28.4.2024 | Svátek má Vlastislav


Diskuse k článku

BTW: Jelenin

Nedorozumění bývají různá - nepříjemná, trapná, tragická, ale třeba také veselá. Určitě jste si jich každý zažil plno. Já bych dnes ráda promluvila o jednom, kvůli kterému dostala jistá paní učitelka zcela nevhodný záchvat smíchu, ale snaživé dítko nechala v blažené nevědomosti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Vakandi 1.3.2006 9:31

Re: Prdlačky, švagrová

co Oldřich měl vraného oře??
jiný Honza 1.3.2006 9:49

Re: Re: Prdlačky, švagrová

Již se nepamatuji, koho Oldřich oral, možná u vraného... 8-))) Já si jen pamatuji to políbení lem_roucha.
YGA 1.3.2006 9:54

A já myslela,

že lemroucha líbala Máří Magdaléna Kristovi - že to ten Dalimil z bible opsal! No, to je mu podobné.
Mirka - Houston 1.3.2006 6:31

Nestesti ONE doby...

male deticky musely prinest obrazek Lenina ?!
 
 A co deti v SSSR.  Vedi, kdo byl KareI IV ?
Urcite Vas bratr, pani Ruscakova, ma na Jelenina lepsi vzpominky - dobre udelal. Pani ucitelka byla statecna, ze ho  "podrzela "!  Pekny clanek na cteni i zasmani, horsi na vzpominky....jake jsme jako deti , mely detstvi 
Lída Š, 1.3.2006 8:25

Re: Nestesti ONE doby...

Ano ano Mirko. Moje maminka byla farářka a ještě k tomu si dovolila psát texty ke křesťanským songům Luboše Svobody......Takže dětství žádná sláva:-((((
Rpuť 1.3.2006 5:45

V padesátých letech jsem byla šišlající robátko.

Kdesi jsem tehdy zaslechla, ne zcela spisovné, úsloví, které jsem pak doma interpretovala jako: "Do petele páce!" A byla jsem, samozřejmě, okamžitě poučena, že se to neříká. Jen mi jaksi zapomněli sdělit, které z těch dvou slov je sprosté.
I přišel, nějak v té době, za mým otcem na soudružskou návštěvu soudruh kolega z podniku a, aby nebylo pochybností, hned ve dveřích zahlásil: "Čest práci, soudruhu!"
Dětské kebulce to přišlo velmi povědomé. I zvedlo dítko káravý prstíček a pravilo:"To se nežiká!"
Zdena bez psa 1.3.2006 7:19

Re: Milá Rputi, soudružský pozdrav jsem si vychutnala i v dospělosti.

V osmdesátých letech jsme ředitelské dopisy psali jen jako koncept (kdekdo ručně, já na stroji, protože to po mně nikdo nepřečetl) a pak jsme těch moc kopií kontrolovali. Ředitelák musel být bez chyby a překlepu.  Kontroloval si ho referent, potom vedoucí oddělení a vedoucí odboru a parafoval ho i náměstek. A stejně se k řediteli dostal úžasný skvost . - Se soudružským pozdravem "Čest ptáci" Sranislav O......
Rpuť 1.3.2006 8:52

Zdeno, to jsem jednou takhle opravovala korektury a co nevidím:

