26.4.2024 | Svátek má Oto


Diskuse k článku

BTW: Důvěra

"No tak, polez ven! Jenom se na tu tlapu kouknu, jo? Uvidíš, že to nebude bolet. No tak, buď hodnej pes..." Ve tmě pod postelí se zablesknou bílé srpečky zdůrazňující nejisté psí oči. Uvěřit a vylézt, nebo se radši ani nepohnout?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Xerxová 23.5.2007 7:11

důvěra v páníka

je u mamutů nezbytná. Jak jinak ovládat pejsánka, který má o pár kilo víc, než panička... Ale někdy to jde snadno (já chci Xerduuuuu), někdy je to fuška a nedaří se (viď Betko - ať žijí schody!!).

Betka je vůbec směska pro psího psychologa... Na jedné straně torpédo, veselý temperamentní, rychle chápající pejsek  a na straně druhé klepající se uzlík nervů v situacích, kde bychom to vůbec nečekali...

Ale kartáčuje se moc ráda a nejvíc miluje, když ji nakonec naleštím vlhkým hadrem.

Hezký den všem

Li 23.5.2007 8:59

Re: důvěra v páníka

Přesně tak ;-) Zrovna včera mi vyprávěl kamarád, že jeho kamarádka má labrouše, a že je to takové éro, že s ním nemůže nikam ven, protože ho neudrží :-/ A já chodím na prochajdy s celou smečkou, mám na vodítku 170 kg kavkazáků ;-D a všechno zvládáme v pohodě. Holky reagují na moje "povely: "Holky tam nééé", "Holky bacha louže", "Holky bacha auto" atd.;-) Já jim věřím, a ony se tváří, že je mám "na háku" ;-D;-D;-D Doby nechtěného koupání a pod. odešly s Dráčkem.

Xerxová 23.5.2007 9:19

Re: Re: důvěra v páníka

já ráno budila nedůvěru... ;-D Nějaký důchodce s šiba-inu (pejskem) na vodítku nejprve měnil kvůli nám (Betka byla na dlouhé šňůře, tj. zcela pod kontrolou) trasu. A když nás měl potkat podruhé, tak zalezl do březového hájku s vysokou trávou a maliním a psíka táhnul s sebou... Asi se nás opravdu bál a myslel, že Betu neudržím a ona je sežere oba. Jinak nevím, co mu na nás vadilo;-D;-D A já nechala Betku v klidu číst všechny pesemesky (že by se chystala hárat??, víc čte) a tak nám přejít  tu louku trvalo dost dlouho. Snad se v tom vlhkém houští nenastydli...

dalmatin 23.5.2007 9:52

Re: Re: Re: důvěra v páníka

Vzpomínka: Jeli jsme s přáteli na dovolenou, já s dětmi nacpaná u nich v autě. Jedeme po takové silničce a tam děda na kole. Když jsme ho míjeli, seskočil z kola a hupnul do příkopu. Trochu jsme bloudili, takže jsme se museli otočit a jeli kolem něho znova. Hup do příkopu. To už jsme se docela bavili. No, tak jsme si dali ten zážitek ještě jednou dokola.  

Zdeva 23.5.2007 12:52

Re: Re: Re: Re: důvěra v páníka

Já se tomu dědovi  nedivím. Také na úzkých silničkách, když mě míjí auto, hupám z kola do příkopu. Asi má též špatné zkušenosti a podkopanou důvěru v řidiče. A ztracená důvěra se zpátky získává velice těžko, ba někdy je to téměř nemožné. A nezáleží kdo v koho tu důvěru ztratil.

dalmatin 23.5.2007 12:57

Re: Re: Re: Re: Re: důvěra v páníka

Nechtěla jsem být necitlivá a zlomyslná. Dnes se mi nějak nedaří se vyjádřit :-( Jdu radši něco dělat...

Kaštan 23.5.2007 15:32

Re: Re: Re: Re: Re: Re: důvěra v páníka

Nic si z toho Dalmatinko nedělej. Já se tomu zasmála. To je asi podle nálady. Vidět se to dá dvojako.

Alča 23.5.2007 13:00

Jejda Xerxová

to se přece nemůžeš vůbec divit - velký pes = velký strach z toho, že není dobře vychovaný. A malý pes? Ten přece nemůže být nebezpečný! Takhle jsme měli problémy s naší Týnou (5 kg), když už byla stará a nevrlá - nesnášela, když ji někdo cizí hladil a byla lekavá. Tak se kolikrát stalo, že bodrý kolemjdoucí bez jakéhokoliv upozornění Týnu pohladil, nebo poškrabal. Znamenalo to vyceněné zuby, temné vrčení a cvaknutí na prázdno. Nikdy nikoho nekousla, ale to pak bylo divení, že není hodná! Přitom když se malé děti (které neměla nikdy ráda) slušně zeptali, jestli se můžou na pejska podívat, tak jsem jí to vysvětlila a ona se tvářila velmi snášenlivě - prostě věřila, že když jsem jí to slíbila, tak jí nikdo neublíží.

