veram 31.12.2008 10:48

Re: Zabíjačky jsem se nikdy neúčastnila,

Tečko, oddychi si trochu, v klidu si odpočiň a neboj, držíme palečky a uvidíš, všecko bude dobré!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Tečka 31.12.2008 10:44

Re: Zabíjačky jsem se nikdy neúčastnila,

Já několikrát, ale už je to dávno, Jinak u sousedů to probíhá podobně, kupují půlku prasete taky částečně rozbouraného, a nakládají a udí. No a tehdy se přidám i já, se svým kouskem masa. Takže 2 krásné kusy voňavého uzeného  leží od včera v komoře a já už pomalu nemůžu. Když jsem ho přinesla, málem jsem ho musela bránit vlastním tělem, neb smečka rázem zavrhla obsah mističek a hrnula se k lince. Nedivila jsem se, vonělo nádherně.

Přeju všem Zvířetníkům i zvířátkám dobrý příští rok, a jsem moc ráda, že jste.Já měla tento Štědrý den trochu zvláštní, jednak kvůli vzpomínkám na loňské Vánoce, a druhak proto, že jsem dostala výpověď a od 1.1. jsem nezaměstnaná. Člověka to trochu rozloží, i když je na to připraven. Proto jsem si tu na Štědrý večer jen četla a vychutnávala pocit sounáležitosti. 

Všem hodně zdraví a toho štěstíčka taky kousek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 31.12.2008 10:28

Zabijačku

in natura neznám, jsem městské dítko. Přiznám se, že ty různé přípravné práce bych asi teda nemusela, ale ty výsledné teda ano !!!! Mám hlad... Takže žádný relax u pc, a hajdy do práce, bez práce nejsou koláče a masíčko taky ne

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 31.12.2008 10:21

Zabíjačky jsem se nikdy neúčastnila,

protože jsme lidé městští a nemáme kde. Ale několik let jsem si s rodiči napůl kupovala prase. Bylo domluveno na malém statku, v určený čas se tam přijelo, maso vychladlé, částečně rozbourané a vnitřnosti připravené. Takže se jen naložilo a odvezlo domů. Jitrnice, jelita a tlačenku dělal můj táta, protože já to neumím a on ano- a to skvěle. Tyhle pochutiny mi u spousty lidí nechutnaly, ale ty jeho- jedna báseň.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lina 31.12.2008 9:38

zabijacka

My robime zabijacky doma este aj teraz, ale je pravda ze uz to nie je to co bolo v dobe ked sme nemali mraznicky. My sme  mesiara nepotrebovali, prasa zaklal a rozobral moj otec. Robi to este dnes za pomoci mijho manzela.  U nas sa prasa neoparuje, ale opaluje.  Teraz sa to robi plynnovzm horakom predtym kopami slamy. Cistenia criev som si tiez uzila az az. Zabiajcka je vzdy poriadna drina, ale da sa to prezit a ja ich mam dodnes rada i ked to uz nie je ono. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

HanaW 31.12.2008 9:33

Re: Tak tohle je

Mily Miku, ano, mužu potvrdit, že chlebičky, resp. klebyčky jsou popularní i v me cesko-karolínske spolecnosti. Ale nahodou svičková jim jede taky. A dokonce některým i s knedlíkem. Např. v manželově venkovské rodině se skoro ke každemu jidlu podavaji biscuits, většínou ručne dělane, čerstvě vytažene z trouby. A tak ty knedliky vysvetluju jako že to je česka verze biscuitu - vařená, a i Chetovo vcelku tradične založena rodina dlabe ty české biscuity o sto šest. Konec konců Miku, každý Hardees na Jihu ma biscuit and gravy ke snídani. Tak když jim to treba spravne vysvětlíš...?

Přátelé neznalí amerických realií jistě prominou...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena b.p. 31.12.2008 9:27

AAAÚÚÚÚÚ

Tak mučeníčko, to je tvoje potěšeníčko...  Skvostně napsané. Já to přímo cítím. Abych ten česnek šla vyvětrat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 31.12.2008 9:26

Re: Je

Můžu se přilepit? Cítím to taky tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 31.12.2008 8:48

Je

to krásné, je to teskné, je to radostné, voní to masíčkem, kořením, oldies goldies časy a člověčinou. Děkuju, Ptakopysku!

A děkuju i všemu Zvířetníkovskému lidu za to, že jsem mohla tento rok s trávit s vámi, a doufám, že příští rok budeme zase prožívat své dny spolu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 31.12.2008 8:45

Re: Drahý příteli,

Jakoubku, proč bychom s ním zatápěli?? Jednak je skvělé, že se vrátil do lůna Zvířetníku, jednak bych se mu nemotala do zatápění, ať už v kamnech, nebo na ohništi, protože obé zvládá stopro líp než já .  A popis události je naprosto přesný a dokonalý. Závidím tajně Staníkovi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Olčava 31.12.2008 8:21

Panečku, to je nádhera!