"...soudruh hrabě Auesperk..."
YGA 1.3.2006 9:57

Rputi,

to je jak z románu - přímo z Černých baronů.
Lída Š, 1.3.2006 8:19

Ale not ok Zdeno bez psa:-(

Co mi to děláte? Už jsem zase politá kafem
WWW 1.3.2006 3:12

cestna straz

Nase mestecko lezi nedaleko hranic s Nemeckem.Hluboko v zone, ktera byla osvobozena americkou armadou. Presto tam mame hrob rudoarmejce Sergeje K. Pracoval jako zajatec za valky v mistni fabrice a vlecka mu ujela nohy. Serjozka byl pochovan u zdi a dockal se po valce pekneho pomniku s rudou hvezdou a obrazkem, rudoarmejce. Pametnici tvrdili ze se mu podoba. Vedle byl pochovan ve stejnem roce Hans G. mistni sudetskej Nemec a vojak Wehrmachtu. Na vychodni fronte mu omrzly nohy, pak se mu do nich dala snet a Hans putoval ke zdi vedle Serjozky. I Hansik ma na pomniku fotku. Takovou tu, co se oci divaji vsude za vami. A tak se Hans dival na Serjozku a Serjozka na nej a ja jsem si vzdycky predstavoval, jak si po nocich povidaji, jaka je valka svinstvo, ze oni na ni voba dojeli a voba na ty nohy ! Serjozka v kvetnovych dnech mival velkou slavu a u hrobu mu od pateho do devateho kvetna drzeli cestnou straz stridave milicionari a pionyri. Ten pamatny den roku sedesateho pateho zacinali rano milicionari. V deset je meli vystridat pionyri, ale deset pryc a pionyri nikde. Tak s tim ti pupkati ochranci delnickych prav sekli a sli domu. Pionyri se dostavili pozdeji. Oba hroby byly plne kvetin. Prvni dvojice se spravne postavila po leve strane Serjozky, ta druha si nasla pohodlne misto na druhe strane hrobu, ale Hansikovo. Poctive drzeli straz az do vystridani vydesenou ctverici dalsich milicionaru ! Vec se neutajila, rozkriklo se to po mestecku a tolik navstevniku tam jeste Serjozka nikdy nemel. I ja jsem se tam byl podivat . Koukali se porad ty dva z tech pomniku na sebe,Serjozkovi viditelne cukalo v koutcich, alespon ja jsem to tak videl !! Kdyz jsem sel pak asi za dva dny v noci domu kolem hrbitova, tak jsem se na chviluku zastavil. Krk bych za to dal, ze se tomu ti dva chehtali! Bylo to rovnou za zdi. Ale sel jsem z hospody, treba to byla jen moje bujna fantazie !!!
Vave 1.3.2006 8:09

Re: cestna straz

Milý pane www, zdá se, že včera jste sem zabloudil víceméně náhodou, a velice mě potěšilo, že jste do rána nezapomněl cestu, protože píšete opravdu báječně.
WWW 1.3.2006 11:31

Re: Re: cestna straz

Mily Vave.
 Zabloudil jsem opravdu nahodou  a s udivem jsem zjistil, ze jeste existuji chaty, kde si lide vzajemne nenadavaji do idiotu, kde se vzajemne nepredvadi co kde ktery vi vice ( povazte jen v dobe guglovani takova blba jesitnest (!!)). Kde se si lide sdeluji poznatky treba o zviratech, ze zivota,. Zjistil jsem, ze mi to cini radost neco sem napsat. Neb jsem pane jinak huba nevymachana a ochotne se na jinych chatech takoveho zloblbyho predvadeni se zucastnuji. Abych nezaloval, ze to "oni sousko ucitelko"/.Neslouzi mi to ke cti, pravda !!!!
dalmatin 1.3.2006 14:19

Re: Re: Re: cestna straz

Strašně se mi vaše vyprávění líbí, pište prosím. Už se nemohu dočkat dovyprávění příběhu ze včerejška - okoušu si netrpělivostí nehty. A dnes je to taky bomba, díky
Apina 1.3.2006 12:18

Re: cestna straz

Jako malá pionýrka jsem si "užívala " stání u pomníčků padlým povstalcům v Praze. U jednoho pomníčku se mi ale udělalo špatně a musela jsem do stínu, protože mi bylo opravdu mdlo. Nakonec jsem se tam vrátila a nějak do dostála. potom jsme se s kamarádkou vrátily do naší pionýrské klubovny a říkám naší "soudružce vedoucí" (pro mladší jiný termín byl vyloučen, že mi je špatně a že bych potřebovala jít domů. Soudružka to brala jako výmluvu a poslala mě stát k jinému pomníčku. S kamarádkou jsme měly nějaké bonbóny, tak jsem si jeden vzala a následně poblinkala místo přesně pod deskou. Já se s tím v klubovně nechlubila, kdo by na sebe řekl, že poblil pomníček nějakému padlému, že. Následující hlídka se ale vrátila s tím, že u pomníčku je nablito a kupodivu pak už u nebohého povstalce nikdo nestál. Takže, pokud někdo z vás šel na 5. května okolo roku 1975 v Dlouhé ulici v Praze na Starém městě kolem poblitého pomníčku a něco si myslel, vězte, že je to vina "soudružky vedoucí", která nevěřila malé holce a ještě ji dále týrala nucením chodit na další stání u pomníčků. Fakt zajímavá doba.
vlk 1.3.2006 18:00

