrati konečného soudu, kdy už není dál co zkoumat a klást otázky... s výsledkem, že - není;-)

Beda 12.7.2007 21:30

Re: Re: Celé je to jenom o lidské definici a chápání jednoho slova

pardon, tam mělo být - nelze

radanova 12.7.2007 14:33

dlouze

jsem přemýšlela co k tomu napsat, nesestavila jsem to nemám schopnost jakou má třeba tosca poskládat myšlenky do slov :-)

můj názor je že je  věc každého na co poskytne prostředky-posuzování zvenku je blbost a taky pohrdání úsudkem a úsudek je osobní věc, sice závislá na prostředí a informacích, tedy ovlivnitelná a tedy i třeba různá v čase, ale osobní, daná sounáležitostí mnoha okolností- osobní charita prostě není předmět k posuzování

Aronovi držím palecR^ a Kabu už nic netrápí, aspoň že tak

tosca 12.7.2007 15:10

Re: dlouze

Teda, jestli Ty nemáš schopnost poskládat myšlenky do slov, tak já jsem královna egyptská ;-P

Hezky jsi to napsala :-)

JanaBa 12.7.2007 15:19

Re: dlouze

Souhlasim. Je jenom spravne, ze se jednotlivec venuje tomu, co je jeho srdci nejjblizsi. (Ach ach, ted se vyjadruji jak Babicka Bozeny Nemcove).  Je tim dana moznost,  ze se dostane a treba jenom skromne, na vetsinu potrebnych.  A pripada mi hloupe stavet objekty proti sobe! Proc tenhle, kdyz stejne umre a ne tamten, ktery by  z toho mel vetsi uzitek. V danem okamziku je nutne pomoc tomuhle, tak neni co resit.

tosca 12.7.2007 15:44

Re: Re: dlouze

To stavění objektů proti sobě je bohužel každodenní realita většiny útulků, a mnohdy se opravdu volí cesta "tenhle ne, ten má minimální šanci, tihle jo, tam je šance větší - bobku promiň ... šťastnou cestu za Duhový most". (Tohle neplatí na dobročinnost obecně, ale jen na pomoc zvířatů. Protože dobročinnost směrem k lidem, má značně jiná pravidla)

Zase je to jen o důvěře v osobní úsudek lidí (podložený mnohdy letitými zkušenostmi a znalostmi veterináře), co o osudu zvířat rozhodují. A pokud někam přispívám finančně, dělám to tam, kde lidem věřím, že se rozhodují s ohledem na toho, na koho přispívám. Věřím jim a nezpochybňuji jejich rozhodnutí. Pokud nevěřím, nikdo mě nenutí se na jejich činnosti podílet :-)

JanaBa 12.7.2007 15:52

Re: Re: Re: dlouze

Tosco, jako vzdycky mas pravdu, ale je to krute, krute. Myslim selekci a nevim, jestli bych to umela.

Kačer 12.7.2007 16:41

souhlas

ale je to strašně těžký. Člověk se asi na věc kouká trochu jinak, když má na starosti jednoho, nebo dva psy a jinak když jich má na starosti 50. Jednak je to o penězích a taky, že pokud člověk nemá tak velkou citovou vazbu rozhoduje se myslím snáz, i když je to pokaždé bolestné. Nevím, nedokážu to tak dobře zformulovat. Před několika lety jsem byla zaskočená, když mně můj kamarád zavolal a sdělil mi, že nechal utratit "starou Abbie", mámu Anduly. Bylo to strašně rychlý a já si říkala, že se mohl alespoň pokusit ji pomoct. S odstupem času se na to koukám jinak, nepomohl by ji, pouze by ji život prodloužil o pár týdnů, trápila by se ona i on. V určitých případech je dobré mít k dispozici drsně upřímného veterináře, který řekne jestli zvíře má šanci nebo nemá, bohužel znám případy, kdy vet šel po penězích a držel naživu psa, který se trápil a s ním i jeho majitelé a nechával je v naději, že se to zlepší. Achjoooo! Doufám, že jsem tady neplkala moc od tématu.

