Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Asteris 15.4.2020 12:13Moc pěkný a poučný článek. Prvního psa jsem měla z útulku a pak jsem si vybrala strakáče, nic z toho, o čem se tu píše jsem nevěděla, ale měla jsem štěstí i na chovatelku i na Arinku. Tehdy moc strakáčů nebylo, a tak tohle vlastně v tu chvíli byla jediná možnost. A u strakáčů jsme si "uzákonili" 4 vrhy za život feny. A jsem po delší době první den v práci, tak můžu psát, z domova mi to nejde, ale je to asi chyba nastavení počítače, tak vás všechny zdravím! Doufám, že jste všichni v pořádku. |
|
A. Rgova 15.4.2020 13:35Taky chválím článek a doufám v jeho mnohočtení. Taky jsem o chovech mnoho nevěděla, ale chtěla jsem buď psa z útulku. Pokud to ne, pak štěně s PP a s Argem měla velké štěstí na chovatele. Argo byl podle mého přesně takový jaký má strakáč být. A pravda, já ho navíc považuju za jednoho z nejhezčích ČSP co jsem potkala :o)). Šmudla (oběť množírny) byl odebraný divňousovi co ho koupil na parkovišti od množitele, zjevně byl mixem boloňského psíka a westteriera. Daník (oběť nezodpovědného chovatele, co ho prodal jako hračku) byl mětaj z Liberce, odložený rodinou, když "čekali miminko". K nám přišel jako nevycválanej trochu hysterickej tvrdej pacholek ve dvou letech. Mmch ten jeho rod tu musí mít pokračování, už jsem podobné pejsky zahlídla víckrát a před týdnem potkala slečnu s téměř identickou fenečkou, tu měla z útulku. Pejska byla nalezenec z Frýdlantu. Každému plemeni moc přeju, aby se nestalo módním. Za sebe nepředpokládám, že bych ještě někdy pořizovala psa s rodokmenem. Snad jedině psa, který se po letech vrátil do CHS, protože mu třeba zemřel pán. |
|
|
A. Rgova 15.4.2020 14:00Aby nedošlo k omylu. Plně podporuju dobré CHS i správně vedený chov. Byť si přeju minimalizaci chovu jako takového. Pejsani nežijí zase tak dlouho, kdyby se na pět let potlačilo štěníkování a koťátkování, rapidně by se změnil počet potřebných zvířátek. Tolik rozumu, ale od lidí asi čekat nelze. Že se rozhlídnou a poučí :o)). Nepředpokládám, že bych pořizovala jakékoli štěně. Při stavu věcí jak jsou, počítám nadále se staršími psími přírustky :o) |
|
|
E. Zvolánková 15.4.2020 15:39Obdivuji Tvůj přístup a souhlasím s ním. Svůj sen, pořídit si svoje vlastní fousisko, jsem si už splnila, takže jsem ochotná už také najet na další útulkáře. Griffíček byl škola života. S tím jsme si zkusili "snad všechno", co člověk může čekat od útulkového psa, takže už bych se toho vůbec nebála. U útulkáře bych hodně dala na ten prvotní dojem psa ze mne, jak by na mne a mou rodinu reagoval. I v útulku je mnoho štěňátek, takže já bych se tam asi poohlížela po mladším pejskovi, ale nebránila bych se ani veteránovi. Teď podmínky na druhého psa zatím nemáme, ale pokud by někdy byly příznivější a fousisko si i s nějakým starším útuláčkem či útulačkou sednul, pak klidně taky. |
