15.5.2024 | Svátek má Žofie


Diskuse k článku

VíP: Aneb víkendový pokecník

Dušičky

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Lika 1.11.2020 11:20

Správně, když už se říznout, tak pořádně ostrým nožem ;-D Náš brusič nožů mě vždycky několikrát nabádá k opatrnosti - ono se to nezdá, ale po čem nic, to je hned.

Hezká vzpomínka na dědečka, a o Akínkovi jsme si tu taky pěkně početli. Pěknou neděli!

E. Zvolánková 1.11.2020 9:55

Přeji všem krásnou neděli a díky za dušičkové téma. Milý a veselý příběh. U nás se dušičky jako takové nedrží, ani nezapalujeme za nikoho svíčky, nicméně vždy vzpomínáme na naše drahé, co už tu s námi nejsou. Mně 3. a 4. 11. 2014 zemřeli den po sobě milovaný dědeček i choďáček Akínek, tak je mi kolem těchto dní vždycky smutno. Ale pomáhá mi, když se to dušičkové období právě bere s humorem. Můj děda byl velký srandista a sám si už několik let před svou smrtí z toho dělal legraci. To jsem obdivovala. Tak jsme si letos s dcerou řekli, že si uděláme tu "dušičkovou" dýni strašidelnou a že při svitu svíčky v ní na dědu zavzpomínáme....jemu by se to určitě líbilo. Ale na strašidelnou dýni nedošlo, neboť už asi při třetím říznutí do dýně jsem si rozřízla ruku. Ani jsem to necítila, protože manžel den předtím pekelně nabrousil nože. Najednou potok krve a mně došlo, že to náplastí nespravím. Držela jsem si na ruce kompresi z kuchyňské utěrky a říkám dceři: "Budu muset na šití, zavolej mobilem babičku, zda mě tam může odvéz" (mamka měla totiž zrovna jet do práce a chíra je hned vedle jejího pracoviště). Dcerka ale chytla paniku, začala mě objímat a vyšilovala ("mami ty umřeš? ježišmarjáá....) Ještě jsem musela uklidňovat já ji.;-D Mám jen 4 stehy a hojí se to bezvadně (díky za ostré nože;-D - čistý řez). Nakonec jsme ale na dědečka vzpomínali i bez dýně, protože děda měl za život X podobných úrazů a vždycky se tomu dokázal zasmát.R^ Beru si z něj příklad.

Z. Jenny 1.11.2020 9:16

To bude ono Wendulko! R^V

W. Glover 1.11.2020 9:09

On se prý druhý úpněk ve stejném měsíci jmenuje Blue moon, tak se měsíc možná snažil vypadat podle názvu

A. Alimo 1.11.2020 8:15

Nám ta potvůrka (nevím, jestli ta stejná) ochutnala kabely 4x, vždycky po nějakém čase, hlavně na podzim, kdy ji lákal asi ještě teplý motor v lezavé zimě. Nejen, že mě neskutečně štvala, ale i to lezlo do peněz:-). Vyzkoušeli jsme možné i nemožné, sprej na kuny, a nakonec se osvědčilo takový udělátko, plašič na kuny, který je napevno zamontovaný a v různých intervalech vydává pískání, pro naše uši neslyšitelné, psům ani kočkám evidentně nevadí. ale od té doby - už několik let, máme od kuny pokoj. A teď se bojím, abych to nezakřikla;-D

Z. Jenny 1.11.2020 8:09

Hezkou dušičkovou neděli všem. Tak jsem večer se psovýma ještě jednou viděla podivuhodný měsíc. Už nebyl tak zářící,jako když vycházel, spíše vypadal tajemně. Byl tak nějak namodralý,jako nohy od vytuhlé drůbeže. Nevím jestli to bylo způsobeno oční vadou ale zdálo se mi, že měl okolo ,tedy hlavně na jedné polovině koule nějakou černou čáru po obvodu. 8-o

