Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Jsme na cestě, zn. Pevné boty podmínkou
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Xerxová 17.11.2009 18:13Re: cesta za Nadějí Rozcestníček už je u Dede |
|
|
Louk 17.11.2009 18:33Re: cesta za Nadějí Xerxová, ty se snad jen zdáš |
. Se těšim! 
|
|
dalmatin 17.11.2009 11:22Děkujeme Dede, pro mě je 17.listopad opravdu svátek. Jezdila jsem do Prahy do školy a u všech událostí jsem byla. Dokonce jsme s kamarádkou šly na Albertov, ale byla tak hrozná zima, že jsme se musely vrátit. Měly jsme jen lehké oblečení, předpověď byla úplně jiná. Už jsem vzpomínala, jak 18. v sobotu nám profesor na politickou ekonomii říkal, že pokud nebudou studenti stávkovat, tak nemají žádnou hrdost. A ta radost, kdy v autobuse měl řidič puštěné rádio a poslouchali jsme rozhovor s Matuškou. Máme co slavit, tak hezký sváteční den milí moji |
|
|
JanaBa 17.11.2009 11:13!!! Perfektní článek, Dede. Cítím stejně, díky za něj!! |
|
|
Bláža 17.11.2009 10:32Je to možné Je to možné, že už je to 20 let? Bydleli jsme tenkrát na Vinohradech, pěšky z kopce dolů a už jste byli ve víru všeho dění. Rozsvícené svíčky solidarity v oknech, propašované rádio mému muži na vojnu, kde sloužil v již značně pokročilém věku základku, aby se dozvěděl, co jim bylo stále utajováno. Potkávání lidí různého založení tam dole na Václaváku, v ulici 28. října puštěn slavný projev Milouše v televizi za výlohou, na různých místech Prahy shromáždění, pochod všech pracujících (já šla tenkrát z Hostivaře na Vinohrady s kolegy z tehdejší práce), vracení kádrových listů - ještě je mám schované, obavy našich rodičů, a pak převlékání kabátů, vytunelované fondy z kuponové privatizace. A plně si uvědomit, co je to svoboda! |
|
|
Matylda 17.11.2009 10:27Hezký den Článek se mi moc líbil. Miluju Cirkus Humberto, nesnáším Švejka a nemám ráda takové to typické české fňukání. A hlavně mi vadí "Za komunistů bylo líp". Tady to nikdo neříká, ale u ostravské části rodiny často. Bohužel. |
|
|
jana forma 17.11.2009 10:46Re: dotaz na boruvku sassy zdravi boruvku, nevim zda se sem trefujeme dobre, diskuse jsou pro nas stale labyrintem, ale chteli jsme se optat, zda 1/ to byla boruvka kdo mel tu uzasnou hraci deku na schovavani piskotku? a za 2/ v pripade ze ano, kde bychom ji mohli najit? a taky jsme slyseli o lahvich na vodu, na nez se pricvakne miska stejneho tvaru, coz by se nam pro tu nasi ufunenou, uchrochtanou, vyplazenou a stale ziznivou milovanou nadheru velice hodilo, nevite kde je najit? kdyz uz mi to sem jednou jde psat, tak pozdravim i pedriska, je kouzelnej s tou hlavinkou na stranu, sassula to taky delava a my se muzeme potrhat ;-) pristi tyden s ni prijedeme na par dnu do ceska, doplnit zasoby piskotek |
|
|
Matylda 17.11.2009 11:04Re: dotaz na boruvku Deku na schovávání piškotků měl kavalírek Reny od Renie: A bylo to na e-shopu tady, ale už jsem to tam nenašla. |
|
|
jana forma 17.11.2009 11:21Re: dotaz na boruvku diky za tip, i tak tam jsou zajimave vecicky. jen skoda ze ta deka uz neni :-( |
|
|