Já to na vlastní kůži nikdy nezažila, ale jako bych tam byla... ta vůně, ta radost, smích, pobíhání sem tam s tím či oním... a uždibování, jo to by mi šlo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ejška 31.12.2008 7:36

což tak si dát jitrničku

já bych taky brala na chviličku se vrátit do babiččiny kuchyně ke chladnoucím jitrničkám na prknech v koupelně, mňam tak chuťově barvité povídání o masových dobrotách se po ránu špatně tráví, su v práci, až se rozední tak půjdu po stopách jitrnice, sned jí tady někde budou mít nebo něco podobného, škvarky ... aúú

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 31.12.2008 7:14

já chci masóóó

mám ještě kus poslední vánočky... ale po přečtení tohoto článku jdu alespoň na kousek uheráku...

Protože se u pubertální dcerky mojí sestry vyvinula podivná potravinová nesnášenlivost na některá E (vzbuzují šílené záchvaty dlouhotrvajícího kašle) a kromě jiného nesmí nic s "umělým kouřem" - tj. všechny kupované uzeniny, včetně špeku i uzených sýrů, tak za svůj nový domeček do překrásné alpínky plné kytiček postavili udírnu  a nakládají maso a klobásky... Moc dobře to  umí... Takže vůně čerstvě vyuzeného bůčku či špíčku už není u nás výjimečná

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LA 31.12.2008 7:12

To je sprosté

takovéhle chutě člověku dělat po ránu. Do oběda daleko, k obědu jen salát, letos žádné normální prase a Anežka je ještě příliš malá. A i tak z ní moc sádla a škvarků nebude.

U nás je zabijačka vždycky společenská událost. Máme dlouholetého osvědčeného řezníka v příbuzenstvu, v posledních letech chodí i se synem (připravuje se předání štafety). Maso chladne jen do druhého dne - ve stodole v zimě vychladne celkem rychle. Při jitrničkách a jelitech se vždycky nejdrív uvaří 1-2, ochutná se, prodiskutuje, upraví se směs dle výsledků diskuse a pak teprve se udělá zbytek. Jen rum se moc nevyužije, přednost má pivo a slivovička.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 31.12.2008 6:49

Re: Tak tohle je

No,chlebíčky a jednohubky dělám ráda (k vínu se hodí),ale po přečtení článku bych je možná vyměnila za vepřoknedlozelo a pivo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Yezi 31.12.2008 6:41

Huauuuuu

to je teda mučení takhle po ránu na Silvvestra před pracovním procesem

Přeji všem šťastný a spokojený nový rok a hlavně hodně zdravíčka

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 31.12.2008 5:43

ptakopysku!

Ty zvíře - co mi tohle děláš?! Mám dojem, že jsem týden nejedla, dostávám křeče a kde mám takhle po ránu shánět jelito nebo uzený! To lze snad srovnat jen s právem útrpným!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

redneck Mike, Mississippi 31.12.2008 5:33

Re: Tak tohle je

Vyroba chlebicku a jednohubek prece nemuze prestat bavit nikdy! Zejmena v polnich podminkach a za pomoci dvou nevychovanych psu... Chlebicky aka open sandwiches je u mych americkych pratel nejpopularnejsi ceske obcerstveni ktere jim mohu nabidnout. Konkurovat jim muze jenom rizek... Dulezite a velmi narocne je spravny vyber surovin tak, aby chutove co nejvic pripominali ty ceske. Po letech testovani uz vim, jakou veku, uzeniny apod pouzit, vlassky salat vyrabim sam. Po letech uz dosahuji vysledku srovnatelnych s bufacem v 70' letech. A mi pratele a znami se mohou po chlebiccich a jednohubkach umlatit. Kupodivu zeli a knedliky, stejne jako svickova omacka bez uspechu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 31.12.2008 5:19

Tak tohle je

rána pod pás - coby člověk od narození městský, jsem nikdy neměla šanci se takovéto akce zúčastnit - slintám tu jako Pavlovův pes a protože mám slušnou představivost,skoro cítím vůni domácího uzeného se zelím a knedlíky.A výroba chlebíčků a jednohubek na dnešní večer mě skoro přestala bavit.Nicméně děkuju za rozšíření poznatků o typické české kuchyni a přeju autorovi i jeho rodině všechno nejlepší v roce 2009!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Velká kočka 31.12.2008 4:24

Re: K popisu zabijacky opravdu neni co dodat,

Milý Miku, já ti gratuluji k tomu půlročnímu nekouření. Kdyby se to bývalo podařilo mému muži, mohl tu ještě se mnou být. Takhle ho sklátil infarkt už v 62 letech. Moc tě zdravím ze studeného severu, ať ten nový rok ti přinese jen dobré. A to přeji i všem na Zvířetníku a jejich rodinám.

Mnoho štěstí v novém roce!!!   