Z. Jenny 1.11.2020 8:03

Ještě,že už je ráno,popisuješ skoro hororově.R^:-)

Z. Xerxová 1.11.2020 6:40

hezkou neděli všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Navedly mě na to zamyšlení Lika svými snímky a Janaba svým anglickým komentářem... Hřbitovy v Evropě jsou tak rozdílné - nejen ty prastaré, ale i nové a funkční. A tak vzpomínám na ty maličké skotské s keltskými kříži a posoucími se ovcemi, na ochranovský hřbitov se stovkami stejným kamenů, na přezdobené italské plné květin a sošek až po zajímavé sicilské údolí Pantalica plné hrobů z doby železné... i na bretaňské hřbitovy v centru vesnic a městeček, aby mladé vdovy po námořnících stihly návštěvu při nákupu...

J. Hlavsová 31.10.2020 22:59

Jó, kuna - synovi taky přežvýkala kabely u oktávky, takže když jsem ji zahlédla tady před domem na parkovišti, obešly mě mrákoty. Zatím se mi tento malér vyhnul a když se v servisu nebo na STK mechanik ofrňuje, že to auto smrdí psama, tak si říkám, že možná smrdí i té kuně, tak se o mé auto nezajímá.

Na hřbitovy (čekají mě tři) se chystám až v týdnu, snad tam nebudou lidi. Slzavá pro mě bude návštěva hrobu neteřinky, která v devatenácti letech zahynula při autonehodě.;-(V

M. Crossette 31.10.2020 22:09

Jarko, to je pěkný ;-D

M. Crossette 31.10.2020 22:07

Ano, to sušené kaki bych také ráda ochutnala. A ty stormy vypadají že jsou plané, prostě tam rostou divoce, možnost sběru pro každého.

M. Crossette 31.10.2020 22:05

YGo, celá Vrbice je krásná, takže je mi jasné, že i její hřbitov tomu odpovídá V

Nádherné album, Terce to moc sluší (psům též), a čerstvý trávníček v čapím hnízdě tedy vidím poprvé. Měla bych fotku poslat do nějaké záchranné čapí stanice či tak, třeba to též nikdy neviděli :-)

M. Crossette 31.10.2020 21:59

Jano, že ale umíš skvěle popsat atmosféru anglických hřbitovů ;-D

Z. Dalmi 31.10.2020 21:57

V

M. Crossette 31.10.2020 21:51

Ano Dalmi a třeba tvé tetě tenhle skotský elegán a fešák nabídnul rámě a vešli spolu . Upřímnou soustrast. V

Z. Janaba 31.10.2020 21:49

Já mám slabost pro staré anglické hřbitovy, s náhrobními kameny rozházenými kolem kostela, nevím podle jakého řádu. Hroby, jak je známe to nejsou, jsou to opravdu náhrobní kameny, omšelé, mechové, nakřivo stojící, žádná navršená hlína nad nebožtíkem. V pozdním večeru je atmosféra neskutečná, člověk jen čeká, kdy se zpod kamene vynoří šátrající kostnatá ruka a s povzdechm se vyškrábe nahoru dříve zemřelý, setřepe trochu hlíny z rubáše a rozhlédne se kolem. Uvidí mne, ztuhlou překvapením, mávne rukou a odšourá se ke kostelu. Tyhle vesnické hřbitůvky ve staré Anglii rozehrávají mou představivost, ale nejsem si jistá, jestli bych neječela, kdyby nějaká ta ručka opravdu vykoukla 8-o

Naše hřbitovy mají určitou nabubřelost, řád a jsou hodně zelené. To je fajn. Návštěva rodičů na Vinohradském v Praze se hodně protáhne. Ráda se tam procházím a ráda si pročítám příbuzenské vztahy zemřelých. Zvláště ty hodně staré, kde jsou dvorní radové všeho možného, manželky řezníků na Královských Vinohradech, synů a dcer majitelů nemovitostí apod. Novodobá oznámení jen jménem a datumem vypovídají jenom o smutku, ale nepokoušejí fantazii. Jsme už takoví moc skuteční.