lajla 17.11.2009 14:30Re: dotaz na boruvku Take jsem ji hledala --- marně --- a moc bych potřebovala aspoň vyobrazení ... Za každý tip díky!!! |
|
|
Matylda 17.11.2009 14:45Re: dotaz na boruvku Je na fotce u článku tady |
|
|
Vave 17.11.2009 9:56Abych řekla pravdu, 17. listopad je pro mě asi náš největší svátek. V určitém smyslu převažuje i nad 28. říjnem ... to úpění pod rakouským jhem, když už se dnes noříme do literatury, vždycky si vzpomenu na Sňatky z rozumu pana Vladimíra Neffa. Nějak mi přijde, že jsme úpěli více pod jhem komunismu, že jsme pod ním méně vzkvétali, ba že jsme upadali po všech stránkách. Ano, upadali a upadli jsme, hlavně mravně, ta morální devastace je zoufalá. Krátce po revoluci na mě každý koukal jako na blázna, když jsem tvrdila, že nejhůř a nejdéle se budeme vypořádávat s tím, že veškeré hodnoty jsou pokřiveny, převráceny nebo zcela chybí. Říkávala jsem že to bude trvat nejméně jednu generaci, nejméně dvacet let ... a teď vidím, že to bylo hodně málo, asi každý jeden rok si budeme muset odsloužit zase jedním rokem ... a bude to vůbec stačit? Snad ano, snad! Každopádně konečně JSME NA CESTĚ, abychom jednou byli dál, musíme prostě jít, a tohle je ta dobrá zpráva, že jdeme, sice klopýtáme, bloudíme a někdy se i topíme v bahně, ale jdeme, a někdy snad dojdeme. Děkuju Ti, milá Dede, za dnešní článek. Cítím to stejně, včetně Cirkusu Humberto a včetně Haškova Švejka.A taky děkuju všem našim krajanům po celém světě, že napsali svůj pohled. Je hodně cenný, protože je zvenčí, ovšem s hlubokou znalostí toho uvnitř. Objímám na dálku všechny Zvířetníky, jsem moc ráda, že na té cestě jdu s vámi, protože bez vás by ta cesta často vypadala beznadějně, bez konce, nebo by se mi z dohledu ztrácela docela. |
|
|
Rpuť 17.11.2009 10:36Re: Abych řekla pravdu, Vave, ta morální devastace je všeobecná - to není jen v postsocialistických zemích a důsledek komunismu. Respektive, za to, že o těch všech devastacích a jejich projevech víme může dnešní úroveň komunikace a masmédií. Prostě se o všem dozvíme. A co já se naposlouchala, co všechno by na rozdíl od Čech, nebylo v Německu možné ... a ono bylo ... a jak. To jsou ty všechny "deklarace práv", které ale neobsahují jedinou povinnost. A děti jsou v tom odmala vychovávané. Povinně je "devastujeme" přesvědčením, co všechno smějí a mohou aniž by se dozvěděli, že také něco musí. Je to v lidech, nikoli v systému! |
|
|
Finrod Felagund 17.11.2009 12:17Re: Abych řekla pravdu, Rputi, je to v systému i v lidech. Pokud je slušný systém, tak nedovolí té temné stránce každého člověka se moc projevit, zatímco pokud jde o systém tak zvrácený, jako byl ten bolševický, tak jsou občané podle míry zákeřnosti své duše přímo úměrně státem podporováni... čím horší a tupější člověk, tím výš se dostane - umělým zásahem do lidských vazeb, který slušné společnosti jednoduše nedělají. Západ není ideální, ale dokonce i mnozí západní mladí marxisté, které jsem potkal (a kteří mi neskutečně pili krev) se neodvážili takových nehorázností jako téměř všichni členové KSČM a mnozí nečlenové KSČM, jako označení stalinismu za pozitivní