tosca 27.4.2007 8:50

Hezké povídání a hezké téma :-)

Máme to doma podobné. Psina přímý pohled zblízka nemá ráda, znervózní při něm. Ke všemu je velmi málo kontaktní a od lidí si obvykle drží odstup. Když si přijde pro pohlazení, je to svátek Potvor s pohledem do očí člověka problém nemá a je neskutečný mazel. Lord je mimo zkoumaný vzorek, protože je slepý. Psina psům šéfuje, Potvor se automaticky řadí na poslední místo ve smečce. Takže bych řekla, že to, že se pes nechce člověku dívat zblízka do očí, opravdu souvisí s jeho "vůdcovstvím". Že tím nejspíš Velkému Vůdci dává najevo, že se mu podřizuje - pořád, stále, bezvýhradně, ačkoliv těm druhým psům ve smečce klidně šéfuje, tak Velký Vůdce je Vůdce a on ho bezvýhradně respektuje... A podle ostatních komentářů (i podle vlastní zkušenosti) mám dojem, že se to projeví pouze tam, kde je psů víc a vytvořila se mezi nimi hierarchie, kdy jeden pes "šéfuje" ostatním.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 27.4.2007 8:49

jo, pohled do očí

samozřejmě jsem si přečetla, jako asi většina z vás, že to je ve zvířecí řeči výzva a tohle všechno... nicméně zároveň i to, že alespoň kočky si časem na upřený lidský pohled zvyknou... ze své zkušenosti to můžu potvrdit (také z útulku, a že tam jich JE), i když samozřejmě existují výjimky.... dokonce i nemazlivá Nynyška se mi vydrží dívat do očí - to spíše já z racionálního důvodu, abych jí to "usnadnila", při tom chvílemi mrknu, ale možná to ani nepotřebuje... kouká se mi do očí hlubokým pohledem a já bych mooooc toužila vědět, co si v tu chvíli myslí ... Zuzanka už se to taky naučila, ale jelikož je to kočka kontaktní, mám ji často na sobě a to se mazlí jak o život a pak má oči přivřené - jen vždy na chvíli ustane a hledí na mě... a taky když mě pusinkuje, tak při tom vášnivě vrní a má blahem zavřené oči - a že to vydrží dělat dlouho... zároveň ale v tom jejich pohledu vidím i jejich založení - Nyjonka je, jak jednou napsala Rpuť, správnej českej macek, zatímco v Zuzance je něco dravčího, současně s tím, jaký je to něžňoučký mazílek .... myslím, že ocitnout se venku, Zuzanka by asi přežila, ale Nýna ne, je to trumbera... ano, mnoho můžeme čít v pohledech našich chlupatých přátel, když už se mi teda nesplní to přání největší - aspoň den s nimi moci mluvit... a pohled první Zuzanky, to by bylo na dlouho... díky za ten článek

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 27.4.2007 8:42

Vlci

třeba se u něho projevuje nějaký vlčí pra-pra-pra-předek. U vlků je takovéhle chování ve smečce obvyklé, zkrátka se ti do očí nepodívají. Určitě to nebude tím, že bys ho něčím zlomila. Kamarádka má Čsl. vlčáka a jeho chování je stejné, přestože ji pes nesmírně miluje. To naši tři ušatí dokážou člověku koukat do očí upřeně a v tom pohledu je všechno, co chtějí říct. Nejlepší je Buffča, která nehnutě leží a je jak takový ten obraz, který na vás kouká, kamkoli se hnete. Ovšem narozdíl od obrazu, když jí pohled oplatíte, začne usilovně vrtět opačným koncem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beňa st.. 27.4.2007 8:06

Pes nemazlící

Milá Dede, jsem moc ráda za to, co jste tady popsala. My totiž máme doma něco podobného. Náš Sunny, ač labrador pověstný láskou k lidem, může si umlátit ocas, aby si vysloužil kousek pozornosti od cizích lidí a když se mu to podaří, úplně se tetelí blahem. Nikdo by nevěřil, že doma je to naprosto nemazlící pes. Stejně jako Kazan odvrací hlavu, aby se nemusel dívat zpříma. Pohlazení má rád jen pokud si sám pro něj přijde. Jinak vypadá, že je mu to nepříjemné. Kdybyste viděli, jak naprosto ztrápeně vypadá, když mu řekneme: dej mi pusinku, to by se nejraději někam propadl, jako že tu vůbec není a prostě člověka v tu chvíli neolízne ani za zlaté prase. Ale když mu řeknete vzápětí dej mi pacičku, tak ji nadšeně podá, to mu evidentně nevadí. Nemá příliš rád dotyky, naši psi nikdy nespí třeba stočeni k sobě. Často o tom také přemýšlím, proč to tak je, zda je to spojeno s jeho dominancí. Je totiž velmi dominantní. Stejně jako u vás, i u nás je to naprosto jiné s druhým psem. Koliák je úplně sluníčko, které na nás kouká jak na obrázek, důvěřivě si položí hlavičku, šťastný za každé pohlazení. Také nás to se Sunnym někdy mrzí a říkáme si, že snad má radši cizí lidi než nás.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Darina 27.4.2007 7:52

myslím si,

že je to úplne normálne správanie dominantného psa, ktorý má na to, aby bol vodcom svorky, ale  uznal za vodcu svorky niekoho iného. Presne taký istý bol môj erdel. Neutúchajúcu lásku ku mne prejavoval len upretým pohľadom na môj chrbát a len v mizivých okamžikoch som zazrela jeho oddaný pohľad, keď som sa prudko otočila a zbadala tú malú iskričku v odvracajucom sa pohľade psích očí. Erdel bol tak dominantný, že síce ostatných členov rodiny nechal, aby ho pohladkali, ale jedine ja som mala právo škrabkať ho na brušku a naším najväčším maznaním bolo masírovanie chrbta (ja som masírovala psí chrbát ).

