6.5.2024 | Svátek má Radoslav


Diskuse k článku

BTW: O jménech

Minulý týden jsem se v Amsterodamu zúčastnila mimo jiné slavnostní večeře. Novináři byli promícháni s ostatními účastníky konference, takže u velkých kulatých stolů se obvykle sešla pestrá mezinárodní společnost. U toho našeho se mimo jiné rozproudila i debata o jménech.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
pecka 22.11.2005 14:32

Re: Tak tady asi bude mít každý trošku s kterou přispěje do mlýna :-))

Ó ano, můj muž má taky říkanku: Cepek, jako malej cep. No krása, co? Já se hlásím Cepková, uprostřed p jako Pavel (a to je zrovna on   vtipné, že?). A stejně mi všichni přidávaj háček, i když jim píšu mejla plnýho diakritiky.
To máte, paní R, narozeniny někdy blízko u svátku, žejo?
A taky jsem odolná, heč: když na bílýho bulíka řvou "Dášeno, pusť to!", já nepustim nic.
noragh 21.11.2005 8:37

joo, to znám

po rodičích se jmenuju Titzeová, čti Týcová, to byla darda - jakže? Tyrová, Tizová, dokonce i Tygrová a napsat to, to bylo něco, většinou  to po pokusech tak teda jak t,y, ne i,c, ne t, vzdali a psala jsem to sama a  křestní Eleonora - Enelora, Enora,Lenora. Zuřivě jsem záviděla kamarádkám co byly Hany, Jany Věry, Mirky a příjmím Coufalová, Vostrá, Dušková a tak...
Zdena bez psa 21.11.2005 10:44

Re: joo, to znám

Jéééé, jak já jsem vděčná bráchovi, který je o 8 let starší. Když jsem se narodila, (původně jsem měla být ten Zdeněk) tak se začaly mé budoucí kmotry- babičky  dohadovat po které se budu jmenovat. Jedna byla Elizabeth a druhá Arnoštka. Bratr diplomaticky poznamenal, že když už jsem se nepovedla jako kluk, tak je přece možná i dámská varianta - Zdeňka. Nezvykla jsem si moc na ni, protože mi říkali Zdena. Jen když mne chce někdo zvednout adrenalin, tak mi řekne další jméno v pořadí - Arnoštka  :)))
Eva B. 21.11.2005 11:31

Re: joo, to znám

tak v tom případě musím zveřejnit jméno manžela mojí kamarádky, a to Adalbert Popler. říkala, že když se kdekoliv představoval, všichni jen zírali :-)) synkovi dali tedy jméno běžnější - je Albert.
Eleonora Titzová - to je záviděníhodně elegantní jméno, jako z dob první republiky, skvostné!!!! napsané totiž. ale v dnešní době to fakt muselo být na přeskočení.... měla jsem kdysi kolegyni jménem Swietoňová, chudinka, hláskovala jméno stokrát za den. a jiná kolegyně, původem z Maďarska, příjmením Hönyiová, ta se nemohla do telefonu vůbec představovat :-)
noragh 22.11.2005 15:35

Re: Re: joo, to znám

titzEová, no to je ten problém a když jsem se naneštěstí vdala a naštěstí zase rozvedla tak mi zbylo Enderlová, nebožtík byl Enderle a tak, abych nemusela být Endolová, případně Enderová(to se mi chce smát,je to jako knížka Enderova hra), tak říkám Ende, jako německy konec, r jako rum, l jako lihovina ová a je to, holt jsem si nepomohla
Alča 21.11.2005 7:43

Vždy jsem si myslela,

že moje jméno nelze nijak komolit, ale léty jsem se přesvědčila o opaku. Nejzajímavější se mi zdála ruská verze "Aljona"...
Když se mi měla narodit vnučka, přesvědčovala jsem dceru, aby upustila od zamýšleného, poněkud nezvyklého jména a můj hlavní argument byl, že neví, jaké jednou bude mít příjmení a navíc je třeba myslet poněkud mezinárodně. Moc mě potěšila tím, že máme naše sluníčko - Aničku... 
Hodně špatně je na tom můj chlap s poněkud zastaralým "Radomírem". Jen velmi málo lidí (a to i z rodiny) ví, jak se jmenuje, většinou je to Radek, Radim, Radoslav, Radovan, ....   a když pak  slyší, jak na něj volám "Rado", tak kulí očka   a dožadují se vysvětlení. To nemluvím o tom, že když přijedeme do jeho domoviny (Horňácko), tak je automaticky Radoš nebo Mirek ...
 
