zana 17.1.2009 12:31

Re: Jméno -

Fallowo,  mně ten nick, nevím proč, vždycky evokoval vrbu (willow), aniž bych se obtěžovala  to moc rozpracovávat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K-k. 17.1.2009 12:28

Re: OT - chci jen poděkovat

pardon, ten odkaz je nějakej nepovedenej...

http://www.kaaden.ufouni.cz/pub/IMG_0653b-m.jpg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K-k. 17.1.2009 12:28

Re: OT - chci jen poděkovat

no jo, fousy to má pořádné - on se zřejmě kdysi namixoval NO se středním kníračem. My to našli, když to bylo opravdu ještě "to" - podle odhadu veterináře necelé tři měsíce. Ještě měl mlíčný zuby a taky víc blech, než chlupů... Ale výcvik poslušnosti jsme od něj dostali velmi rychle! ;o))http://www.kaaden.ufouni.cz/pub/IMG_0653b-m.jpg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 17.1.2009 12:26

No vida.

Došlo na mou hypotézu. Jak nastane mráz, jde se do výkrmny a dovolí se komorné postarat se! Prima!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 17.1.2009 12:25

Ohóóó! Jména!

No prosím, a už v tomto tématu jedu...Lenka - já v dětství to jméno nesnášela, dokonce jsem nutila matku, aby mne nechala přejmenovat. Klasické posměvačné Lenka-plenka-podkolenka ve škole. Když mi doma (opravdu jen někdy) řekli Leničko - otřásla bych se ještě dnes. Taky mi říkali Lenice, to je protipól. Opravdu asi záleží na tom, jak je jméno vysloveno a od koho je vysloveno. Na Lenku jsem si už zvykla. Přezdívku jsem nikdy neměla.Mám  jeden den svátek a druhý den narozeniny a na mé narozeniny slaví můj muž a syn svátek. Pospolitě. Jména svých dětí jsem ani náhodou nechtěla volit po nás, rodičích. Jenže všechna námi vybraná jména byla v rodině již rozebrána. A tak se syn nakonec jmenuje po manželovi. Musím říci, že k synově povaze opravdu sedí. Jméno má prý své záření, své vibrace, udává směr. Něco na tom asi bude, myslím si. Rovněž tak datum narození.  Nick jsem si vypůjčila od manžela, od základní školy až po zaměstnání mu tak všude říkali. Teď už ne, jakmile jsem si ho půjčila pro svůj nick, jakobych Blážu z něj sňala. Mám kamarádku Aurélii. Kamaráda jménem Ján. Bývalý spolužák mého muže měl úžasnou kombinaci jména a příjmení: Miloň Bambásek. Můj tchán je Milouš, fakt to má v rodném listě. U nás má i auto své jméno, spíš přezdívku. A těch jmen, co dokážeme vymyslet pro naše zvířátka! Omlouvám se, ale nemám ráda jméno Jiří. Příliš mi připomíná nepříjemné zážitky. Ale Svatý Juří z vánoční koledy je naopak pro mne milé slyšet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jakub S. 17.1.2009 12:21

Dej se do toho, P.Z.T.!

Bóže svatý, to sú histórije. To nigdo nemože vymyslet, to sa mosí stat!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 17.1.2009 12:21

Re: S půvabnýmn pukrletem se představuji"

Pitrýsku, že napíšeš i to další

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 17.1.2009 12:19

No, taky výživné téma

Já jsem prosím Zuzana po té lazebnici od Václava IV (cynicky bych podotkla, že maminka v tý době moc četla básně a trochu jí unikala středověká realita, no nic). Ale to jméno mi nikdy nijak nevadilo - asi jako Rpuť jsem ho neřešila. Akorát až do svých 18 let jsem jinou toho jména neznala, asi se v té době moc nedávalo. Dodnes se mi zdá, že 3 Zuzany na jeden Zvířetník je docela nářez.

Musím se přiznat, že nemám ráda podobu Zuzka. Přijde mi, že se ke mně naprosto nehodí... divný, cizí jméno...