Ale už jsem se tam i našla. Ležím tam mým celým jménem za svobodna a byla jsem Dr.

Z. Dalmi 31.10.2020 21:38

Abytko, to je tak krásné. Děkuji

Z. Jenny 31.10.2020 20:39

R^Jo, tak to bylo i zamýšleno.V

A. Bytová 31.10.2020 20:00

A ten velký úplněk dnes, pěšinka bude slavnostně osvětlená. V

T. Zana 31.10.2020 19:59

V

Z. Jenny 31.10.2020 19:30

Blážo! V Taky budu vzpomínat.

Z. Jenny 31.10.2020 19:27

Ano! V

Z. Jenny 31.10.2020 19:26

V!!

Z. Dalmi 31.10.2020 19:25

Njn, tady je zataženo a mlha. Tak vidím ho..uby

Z. Dalmi 31.10.2020 19:17

Dnes mi zemřela teta. To tam nahoře u brány bude ve skvělé společnosti s tím fešáckým Skotem.

A. Bytová 31.10.2020 19:06

Ještě k tomu Sean Connerymu. On, Skot tělem a duší zemřel vskutku stylově. V předvečer keltského svátku Sanheim, ve znamení pozapomenutého tajemného znamení zvěrokruhu Hadonoš, no když už, tak kdy jindy.

Odkráčel ke hvězdám nad skotskou Vysočinou a zítřejší křesťanský svátek Všech svatých mu na cestu bude blikat světýlkama.

M. Crossette 31.10.2020 18:50

Nejkrásnější hřbitůvky jsme viděli v Alpských vesničkách. Krásné kostelíky, u nich sezóně zkrášlené hroby a sněhem pokryté spičky horských velikánů - člověk těm věčně spícím tak krásné místo pomalu záviděl.

Z. Yga 31.10.2020 18:48

Krásné dušičkové téma - já mám hřbitovy ráda a ráda na ně chodím, prohlížím náhrobky a dumám, kdo to tady odpočívá. Vrbecký kerchov "radost poležet" (ahoj, mami!) je velmi úhledný, hroby jsou v rovných řadách a cestičky mezi nimi se míjí v pravých úhlech. Bohužel, topoly se musely pokácet, neb jejich kořeny narušovaly základy hrobů a několikrát se stalo, že na návštěvníky z jámy rozkošně kynula bělostná ručka... Ale výhled mají naši nebožtíci náramný, tomu se nic nevyrovná :-).

Včera jsme byly zapálit svíčky (já a Terka) až v podvečer, tak jsme si užily i večerní atmosféru a ta světýlka mne opět nadchla - připadala jsem si, jako bych zase přišla domů V

Jinak malé OTéčko - s Terkou jsme v sobotu udělaly malé kolečko lužními lesy a moc jsme si to všichni užili, přestože celou dobu zahradnicky pršelo a já i Erník jsme přišli domů jako prasata (kupodivu, Terezka a Brooke ne! 8-o) - totiž zrovna jsme trefili zlatou dobu. Miluju místní louky a lužní lesy!!

https://yga.rajce.idnes.cz/2020_Rijen_-_Pohansko-Lany-Pohansko/

M. Crossette 31.10.2020 18:39

Ano, pampeliška pro Bedu V U náš ještě stále krásně kvetou trsy verbeny, rozkvely růžičky a stále krvětou jasně žluté afrikány (i když letos nebyly tak bohaté, jako jindy). A manžel právě venku seká trávu (říká, že letos naposledy - no uvidíme).

Z. Mawe 31.10.2020 18:14

historka vskutku paradni a vtipna, maruska to nastesti vyresila sikovne :)

no ja se na navstevy uplne nechystam... miluju sice tu atmosferu ale ted na dusicky a mezi svatky pujde kazdy...