jev - ostatně proto v EP s KSČM nechtějí mluvit ani západoevropské komunistické či jinak extrémně levicové strany. Ta výchova, kterou zmiňujete, se mi také nelíbí, ale není to nic ve srovnání s výchovou bohužel tolik ještě typickou v postkomunistických zemích typu "drž hubu a krok, poslouchej a nepřemýšlej". Jasně že ideál si všichni asi představit umíme, ale svět ideální není, často jde o volbu mezi nedobrým a velmi špatným. A mám za to, že je na místě se aspoň přiblížit v lecčems nedobrému, než trvat na svém hodně špatném a čekat, až přijde naše utopie, kterou jsme si vysnili. |
|
|
Rpuť 17.11.2009 12:25Re: Abych řekla pravdu, Slušný systém nemohou vytvářet neslušní lidé! Ale mohou ho velmi snadno zbourat! |
|
|
Finrod Felagund 17.11.2009 12:33Re: Abych řekla pravdu, Bez genocidy by situace "vytvářeli by systém jen slušní lidé" po roce 1989 vytvořit nešla; těch neslušných bylo až příliš mnoho, třebaže celkově menšina. Tak či tak, muselo se s nimi počítat, proto když vidím, jak jsme na tom dnes, tak si nezoufám - mohlo to být ještě horší a i to, co dnes máme, by se před dvaceti lety jevilo jako zázrak. |
|
|
Jenda 17.11.2009 13:57Re: Abych řekla pravdu, Genocida jiny nez neslusny system vytvorit nemuze! At uz zacala s jakoukoli myslenkou! |
|
|
Finrod Felagund 17.11.2009 13:58Re: Abych řekla pravdu, Přesně tak. Proto to, co máme teď, je podle mě za daných okolností to nejlepší, co jsme mít mohli... |
|
|
Rpuť 17.11.2009 15:29Re: Abych řekla pravdu, Jaká genocida, prosím? Ono se tu vraždilo? |
|
|
Jenda 17.11.2009 16:08Re: Abych řekla pravdu, U nas nastesti ne. Tady ten system nebyl takovy aby lide potrebovali videt popravu Husaka se Stepanem nekolikrat aby uverili, ze skutecne socialusmus padl. Nastesti. (Vcera jsem koukal na dokument o Rumunsku. Zlata normalizace.) |
|
|
Vave 17.11.2009 17:56Re: Abych řekla pravdu, Rputinko, jasně, že morální devastace je všeobecná, z mnoha globálních důvodů, ale tady jde o ten bod, odkud se devastuje. Když je dobrý základ, není devastace tak hluboká a rozsáhlá, ale komunisti nám ten základ posadili proklatě nízko. Proto je u nás hůř v politice i v mezilidských vztazích, proto je tolik agrese na silnicích, a proto každý vidí je JÁ a TEĎ. |
|
|
aida 17.11.2009 11:03Re: Abych řekla pravdu, Vave |
|
|
Rpuť 17.11.2009 9:49F.Hrubín: Jobova noc Ach Čechy krásné, Čechy mé! // Obraze rámu prastarého // kolikrát vytrhli tě z něho, že odprýskali barvy Tvé až po tmu hrobů. // A v den slavný, znovu pro zraky žárlivé, napjal tě rámař starodávný. // Ach Čechy krásné, Čechy mé! Krásné veše, krásná svoboda. Ale jen ten kdo je opravdu svobodný a za svou svobodu bojuje, si jí také zaslouží. (Z.CH.) |
|
|
verahost 17.11.2009 9:47Dede díky.. ..taky myslím, že tak úplně nehrdí se cítit nemusíme. Čech si většinou dovedl poradit v těžkých podmínkách i v době pohumbertovské, o tom by určitě mohl vyprávět George z Klokánie a jiní naši zahraniční čitatelé a dopisovatelé. V neděli mi při přenosu koncertu ze svatého Vavřince tekly slzy při "Jednou budem dál" ( We shall overcome) a vzpomínala jsem na doby, kdy jsme si ji zpívali se Spirituály a mysleli si své a tročku doufali, že jednou možná... |
