Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Také všem přeji krásný den a díky za to nostalgické povídání. Já sice tyhle časy nepamatuju, ale odmala jezdím na vesnici a ještě ze svého dětství si pamatuji, jak mě strašně bavilo chodit na výroční trh do blízkého města, kam se sjeli zemědělští výrobci ze širokého okolí a kvalita jejich produkce tehdy taky ještě za něco stála. I dnes se občas ještě najdou lidi, co chovají a dělají poctivě. Než s tím kvůli věku skončil, měli jsme známého, který spoustu let kvalitně hospodařil na Šumavě a čas od času nám přivezl nějakého toho "dobytka". Husy, pokud se pamatuji, nechoval, ale za to krůty. Jednou jsme dostali takovou "obludu", která měla skoro 30 kg (krocan), byla pomalu větší (a rozhodně těžší), než náš pes. Myslím, že kdyby to bylo naživu, i Eda by se toho asi bál Má teta taky mívala hospodářství, krůty tam bývaly též, ale takoví "pštrosi", jako to, co nám tenkrát "přistálo" doma, to nikdy nebyli. Jó, když někdo umí Ale co vím, tak ani teta, ani ten známý nikdy tu drůbež nevykrmovali tím zrychleným způsobem, jak se píše v článku...Tuhle drůbež nikdo netýral nacpáváním do rovnou do jícnu...mohla se dokonce popásat po louce, rostlo to sice pomaleji, ale pak zas nebyli ti ptáci tak tuční a masíčko bylo křehké, i když bylo "vyběhané".

Podle toho, co vykládala kamarádka, která mívala hospodářství, je takového krocana problém ubezdušit. Prý nejlíp tak, že na něj opatrně překlopit kolečka, nechat ho vystrčit hlavu a šmik. Ale i tak na těch kolečkách dva seděli.