3.7.2020 | Svátek má Radomír


KOČKY: Co je nového u Macíka?

1.7.2009

Sice někde vzadu v paměti se mi vybavovalo, že jsem už podobnou věc viděl a nosil, takže Měkoučká byla nadšená, jak jsem při jejich navlékání klidný a hodný. Taky pobyt na balkoně byl celkem příjemný, jen to vodítko mi moc nevyhovovalo, ale bral jsem to, protože Měkoučká slibovala, že to je jenom trénink a brzy už pojedeme na zahrádku, kde je to mnohem lepší a zajímavější, než na balkoně. A taky že jo. Alča - Macík v krabici

Napřed jsem samozřejmě musel absolvovat nepříjemnou návštěvu u Píchavky, která mi opět a zase píchla včelu do kožichu. Já teda nevím, ale že se pro jednou nemůže ta osoba mírnit a jen tak mi hladit kožíšek, škrabat za ouškama a tak vůbec - to né, vždycky mi musí nějak znepříjemnit život. Já to vidím tak, že mě chce odradit od toho, abych zase někdy na delší dobu skončil u ní, a dává mi najevo, že se mám držet doma - ale to dá přece rozum, proč bych se vracel někam na ulici a následně k Píchavce do klece, když mám teď svoje parádní 2+1 s obsluhou? Měkoučká ale říkala, že bez těch píchanců nesmím ven, protože bych tam mohl chytit nějaké zlé bacily. Ó, o bacilech já vím své! Kdybych nebyl tak statečný kocour, už dávno by mě přepraly!

Takže nastal významný den, kdy jsem byl navlečen do kšírek, ale místo na balkon jsem musel do přepravky a nasedli jsme do auta. Cestování nemám rád, protože nikdy nevím, jestli nejedeme za Píchavkou (vlastně jsem ještě nikdy nikam jinam nejel). Ale nejeli jsme dlouho - za chvíli jsme byli na zahrádce. No co vám má povídat: těch vůní, jakýchsi zvířat létavých, velkého prostoru a větříku - to jsem byl jak u vytržení!

Alča - Macík spící s novinamiAni jsem se nehnul, abych to napřed dálkově prozkoumal, a když už to vypadalo, že tady by se mi teda jako mohlo líbit, tak tehdy přišla ta pohroma. To jste ještě neslyšeli, jaký hrozný jekot a řev se ozval jen kousíček ode mě - příšera hrozná se na mě chystala a Měkoučká s Dlouhým vůbec nic nedělali! Tak jsem vzal osud do svých drápů, zahrál si na Houdiniho a jak jsem se vyvlékl z těch kšírek, tak jsem vzal nohy na ramena - co nejdál od té hrozné příšery.

Jak jsem tak běžel, tak jsem uviděl nějaký malý domeček, co pod ním bylo dost místa tak akorát na mně (přece se nebudu rvát do nějaké škvírky, že). Tak jsem se uvelebil uprostřed a čekal, co bude. Samozřejmě za chvíli dorazili Měkoučká i Dlouhý a už se mi před nosem třepotal plátek šunky. Jindy bych po ní skočil, protože dobrého jídla není nikdy dost, ale tentokrát jsem tušil lest a tak jsem hrdinně překonal svou touhu po dobrotě. No, nebylo mi to nakonec nic platné, protože Dlouhý se rozčílil, vzal dlouhou tyčku, která na mě dosáhla, a sprostě mě z mého útočiště vyhnal.

Tak jsem zase běžel a uviděl jsem takovou slušnou chaloupku s otevřenýma dveřma, tak jsem vběhl dovnitř, že se tady jako schovám. A zase doběhla Měkoučká, a moc mě chválila, jak jsem šikovný, že jsem v té spoustě domečků poznal zrovna ten náš. Pak mi nasadila kšíry, tentokrát je opravdu dost utáhla (vidím to tak, že z tohohle už se nevyvleču) a vzala mě sebou ven. Pro změnu jsem skončil na lavičce mezi Měkoučkou a Dlouhým a nakonec se mi to i líbilo, protože řvavá příšera odtáhla pryč a já dostal křupku z grilovaného kuřátka. Alča - Macík na stole

Tak vám řeknu, že mám z té zahrádky smíšené pocity, správně Měkoučká řekla, že si budu muset po takovém dobrodružství trošku odpočinout. Samozřejmě jsem toho hned využil a vydobyl si, že občas můžu lehávat na velkém stole. Správně tam sice nesmím, ale když se mám odpoledne vyhřívat na sluníčku, není v mém bytě lepšího místa!

No a ještě mi nedá, abych se nepochlubil dnešním úspěchem - ulovil jsem první mouchu v novém bytě! Seděla potvora hodně vysoko na zácloně a provokativně bzukala - no to bylo něco na mě! Tak jsem začal lítat po bytě, že jako potřebuji spolupráci, protože přece nebudu ničit záclony. Tak mi Měkoučká přišla na pomoc, plácla mouchu novinami a když omráčená křídlatka spadla na zem, tak přišla moje chvíle. Připlácl jsem ji packou (ona by mohla odletět, víme?), trošku pošoulal a pak jsem ji... No, skoro jako rybízek byla.

Následovala velká pochvala od Měkoučké, ba i Dlouhý se přidal a poškrabal mě za ouškem. A protože už oba spěchali do práce, tak jsem jako obvykle vyskočil na parapet a čekal, až mi Měkoučká zamává před nastoupením do auta. A dál - nu což, začal další běžný den statečného kocoura!

Za přísného dohledu Macíka sepsala Alča

A jen malý dodatek - řvavá příšera na zahrádce byla sousedova sekačka...

Alča


Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!