26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

BTW: Když vaří muž

Ne, opravdu tu nehodlám opakovat známá fakta o mistrovství mužů, kteří se dobrovolně chopili vařeček, ani nemám chuť popisovat katastrofální stav kuchyně, jenž často jejich volnou tvorbu doprovází. Dnes bych se ráda zdržela u mladistvých amatérů, které do kuchyně ani tak nevyhnala touha vyrobit božskou manu, jako spíš prostá snaha přežít.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Hlad 4.6.2007 9:28

Já jsem nejlepší kuchař

;-D

Bench 4.6.2007 17:17

Re: Já jsem nejlepší kuchař

Hezký, Medvídku!

Medvídek 4.6.2007 9:24

Dělám skvělé

bramborové placky. Se můžou všichni užr....totiž ujíst, když je dělám. Jinak ale nedělám nic, resp. nic tak skvěle, jen průměrně.

PetraK 4.6.2007 11:34

Re: Dělám skvělé

Medvídku - díky za inšpiraci, už jsem je dlouho  nedělala. Sice je tutově neumím jako Medvídek, ale se zelíčkem jsou moc gutový.V

Medvídek 4.6.2007 11:51

Re: Re: Dělám skvělé

Akorát je to děsně zdlouhavá patlačka. Musí se toho napéct metr do výšky, aby to strávníkům chvíli vydrželo.;-D

PetraK 4.6.2007 12:44

Re: Re: Re: Dělám skvělé

jooo, to je i důvod, proč už delší dobu nebyly na pořadu dne. A to je peču na plechu v troubě, ne na pánvičce, ale i tak. Ovšem výsledek stojí za to;-)

Medvídek 4.6.2007 13:42

Re: Re: Re: Re: Dělám skvělé

Já si u toho pouštím Cimrmanovy hry a pěkně mi to utíká....;-D

PetraK 4.6.2007 13:53

Re: Re: Re: Re: Re: Dělám skvělé

Já si u toho pouštím nádobí na nohy, páč jsem šikule obecná;-D;-D;-D

PetraK 4.6.2007 9:18

:-D :-D :-D

;-D;-D;-D;-D;-D;-D jen podotknu, že se nemusí jednat jen o synátory. Moooc, moc dobře si pamatuju svoje kuchařský začátky;-D;-D - nedávno jsem našla svoje první pokusy o kuchařku, když jsme s Davidem jeli na 14 na chatu a já si psala podrobný "itinerář", jak upéct bůček, udělat bramborový salát atd.;-D;-D Hodně dlouho už jsem se tak nezasmála, jako když jsem se začetla. A to nemluvím o svém prvním a posledním pokusu o švestkové knedlíky, který dopadl tak, že těsto mi na rukou vytvořilo tahací harmoniku a já plakala do telefonu, který mi byl držel u ucha, abych mohla vstřebat mateřské rady, jak vzniklou situaci řešit;-D;-D;-D

Fallowa 4.6.2007 10:40

Re: :-D :-D :-D

Milá Petro,připomněla Jsi mi moje první bramborové knedlíky - byla jsem upozorněna,že když dám do nich málo mouky,tak by se mohly rozvařit.Takže jsem dala mouky radši víc,aby k tomu nedošlo - výsledek se dostavil - byly jak z gumy,kdybych je upustila,určitě by skákaly po kuchyni;-D!