Aronkovi držím palce ať se uzdraví a vše dopadne dobře R^V:-)

Hana Williamson 12.7.2007 15:57

Re: dlouze

Cast predchozi diskuse mi pripomnela to stare rceni od V+W, kdyz jeden dela to a druhy ono, tak vsichni dohromady udelame moc. Ja myslim, ze do urcite miry je to tak i s charitou. Navic, dobrota lidi, co se staraji o zviratka odlozena, tyrana, opustena, se nutne musi prenest do jinych sfer. Takze casto ten samy clovek si vsimne, ze treba v sousedstvi je starsi clovek opusteny, nemocny a potrebuje pomoc. Treba jenom popovidat, prinest jahody ze zahrady, poradit s problemem... Dobre skutky nejsou vzdy jen o penezich - i kdyz casto prave ty penize jsou potreba.

... 12.7.2007 13:30

....

14tisíc za kočku?! A co kvalita života proboha? Nebylo by jednoduššíji humálně utratit? Proboha, ta  kočka stojí víc, než celá rodina za měsíc! Vyplatí se to, když ta kočka bude stejně po zbytek života nemocná a závislá na něčí péči? Kočky jsou přemnožené a vrážet penéze do téhle podle mě nmohlo zychránit bydlení 20ti jiným z ulice. Uvažujte trochu proboha. Když je to zvíře až tak nemocné, je to akoro týrání držet ho naživu.

Jana Bu 12.7.2007 13:47

Re: ....

Milý pane autore, 14 tis je za DVĚ kočky a máte pravdu, jednodušší by bylo je humánně utratit....a je jednodušší vždy lepší??? Aronek má velkou šanci se zařadit mezi normální jedince, kteří budou žít v pohodě - tak proč utrácet? Jak připoměla Alena, minulý rok se i tady někteří pozastavovali, proč se zachraňuje kotě, když bylo napadeno červy much, taky škoda peněz  - no a vida, z kotěte je pořádný zdravý kocour.... A poznámka nakonec - neplatí rovnice víc peněz = víc zachráněných koček z ulice. Ono taky musíte  mít ty kočky kam dát. Včera mi volala taková jedna bojovnice za kočky - chtěla, abych jí pomohla vychytat kolonii koček, prý jim hrozí nebezpečí. Což o to, osvědčení na odchyty mám, ale když jsem se jí začala vyptávat, co tedy bude s kočkami, až je chytím, to byla najednou překvapená......v útulcích ale opravdu už místo není, každý je přeplněn.

Zdena b.p. 12.7.2007 12:32

To je opravdu velmi těžké rozhodování.

Obzválště, když rozhodují lidé, kteří mají zvířata opravdu rádi a nemají sklony býti suverény. Snad mne pochopíte, že to co napíšu rozhodně nemyslím zle. Už jsem to tu jednou psala. Byl to pro mne nezapomenutelný zážitek. Přijela indická delegace a v ní ministryně zdravotnictví. Provedli ji po oddělení s několika předčasně narozenými miminky v inkubátorech, kterým se dostávala maximální péče.. Paní ministryně se roztřásla a oddělení opustila. Když průvodci našli odvahu se zeptat, tak jim vysvětlila, že tohle nemůže ustát. Ona velí zdravotnictví země, ve které mnoho zdravých a nadějných dětí umírá hlady. Takové mrhání prostředky je pro ni psychicky neúnosné. Prostě si představila, že za peníze, vynaložené na jedno nedonošené miminko, by zachránila desítky dětí, kterým nikdo nepomůže. Osobně jsem ochotna pro zvířata, ke kterým jsem se přihlásila (i když nejsou moje, ale které jsem se svobodně rozhodla podporovat) udělat hodně. Ale moje finanční prostředky jsou omezené a já jsem došla k závěru, že nemohu jednou dát tady, potom tam a příště zase jinam. Prostě pravidelně směruji pomoc jen v mezích svých sil. A určitě napíšu o kočičí Alence. Jen musím trošku ukročit, aby to nebylo moc patetické. Alenka by se zlobila, protože ona je velice statečná a úžasná, ale nemá ráda moc řečí.

JanaBa 12.7.2007 13:27

Re: To je opravdu velmi těžké rozhodování.

