Milan Pavel 16.9.2009 22:02

Dobrý den

      Děkuji Vám, paní Fallowa a paní Maťa, jste velmi laskavé. A paní Maťe bych chtěl říct, že slzy nemusí být příznakem stáří, slabosti nebo nedostatku sebeovládání, mohou být také důkazem citlivosti člověka, a ve Vašem případě to bude nesporně tak. Nestyďte se za svou citlivost, jsou lidé hrubí, odporně věcní a pragmaticky sobečtí, a tyhle své vlastnosti považují dokonce za přednost. Buďme rádi, že mezi ně nepatříme.

     Přeji Vám hezký konec léta. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan Pavel 16.9.2009 21:51

Vzpomínky

     Milé dívenky, Blážo a Zdeno b.p., je to dost běžné, že starší vzpomínky přetrvají a nové informace se poztrácejí. Vykládal jsem si kdysi podobností s počítačem: když je zaplněn disk, prostě se na něj nic dalšího nevejde. U počítače můžeme nejstarší informace vymazat, lidská hlava ale takový postup nezná. Jenže také vím, že přesně takhle to není... Dost dělá soustředění na  něco jiného, než co máme právě vnímat, zasněnost nebo naopak některé druhy rozptylování. S přibývajícími lety se ta krátkodobá paměť horší, běžné je třeba, že člověk zapomene, co třeba v druhé místnosti nebo ve spíži chtěl, musí se vrátit o do té místnosti přijít znovu. Není ale všechno v létech: říkala mi kdysi praktická lékařka, že jsou o skleróze dvě teorie: jedna říká, že zapomínání začíná už při narození, druhá, že už při početí. Já bych tomu věřil, vždyť i početí je někdy důsledkem zapomětlivosti... Doporučuji ale přístup, který jsem už viděl: netrápit se pokračujícím zapomínáním, spíše si z toho nenápadně dělat legraci.

     Děkuji za Vaši připomínku. A mějte se moc hezky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Milan Pavel 16.9.2009 17:33

Jo, vzpomínky zůstanou

    Milé přítelkyně a příteli, Matylda, Jakub S., HanaW, Emteska - děkuji Vám všem, myslím si, že máme všichni dost podobný způsob myšlení a jsme ochotni si to přiznat. Používáme trochu odlišná slova, ale náš náhled na vzpomínky, které zůstanou, je totožný. Dovolte jen několik poznámek: Legendu Emöke považuji stále za mimořádné, moudré a obdivuhodné dílo, a v šedesátých létech mne také "dostala", možná právě pro to množství citu, které v té knížce je... Malou připomínku milé Emtesce: ano, vzpomínky nám nemůže nikdo vzít, ale byla tu už mnohokrát, a pod různými záminkami snaha, lidem vzpomínky brát a paměť křivit. Nemusíte se mnou souhlasit, ale za jeden výrazný příklad bych považoval tu propagovanou snahu snížit státní dluh tím, že budeme všichni šetřit, omezíme tzv. "mandatorní výdaje". A přitom miliardová částka, kterou máme ušetřit, a to hlavně my "obyčejní lidé", je podstatně menší než to, co bylo v polovině devadesátých letech poloveřejně rozkradeno. Kdo, kdy, kým a za pomoci kterých potentátů, to si nemáme pamatovat. Skleróza nemusí být vada nebo nemoc, to může být také program!        

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 16.9.2009 13:42

Ano,

člověk musí umět žít, aby mohl prožít a zažít. Bez toho po člověku všechno steče jako voda a nikde se nic nezachytí, nikde nic není, kde nic nebylo.

Děkuju. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

vitr 16.9.2009 13:19

jako vzdy krasny

diky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

krakonoš 16.9.2009 10:26

Důchodové připojištění

Také jsem ho kdysi měl. Spořil jsem 2.000 Kč měsíčně po dobu pěti let, fond (prý) prosperoval, všechno bylo krásné. Pak došlo na lámání chleba, výnosy byly zdaněny 25% a i když jsem započítal inflaci, zjistil jsem, že čistý zisk byl všehovšudy 270 Kč! Takže pilně spořte, ať se banky pakují, ale nepočítejte s tím, že na tom něco vyděláte, spíš se dočkáte toho, že fond zkrachuje a nedostanete nic.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

veram 16.9.2009 10:20

Milane,

nejsi z Prahy? To bys si mohl zajít za námi na sraz. Asi nejsi na Hadopasech, přihlaš se tam! Napiš mi na adresu

veram kroucánek volny puntik cz, poradím Ti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 16.9.2009 8:23

Jo, vzpomínky zůstanou

doufám, že nejen nám, ale v třeba mírně zastřené podobě i našim dětem. Jak jsme je vozili po vlastech českých i zahraničí, co se jim líbilo... Pro mne je to šuplíček velmi barvitý a vím, že některé zážitky se vrátit nemohou. Proto se snažím ten šuplíček mít příjemný

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.9.2009 7:52

Milane,

to je moc krásný a pravdivý článek - diky za něj. Zrovna teď na dovči jsme se sestrou vzpomínaly na dětství - a já měla před očima barevný filmový pás. A tak si říkám, že až bude čas (chachá), napíšu o hororových prázdninách mých sester  tak, jak mi je líčila naše soukromá Božena Němcová (ehm - tedy nejstarší sestřička ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 16.9.2009 7:13

Vzpomínky

Je to zajímavé se vzpomínkami. Tchán je už zase v nemocnici, vypadá to tak, že nikdo neví co bude. Ale co se týká vzpomínek, jemu se bez problémů vybavují vzpomínky na to, co prožil kdysi, ale to, co se stalo před chvílí, nebo co mu někdo řekl před pár hodinami si prostě nepamatuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 16.9.2009 5:06

Dobrý den -

Krásně a pravdivě napsané - se závěrem článku 100% souhlasím - co člověk v mládí a středním věku nestihne,po sezóně těžko dohání.Dnes na cestování nemám fyzicky,ani finančně...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 16.9.2009 0:35

Sláva, su první!

A je to krásné překvapení před zhasnutím (lampy, tedy). Přítel Pavel! Tak - vzpomínky nám zůstanou... jak končí ta náádherná swingová klasika v stejně nádherném českém převedení. A mě se vymazalo z jara všecko, co mi přišlo, tak aji vaše krásné dopisy s fotkou tetiček Haselmanových. A nemám vaši adresu... Ale - you can´t take this away from me!

• reagovat
• nahlásit příspěvek