Vave 23.5.2007 10:07

Re: Re: důvěra v páníka

Nojo, LídoškuVV, ale Ty jsi ve skutečnosti Velká Kavkazačka v převleku za ženskou! ;-):-)VVVVVV

alimo 23.5.2007 10:48

Re: Re: důvěra v páníka

Jo jo, takovej mladej labroš je pěkný dílo, když neposlouchá:-D. Ale u nás to poslední dobou funguje naopak : když je na vodítku, má na vodítku ( a na háku:-D) Majk nás...on jde kam chce a já za ním poslušně metelím. Je to někdy úsměvné dohadování : Majku tam ne, tady jdeme ! Načež pan pes namíří čumák svým směrem a když to nepomůže, tak si sedne. A sedí. Ale když je na volno, tak to má problém, nemá paničku na vodítku a tak si ji musí hlídat. A hlídá a poslušně caprtá tam, kam jdu já. Takže jsem na něj vyzrála! Když je na vodítku a míní jít jinam než já, tak vodítko odepnu. Vykulenej pohled a už jde:-D. Ale je fakt, že už je to starej pán...

Li 23.5.2007 12:01

Re: Re: Re: důvěra v páníka

:-D:-D:-D:-P Alka, panička kavkazáka Cipíska má úžasný přivolávací povel - Tak ahoj! ;-D;-D;-D

Xerxová 23.5.2007 12:06

Re: Re: Re: Re: důvěra v páníka

To je krásný povel;-D;-D. Jen se bojím, že by mi Betka odpověděla - AHOJ, na večeři přijdu;-D

Li 23.5.2007 12:17

Re: Re: Re: Re: Re: důvěra v páníka

Já mám s Eliškou opačný problém, chodíme pilně na cvičák a já nemůžu dělat přivolání, páč jí od sebe nemůžu dostat ;-D;-D;-D

YGA 23.5.2007 12:16

Re: Re: Re: Re: důvěra v páníka

A já říkám - "Tak já už jdu dom a ty tu budeš sama."

Rpuť 23.5.2007 6:52

Ano, naši psi nám důvěřují.

A jsou ochotni nás milovat i s našimi hloupými nápady - což ovšem vůbec neznamená, že by si jeden neměl dávat pozor.

Blesan je na mně napojen telepaticky. Desetkrát za den jdu do ledničky a jemu to ani nestojí za to, aby otevřel oko. Jdu do ledničky pro maso na oběd a v patách mám  přítele z nejvěrnějších. Jdu tam pro Ophtal a čokl se teleportuje do čvrtého rozměru ještě než stačím vstát ze židle....;-D

dalmatin 23.5.2007 0:17

Přesně!

Náš puntíkáč nahodí výraz: NO KDYŽ MYSLÍŠ! Naposledy v neděli, když vezl na zádech Terezku. Že by se mu to líbilo, to sotva. Ale říkal si, že se přece ve svém věku nebude rozčilovat. Cizí děti tahal na bobech, učil chodit a tak teď dělal i koníka. Dostal uzené ucho, já jsem s tím Šemíkem zas tak moc nesouhlasila. Kdo by řekl, že je to docela ostrý a nekompromisní hlídač!!

RenataE 23.5.2007 0:27

Re: Přesně!

Ono je to stejné i s dětma. I když v některých případech - "No mám zadřenou třísku, no. Jasně že se musí vyndat. Ale beze mě, jo? Počkej si, až usnu, vem si čelovku a pak operuj!":-)

Xerxová 23.5.2007 7:13

Re: Přesně!

vůbec bych se nebála, že se ožene, spíš bych měla strach z jeho zad. Bacha na to, zase takový obr to není. I u dog doporučují jako "jezdecké" jen dobře stavěné, silně osvalené psíky... ne mládežníky, ne důchodce...

dalmatin 23.5.2007 9:15

Re: Re: Přesně!

On táta Terezku držel a nadlehčoval. Aby nespadla a aby neseděla plnou vahou. Jen jsem se podivila, že Rony neutekl, nechal si to líbit. S dětmi je kamarád, vzpomínám si, jak žebral bonbon a dostal ho. Ten klučina si to ale rozmyslel, zaječel: "Ten bonbon je můj!" a otevřel Ronymu hubu a než jsem stačila zasáhnout, dal si ho do své pusy. V kontaktu s cizími dospělými je naprosto odtažitý a nevšímavý, ani největší mlsek - papírový kapesník 8-o by ho neobměkčil.

Xerxová 23.5.2007 9:24

Re: Re: Re: Přesně!

Tak to jóó... Xerda kamarádky mímo  vozit nechtěl, ihned si lehal.  Když začal být víc dotěrný a rozdováděný a žebral Klárky hračky - vždy ho šlo uklidnit pokusem posadit mu malou na záda... Hned pochopil.

dalmatin 23.5.2007 9:44

Re: Re: Re: Re: Přesně!

VVTo je podstata věci, to jsem chtěla sdělit a blbě to napsala. Nikdy si to nenechal líbit, podběhl nebo uhnul. A teď ji vozil. Ještě se u toho smál a počkal i na druhou "jízdu". Prostě pro vlastní Téérezu byl ochoten.:-)