Ze Zuzany odvodíte zanu snadno. Kdysi to Kardiak pochopil na první ťuknutí: v tý době jsem se na pouti vznášela na houpačce a zárodek ženský ve mně poslouchal Matušku, jak zpívá Zu...zanooo!!! Pak mi tak taky říkal jeden takovej

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 17.1.2009 12:02

Re: OT - chci jen poděkovat

Kouzelná tlamička. Nojoo, když ono to má vousy, že ano.   Také doufám, že po dnech,uplynulých po pochybných lukulských hodech, už  (patrně) nebezpeční  nehrozí.                                                                                           

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 17.1.2009 11:48

Re: S půvabnýmn pukrletem se představuji"

Pitrýsku, krásný!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K-k. 17.1.2009 11:25

OT - chci jen poděkovat

Vážení Zvířetníci, minulý týden jsem tu bědovala a prosila o radu, protože Jeho Excellence Pan Pes si v nestřeženém okamžiku vylepšil stravování o kuřecí stehenní kost. Rad i útěchy si mi tu opravdu dostalo, takže hlásím výsledek: všechno prošlo bez nejmenších problémů (možná se vyděsil představy, že do něj láduju kyselé zelí) a předpokládám, že teď, po týdnu, už je nebezpečí zažehnáno. Ostatně, myslím, že takhle nemocnej pes nevypadá - fotka je ze čtvrtečního dopoledne:  http://www.kaaden.ufouni.cz/pub/IMG_5626a-m.jpg 

Ještě jednou všem moc děkuju... :o)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heduš 17.1.2009 11:14

Re: přeji krásné dopoledne!!

Vždy jsem považovala za velkou nespravedlnost, že nejsem v kalendáři. Musím slavit na Hedviku (která je prý zkráceně Heda), ale dá se to vydržet. Kdybych byla kluk, tak bych prý byla Štěpán (což jsem ráda, že jsem teda holka).

Jo a Heda znamená "vítězící v boji". Což je vlastně příhodné, protože celý život s někým bojuji a zejména sama se sebou. Tady je ale sporné, kdo tedy vyhraje, jestli jméno nebo já  

Pak je taky kapitolou Hedonismus (který s mým jménem přecejen tak trošililinku souvisí), tedy "názor, že lidé vyhledávají pouze slast a žádnou strast". To asi jo, kdo by se nechtěl mít dobře, že? Ale strasti se nevyhýbám (zde by se dala napsat rozsáhlá úvaha). Což mi připomíná,že bych měla začít cvičit a chodit běhat  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Heduš 17.1.2009 11:07

přeji krásné dopoledne!!

tak jsem se vychrupala do desíti a hned je ten svět veselejší

Dede umíDonutila mne přemýšlet, což je u mne v sobotu dopoledne jistý problém co mám říct ke svému jménu? Že jsem se měla původně jmenovat Hilda (po taťkově mamince), ale maminka si prosadila alespoň Hedu. Takže jsem všude ve školách byla sama, jen na střední škole se mi stala zvlášťnost, odcházela jsem ve čtvrťáku a do prváku tam nastoupila Heda a byla mi hrozně podobná. To bylo fakt divný Tohle jméno má výhodu, že jej nelze použít v výhrůžkám (tím myslím, když se dítě jmenuje Eduard, vy mu říkáte Edíku, a pak když něco provede, tak je to EDUARDE, okamže sem pojď). Ale maminka mi vždycky říkala a říká Medulko nebo Medu. Pak mi větší okruh známých a kamarádů říká Heduš (viz můj nick). Ale to začalo až tak po mojí dvacítce, předtím jsem na Heduš neměla náladu - znáte to, v době Homolokových a jak chtěla být Heduš vždycky baletkou Pak jsem také byla překvapená, když mne známá z Brna prvně oslovila Hedi. To se mi nikdy nestalo, ale je to fajn a už není sama, říká mi tak lidí více :) S přítelem si jménem vlastně ani neříkáme, máme spoustu přezdívek, která nebudu rozebírat, protože jejich původ je hodně komplikovaný a vlastně někdy ani sami nevíme, jak vznikl. Během těch 5 let, co jsem s ním, bylo přezdívek hodně, ale jedna ze španělštiny se zatím stále drží, pro něj i pro mne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 17.1.2009 10:50

Re: S půvabnýmn pukrletem se představuji"

Pitrýsku!  Památka zesnulých Třináctý mně málem shodila ze židle  A kdyby to mistříčkovi nevadilo... tak ta další historka by také stála za to  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 17.1.2009 10:50

Re: S půvabnýmn pukrletem se představuji"

pokračuj, milá Hano Pitrýsku, když jsi to tak krásně nakousla..... 

