28.10.2021 | Den vzniku samostatného československého státu


AUSTRÁLIE: Střípky z Modrých hor

10.11.2015

Minule jsem psal, jak nám zde pokročilo jaro. Tentokrát se s čtenáři podělím o to, co se u nás v Modrých horách děje. Je to zde taková velká vesnice složená z osad, co vyrostly kolem silnice Great Western Highway, co vede přes hory ze Sydney na západ do vnitrozemí. Více je zde, ale v angličtině. My se však budeme věnovat událostem, jak jsou popsány v regionálních novinách Blue Mountains Gazette, kterým my říkáme Kravské Rozhledy. Tyto vychází každý týden a jsou až do domu dodávány zdarma. Kdyby snad měl někdo zájem do této publikace nahlédnout, tak ji v angličtině najde zde. Obrázky jsou čitelné i česky.

Jeden z důvodů, proč jsme si chaloupku postavili v horách, byl, že se nám zde líbilo. Divoká příroda, hluboká údolí, buš a nesčetné skalní útesy tak vhodné k sápání po skalách. Tehdy, počátkem let sedmdesátých, jsem se ještě stále po skalách sápal, avšak s australskými partnery. Lezeckých terénů je zde bezpočet a tehdy nebyly využity ani náhodou. Popularita horolezectví zde tehdy byla asi taková jako v kotlince v letech třicátých v minulém století. Tento sport tu byl v plenkách. Takže ani slušný průvodce po lezeckých cestách neexistoval.

Od těchto dob popularita lezení rostla rok od roku, dokonce i náš starší syn Petr se potatil a začal se sápat po místních útesech. Více a více lidiček, co mají k tomuto sportu blízko anebo ho i provozují, se stěhuje a usazuje v Modrých horách. Žil zde i s rodinou vnuk Šerpy Tenzinga Norgaye, co s Edem Hillarym vystoupil jako první na Mt. Everest v roce 1953. Anebo legenda Everestu, Lincoln Hall, který tam přežil svoji smrt a pak zemřel o šest let později, v 56 letech, na rakovinu plic – mesothelioma.

Takže dnes, zde v Modrých horách, žije hodně špičkových horolezců. Jeden z příznivců tohoto sportu a také skálosapač bydlící v osadě Leura, Simon Carter, vytvořil první slušný průvodce po zdejších lezeckých terénech a cestách. V průvodci nejsou jen popisy cest a jejich klasifikace, co se obtížnosti týče, jak se k nim dostat či dojít, praktické rady a mapy, ale i četné fotografie při zdolávání těchto cest. V publikaci o 392 stranách jsou stovky akčních fotografií z 55 lokalit a je popsáno 3200 lezeckých cest, od nejlehčích, The Soft Parade poblíž Mt York, po ty nejtěžší v Austrálii – stupeň obtížnosti (35). Schweinebaumeln na Elphinstone a Retired Extremely Dangerous na Diamond Falls.

Roman Hofmann v akci, z publikace The Blue Mountains Climbing

Roman Hofmann v akci, z publikace The Blue Mountains Climbing

O novou horolezeckou krev zde nouzi nemáme. Přistěhovala se sem k nám i s rodiči nová opička. Jmenuje se Angie Scarth-Johnson a nyní jí je 11 let a chodí do páté třídy místní základky. Takový mrňavý vyžlátko to je. V 10 letech vytvořila světový rekord, kdy jako první ve věku pod 11 let a vůbec nejmladší na světě vylezla ve Španělsku cestu obtížnosti 32 – 33. Při pohledu na lezoucí Angie si jeden připadá, že se dívá na pavoučka, jak kolmou a i převislou skálou postupuje lehce a bez zjevné námahy vzhůru. Prostě talent.

Protože je jaro, tak i místní divoké kačeny vyvádějí své mladá káčata. Přírodními vodními plochami zdejší krajina zrovna moc neoplývá a tak oportunistické kačeny se rozhodly učit káčata plavat v bazénech. Ať už soukromých, tak i větších, veřejných. V osadě Blackheath zahájili letošní plaveckou sezonu s předstihem a otevřeli veřejné lázně o 3 týdny dříve. Ovšem největší radost z toho mají kačení maminy a hned tři rodinky se prohánějí po hladině bazénu mezi trénujícími plavci.

Jaro se vyznačuje tím, že všude kvete kde co. Jak divoké kytky v buši, tak i ty zcivilizované v zahradách. Žije zde hodně vášnivých zahrádkářů, kteří pořádají soutěže o tu nejkrásnější zahradu. Každé jaro se v osadě Leura pořádá „Zahradní festival“, kde se na závěr vyhlašuje vítěz. Tento festival právě proběhl minulý měsíc. Pořádá se každé jaro už od roku 1965.

O trochu výše v horách v osadě Blackheath, kde to je kolem 1000 metrů nad mořem, se právě nyní koná Rhodo Festival, tedy Rododendronový festival. Tento má už také úctyhodnou tradici, je to už 63. ročník. Ne, nejsou zde rododendronové lesy jako v podhůří Himaláje, ale také nejsou k vidění jen kvetoucí rododendrony v zahradách, pořádají se zde i výstavy umění a prodej různých výtvorů, od bižuterie přes oblečení po keramiku. Je zde zábava skoro pro každého a pro děti tu jezdí modely vláčků. Samozřejmě v zahradách nekvetou pouze rododendrony, ale i spousty jiných kytek jako azalky, a k vidění zde jsou i různé druhy bujného kapradí. Zahrady jsou zasazeny v buši a tak to tam vypadá trochu jinak než v učesaných zahradách v Leuře.

Psáno 2. 11. 2015.

Fotografie si můžete prohlédnout i přímo zde na Rajčeti.



TEST s Pampers: Přihlaste se o dětské vlhčené ubrousky New Baby
TEST s Pampers: Přihlaste se o dětské vlhčené ubrousky New Baby

Pampers New Baby jsou dětské vlhčené ubrousky určené pro citlivou pokožku. Protože neobsahují alkohol, nejsou parfemovány a mají neutrální pH, jsou...