Re: Re: cestna straz

Nevite, proc meli drive chlapi tak tenka, lytka a tak velke bricha? Alespon ti tri, jejichz stare sokolske kroje zustaly u nas na jednote? Proc se ptam prave ted a tady? No protoze mne to pripomelo... No, my se obcas nekam postavime jako cestna straz jeste i dnes. Prinejmensim 28. rijna k pomnicku TGM. Ne, ze bychom se predbihali, kdo tam bude letos stat, ale celkem urcite to neni zadne nuceni. Ja tedy jdu jen kdyz uz se mi nepresvedci nikoho ukecat. A jediny duvod k tomu jsou ty boty.
Mame troje. Vysoke cerne holinky k sokolskemu kroji, tak jak to kdysi Manes navrhl a jak to prvorepublikovi sevci usili. A posledni roky je pouzivame tri chlapi, po tom co jeden Martin ze Sokola odesel a druhy Martin odmitl - no, to jsem od nej cekal. Radim se vleze v pohode i do tech nejmensich bot. Honza obuje ty velke. A kdyz je nejhur, natahne i ty prostredni. Nejhur je, kdyz Radim nemuze. To pak nastupuju ja. Kdyz jsem kdysi zkusil nazout ty mensi, dostal jsem se do poloviny. Pul hodiny jsem se snazil vrazit tu nohu jeste hloubeji, ale neslo to. Pul hodiny mne pak z nich tahali. Takze uz kazdy uzna, ze musim mit ty nejvetsi. Ale ty na sebe dostat, to je taky drina.
Ty boty maji drevene kopyto, ktere se vklada dovnitr, kdyz se skladuji. To ma nekolik dilu - spici a bud drevenou nebo papundeklovou holen. Ta drevena holen je ze tri klinovych prken, ta papirova se da prohnout. Jinak by se to nedalo vrazit dovnitr. Vzdy, kdyz tam strkam nohu, preju si ji mit taky ze tri prkenek! Ono ta bota ma zuzeny horni okraj, ktery ma byt az tesne pod kolenem. Zustanu za nej vzdy viset na pulce lytka a nejde to dal a nejde. Jsou tam takova dve poutka, kterymi by si clovek mel pomoct. Urvat bych je musel, nic by nepomohly. A to se tam jeste zaseknou gate, pokrci se mezi nohou a tou holinkou a pak uz to nejde vubec. Noha mi slochta pet centimetru nad zemi v bote, drzim na lytkach a rvu. A kracim od sokolovny k pomniku.
vlk 1.3.2006 18:31

Re: Re: Re: cestna straz

 Ted naposled to bylo jeste horsi. Nebylo to u pomniku, ale u rakve. Lezel v ni nas vzdelavatel, jeden z nejlepsich lidi, co jsme ho v Sokole meli. Clovek formatu zdaleka presahujiciho nasi sokolskou jednotu. A navic duverny pritel nasi rodiny. Ten, co mel vzdy pekny petiminutovy projev u toho pomniku. Ted nas cekaly dve hodiny u jeho rakve, behem proslovu smutecniho obradu. Pro jineho bych to neudelal.
Byl jsem z toho dost zdrcen i tak, natoz kdyz mi hodinu pred pohrbem rekli: Oblec si kroj! Kdyz jsem tam pri bihal na posledni chvili, myslel jsem, ze mi ty nohy odpadnou, ze to nevydrzim, ze se tam po ctvrt hodine skacim. Presto jsme tam sli. Dve holky ve starobylych cvicebnich uborech a pet chlapu v kroji. Puvodne jsme tam meli byt ctyri chlapi, ja Honza a dva ze sousednich jednot. Ale prijel i zcela necekane jeden starsi sokol v kroji az ze Zlina a chtel tam stat taky. V tu chvili jsem si rikal, ze tam nepujdu, at tam jdou jen ti ctyri. Asi pul minuty jsem mel tu chvilku slabosti, ale pak jsem si rekl, ze to nejde, ze to mu nemuzu udelat, abych tam jen kvuli pitomym botam nesel. Jeste, ze nam dali tu sklenku vody. A ze jsem si mohl predtim na chvili sednout.
A pak jsme sli tam. Mel jsem vztek na cely svet, nevim jestli vic na ty boty, nebo na to, ze uz s nim vic nepromluvim. Poslouchal jsem ty projevy. A zacal si vymyslet svou zadusni rec. Rec toho, kdo za nim stal u tech proslovu pred pomnikem. Nikdy jsem ji nesepsal. Skoda, nebyla by horsi, nez ty reci, co tam skutecne zaznely. I kdyz i na tech bylo zrejme, ze si na nich dali zalezet. U druheho proslovu mi paty dosedly na dno boty. Pak prisel pevecky sbor a dalsi proslovy. Vydrzel jsem. Skacela se po hodine jedna z tech holek. Ten sokol ze Zlina ji zachytil a odvedl dozadu. Stali jsme dal.
Nereknu, ze by se mu ten pohreb libil. Myslim, ze nemel pohrby rad. Ale udelali jsme, co jsme udelat museli. Toz tak je to s cestnou strazi.
Kardiak 1.3.2006 18:20

