Jakub S. 14.12.2007 11:21

Tak ale v tom případě sme v podstatě na jedné lodi, přece.

Tady teda není zásadní rozpor, pokud vůbec.

Jenom, že v mé jinak (dnes už, a v téhle krajině) krásné první části mého sídliště, plné trávníků květin, stromů a křoví a s výhledama všema směrama na hory a do zeleně, a dolů přes město - je mj. nespočitatelná kohorta jakýchsi nejasných zvlčilých (sorry vlci), naprosto nikým hygienicky ani jinak neopečovávaných kočičáků. Mláďata na pokračování, všude včetně tzv. technických suterénů domů atd. atd. Nechci myslet na ty miliony mikrobů, červů, cizopasníků, nebezpečí zlých nemocí po pohlazení kočičky děckem... já z toho rostu, všichni lékaři a sestra v mé rodině  p ř i r o z e n ě  taky. Konstatuju. To je stav věcí, prosím. Priority: před časem sem to tu napsal - tohle je  l i d s k ý  s v ě t , a zvířátka tu beru, pokud... atd.

Měly byste slyšet názory v této věci od (známých, vynikajících) tet z jeslí, když dou s děťulkama na procházku. A ony se každou chvíli mají snahu rozběhnout se za nějakým z křoví se vynořivším zvířátkem. Těch se zeptejte, prosím...

A velice mě mrzí, bez frází, že sem se tady dočkal obratu, že sem něco předvedl. Nevyčítám, dobrý. Ale neberu. Ahoj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 14.12.2007 11:01

Re: Re: Re: Řekl bych, že jste svatí.

A kde v tom článku je něco o tom, že se snažíme zachránit nevyléčitelně nemocné????? Myslím, že zrovna my, co se o kočky staráme průběžně - u mě se za tento rok "otočilo" 83 koček a nyní tam mám kromě svých 16 útulkových - víme, kdy je šance zachránit a kdy ne a každá z nás už několikrát to rozhodnutí musela udělat. Nás nikdo nemůže podezírat z toho, že bychom násilím držely při životě tvora, který se trápí a není vyléčitelný. Ale to, co předvedl Jakub, je v lepším případě pseudohumanita. Vzpomínám na Ondráška, to kotě, co bylo strašně začervené a měl larvy much u zadečku - několik lidí tady navrhovalo utracení - a přitom po 14 dnech léčení (a trápení) byl kocourek v pořádku a ted je z něj statný chlapík v novém domově. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 14.12.2007 10:42

Re: Re: Řekl bych, že jste svatí.

Ano, co člověk zavinil, musí  v každém případě zkusit napravit. Tihle chudáci opravdu nemůžou za situaci, ve které se ocitli! A lidi, co jim pomáhají, mají fakt srdce na pravém místě. Mám dojem, že Jakub ale naznačoval něco jiného - mláďata s prokazatelnými vývojovými vadami, zvířata pravděpodobně neléčitelně nemocná... Tady už je opravdu jediná pomoc - zkrátit to trápení a umožnit jim bezbolestný odchod. Nesnažit se zachránit nezachránitelné a raději věnovat péči, lásku a peníze těm, co mají naději. Ovšem rozhodnutí, kde je vlastně ta hranice, je strašně těžké a bolestné...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petra P. 14.12.2007 10:33

Re: Řekl bych, že jste svatí.

Těm kočkám neublížila příroda, ale lidi, proto je také jejich "starostí" to napravit, nikoli se vymluvit na přírodu !!! To máme zraněná a týraná zvířatům poté, co je zachráníme, zabít ? Pokud by bylo naším cílem tohle, znezakládáme útulky, ale OS Ras. Naších rozhodnutím je trpícím zvířataům pomáhat, naším problémem je sehnat na to peníze ( z Tvých daní to není). Většina z nás používá kromě citu také mozek, takže trpící zvířata, která nemají naději na přežití, necháváme uspat. Euthanázie je mj. také proti přírodě (a není zadarmo), takže bychom je měli nechat podle Tebe měli nechat přírodně a zdarma umřít třeba na dehydrataci ? Ad příroda - "a les máš " ? Tak ho daruj nějakému útulku a můžeme se potom bavit o tom, jak se žije kočkám v přérodě (tzn. v lese bez myslivců). Do té doby jsou přírodní" argumenty irelevantní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 14.12.2007 10:29

no...

Jakube, můžeš mi prosím říct, co je podle tebe to  "samostatného života neschopné kotě, kdovíjak prokřížené, bolavé, s kdovíčím" ???? ...  ano, jsou případy, kdy udržovat by znamenalo jen prodlužovat trápení, ale rozhodnutí, zda jde o takový případ, nejsou jednoduchá a zdaleka ne jednoznačná, mnohly dlouho ne... a hlavně - ono to možná vypadá jednoduše takto od stolu a od počítače, ale musel bys být na místě a vidět ty tvorečky, co se hlásí o právo na život a urputně bojují - nevím, zda bys řekl totéž... a zažít ty pocity z vypiplaných, uzdravených a následně tolik šťastných, vděčných a užívajících si, abys pochopil

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jana Bu. 14.12.2007 9:51

tak se mi prohloubila deprese....

Skoro 14 dní se nestíhám podívat na zvířetník, ted si ho otevřu, vidím příspěvek "od nás" a pod ním komentář od Jakuba....upřímně, je mi do breku.  Jakube, až se na mě povalí další vlna bezprizorních zvířat, která budou nemocná, ale já vím, že je velká naděje na záchranu - dovezu ti je a ty je necháš utratit ? Protože "to není v zájmu přírody? " A proč tedy příroda dopustila, že jsou zatím naživu? Ano, nařknu tě z bezcitnosti. A právem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 14.12.2007 7:30

Re: Řekl bych, že jste svatí.

jakube nenařknu. K tomuhle závěru jsem dospěla taky. A stálo mne to dost nocí a výčitek. Děvčata, hluboce se vám obdivuji.Tohle je opravdová zrzavá kočičí bída. Přepočítám svůj skromný výpis z účtu, ale upřímně říkám, že přednost mají čičiny, které mám v seznamu už delší dobu. Ony jsou na mém příspěvku závislé. I když to z daní odepsat nemůžu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 14.12.2007 0:40

Řekl bych, že jste svatí.

Ale řeknu, co by určitě řekla Tosca: nemá smysl vypiplávat každé samostatného života neschopné kotě, kdovíjak prokřížené, bolavé, s kdovíčím. Nařkněte mě z bezcitnosti, počítám s tím. Ale sunt certi denique fines. Aji v odchovávání kdovíjakých živých tvorů. To není v zájmu rodu ani přírody vůbec, nejspíš.

• reagovat
• nahlásit příspěvek