Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Důvěra
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Rpuť 23.5.2007 17:42Re: Re: Zcela OT GRATULUJU a vítám mezi kočkaře! |
Na veterině vám určitě dali něco na odčervení, ale ono to nemusí stačit. Tihle chudíci bývají někdy neskutečně začervení - Evelínek nám na to co kotě málem umřel. Takže po týdnu odčervit znova a ještě několik týdnů opakovat (dohromady tak 4-5x)|
|
jiný Honza 23.5.2007 18:56Re: Re: Re: Zcela OT Já jsem starý kočkař a tohle vím taky - stejně zbarvené kotě takhle MLP umřelo v náručí. Neboj, nenechám to tak. |
|
|
YGA 23.5.2007 19:22Tak vidíš, jiný Honzo - nakonec vám Velká kočka to kotě nadělila. Věřím, že se ze svrabu i průjmu statečně vylíže a bude vám všem ku radosti (akorát nevím, co ta morčata |
).|
|
evva 23.5.2007 20:01jiný Honzo, gratuluju ke koťátku, určitě je u vás správně, |
. Mohla bych se zeptat na vaše morčata?Dvě? Víc? Jaká? Moc mě to zajímá.....|
|
jiný Honza 23.5.2007 20:40Re: jiný Honzo, Morčata jsou dvě - Anička je černá s bílým pruhem na nose a Fifinka je tříbarevná roseta. Kotě je zkouší lovit přes klec - bylo mu zatrženo, tak si ulovilo a sežralo dvě mouchy. 8-))) |
|
|
evva 23.5.2007 20:46Naše morčecí holky zdraví Aničku a Fifinku |
|
|
Beda 23.5.2007 19:35Re: nevím, jestli mi máte blahopřát nebo mě litovat. 8-))) rozhodně gratulovat |
|
|
Vave 23.5.2007 19:37Re: Zcela OT Pánijání! No prosím, tak Generální distribuce zafungovala znamenitě - místo zrzavého kocourka máš bílo-mourovanou slečnu, a dokonce Ti ji ulovila sama TLP, tomu už říkám zásah prima kvalitky! Tak ať se vám kůtě brzo uzdraví, což bezpochyby zvládne, když přes přinesené zdravotní potíže je už teď tak znamenitá lovka! |
|
|
WWW 23.5.2007 13:57O sebeduvere Duvera a neduvera, tohle ma mnoho podob. Uplne zvlastni pripad je, kdyz clovek neduveruje sam sobe. Kdyz nevi jak na to, aby si veril. U nas ve fabrice byl nakupci najakej Slavicek a ten strasne trpel touhle malou sebeduverou. Byl takovej zakriknutej.Chodil s tim k zavodnimu doktorovi panu Mayerovi. Mayer mu na to predepisoval aspirin pak pridal algenu, dvakrat nasadil penicilin ale ten Slavicek byl na tom porad hure. Von si uz sam v Sokolove netroufnul prejit prechod pro chodce a vzdycky se chytil nejake starsi babicky, protoze vedel, ze bude vopatrna. Nakonec ho Maeyr poslal na psychyatrii a tam to teprve zabralo. Salvicek se celej narovnal, uz nebyl tak zakriknutej. Jezdil schvalne do Sokolova kdyz mel po praci, tam cihal u prechodu a jak uvidel nejakou babku tak ji capnul a vlekl pres prechod at babka chtela na druhou stranu nebo ne. I ve fabrice byl jinej. Najednou to byl nejlepsi nakupci na podniku. Slavicek sehnal vsechno. Dokonce i brzdovy desticky pro reditele a baterii do koupelny pro namestka, zubarovi panu Cemrovi novou ultrazvukovou vrtacku. A kdyz jednou privezl celej karton bombicek do sifonu , tak namestek, kterej kvuli tem bobickam telefonoval celej tejden az na Slovensko sel za Mayerem at mu da taky doporuceni k tomu psychyatrovi. To mi povidejte Slavicek, povidal jednou v patek u Kance zubar Celmr, jak vy tohle delate ?! Je to vsechno otazka duvery pane Cemr. Predevsim okamzite vsude kazdeho ujistim, ze jim verim, ze to nemaji. To je hrozne potesi ,tahle duvera. Pak jim duverne sdelim, ze druhej tajemnik z UV KSC co me pro to posila, je takovej trouba, ze veri, ze to je k sehnani. Kdybych si mohl od vas brnknout zeptam se vzdycky a Pepikovi naprosto duverne sdelit, ze je vul jak andel a ze si to na UV KSC predstavuji jako Hurvinek valku.Jeste si ani nevyndam notysek pane Cemr a uz mi to nesou. Verte , rikaji, ze vopravdu jsme to v tom regalu prehlidli. A ja jim verim, povidal pan Slavicek,. Duvera je vobrovska vec, bez ni fakt nejde nic ! |