PetraK 4.6.2007 11:07

Re: Re: :-D :-D :-D

HUF, jsem ráda, že v tom nejsu sama;-D;-D;-D. Ovšem tahací harmonika zapříčinila to, že to byly moje první a taky doposud poslední švestkový knedle, co jsem vyrobila. Zato jsem jich tedy vyrobila mnoho, mnoho, neb hmotu harmonikovou bylo nutno upraviti tím, že se do ní vpravilo více mouky. A protože už tak bylo toho těsta víc než dosti, tak po zahuštění bylo těsta tolik, že jsme měli mrazák narvanej švestkovýma knedlema;-D;-D;-D

LENKA S 4.6.2007 11:48

Re: Re: Re: :-D :-D :-D

PETRO K, JÁ  BOHUŽEL TEHDY  NEMĚLA UŽ  MAMINKU. AVŠAK TO, CO VZNIKLO Z MÝCH  BRAMBOROVÝCH KNEDLÍ, BYLY  UTĚŠENĚ  SKÁKAVÉ TENISÁKY. ALE   STEJNĚ  NEJLEPŠÍ BYL OKAMŽIK, KDY JSEM  TELEFONOVALA   Z  ÚSTECKÉ KOLEJE  DOMŮ K  SOUSEDŮM A TÁTA  MI  DO TELEFONU  ZCELA  VZTEKLE  A NEPŘESNĚ  RADIL, JAK VYKUCHAT TY  NÁDHERNÉ PSTRUHY, KTERÉ JSEM SI ZAKOUPILA K VEČEŘI. ROSTLI JSME  U  TELEFONU OBA  A ZDATNĚ. TÁTA  TO NEUMĚL VYSVĚTLIT A BYL MOC  VZTEKLÝ, ŽE  STÁLE NECHÁPU. NAKONEC MI POMOHL KAMRÁD- RYBÁŘ KAŽDÝM COULEM. ALE  STÁLO MNE  TO PRÁVĚ  TOO NEJVĚTŠÍHO PSTRUHA. ZA BLBOST  SE PLATRÍ VŽDY.

Medvídek 4.6.2007 11:53

Re: Re: Re: Re: :-D :-D :-D

NU COŽ

Medvídek 4.6.2007 11:55

Re: Re: Re: Re: Re: :-D :-D :-D

Viz úplně nahoře.:-/

PetraK 4.6.2007 12:46

Re: Re: Re: Re: :-D :-D :-D

LENKO - BYL ASPOŇ PO NÁVRATU DOMŮ PŘIDĚLEN ŘÁD???? VYKUCHAT RYBU TO JE FUŠKA. PRO MĚ. A TO JSEM NA TO JEN KOUKALA A BYLA SEDŘENÁ JAK KOLENO;-D;-D

julča 4.6.2007 11:30

Re: :-D :-D :-D

Petro! My chceme taky úryvky z Tvé jedinečné kuchařky!!! Sím sím

PetraK 4.6.2007 11:33

Re: Re: :-D :-D :-D

;-D;-D;-D Trocha ironie mě nezabije;-D;-D;-D. No myslím Julčo, že podle toho by se asi tak dalo uvařit fakt jen kafe;-D;-D. No ale - ba ne něco mě napadlo. Jestli to ještě najdu, můžu to jako kuriozitku poslat Dede do Mlsotníku, ať se pobaví i ostatní;-D;-D;-D

julča 4.6.2007 11:39

Re: Re: Re: :-D :-D :-D

Se těším!!! ;-D;-D;-D

PetraK 4.6.2007 12:47

Re: Re: Re: Re: :-D :-D :-D

Šak on Ti dojde humor, až si z toho mýho vaření pořídíš nadýmání a plynatost;-D;-D