|
|
YGA 17.11.2009 9:45Milí moji dneska každá hodina na ČRO 2 Brno začíná vzpomínkami a autentickými záznamy ze 17. listopadu a dní po té. A já s hrůzou zjišťuji, jak mám paměť děravou - zrovna před chvílí jeden potentát vykřikoval, že žádné děti nebudou nařizovat, kdy má přijít prezident - a já zapoměla, kdo to byl. Myslím, že Štěpán, ale nejsem si jistá. To nevadí, do očí mi vhrkly slzy, když se ozvalo hromové "Nejme děti, nejsme děti!" V těchto dnech vždycky přemýšlím nad osudy těch nejodvážnějších dětí - těch, co šly v prvních řadách, těch, co viděly plexisklovou masu před sebou a přesto šly dál. Ty jistě netušily, že zrovna mění dějiny. P.s.: Dnes je venku pošmourno a to navozuje nostalgično - tak se mi nějak zastesklo po prezidentovi s krátkýma gaťama a s koloběžkou. Ale jestli to není jenom stesk za vlastním mládím |
|
|
aida 17.11.2009 11:01Re: Milí moji YGO, pěkné. |
|
|
dalmatin 17.11.2009 11:12Re: Milí moji Na to se pamatuju dobře, byl to Štěpán. My jsme doma skákali radostí, jak na něho Kladeňáci řvali "Nejsme děti" a jemu tuhnul ten nadutý úsměv. |
|
|
Zdena b.p. 17.11.2009 14:35Re: Milí moji Puntíčkatá, to nebyli Kladeňáci, to byli Čékáďáci ve Vysočanech. Taky vzpomínám, taky. 17. jsem na Albertově nebyla, ale moc jsem chtěla. Přijela dcerenka s maličkým prvním chlapečkem a prosila, jestli pohlídám. A já na něj koukám a říkám:"Dnes bych měla být jinde, ale to víš, že zůstanu doma s Jiříkem". Nevím, jak kdo, ale já to prostě věděla, že se na Albertově stane něco důležitého. A další dny jsem byla vlastně od rána do pozdního večera v Praze. Bavila jsem se na účet vedoucích v ČKD DIZ, jak hbitě zahazují legitimace a hopkají na manifestace. Nejvíc mne pobavila paní referentka přes kultúru. Předala mi předem objednané lístky do Vinohradského a dost posměšně štěbetala něco o tom, že stejně hrát nebudou. Ten večer jsme si z jeviště vyposlechli, že jsou rudí brouci na krofkách. No, pořádně jsem to obrečela. Bylo mi jasné, že pro mne je už pozdě. Že už na žádnou vytouženou školu nepoletím. Ale když jsem koukla na mláďata, tak jsem věděla, že pro ně pozdě není. Je to složité. |
|
|
aida 17.11.2009 9:35Milá Dede moc dík za pěkný článek, a taky jsem ráda, že nejsem sama a shodnem se na nejmíň třech bodech: 1) opravdu nesnáším takové to "300 let jsme trpěli", 2) nemám ráda Švejka a nikdy jsem neměla, přesně z těch zmíněných důvodů, 3) dneska slavíme - a fest! Přeju pěkný sváteční den, nejen Dede, ale i všem ostatním. |
|
|
Olčava 17.11.2009 9:29tak už asi po pátý něco napíšu a zase to smažu, nějak se nemůžu trefit, abych to napsala tak, jak to mám v hlavě a zároveň to bylo aspoň trochu srozumitelný. Mám puštěný rádio a poslouchám Prahu, lidi tam vzpomínají na 17.listopad, jak ho prožívali, co čekali a jak ty představy se naplnily (nebo spíš ne). A co jsem čekala já? A čekala jsem vůbec něco? Určitě jo, ale neumím to pojmenovat.... jsem svobodnější? mám se líp? jsem zodpovědnější? jsem šťastnější? jsem..... starší, a jsem moudřejší? |