Hela S. 21.11.2005 9:31

Re: Vždy jsem si myslela,

Mám kolegu jménem Radomír. Říká se mu Radku (pár jeho kamarádů mu říká Míro, už jsem to zaslechla). A každý rok se najde někdo, kdo mu přeje, když je v kalendáři Radek :-)))
D. R. 21.11.2005 11:00

Re: Vždy jsem si myslela,

Ruské verze mám ráda -- tam sice bručí nad Dagmar (Dášu ale ovládají), ale Ruščákovou řeknou nato šup. Však taky na to mají "šč". Když byli letos naši kluci na kolech na Ukrajině tak nafotili pár vesnických památníků z první a druhé světové války. Tam bylo Ruščáků!
Finrod Felagund 21.11.2005 13:24

Re: Re: Vždy jsem si myslela,

Trochu jsem se pozeptal, odkud se to naše jméno vzalo a kam že putovalo, obeslal jsem ústav pro jazyk polský a dozvěděl jsem se následující:
 
Jméno Ruščák je původem z Polska (tvar Ruszczak), z oblasti Haliče a Lwowa - odtud se s největší pravděpodobností jméno dostalo na Podkarpatskou Rus, resp. na východní Slovensko - a co je další zajímavá věc, je jeho výskyt v Dolním Slezsku, neboť když SSSR zabral oblast Haliče a Lwowa, tak se tamní obyvatelé stěhovali do nově nabytých oblastí na západě, jmenovitě právě do Dolního Slezska :) Shodou okolností tak je naše jméno exotické ve Dvoře Králové nad Labem, města, které je ani ne 40 kilometrl od oblasti, kde je velmi časté :)
marky 21.11.2005 11:05

Re: Vždy jsem si myslela,

vždycky se mi líbilo neobvyklé, řídce používané jméno mého táty, který měl svátek na apríla... ano, hugo! oslovovali jsme volali "hugane". ale byly i varianty "hugásku" a (strašlivé) "hugoušku". jako malá jsem to neuměla vyslovit, ani naše ještě složitější příjmení, takže jsem tvrdila, že se můj tatínek jmenuje hagan hifi 8-)
Lucka 21.11.2005 14:57

Marky, já znám profesora,

který se jmenuje Hugo a napsal učebnici, které jsme nikdy neřekli jinak než Hugo, Hugáček, příp. Černý podle jeho příjmení...
Ale vůbec se tahle generace kantorů na naší škole sešla.. Máme tu ještě Čeňka a  Emanuela
 
Jo a kamarádka své sestřence rozmlouvala jméno Hugo pro její miminko - nakonec to dokázala příslibem, že pokud ho tak pojmenují, bude mu říkat Hugíto
Zdena bez psa 21.11.2005 7:17

Paní Ruščáková, mohlo být hůř.

Moje příjmení za svobodna mi dělalo větší potíže, než to nynější, ale.. Zkuste diktovat adresu a uvést
č.p. 1110. (Naprosto nezáleží na vzdělání zapisovatele) Za život jsem potkala jen 2 člověky, kteří to zvládli hladce.  :))
Rpuť 21.11.2005 6:04

Je to zvláštní, ale přestože Němci mají místní jména jako Cham a Lech,

tvrdošíjně odmítají uznat hlásku Ch a trvají na tom, že je to c + h. Následkem toho jsem Klumsky, Šlumsky, u těch co měli franštinu - Šlimski. Jo a zkuste říct v "američtině" Člejmsky:)