Karolína 4.6.2007 14:19

Re: Re: Re: Re: Re: :-D :-D :-D

Petro připomnělo mi to, jak jsem dělala kynuté knedlíky s ovocem! Poprvé v životě a ještě ke všemu na chalupě, máti daleko, tchýně daleko, kdyby nám někdo tehdy vyprávěl cosi o mobilech, ťukali bychom si na čelo a volali psychiatrii, normální telefon měly akorát jeptišky dole v klášteře a další byl na poště 6 km ve vsi, nebylo prostě nikoho, s kým by proběhly konzultace! Naproti jen sousedka s malými dětmi. Můj muž ovocné kynuté moc rád, takže jsem se chtěla krátce po svatbě zavděčit! Smíchala jsem podle kuchařky ingredience a hned, POZOR - HNED! jsem začala patlat ovoce do těsta. Pochopitelně, jak to nebylo vykynuté, tak jsem měla na prstech dokonalé lepidlo. Tmel na přichytávání dlaždiček hadr, jenže koupelnu jsme budovali až o 10 let později! Zoufale s těma upatlanýma rukama jsem přešla potok, tam jsem probudila spící mrňouse sousedky, neb jsem u ní na zápraží chvílemi hlasitě nadávala, že se to nedalo publikovat a chvílem skoro brečela. Ta se smála tak strašně, že dětičky byly rázem celé čilé! Teprve tam jsem se dozvěděla to sladké tajemství - že to těsto prostě musí kynout! V teple. Přikryté utěrkou! Prostě spoustu detailů. Jenže, to už letěla mísa i s těstem po potoce dolů!

gabinas 4.6.2007 12:49

Re: :-D :-D :-D

tak tak, bylo mi už víc než 15 let, trávili jsme prodloužený víkend s kamarády na chalupě a já volala domů, jak se dělají pečený brambory... :-D 

LFSH 4.6.2007 13:22

Re: :-D :-D :-D

Skoro jako můj pokus o štrůdl. Udělat těsto, připravit veškeré ingredience, oloupat a nastrouhat jablka - to vše bylo bez problémů. Tragédie nastala ve chvíli, kdy jsem začala válet těsto. Jeden se mi podařilo dát dohromady asi na pátý pokus (a nevypadal nic moc). Druhá placka se mi několikrát rozpadla, při x-tém pokusu mi dokonce při přemisťování na plech sjela dolů, ale ne v celku - kousky max. 2 x 5 cm. Já si sedla na zem a začala je sbírat, pak mi povolili nervy, praštila jsem válečkem o zeď, váleček se rozlomil a ještě jsem shodila plech se sušícími se ořechy. Ty se rozkutálely tak šikovně, že jsme je doma nacházeli ještě po týdnu.

Nebo: jednou jsem dělala sýrové pečivo a za boha si nemohla vzpomenout, jestli se tam dává chilli nebo curry. Zvedla jsem telefon a zavolala rodičům, v té době dlícím na chalupě. Podařilo se mi to podat tak, že se v první chvíli máma lekla, že jsme minimálně vyhořeli. (No, nakonec si to přebrala a dobře to dopadlo.)

Yezi 4.6.2007 8:43

Ach, těším se

tohle všechno mě teprve čeká, mladej zatím ustrnul u volských ok, vaječných topinek a čínských pokusů, ale to přijde!;-P

Bench 4.6.2007 8:30

Bóóóžííí

Vyloženě se v tom poznávám. Už si léta vařím sám, pokud se mi chce ;-). A dodnes nevím, co je to špetka. Ale už se mi stalo, že když jsem byl marod a přišla kolegyně na návštěvu, nabídl jsem jí kuře dle vlastního receptu. Moc jí to chutnalo a musel jsem jí dát recept. To byla pro mě ta největší poklona.

LFSH 4.6.2007 9:00

Re: Bóóóžííí

Slyšela jsem, že můj děda kdysi v Silnicích rozdával ženským recepty na vánoční cukroví a přitom jeho kuchařské umění končí u polévky z pytlíku a obloženého talíře.

