Poslední nedělní ráno koncem ledna 2015 je jako vymalované. Venku, v jitřním čerstvém vzduchu, hulákají různí ptáci a hlavně kecají hejna papoušků corella, co se doletěli nasnídat nektar z velkých květů eukalyptu před domečkem. Na stole se skví dárek k narozkám pro našeho mladšího syna a mně se na něj mohou tak akorát sbíhat sliny. Chlap je to fajnšmekr a tak mu Míla zakoupila kloktadlo z vyhlášené skotské palírny. Komentář ponechám stranou.

Nedělní ráno u George

Sluníčko se právě vyhouplo nad obzor a na trávě se třpytí skromná rosa. Vzduch voní vším možným kvetoucím, letošní léto je na Klokánii nezvykle vlhké a poměrně chladné. Rána kolem 18 °C, aby přes den bylo 25 – 30 °C. Zato vlhkost je jako v sauně a často bývá po ránu i mlžno. Relativní vlhkost vzduchu je 98 – 100 %. Prý to je zdravé na pokožku. Asi proto, že se člověk i při minimálním pohybu okamžitě pokryje potem, který se neodpařuje, ale stéká jednomu po těle. Sauna zdarma.

Počasíčko jako v subtropech, skoro každé odpoledne a nebo k večeru se přižene bouřka. Habsburci, zvlášť Maxmilián, se zneviditelní a zalezou tam, kde se cítí nejbezpečněji. To po bouřce ještě není ani vidu ani slechu, a Max se už klidí. Je lepší než rosnička, bouřka může být podle radaru na internetu i 50 km daleko a Max je už zalezlý. Hřmot a práskání hromu mu evidentně vadí, pokud se ovšem nebojí, že ano, protože se celý chvěje, až třese.

Eukalyptus před domem

V předzahrádce nám už několik let v tuto dobu kvetou velkokvěté eukalypty, které jsme zasadili místo velikánů, co jsme museli vykácet, protože byly nebezpečné a z ničeho nic shazovaly větve velké jako strom. Jeden z těch nových kvete oranžově a teď už je odkvetlý a druhý, co kvete nyní, má květy tmavě růžové až červené. Květy rostou v trsech a tak strom barvou hýří a jemně voní. Každý květ má po rozpuku 5 cm v průměru a ve svém středu asi 15 mm velký kalíšek, který je každé ráno plný slaďoučkého a voňavého nektaru.

Lori na eukalyptu

Trsy květů tíží větve, které se pod nimi ohýbají, a když se na ně slétnou strávníci, tak mám strach, aby se pod vší tou tíhou nezlomily. Nutno však podotknout, že jsou opatrní a každý se pase na jiném trsu.

Toto se samozřejmě po okolí rozkřiklo a tak spousta hmyzu, včetně včel a hejna ptáků, hlavně ukecaných Rainbow Lorikeets (česky lori mnohobarvý), se přilétají nasnídat výživného a chutného nektaru. Papouši vylizují nektar z kalíšků svým masitým jazykem, jen to mlaská.

Květ plumérie

Hned vedle kvetoucího eukalyptu nádherně parfémuje ranní vzduch rozkvetlá plumérie. Omamně voní a za těch více jak 40 let od doby, kdy Míla zapíchla do země větvičku, co jsme si dovezli z našeho minulého bydliště, se rozrostla ve velký košatý keř. Ne, girlandy z jejích květů Míla netvoří a návštěvníkům jako Havajanka kolem krku nevěší, ale občas jednotlivé kvítky naaranžuje po okrajích zvláštní kruhové misky, kterou dá na stůl. Miska tvoří vlastně mezikruží s járkem na vodu. Potom je celý domeček provoněný jejich sladkou vůní.

Nakonec jsem neodolal a provedl záznam toho všeho jak na fotky, tak i krátké video. Vše je ke shlédnutí také na Rajčeti.

Psáno 4. 2. 2015.

Foto: autor