Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Krásné čtení

Já nikdy nehorolezila, ale turistovala po horách ráda. Ne že bych nechtěla, asi by mě to i bavilo, ale nějak nebylo kde a kdy a hlavně ta parta, s kterou by se jezdilo. Takže jsme aspoň po horách chodili a ty tam u vás musí být moc krásné. Díky za hezký článek.

Děkuju

všem za přízeň. To extrémní lezení není jen o dobré fyzičce a síle ale i a to hlavně kvalitní psychice. Ti co to provozují se shodují, že psychika je 90% a jen 10% fyzička. Takže ten správný mentální přístup či rozpoložení mysli rozhoduje zda něco jeden vyleze a nebo ne. Ať už to je extrémně obtížná cesta na skále a nebo vrchol osmitisícovky.

hezké úterní povídání z Klokánie

pamatuje te se někdo na starou, dětskou písničku "Tři kachňátka, batolátka, šla si koupat nožičky..." ???

Horolezectví jsem také nikdy nepropadla, i když touha vyšplnat se někam na vršek kopec, skály, případně stromu - abych viděla "do dáli" - ve mě vždyky byla. Ale to šplhání bylo vždy s nohami na zemi (či větvi stromu), případně po všech čtyrech :). Ale tohle plandání ve vzduchu nad propastí, zachycená jen v puklině skály...no nevím, to už snad ani není horolezectví v tom pravém slova smyslu, či ano? Mě to přijde skoro hazardování se životem. A docela se divím, že právě tenhle sport rodiče té malé dívce odsouhlasili. Vždyť ona přeci nemůže mít ještě v rukách takovou sílu, jako dospělý horolezec (i když je sama lehčí).

To je jak u nás

horolezci, kachny i rododendrony :-)

A taky máme zpevněnou plochu pro záchranářské vrtulníky! Ale i horolezeckou kavárnu :-)

Neoblibuji tento sport. Ale to je tím, že jsem bývala u příjmu z těch helikoptér. Jinak to musí být nádherné, to chápu.

Zajímavosti z Klokanie

vždy potěší. Bezva fotky. Na své první slaňování mám dodnes vzpomínku na holenní kosti jak jsem se přilepila ke skále,protože jsem měla strach.Utržila dobrou řuchu do holeně s úhlednou jizvou dosud.

Kachny v bazénu se mi moc líbí, ony mají svoje cesty k vodě a žádný bazén je nerozháže.

Máte tam u vás

dost zajímavo- horolezci dobrý, ale stejně mě nejvíc nadchly ty kachny :)

Re: Máte tam u vás

taky u mne vedou ty kachny....

ještě ke včerejšku

furt jsem na to myslela a nakonec jsem to napsat zapomněla

nevím jestli to úplně správné slovo je "pobavilo", ale přinejmenším mě zaujalo toto: "pár soust masa ráno (pssst – většinou z ruky)"

u nás to totiž funguje taky, když nežerou, z ruky si přinejmenším vezmou určitě víc, mnohem víc - netvrdím že vyjedí úplně celou misku

prostě nás milují tolik moc, že aby nám udělali radost, tak z naší milované dlaně si to jídlo vezmou (srdíčko)

vlastně je to velmi dojemné :-)))))))))

Parádní fotky

Je u vás moc krasně, Georgi. I s těmi bazénovými kachnami :-)

Horolezci se mi vždycky líbili

Samí štíhlí šlachovití kluci... ale magoři, s prominutím :-)))

Dobré místní noviny, Jiří! A dokonalé využití bazénu je příkladné.

Jiří, tak

jsem si opět početla. Ty vaše Modré hory jsou určitě ve skutečnosti ještě krásnější než o nich píšeš. Ani se vám nedivím, že jste se usadili venku, v horách, v buši!

Máš na co vzpomínat, když jsi prožil tak nádherně akční život!

A s tím vnukem Tenzinga jsi mi připoměl, jak jsem kdysi dávno, co by dítě, jedním dechem schroupala knihu Himalájští tygři! Nikdy jsem pro plazení se po skalách neměla buňky, ale jako sport se mi to líbí. Dnes už mi stačí hřebenovka po "našem" Babím lomu ;-). A jsem za to vděčná, že se můžu po tamních soutězkách proplazit :-).