|
|
JoVo 23.5.2007 15:23Re: O sebeduvere Ťuky, ťuk, to je přímo ze života. Na vojně se v té době říkalo: „Důvěřovat, ale prověřovat!!!“ |
|
|
zana 23.5.2007 16:39Re: O sebeduvere WWW, ještě bych možná k té sebedůvěře přihodila řečnost. Já když poslouchám přednostu, o čem si zase pokecal s naší společnou zubařkou, tak jen zírám. Mně si vždycky otevře tam, co mám horní otvor, a pak už jen občas tiše zaskučím. Že by on byl břichomluvec??? |
|
|
Jakub S. 23.5.2007 21:21No tak... hlavně je muskej, zu... A jak by Ti potvrdil můj nejml, i zubařky jsou koneckonců baby... já nevím! |
|
|
Bláža 23.5.2007 16:45Re: O sebeduvere To je báječný, jak ty umíš www hned reagovat! A že jsem tak smělá...co ten psychiatr, kam až to s tou svou metodou léčení dotáhnul? Ten musel bejt slavnej, když uměl lidi takhle náramně naučit sebedůvěře! |
|
|
Jakub S. 23.5.2007 21:33Re: O sebeduvere No takovéhle staré pověsti východoevropské sou už pro mlaďoše úplně exotické, případně jim prostě nevěří. - Tak já jsem, naši milí svazáci, velice rád přijal vaše neformální pozvání na vaši výjezdní schůzi na naší krásné chatě, na to si i ředitel prostě musí udělat čas! A je naše stranická povinnost, souzi, to těm našim mladým jak nějak lidsky přiblížit! Oni přídou po nás, je to naše mladá garda, přátelé! A tak já vám tak nějak od srdce, souzi, přímo závidím - ano! My jsme už to hlavní vybojovali - no a na vás je ten nádherný úkol to tak nějak rozpracovat, do šíře a do hloubky a prostě nést ten prapor dál! No já jsem nemohl být svazák, souzi, co myslíte - ani pomyslet! (Skutečně nemohl. Byl kapitán Kuratoria pro výchovu mládeže, přednašeč Ligy proti bolševismu a internátní vedoucí Mladých mužů. Ing. Josef H. ) |
|
|
JoVo 23.5.2007 13:25DŮVĚRA MLÁĎAT V LIDI.
První životní lekce. Roubíček posadil svého tříletého synka na stůl a povídá: "Chlapče, skoč dolů." Děcko zamrmlá: "Já se bojím, že se bouchnu!" "Neboj se, chytnu tě, než dopadneš na zem. Přece si nemyslíš, že by tvůj tatínek dopustil, aby sis ublížil..." Tak synek sebral odvahu, skočil, tatínek nehnul ani prstem, synek se pěkně praštil. Když se vybrečel, Roubíček mu povídá: "Tak, hochu, teď jsi dostal svoji první velkou životní lekci. Nikdy nikomu nevěř, ani vlastnímu otci." |
Je to trochu mimo mísu, ale je to o lidském mláděti. |
|
PetraK 23.5.2007 13:21tááák a moc dobře jsem udělala, že jsem si první čtení nechala až jako posledník. Jak to děláš Dede, že dokážeš vždycky bacit hřebík po palici???? Moc hezky napsaný. Moc. Připomnělo mi to situace, kdy jsem Ešusovi ukazovala, že i po roštovém mostku se dá chodit (i když moc příjemné to není), že houpačky a kolotoče pejsky nežerou a dokonce, že není třeba se bát bouřky (a to i přes to, že panička je v tomhle ohledu tedy pěkná po..routka |
|
|
Fallowa 23.5.2007 12:29Psí důvěra - no,Ferda I byl bezmezně důvěřivý k lidem vůbec,jen si dával pozor na veterináře,aby mu nesahal na uši |
|
|