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Velká kočka 31.12.2008 4:10

Téměř zabíjačka

Milý Mr Owcrop, to je báječný popis zabíjačky který u mne vyvolává silné slinění, přesto že jsem nikdy při zabíjačce tohoto druhu nebyla. Průběh je tak poutavě podán, že jsem ani nestačila želet smrti toho inteligentního zvířete. Prý jsou vepři chytřejší než naši pejsci. Moje první ale také poslední téměř zabíjačka probíhala v Göteborgu v našem tehdejším bytě na Bangatan asi v roce 1969-1970. Společnost emigrantů se tehdy usnesla že si vyrobí jitrnice a jelítka, už dva roky po jmenovaných silně přesilně toužili a tady nic takového neexistovalo. V tržnici se tedy zakoupilo potřebné včetně vyčištěných střev. Můj manžel měl vše pečlivě zapsané, ingredience, množství či proporce i potřebné koření. Kde ty důležité informace získal nevím, žeby v kuchařce paní Santnerové?. Tato akce byla výhradně mužská záležitost, já byla pochopitelně podávátko a přinašečka vyžádáného ať už to bylo cokoliv. Co byly ostatní zúčastněné ženy jsem při tom pobíhání nestačila postřehnout. Vlastně si ani nepamatuji jak se práce vydařila, na mysl mi vytane jenom atmosféra a nadšení panující ve společnosti těch zoufalců toužících po domově a to jak postrádali podle nich svaté zvyky země kterou opustili ne zrovna dobrovolně. Vím jen že můj manžel tehdy propadl panice a velké množství krvavé hmoty připravené na jelítka putovalo do záchoda. Jako šestnáctiletý měl totiž nějaké úděsné zážitky z posledních dnů pražských bojů v roce 1945. A tak ty krvavé ruce při výrobě očekávaných dobrot mu připomněly hrůzy konce války a jeho nervy to nevydržely. Už je nás pomálu pamětníků této jelítkovojitrnicové události, zůstaly jsme tu tři ženy a jeden muž, to jest můj syn, který byl tehdy pětiletý. Deset jitrnicových a jelítkových nadšenců už spřádá kdovíjaké plány za Duhovým mostem. Moc by mne zajímalo, jestli tam potkali toho tehdy zpracovávaného vepříka a jak to setkání asi dopadlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

redneck Mike, Mississippi 31.12.2008 3:56

K popisu zabijacky opravdu neni co dodat,

jenom vzpominka jak jsem v predskolnim veku chodil "krast" uzene zavesene v komine u me hanacke babicky. A jak jsem krvave cerveny rez zacernoval sazemi... Posledni zabijacka ktere jsem se zucastnil - South Korea 1990, na plazi. Behem 24 hodin bylo po vsem, nezbyl ani drobek, a jak se mi korejsti spolupracovnici oblizovali. Po pravde, hlavni slovo pri zabijacce meli mi britsti kolegove, ja jsem jen zabranil barbarskemu cinu - odrezani nejtucnejsich casti a jejich naslednemu vyhozeni spolecne se vsemi vnitrnostmi do popelnice.

 Stan uz stoji, dokonce uz ma i osvetleni, ohrivani i chlazeni, uvnitr stanu z jedne tretiny polni kuchyn se vsim vsudy, zbytek je party prostor pro pripad spatneho pocasi, pred stanem ohniste s rostem, dvema zavesy na kotliky a s rotiserii. Ctyri veprova kolena nalozena, vino pro damy i pivo pro pany radne podchlazene, rano pouze dodelam prave ceske chlebicky a jednohubky. Dnes jsem jenom prijel na noc domu, zkontrolovat smecku, dat si poradnou koupel (v obytnem privesu to neni tak uplne ono a na venkovni neni dost teplo) a doplnit zasoby. Musim priznat - fotak zustal porad jeste nevybaleny z duvodu nedostatku casu.

 A tak zbyva v tomto roce uz jenom takova mila povinnost a to poprat vsem zviretnikovym priznivcum, vsem tem prijemnym a milym damam, panim a divkam a tem nemnohym panum... Nejdulezitejsi novorocni predsevzeti jsem splnil s casovym predstihem - uz pul roku nekourim, ted jeste zbyva shodit, co jsem kvuli tomu pribral a kdyz to bude o neco vice - taky dobre. Nejmene dulezite predevzeti me splnit teprve ceka - napsat par clanecku do Zviretniku a naucit se ovladat fotoaparat...

 Preji Vam vsem vsechno nejlepsi a hodne uspechu a radosti a lasky... Diky, ze jste, pratele... 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 31.12.2008 0:33

Drahý příteli,

vše potvrzuju a podpisuju. Tak přesně ta mše probíhá, vše znáš! Šak Yva či Pitrýsek potvrdí. Nádhera... a nostalgie. Žádné zabijačky se již nikdy, ah, nikdy více nezúčastním. Už není kde, u koho - Tohoto čuníka již zrak neuzří tvůj, až zajde za onou v obzoru skalinou - hergot to mě z toho přepadla přímo pézie! A šak co je zabijačka iného?

A cpaní tlačenek a nekonečné míšání (o)škvarků v kotli nad ohněm si ještě dovoluji připojit.

Roby, máme tady dalšího Mistra. No nedá sa... těžká konkurence. Tož zatopíte s ním?

• reagovat
• nahlásit příspěvek