10.5.2024 | Svátek má Blažena


KOČKY: A budou zase Krabice!

14.12.2018

AKTÉŘI: Pit-Pitinka, No – Noriska, Pidi-Pidikočka, Čč- Če-Čen (Kačenka), Cc-Cecilka,Ne-Nenelka, B-Bezulka, MK-Miňák,M-Majolenka.

Dosmýkala jsem domů velikou krabici ze zoohitu a než jsem si odpočinula, ozvala se Majolenka.

M: Pitý, budou letos zase Krabice? Majolenka nemluví – vříská svou otázku na Pitinu.

likalikarajce.net

Pit: V pondělí 24.12. Majčo… ale jen když budeš hodná, zlobivý kočky Krabice nemaj.

M: Jsem hodná, jen mi do toho občas někdo přijde!

No: Nejsi hodná, furt mě jen strašíš a honíš!

M: Když mě to baví….

Pit: No tak to Krabice mít nebudeš!

B: Budou Krabice, budou dobrůtky…

Če-čen: Pořád bys jen žra-jedla! Podivej se, sotva funíš!

B: To jsou hormóny, to je po tý operaci, pořád mi ve mně někdo říká – jez Bezulko, jez…

N: Arrr, rarrrra…

MK: Kde je fták? Kde?

Pit: Nikde! Nevíte někdo, co říkala?

Cecilka (Cc): Asi se raduje. Pitý, co jsou to ty Krabice?

likalikarajce.net

M: Ty nevíš, co jsou Krabice? Odkud jsi?

Pidi: Krabice, Krabice... jedna pro mě!

Cc: Z Prahy a pak z Mostu. Nevim, co to je, jsem tu s váma chvilku…

Pit: Krabice, to je taková pohoda, Cecilko, to tady začne vonět něco sladkýho, slanýho, je tu cítit ryba a taková patlanice ze všeho možnýho, k ní mami dělá. Jen strom už nemáme, protože ho Káča zničila,

Če-čen vyvalí kukadla a Pitina honem dodá: Teda společně jsme ho zničily, než odešla za Duhu. Ale mami říkala, že jednou zase bude i s těma slaměnejma hračkama a voskovejma válečkama, vonícíma po medu.

Cc: Strom znám, jen byl moc malej a byly na něm takový divný věci, blejskavý, u nás se tomu neříkalo Krabice, u nás nic takovýho nevonělo. Jen to bouchalo, my se báli pod postelí a máma nebyla doma.

Noriska se rozklepala, jen slyšela o bouchání.

M: Cože? Vy jste neměli Krabice?

B: Bez Krabic a bez dobrůtek… to je smutný.

N: Rrrrrrrrrrr, arrr, krííí frrrr!

Cc: No, kde by byla, v práci, vozila v takový smrdutý boudě na kolech jiný lidi. Ale mlsánky nám dávala, to zas jo.

Pit: Ty jí rozumíš? To zírám…

likalikarajce.net

Čč: Krabice, někdo ve mně si je pamatuje. Jen bacha na olej, olej neeee!

No: Pitý, povídej ještě o Krabicích...

M: Jo,povídej.

MK: Jak jsi pomáhala…

B: Nebo o jídle…

Pit: O jídle a všem jsem vám už povídala, ale měli bychom napsat Ježíškovi. To se dělá, aby byly Krabice.

Noriska vytřeštila oči: Ty chceš někoho, Pitý, ještě pozvat? Já se cizejch bojím.

Pit: Neboj, ty strašpytlíku. Ježíšek je takovej malej kluk, dítě.

MK: Dítě? Dítě ne! Děti házej kameny a tahaj za ocas, vykřikl Miňák a Noriska utekla za televízi.

M: Kluk? Nechci psát klukovi! Ani za krabici ne!

N: Trrííí, arrrara brr.

Cc: Taky nechce psát klukovi. Napsat dopis a proč?

Pit: No, kdybyste dávali pozor, tak přece víte, že Ježíšek je to malý mimino, co leželo v jesličkách v jeskyni, kousek od Betléma a pramáti kočka ho zahřívala, aby mu nebyla zima. Ta pramáti všech koček byla šedá, ale jak ji Marie a Josef hladili, tak se jí udělaly proužky po těle a tečky na břiše a na čele M. To už jsem vám vyprávěla. No a v téhle době mu mohou všichni lidi psát, o svých přáních a snech. Tak bychom mu mohli napsat taky. Když už díky naší pramáti neměl ani rýmu.

M: Pitý, a on si to přečte? Není na to moc malej?

Pit: To je materiál… co já musím vydržet…

likalikarajce.net

Cc: A kdo to napíše? Já psát neumím, jen morseovku do kůže…

Pidi: Pitý to napíše! Pche! Ona to umí!

No: Ale nepozveš ho sem, že ne?

MK: Nepozve, tři se za televízi nevejdeme!

Pit: Já bych mu napsala, jen tak. Za nás, aby věděl, že si to pořád pamatujeme, jak jsme k pruchatejm kožíškům přišly.

M, B, Ne: Krííí,rarrra prrr ! Si mu napište, vy pruchatý !

Pit: Vysvětlete někdo tý želvici, že ona má pruchatou zadní nohu, sice zrzavou, ale má…

M, B: My si nic nepamatujeme, my nejsme!

Pit: To je materiál!

No: A co mu teda chceš psát? Že místo něj hřejeme naši mami? Tu já hřeju ráda. Úplně slyším, jak jí fungujou ledviny, když je nahřejvám…

MK: Napiš mu, že za to zahřívání nám děti ubližujou, a když vyrostou, tak taky!

Pidi: Napiš klukovi, že chci krabici!

Čč: Já bych chtěla šplhací houpací lano...

Cc: Já sprchovej kout..

Pit: Cože?

Cc: No sprchovej kout, abych mohla lízt nahoru na ten rantlík a skákat lidem na hlavu.

MK: Napiš mu – místo abys byl rád, že jsi neměl rýmu, tak nás většina lidí, kterým nosíš dárky, honí, trápí, ničí nám jídlo a vylejvá vodu na pití a některý nám topí děti nebo je zavazujou do pytle a nosej do lesa, vyhazujou nás z aut na silnice a jsme jim na obtíž….

Pit: Brní mě z vás hlava. Jak si to představujete? Že napíšu Milý Ježíšku, za to, že tě naše pramáti jako miminko v jesličkách hřála, chceme krabici, lano, sprchovej kout a jiný lidi, protože tihle jsou na nás kočky zlí?

Pidi: Jo, stručně a jasně.

likalikarajce.net

B: Přidej tam, že chci něco na zub.

Ne: Arr grrr, trííí?

Cc: Ne, nebolej jí zuby, chce něco k jídlu!

Pit: Mami zlá není.

No: Mami nechci vyměnit!

Čč: To nikdo z nás!

M: Mluv za sebe!

Pit: Víte co? Vyspíme se na to a rozmyslete si dobře, co mi řeknete…

likalikarajce.net

Foto: Sharka.

Uhodnete, jak se Sharčiny kočky jmenují? Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se přímo do Rajčete, tam se to dozvíte.

Sharka Neviditelný pes



KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !