EvaŽ 28.2.2008 7:04

Vy to

všechny umíte tak pěkně říci, Dede, Vave, Apina. Není co dodat, musím jít pracovat. Ale už jsem taky zjistila svou drogu (podle psychiatrů má každý "svou" drogu, na jiné si závislost nevypěstuje). Moje droga je Zvířetník

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 28.2.2008 6:21

Je báječné, když se někdo tak v něčem najde, jako ty ve Zvířetníku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 28.2.2008 6:03

Moc hezky jsi

to napsala, milá Dede, škoda jen, že je po uzávěrce a nemůžeš být do almanachu zařazena!

Ale vážně: kdysi dávno jsem čítávala NP a zaznamenala, že obsahuje i Zvířetník, který mě ale nijak zvlášť nezaujal. Občas jsem na NP něco napsala, ale potom jsme se se Psemu dlouho míjeli, až mě nějaký rozhovor s ON přivedl zpátky, podívat se, jak NP vypadá teď. No, vypadal dobře, a já začala číst hlavně Astona a Barta. Bart mi zachutnal a pídila jsem v archivech a taky v knihovně a najednou jsem narazila na ten vyražený dech, na to zalknutí se po Míšině smrti v Bartovi. A tam někde jsem zaznamenala poprvé jméno paní Ruščáková a Ondřejovo znovunadechnutí se. Myslím, že tehdy jsi mu tehdy pomohla neuvěřitelným způsobem, milá Dede. Jako když na poutí najednou jeden ztratí sílu a začne se potácet na místě a kolem jde druhý a vezme prvního za ruku a řekne, pojď, musíme dál. Tak nějak (ne)obyčejně lidsky to tehdy bylo.

A mě jsi tím přivedla na Zvířetník, nejdřív jen nakukovat, pořád jsem bydlela hlavně pod Bartem, protože Astona jsem kvůli přibývající sprostotě postupně přestala navštěvovat. Na na Zvířetník jsem jezdila na chatu a zjišťovala jsem, že tam postupně zůstávám do pondělí a jezdím už ve čtvrtek, byla jsem z těch dvou domácností dočista rozpolcená, ale zas ne tolik, protože tam i tady jsem potkávala stejné tváře. Pak mi to Ondřej usnadnil, Barta zamknul do Hyeny, a tak jsem se definitivně odstěhovala na chatu, na Zvířetník, k Tobě do hospůdky, milá Dede. Protože tu máš čisto, na stolech kostkované ubrusy a vázičky s květinami, na oknech záclony a v lokále čerstvý vzduch a jídelní lístek nabízí pestrost výběru. A pivo, milá Dede, máš fakt dobře ošetřené a umíš ho natočit jako nikdo jiný. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 28.2.2008 0:30

Přesně toto cítím

Milá Dede, přesně toto cítím. Dost dlouho jsem byla mlčící čtoucí, než jsem začala občas něco přispívat do diskuze, vždy jsem doufala, že to bude laskavými spolučtenáři přijato. Kolikrát píšu o svých zážitcích a doufám, že odklon od tématu nebude vnímán příliš negativně. Snažím se reagovat na příspěvky, ale je jasné, že se v tom často promítne nějaká má ososbní zkušenost. Kolikrát se musím omezit na mlčící čtoucí, protože jsou období, kdy na nic jiného nemám čas, stane se,že se musím krotit, jinak bych v práci nic neudělala, a pak bych musela vše dohánět za cenu hrozných nervů  a někdy jsem ani nechtěla svými smutky posouvat tu krásnou atmosféru někam jinam. Nepsala jsem v den, kdy mi bylo snad nejhůř na světě, protože jsem toho ani nebyla schopná, ale když jsem tu ze sebe dostala svou bolest nakonec umocněnou ještě ztrátou naší kočičky, dostalo se mi tu vzácného pochopení, spousty palečků a slov útěchy. Ne, že by mi teď bylo lehko - není a asi ještě dlouho nebude, ale někde v koutku duše snad začínám věřit, že bude zase lépe, a to i díky tomuto úžasnému společenství lidiček, které jsem většinou nikdy neviděla, ale kteří mají srdce na pravém místě, které jsi tu dala dohromady ty Dede. Za to ti patří veliký dík.

Tak a teď jdu spát, ráno máme jednání s notářkou o pozůstalosti po tátovi, tak abych to vydržela.

Mějte se všichni krásně a díky vám všem za všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P I T R Ý S E K 28.2.2008 0:20

UŽ JE POZDĚ,

nebo by to ještě šlo, zařadit vyznání naší Dede do Almanachu? Další srdíčko na dlani.

Dede, jste šťastný člověk, děláte práci, kterou máte ráda, která těší a baví. To je veliká výhra. A já vím, o čem mluvím

• reagovat
• nahlásit příspěvek