Re: cestna straz

Prosím Vás,chlape,pište!Vy jste přímo studnice nápadů a vzpomínek a umíte je podat.Tak se s námi o to podělte .Prosííím
Vave 2.3.2006 8:10

Re: Re: cestna straz

Souhlasím! Pište, prosím.
Hana Williamson 1.3.2006 2:04

Do tretice vseho dobreho

A to neni politicky, ale kdyz jsme byly ditka zakladni skoly, tak byla velmi popularni pisen Mackie Messer. Otec nas nutil zpivat a dirigoval. I doslo na Mackieho. Je tam jeden vers, ktery rika, pamatuju-li si to dobre, "jednoho dne mlada zena probudi se zneuctena". Samozrejme jsme se ptaly taty, co je "zneuctena". A tatinek okamzite odpovedel, ze ji ten Mackie Messer poplival. To jsme pak byli s brachou popularni v zakladni skole, protoze ostatni decka taky nevedely, co je "zneuctena", ale to poplivani braly, protoze to rikal pan doktor.
MP 1.3.2006 10:02

Re: Do tretice vseho dobreho

Když jsem byla asi v první třídě, tak babička s maminkou řešila důležité věci a říkala : "Víš ona je v jiném stavu!" a já jsem si dlouhá léta ještě myslela,že má jiné zaměstnání.
Hana Williamson 1.3.2006 1:51

Kouzlo nechtenneho ...

Jelenin mne pobavil. A pripomnelo mi to historku s Lomikarem. Tata nam ditkum hodne cetl, i doslo na Stare povesti ceske a Kozinu. Kdyz jsme dosli k Lomikarovi, tak tam nekde v knize asi bylo receno, ze Lomikar byl "pan" (s dlouhym a - nemam tady diakritiku). Coby ditka zvidava jsme se ptaly otce, co ze to znamena, byt  "pan." A otec odvetil, ze to byl neco jako je ted predseda JZD u nas na vesnici (mimochodem strasnej vul). No a kdyz pak toho Lomikara a Kozinu probirali kratce na to v bratrove tride (tak asi priblizne v roce 1962), tak se bratr hned pohotove hlasil a soudruzce ucitelce sdelil, ze ten Lomikar byl to samy jak nas soudruh predseda JZD. Tento bratr stejny rok ve tride na dotaz, cim by chtel byt, odvetil, ze by chtel byt velvyslancem v Belgii (dodnes nevime proc v Belgii), ale vzhledem k tomu, ze nikdo v rodine neni v komunisticke strane, tak asi bude pestovat prasata. No, pokud jsme urciteho veku, tak vsichni mame vzpominky na tyhle potencialne prusvihovy slovni ujezdy.
jura-p 1.3.2006 0:49

Jako dítě jsem věřil na vransupy.

Vždycky to tak zpívali. Vransupů hejna kroužící. A byl jsem velmi zklamán, že to tak není. A pak přišla ve škole řeč na orlosupy. Nenechal jsem se po druhé napálit. A jako na potvoru to zase bylo špatně. Dodnes chápu jako zradu, že orlosupové jsou.
marky 1.3.2006 8:55

Re: Jako dítě jsem věřil na vransupy.

přítel zase viděl u ohně přes rameno komusi ve zpěvníku "čpí tam podkoní" 8-)))) ...a kamarádka se zcela vážně domnívala, že text známé partyzánské je "skákal slepý divočinou".
vlk 1.3.2006 17:17

Re: Re: Jako dítě jsem věřil na vransupy.

Z jednoho rukou psaneho zpevnicku:  ... trcej, lasko, trcej, neprestavej trcat... Oblibena pak pisnicka mezi studaky nasi fakulty
Lapil 1.3.2006 0:29

Mezi stromy bylo vidět datli

Dodnes se cítím ukřivděn skrzevá sníženou známku, protože se mi to už při diktování nezdálo, i ptám se - "Datli?" "Ano, datli"...
 
jiný Honza 1.3.2006 9:12

Re: Mezi stromy bylo vidět datli

Je vidět, že nejste z ostravska, tady by učitelka nedokázala nevyslovit rozdíl mezi datly a datli.