Památka zesnulých Třináctý by bylo opravdu nevšední jméno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 17.1.2009 10:48

Re: OT - Huraaaa - Kuliferda

Hm, taky mám obavu, že se Kuliferda namlsal svobody a bude těžké ho uhlídat. Naše kočičí smečka měla být původně taky pouze bytová. Jenže se jim v nestřeženém okamžiku povedlo odchlípnout síť na okně a bylo. Pak už jsem neměla sílu jim výlety zatrhnout, protože se vraceli sebevědomě, s dobrodružným objevitelským nadšením, šťastní...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 17.1.2009 10:40

Re: S půvabnýmn pukrletem se představuji"

.. na tchýnin striktní příkaz: "Když to bude kluk, bude po tatovi, ceru si pomenuj sama!" jsem v duchu udělala tůůůdle!!!  Vytouženého Tomáše mi vyfoukla kamarádka. Manžel si to zjednodušil. Chtěl, aby se miminko jmenovalo podle jména v kalednáři dne, kdy se narodí. Tak to naprosto nepřicházelo v úvahu. Porod byl vypočítaný na 2. listopadu!! Uznejte, že Památka zesnulých Třináctý, by nejen u matriky neprošla (ale teď fakt nekecám!) A tak jsem mi bývala spolužačka položila do náruče  to nejkrásnější mimí a já jen řekla: "Vítej, Lukáši." Měl se přece kamarádit s Tomášem a bratránkem Janem. No a jak Lukáš rostl ( do dvou metrů mu chybí tak dva či tři cm), zkracovalo se jeho jméno. Je to prostě, pro všechny náš LUKI.

Jejda, to jsem si zase pustila "hubu na špacír". A to jsem ještě nenapsala o tom, proč se mistříček nejmenuje Božetěch, ale opravdu Božek. A, že se vlastně (papírově) ani nenarodil a co z toho vzešlo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 17.1.2009 10:38

Pěkné téma

a opět nakopne vzpomínky do šíře i do dáli , nedávno použila trefný výraz Jenny - myšlenky a podmyšlenky.

I u nás kdysi rodinná rada nebyla jednotná. Moje milovaná babička toužila po Barboře. Zaplaťpámbu to neprošlo. Jen si to představte, tlusté dítě s kulatým obličejem, věčně se tvářící jak měsíček na hnoji... Brambora! Babička se dočkala u druhé vnučky - štíhlé, s úzkým obličem a spokojenost byla na všech stranách. K Janě mám vztah neutrální, připadá mi trochu mdlé (spolujmenovkyně odpusťte ), ale aspoň nesvádělo k posměšným hrátkám. Hodně mi sedlo vyvdané příjmení a odtud i nick. Zčásti jako louka, ale především jako loukoť - šprušle od kola (osudu).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 17.1.2009 10:31

Re: Jméno -

Doufám, že už to tak dávno necítíš  Mně to připadá moc hezké a rychle jsem si tě zapamatovala

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 17.1.2009 10:28

Re: OT - Huraaaa - Kuliferda

Skvělé - osvědčil nejen dobrodužného ducha, ale i určitý rozum  Jen asi bude vyrážet ven častěji - když domů dorazil klidně a nikoliv jako štvanec nepříjemných zážitků...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Pitrýsek 17.1.2009 10:25

S půvabnýmn pukrletem se představuji"

 ...říkám  se Pitrýsek.  V dětství milovaná postavička z knihy Putování za švestkovou vůní. Když jsem už byla dááávno dětským střevíčkům odrostlá, ba přímo se zařadila mezi dorostenky středního věku, jedna moje kamarádka překřtila mého prvního knírače na Pitrýska a zalíčené. Pitrýsek se opět, v mém životě, vynořil. No a potom jsem měla fenečku, knírajdu a jaký název vybrat pro ch.st.? Sice jsem laškovala s názvem " za třináct tolarů" ( to by bylo elegantnější), ale Pitrýsek zvítězil. No a tak se s Vámi, moji milí, kamarádí Pitrýsek.

K občanským jménům budu trochu parafrázovat velkého mistra slova o růži, jež jinak zvána, voněla by stejně. Každé jméno ( i to, co se nám nelíbí) je krásné, když je s láskou vysloveno...... Moje mamka tvrdě odmítla pojmenovat mě Marií, v pořadí čtvrtou (pátou?) prvorozenou toho jména. Snila o nádherné a hrdé Dagmar. Ale moje drahá teta, kmotra a svědkyně v jednom, když se pan farář ptal po jméně , v lednu roku 1948, řekla jasně a nahlas HANA. Zvláštní.  Kolem mně bylo Janiček, Danušek, Mařenek a Zdeniček jak naseto. Dokonce i pár Elišek a Jitek se našlo. Ale Hana jsem byla jen já! Ale! Jakou nadávkou to jméno zkomolit? Nešlo to!! A tak jsem byla"Žížala" nebo "Čáp"- pro svou vytáhlou tenkou postavičku. Potom mě  jeden spolužák nazval "Hanýžkou" ( Podle knihy J.Š.B: Hanýžka a Martínek). A to se mi líbilo. Hanýžka mě doprovázela od čtvrté třídy ( tvar jména , pro ÚJM podivný) až po má čundrácká léta ( nebo spíš odchod ze ZDŠ na průmyslovku).  U táborových ohňů, pod hvězdnou oblohou jsem dostala jméno Lady Píďalka (protože jsem v báglu vždy měla "civil" na cestu vlakem  a chodila jsem v nádherných kožených vysokých botách ( byly po tetě, kmotř..  ručně šité. Kolikrát jsem je mohla velice výhodně prodat). Hmm, také Lady Píďalku odvál čas.... Pak přišel čas mých nastávajících maminkovských povinností a výběr jména byl opět aktuální... 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 17.1.2009 10:21