Ako mi dospieva Vojtíšek - má tri roky, začína sa v ňom rodiť niečo podobné, častejšie dáva prednosť tichému ležaniu za paničkou, sediacou za počítačom pred vystrájaním s deťmi.

Kamelka, ktorá je silne submisívna voči ľuďom si práve naopak sadne ku mne a vyhľadáva môj pohľad a snaží sa mi ním povedať úplne všetko (keby vedela hovoriť, bola by to príšerne ukecaná baba).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 27.4.2007 7:44

Milá Dede

Chytrýho k tomu nic říct neumím, tak jen takovou hloupost: jestli jsou v hloubi duše jako my (a já věřím, že jsou) tak mám pocit, že je mi trochu podobnej.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 27.4.2007 7:38

Přímý pohled v řeči

zvířat znamená hrozbu. Príma téma, rozepsala bych se, kdybych neměla za krkem chřipajznu a pšt, je mi pěkně mizerně

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 27.4.2007 7:35

neznám to,

všechny tři naše dogy se klidně dívaly (dívají)  z oka v oko - není to hrozba, ale je to přátelský kontakt. A i se sousedovic psy se běžně bavím "zblízka" a nic takového neznám. Proto se nedivím, že tě to mrzí a je ti kluka chlupatýho líto. Jak je na tom s ostatními členy smečky a jak reaguje na "cizí" - tj. když se někdo dá do řeči a pohladí si ho zblízka po hlavě - snese takový pohled ?

Jinak přeji hezký den zvířátkům i Zvířetníkům. Jiný Honza už se určitě chystá, tak držím palce, ostatní marodi a rekonvalescenti - dávejte na sebe pozor.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 27.4.2007 7:15

Milá Dede

zase jsi na to kápla - měla jsem úplně stejný problém s naší Týnou, která byla jinak velmi dominantní (táta jezevčík, máma kníračka) a mě moc bolelo, že se mi nikdy nevydržela dívat do očí. Tak jsem to asi intuitivně vyřešila tak, že když jsem ji za něco hrozného kárala nebo jsem něco chtěla maximálně zdůraznit, tak jsem jí vzala hlavičku mezi dlaně, upřeně jsem na ni hleděla a mluvila. Na dálku (když seděla na zemi a koukala na mě) se vůbec neostýchala, hleděla pozorně a klidně i přímo do očí. Zavedly jsme si takovou mazlivou chvilku: Vzala jsem ji jednou rukou pod předními packami, druhou pod zadečkem a zády jsem si ji přitiskla k sobě. Tak jsem si s ní sedla a škrabkala ji na bříšku, lechtala na packách a ona si vysloveně rochnila a moc se jí to líbilo. Později si už přišla sama, v očích otázku, jestli mám chuť na mazlení, tak jsem si sedla, ona mi vyskočila do klína a už jsme si hrály, nebo jen tak v klidu ležela a mně vůbec nevadilo, že se mi nekouká přímo do očí. Tohle všechno bylo možné jen díky tomu, že vážila 5 kg, s Kazanem by to bylo těžší.

A určitě souhlasím s tím, že přes zrcátko je pro psa přímý pohled přijatelný - tak vzdálenost je dostatečná i když budete stát vedle sebe ... teď mě tak napadá - co velké zrcadlo? Stoupněte si vedle sebe, klidně na něj sáhni a dívej se na něj přes zrcadlo, třeba to půjde ... držím palce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 27.4.2007 6:25

Hm - tak popravdě řečeno, nikdy jsem psovi zblízka do oči nehleděla,

tedy přímo a upřeně, abych byla přesná, a nikdy by mě to nenapadlo. Upřené zírání je útok a já přece útočit nechci. Zkusila jsem to na Blesanovi a jeho pohled v tom okamžiku znejistěl. Díváme se na sebe, pochopitelně, ale tak trošku "mimo panenky", rozhodně ne přímo a upřeně. A nedíváme se tak na sebe ani s kočičákama. Řekla bych, že Kazan si pro sebe stanovil velmi přísná společenská pravidla a striktně je dodržuje - právě proto, že je to přátelský a hodný pes.

A ještě jedna možnost by tu byla - ta, kterou známe my "brejlovci" - že totiž na blízko nedokážeme zaostřit. Když mi někdo nastrčí něco blízko "před čumák", vidím rozmazaně, oči mi jdou šejdrem a snažím se dívat někam jinam, eventuelně se trochu vzdálit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 27.4.2007 6:22

OT, ale ne docela

Děkuju všem, kdo mi včera napsali pěkné komentáře, krásně zavzpomínali a drželi mi palce - už se to vcelku srovnalo, je mi lépe, tak zase dneska běžím na školení.

Milá Janičko Jovásková - děkuju za pochvalu a drž se a šetři se! JoVásku , díky za Roozverníčka!   Štětinko - báječné povídání, držím palce, abys v budoucnu mohla dál dělat to, co máš ráda. Jiný Honzo a Hano W. - určitě všechno dobře dopadne, držím taky palce a pálím svíčku v nové solné lampičce, to je účinné, viz vzorné uzdravení paní JoVo. Jakoubku a Medvídku , pro vás taky platí příkaz dobrého zdraví! Doufám, že jsem na nikoho a nic nezapomněla! Všem přeju krásný páteční den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek