Léto jede na plné pecky, což mi jednak vyvolalo vzpomínku na píseň zmíněnou v poutáku, a za druhé přimělo k zadumání. Co dělat?

Jíst melouny. Inspiraci najdete třeba i zde v Mlsotníku od Nighta, pokud někoho potrefila povinnost připravit nějakou oslavu zrovna v tuhle dobu.

Dělat si rychlokvašky. Popadnout kilo dvě okurkových přerostků, trochu je umýt z nejhoršího, do větší zavařovačky nebo kameninového hrnce vhodit na dno pár kousků křenu (už je), zamotat metrový stvol dospělého kopru, přihodit hrstku soli, naházet okurky (když nejsou moc tlusté, ani propichovat se nemusejí), zalít pořádně vodou, nahoru přihodit další hrstku soli a něčím zatížit, aby okurky zůstaly pod vodou - stačí podšálek s hrnkem. Za dva dny jsou první tenčí kvašáky hotové. Asi mi přišly na mysl, protože je v nich spousta slané vody :-)

Nebo lze strávit nejhorší vedro ve vinném sklípku. Mně se to jednou poštěstilo, víno bylo moc dobré, ale důležitá rada: nevylézejte, dokud vedra nepominou.

A jelikož je sobota, kdy se tradičně pralo, vybavila se mi při věšení mokrého prádla pasáž z Morové rány od Betty MacDonaldové. V léčebně trpěli v létě velkými vedry, a sestry jim ulevovaly tím, že na šňůry natažené v pokojích věšely mokré lajntuchy. Něco na tom bude! S chutí se nakláním do pračky s mokrým prádlem a vychutnávám si tu svěžest :-)

Takže přeji další líné dny plné pobytu v lese, u vody, nebo ve stínu u knížky, s kusem melounu po ruce.

Melounová miska k servírování | foto: Xerxovi

Máme tu obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit. Přeji krásnou sobotu a neděli.