Jména

Se jménem Leona jsem se nesmířila nikdy. Kromě toho, že mi dělali peklo spolužáci ve škole (tehdy vládl Leonid Brežněv, takže na mě pokřikovali Brežněvko), nikdo si ho nepamatoval. Takže jsem byla Ilona, Lenka, Lea i Hana, protože tu Leonu si fakt nikdo nepamatoval. Doma na mne všichni volají Leni, Leničko, Lenčo, protože koneckonců moje maminka chtěla Lenku, ale táta Leonu(jeho druhá možnost byla Bibiana- též geniální). U křtu jsem dostala jméno Lucie a před pár lety jsem si ho chtěla nechat napsat do občanky- Leona Lucie se mi líbilo. Jenže když jsem si představila předělávání pasu, řidičáku, změn na všech úřadech... tak jsem to vzdala. Leona je řecky lvice, což jsem v mládí splňovala blonďatou hřívou, jinak nevím.

Nick Matylda je moje přezdívka z dob historického šermu. Jinak perlička- přihlašovala jsem se na jedny mezinárodní stránky o výuce angličtiny a pořád mi to tvrdilo, že tohle username už někdo má. Vyzkoušela jsem kdeco- až mi to najednou spolklo jméno Otesánek.

Moje děti dostaly jména Jakub a Kateřina proto, že jsou úplně normální. Po mém trápení s Leonou jsem po vyjímečnosti netoužila (manžel souhlasil). Navíc z těch jmen jdou udělat krásné zdrobněliny. Mimochodem, kdyby Kuba byl holka, byl by Eliška. Dědičné jméno Karel můj muž zamítl, protože byl neustále malý Kája.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 17.1.2009 10:14

Re: Joj! Jména!

Pěkně jsi to řekla o tom významu jmen milá Vave  (na tohle témě bych byla schopná sepsat seminárku - lidi, zvířata věci a jména:)) a já se přiznám, že pojmenování všeho kolem je pro mne velmi důležité a nad přemýšlením o jménech našich synů jsem strávila šťastné měsíce  Nekonec si ani jeden z nich nestěžuje, jména to jsou mezinárodní, s pěkným významem a k příjmení se hodí. Jen Andy ve školce dost trpěl tím, že učitelky mu z nějakého důvodu tvrdohlavě říkali Ondro a on na to odmítal slyšet  Zdrobněliny ke jménům moc nepoužívám, spíš vymýšlím (v rodinné tradici ) úplně jiná jména...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 17.1.2009 8:50

Joj! Jména!

To je ale téma převeliké! Myslím, že dnes se víc kouká na to, aby se jméno hodilo k příjmení, případně aby tam nebylo nějaké to r nebo s, kouká se na módu a příbuzenské vztahy, ale kdysi to byla posvátná záležitost. Někdy se i jméno měnilo, jiné bylo dětské a jiné dospělé, dnešní obdoba je možná biřmování? Spousta lidí ani neví, že jména jsou slova, mající svůj původní význam. 

Každé jméno každému nesluší a asi spousta z nás má tu zkušenost, že když se někdy dávno ve školce setkal dejme tomu s protivnou Tamarou, tak do konce života bude už ve střehu, když se mu někdo tímto jménem představí.

Často přejmenováváme zvířata, Bertík a Borůvka jsou toho zářným příkladem, protože původní jména prostě k tomu zvířátku nepatří, a basta! Je to magie, pojmenovávat své blízké jinak, než to mají v papírech, a pojmenováváme lidi i věci, zejména auta, ale i stromy a místa, lodě a taky někdy šaty, boty mají své přízviska. Vlastním pojmenováním přijímáme pojmenovanou osobu či věc za vlastní, adoptujeme ji a navazujeme s ní velmi úzký, intimní vztah.