Pani ministryne, pri svem vzdelani, by tohle ustat mela. Kontrasty jsou a budou a pani ministryne ma jiste svuj dum, auto, sluzebnictvo - paneboze kolik deti by jen za tydenni rezii toho vseho mohla nakrmit! Takze pri sve neucte k autoritam bych ji ten tres doporucila zastavit. Ja vim, ze jsem mimo misu, ale tohle staveni kontrastu proti sobe me vzdycky dopali. Na Kypru se mi napr.stalo, ze si me samozrejme i tam vybral jeden kocour a ze bude muj. Kupovala jsem mu kazdy den v mistnim kramku konzervu a posleze me obtloustly majitel upozornil, ze spousta deti ve svete hladovi. Jednoduse jsem se zeptala, jestli dneska obedval. Chvili ziral nez mu doslo a pak mi rozpacite a rychle vratil drobne zpatky. Ja tyhle falesne humanisty rada nemam. Sama se snazim pomahat v konkretnich pripadech a je mi jedno, jestli se jedna o dite, stareho cloveka a v neposledni rade zvire. Sakvis, ja jsem ale fakt uplne mimo8-o.

Toscina slova tesat do kamene, ale ze nase bolest je vlastne projev sobectvi, tam si nejsem tak docela jista. Vim, ze  nastatane okamzik, kdy prestanu myslet na sebe a svou vlastni bolest a musim se koncentrovat na trpici zvire. A kdyz vyberu, co pro nej bude v danem okamziku nejlepsi,  to uz snad sobeckost neni. 

tosca 12.7.2007 14:11

Re: Re: To je opravdu velmi těžké rozhodování.

Projevem sobectví (jak ho lidé obvykle chápou) není vlastní bolest. Projevem sobectví je nevybírat to, co je pro zvíře nejlepší (nebo ne nejlepší, ale při čem bude méně trpět, kdo může říct, že je pro nějakého tvora smrt nejlepší?), ale držet ho při životě za každou cenu, protože "si nedovedu představit, že ho tu nemám".

Ta sebelítost má sice se sobectvím taky něco společného, ale ne ve významu, jak je sobectví obecně chápáno. Ono totiž sobectví provází vpodstatě každé konání, ať lidské nebo zvířecí. Každý živý tvor hájí primárně své zájmy - tudíž se chová sobecky. (Tvor který to nedělá je určen přírodou k zániku). Je to přirozené, je to nutné pro zachování vlastního života. Když se podívám pravdě do očí, tak i to, že pro psa zvolím uspání, je proto, že se JÁ nedokážu už koukat, jak trpí a pouze to zdůvodňuji tím, že je to pro něj lepší, protože nebude trpět. Součástí některých náboženství je to, že utrpení patří k životu a že pokud duše na světě prochází utrpením, je to proto, aby se něčemu naučila a postoupila na své cestě (významnější, než je životní pouť zde na Zemi) dál. Z tohohle pohledu je určitě hodně sobecké ukončit utrpení předčasně - a zabránit tak duši postoupit na své cestě ....

Sto lidí, sto názorů :-)

Nedávno jsem v diskuzi narazila na názor, že i pomoc opuštěným zvířatům je vlastně sobecká činnost, protože to lidé dělají primárně pro svůj dobrý pocit, že někomu pomohli, pro ten dobrý pocit ze svého skutku. Nejdřív se mi to nelíbilo. Ale při hlubším zamyšlení ... možná má autor pravdu. Pokud něco považuji za správné, tak to udělám a nevidím nic špatného na tom, že to (klidně i sobecky) udělám i pro ten svůj dobrý pocit:-)

Takže "sobectví" lze chápat hodně široce a ne vždy to musí být vlastnost čistě záporná. Ono je to podle mně běžná součást života. Jenom nesmí být (jako spousta dalších citů a životních postojů) dohnáno do extrému. Ani jedním směrem.

tosca 12.7.2007 14:18

Re: Re: Re: To je opravdu velmi těžké rozhodování.

Jo a opět zdůrazním ... to, co je napsáno výš, je pouze můj soukromý názor a pohled na svět. Nikoliv obecná pravda.