Jana Bu. 23.5.2007 11:56Důvěra v lidi je u psů a kočiček krásná věc, ale o to horší jsou následky, když jsou zklamáni. Buď přijdou důvěřivě k člověku a ten je zabije nebo jim utopí mláďata, nebo přežijí, ale s hlubokým šrámem na duši. A co dá práce to napravit......... |
|
|
Li 23.5.2007 12:03Re: Důvěra v lidi Jani a nejhorší je, že i ten týraný a ubližovaný pejsek svému páníčkovi nadále věří a ještě mu oblízne jeho ukrutnou ruku |
|
|
dalmatin 23.5.2007 12:07Re: Re: Důvěra v lidi Lidošku, to je Balada o námořníkovi, viď? Když mě to jako holce četla mamka, bulela jsem k nezastavení. A byla jsem v podezření, že nechci luxovat |
|
|
Jana Bu. 23.5.2007 12:28Re: Re: Re: Důvěra v lidi To není literatura, ale bohužel mnohokrát pravda..... |
|
|
Jakub S. 23.5.2007 21:42- a ještě ruku líže mu jazykem krvavým... Baladu o námořníku umím 50 let zpaměti. A někdy mě to chytlo a začal sem ji říkat v naprosto neuvěřitelných situacích - vlastně v jediné, no. A musím říct, že to byla dobrá cesta k Jirkovi Wolkrů z Prostijuva - ! A hlavně k - vůbec. Haj hou, dámy. Nekamenujte proroky. - zdali si ještě vzpomínáte na ono okno s pomněnkami, pod kterým děvče spalo s vámi? na to už, děvče, nevzpomenu - - - |
|
|
Lucka V. 23.5.2007 12:30Re: Důvěra v lidi Napravovat to, co na zvířatech napáchali lidé, je moc těžké. O to větší je ale radost na obou stranách, pokud se to povede! V tu chvíli vzniká přátelství na celý život! Od té doby, co s námi Xena chodí do práce, už zvládá: Vítat příchozí, sice z dálky, ale nadšeně, za mé asistence se nechá pohladit od kohokoli, hraje si s tenisákem, venku se k cizímu člověku přiblíží téměř nadosah, v mé kanceláři leží ve dveřích a kontroluje chodbu jak stará domovnice |
|
|
Xerxová 23.5.2007 13:22Re: Re: Důvěra v lidi No to ti gratuluju - jen tak dál :o) Xeňuli podrbej na papulce, od tebe to snese určitě nejraději. |
|
|
PetraK 23.5.2007 13:23Re: Re: Důvěra v lidi Lucko V. - to jsou teda pokroky sedmimílovými kroky. Ich gratulíre |
|
|
Lucka V. 23.5.2007 14:51Re: Re: Re: Důvěra v lidi Tu gratulaci si zaslouží hlavně Xena, ona je v podstatě stejně pozitivně naladěné stvoření, jako byl Buffy. Strašně moc se snaží všechno pochopit a s každým kamarádit, na všechny se směje a kroutí se radostí jak užovka. Především ale miluje děti, čím menší, tím lepší! |
|
|
Vave 23.5.2007 19:40Re: Re: Důvěra v lidi Lucko, pořád to říkám, Ty jsi pro slimáčky anděl nebeský! |
|
|
zana 23.5.2007 20:47Re: Re: Důvěra v lidi Lucko, to jsou úplně úžasný pokroky |
|
|
alimo 23.5.2007 11:00Důvěra zavazuje To je zase téma Dede !! Ta důvěra těch chlupatců je bezmezná...strpí cokoliv, protože to je přece páníček (panička) a ti nikdy neublíží. Pamatuji na našeho plašana kníračího...bál se všecho neznámého, bojoval s odhozeným a nafouklým igeliťákem Důvěra člověka v jiného člověka je myslím - pokud pominu děti - založena víc racionálně, zvíře zklamání té důvěry nechápe, pořád miluje pána, i když mu pán ublíží...nemůže jinak, je to důvěra absolutní. Ježiš to jsem ale filosof |
a zvlášť, když to bylo větší než on, například popelnice! Ale zklidnil se a šel kolem toho strašného nepřítele, přilepený na moji nohu....panička přece ví, že to nekouše...|
|
Dede 23.5.2007 11:18Re: Důvěra zavazuje Víš alimo, tohle přesně jsem měla na mysli, když jsem začínala psát. Napsalas to skvěle... Díky |