Dede! Pěkně jsi to vymyslela na dnešek, nejspíš se sem ještě vrátím. A vím o jednom jméně, které se hodí k Dagmar. Moje sestřenice se nechala pokřtít kdysi na střední škole, jmenuje se teď Dagmar Bernardetta, to mi přijde jako krásné a důstojné spojení. Druhá sestřenice, pojmenovaná Ester, protože její otec byl Žid, později také konvertovala, jmenuje sezeď Ester Terezie. A když už jsem u toho, třetí, resp. prostřední se jmenovala od narození Svatava a pozděj připojila jméno Lucie. Vždycky jsem jim jejich neobvyklá jména záviděla, protože Alen bylo jako naseto a navíc si mě moje milá paní učitelka M pletla s mou krásnou tetou a říkala mi Hanko. ..... Přeju všem krásný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 17.1.2009 8:47

Re: OT - Huraaaa - Kuliferda

To je dobře, že tůůůrista trefil domů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 17.1.2009 8:45

hezký den

hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům  Tady bylo úžasně červánkové nebe - snad bude stejně krásný den, jako včera.

Tak ještě jednou - můj dlouhý příspěvek nebyl odeslán... musela jsem nakonec až restartovat modem  Nějak se dnes peru s technikou.

Jméno Jindra mám po nejstarší sestře mého tatínka (byla o 18 let starší než on a vlastně mi nahrazovala babičku z této strany přízně ) Sice byli českou rodinou, ale v Liberci...Teta chodila do německé střední školy a tam jí říkali Henrieto -  a tak se tetě říkalo Jety.

Jméno mi nikdy nevadilo - (jen tu Jindřišku jsem nikdy neměla ráda a všude jsme vysvětlovala, že fakt se tak nejmenuji). Slyšela jsem na Jindřicha, ségra mi říkala Jindy, z čehož moje polovička vytvořila později tvrdší verzi - Yndy

Nick byl jasný. Více než rok byl dopisovatelem Zvířetníku za naši rodinu Xerxes. Po jeho náhlém odchodu za Duhu jsem musela vylézt (ne ze za buku, ale ze za dogy) a nick maličko upravit. A tak ne žádná Betová ani Kosatková, ale stále Xerxová

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 17.1.2009 7:36

Re: Jméno -

Svůj nick jsem vybírala v ne právě nejšťastnějším období svého života a v té době jsem v angličtině narazila na výraz fallow,což je kromě jiných významů "vyprahlý".Cítila jsem se skutečně vyprahlá životem a protože jsem ženského rodu,přidala jsem za slovo a,tak vznikla Fallowa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 17.1.2009 7:28

Jméno -

hodně rodičům se nepodaří dát svým dětem jméno,se kterým by byly spokojeny a konec konců,na každé jméno najdou později spolužáci posměšnou rýmovačku.Navíc u dívek těžko trefíte takové jméno,aby se hodilo k později svatbou získanému příjmení.Já byla pokřtěna Hana,po kmotře Anna,rodiče mi Hanu vybrali ze dvou důvodů - maminka po Haně Benešové,tatínek z důvodu dlouhého původně německého příjmení,navíc s dvěma r.Jsem s ním spokojená,dokonce ve škole k němu nikdo nepřidal posměšný rým.Doma mi říkali Haničko,nejčastěji Hančí a Hanýžko, jeden z nápadníků mě jmenoval Hannah.Svatbou jsem získala příjmení o šesti písmenech,takže konečně se bez problémů vejdu do jakékoliv podpisové kolonky ve formulářích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 17.1.2009 7:28

Re: OT - Huraaaa - Kuliferda

To je bááááječný! Člověk je z takovejch příhod celej rozvrácenej. Hlavně, že se mu nic nestalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 17.1.2009 7:27

Vlastně jsem to nikdy neřešila.

Zuzana se nedá komolit, zní slovansky, respektive česky - asi to rodiče vybrali dobře. Jméno je původně hebrejské - Šóšaná - a znamená lilie. Nick jsem na NP vlastně původně vůbec neměla a Rputě jsem na začátku uvedla jako postavičku. Pro méně informované - Rpuť je strašidýlko, které tak asi před 50 lety vymyslel jistý psychiatr jménem Svetozár Nevole. Psal na toto téma povídky a sváděl to na své pacienty:)) No a pak se na NP jistá Wendy začala podepisovat Zuzana a jelikož se to pletlo, tak už mi ten Rpuť zůstal...

Jediný problém, který mám, jsou nicky těch ostatních. Při mé špatné paměti na jména mi dělá strašný problém přiřadit si skutečná jména k nickům a strašně se mi to plete. Už jsem si i dělala jakýsi seznam, jenže počítadlo chcíplo a s ním i ten seznam. Tak jsem to zatím vzdala

• reagovat
• nahlásit příspěvek