julča 4.6.2007 8:06

Krásné téma

Já mám to štěstí, že vaří všichni chlapi kolem mě.:-) Náš táta, můj muž i oba bratři a všichni švagři. A jde jim to skvěle!!! Když se mě kamarádky ptají, jak je možný, že mi nevadí, že se mi chlap motá po kuchyni, říkám vždycky, že dělají chybu, že nedají svým partnerům šanci. Nějak mi nesedí věty některých mých kamarádek: "On by si neudělal ani čaj!!!" Myslím že chlapi jsou v kuchyni (i jinak) prostě skvělí...:-);-D

gabinas 4.6.2007 12:46

Re: Krásné téma

Já si myslím, že fakt záleží chlap od chlapa... Moje první láska ve svých 23 letech vařila špagety tak, že uvařila těstoviny, polila je kečupem a posypala sýrem a mana byla hotová... Můj muž zvládá i čínské pochoutky nebo výborné řízky, no a můj táta je nevyčerpatelná studnice nápadů, výborných pochoutek a la každý den jinak... Možná bych řekla, že to opravdu záleží na fantazii - muž, jenž jí oplývá, rád zkouší kombinace chutí a není problém ho k plotně postavit nebo to pak sníst ale spíš, jak to udělal a proč tak málo... :-)  

Rpuť 4.6.2007 7:40

Můjtytondokolenatej!

Teprve s tímhle článkem jsem si uvědomila, že jsem jediná vařící osoba široko daleko8-o8-o8-o Z bájného vyprávění starců jsem se dozvěděla, že vynikající kuchařkou byla moje babička, ale já to, vzhledem k její nemoci, už nezažila. Nevařila matička, nevařil tatíček, nevařil nebožtík a i "božtík" není v tomto směru použitelný. Ne, že by byli líní, ale už čistě z pudu sebezáchovy bylo nutno zabránit jim v kulinářském šamanismu všemi zákonnými prostředky;-P Když si vzpomenu, jak matička vhodila pracně ulovenou svíčkovou do papiňáku, ještě dnes usedavě pláču....;-( U nás přes vaření byla "naše Boženka", která mi u věku 72 let předala vařečku se slovy: "A teď je to tvoje" načež tiše zesnula.

Starší dceř se odkutálela několik set kilometrů dál, takže odtamtud mi nebezpečí nehrozí a já se raděj neptám, neb její mlčení o vaření je víc než výmluvné......ale žijí...;-P A když já náhou zrovna vařit nemohu? Syn mé známé je vynikající kuchař a má vlastní hospodu - vždycky je kam jít....;-);-D;-D

Karolína 4.6.2007 7:04

Prima povídání

Myslím, že bylo nastartováno "píchnutí do vosího hnízda". Závidím tak trochu každé ženě, jejíž manžel vaří, aspoň občas (i za tu zapráskanou kuchyni bych to někdy brala!) a občas vyžehlí! Vařím strašně ráda, opravdu je to mé hobby, zato žehlení (zvláště košil do obleku) nenávidím doslova celým svým já!

Moji maminku učil vařit tatínek. Vzpomínám si, jak vyprávěl, že jednou, krátce po svatbě, slyšel z kuchyně jakési chrastění čehosi o dno hrnce. I zaradoval se, že bude hrách či čočka či jiná luštěnina, to on měl rád a bylo mu vysvětleno, že nikoliv, že to, co chrastí, jsou knedlíky na kostičky neboť budou s vajíčkem! Inu, to už bylo i na něj moc a jal se učiti svoji mladou choť vařit. Vařili jsme spolu my dva pak i celé prázdniny na chalupě a díky němu a jeho fantasii a improvizacím v hrnci mne vaření pořád tak baví. Má drahá polovice patří spíš k těm, co vodu nespálí, neboť konvice sama vypne. Ale spíš si myslím, že to není tím, že by to neuměl, jen ho k tomu nikdy nic nenutilo a tak je prostě líný cokoliv v tomto směru teď napravovat! No, zase dělá jiné věci, např. leh na gauči "záda rovně", to mu jde báječně........ Ale občas taky proběhne s kosou zahradu a obseká keříky, sem tam vyčistí kamna, skvěle luxuje, vytírá, já si vlastně nemám na co stěžovat, když on neví, co je hrnec a žehlička, já zase co je hadr na podlahu!

Beda 4.6.2007 10:46

Re: Prima povídání

já knedlíky s vajíčkem ráda - občas;-P