Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Velké farmářské trhy si pamatuji z našich výletů do Francie. Protože jsme tam z Německa jezdili hlavně o víkendech, velmi často se nám poštěstilo projíždět nějakým městem (vesnicí) zrovna v době takových trhů, které zaplnily celé náměstí a vjezd tam měli povolený pouze farmáři. Kromě různé lákavé zeleniny atd. tam stávaly i různé koše, kukaně či dřevěné "klece" z nichž vykukovaly husí či kachní krky, nebo v ohradách na seně byla jehňata a kůzlata.

Jinak krmení husy jsem jednou v dětství zažila u venkovské tety. Šla jsem po dvoře zrovna v době "krmení" Teta seděla na lavici, husu nějak pod sebou a přesně jak popisuje Jirka (a komentáře), jí do krku prstem po kouskách cpala jakousi kaši (tenkrát jsem nepátrala z čeho) a masírováním krku "posunovala dál". Protože husa seděla klidněa (možná byla zvyklá, možná jí teta držela fest). teta si při vykrmování se mnou povídala, po chvíli husu pustila - a hlavně mně bylo sotva deset - prostě jsem to jako pražské dítě brala jako "tak to na vesnici chodí", ten moment si pamatuji, ale ne jako něco hrůzného. Zato popis "rychlokrmení" popsaný v posledním odstavci, tak ten se mi nelíbí vůbec a určitě by se mi to nelíbilo ani v tom mladém věku. To už je prostě týrání.