Milé děti, hezky se usaďte, buďte tiše a pozorně poslouchejte pohádku o popletě, která měla štěstí.

Žila byla jedna popleta. Jednou v sobotu, byl krásný jarní den, se popleta vydala na výlet. Dojela busem do blízké vesnice a vyrazila lesní stezkou. Cestou si užívala nádherného teplého počasí, lesa plného rozkvetlých ladoněk a ptačího zpěvu.

Do Křtin vstupovala za vyzvánění poledne. Našla úúúúúžasnou retro kavárnu, objednala si klasické preso s mlékem a místní specialitu - mandlový zákusek Adina. I řekla si, že se o něj podělí s přáteli alespoň fotkou. Sáhne do batůžku pro mobil, prohledá obvyklou kapsičku, prohledá celý batůžek, v panice z batůžku vysype úplně všechno a hledá jako blázen, leč mobil nenajde...

I vzpomíná, kde pila, kde si vysvlékala mikinu, kde lovila kapesník, a dochází k nevyhnutelnému rozhodnutí: zapomeň na prohlídku kostela, zapomeň na farní zahradu i zvonici, nic z toho dnes neuvidíš, koukej mazat zpátky po trase a hledej!

I mazala jak zběsilý ohař s pohledem upřeným pod nohy. Našla jednu dětskou ponožku a čepici. Ale s mobilem dopadla jak v Pyšné princezně, nenašla. Chytla se posledního stébla - třeba jsem ho zapomněla doma na stole, třeba tam stále leží vedle služebního.

Klika cvakla, dveře letí a jediný pohled na stůl potvrzuje, co popleta již dávno ví: mobil je v pr…achu.

Ve chvíli, kdy už se smířila s tím, že si bude muset nechat zablokovat SIM kartu a pořídit nový, ji napadlo, že by vlastně mohla zkusit vytočit své soukromé číslo ze služebního mobilu. Vytočila, zapnula hlasitý odposlech a začala se převlékat.

Po desátém hlasitém TUUUUUUT se ozvalo „PROSÍM?“. Popleta se vrhla k mobilu s napůl staženýma kalhotama, málem se u toho přerazila a pak nevěřícně prohlásila: „Dobrý den, právě jste zvedl můj ztracený mobil.“

Večer si šťastná popleta vyzvedla svůj mobil u mladého Slováka, který si nechtěl vzít ani ty dvě láhve vína, které mu popleta přinesla. Kéž má karmu zářivou jak dvojitá duha!

A teď děti hádejte: kdopak je ta popleta, která měla tak neuvěřitelné štěstí? Určitě vám bude stačit hádat jen jednou...

Sepsala Lenka, pro připomenutí autorka Příběhu s dobrým koncem o nalezenci Betynce