terra 16.1.2008 10:11

Pro Julču

ke studentským hospodám v Praze. Jedna z nejklasičtějších je hospoda "Na růžku" ulice Kateřinské a Viničné v kampusu fakult přírodovědecké a medicíny. Scházelo a schází se tam studentstvo ( a dlužno říci že i asistentstvo)  zmíněných fakult v počtu hojném. V dobách, kdy v ročníku biologie PřFUK bylo díky nesmyslným "směrným číslům" taky 18 studentů tam někteří docenti i drželi přednášky - u piva. Samozřejmě se mezi lidem studentským té hospodě neříká "na růžku", ale "V uteru" .

A prozměnu k tématu: chování zvířat u veta (nebo při léčení) je skutečně otázka důvěry v člověčího kamaráda. Měli jsme oblíbeného veta - bohužel už praxe zanechal, bude mu skoro osmdesát - který se právě z toho důvodu snažil, aby člověk v ordinaci co nejvíc komunikoval se zvířetem a sám se snažil pracovat rychle, čistě a nenápadně. A že na něm ta léta praxe byla vidět! Injekce, měření teploty, čištění a šití ran... Ta rychlost, a přesnost... než se psék vzpamatoval, dostal mls a byli jsme venku. A že se Michal uměl litovat - pokud dostal příležitost 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 10:00

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

To se stává často, prostě mají podobná jména, promiň mi tu malichernost, já jsem si prostě nemohl pomoct. Od R. Heinleina jsem četl jen Glory Road (něco jako "Cestou slávy") a protože mně to moc nenadchlo, už jsem se k němu nevracel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.1.2008 9:57

Re: Re: Re: Re: Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

Já se ani tak nepřeklepla jako se spletla  (Pepo, já se spletla!) - buším hlavou do zdi. Většinou si jména ověřuju na netu, abych nebyla za totálního blba - a teď totok . Před očima si teď promítám obálku té knížky (edice Čtení na dovolenou) s modrou kresbou od pana Borna, a fakt je tam Heinlein  - jakto, že jsem to tak popletla ? (Na zmetka jsem ani nepomyslela.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 9:55

Re: Re: Re: Re: Jakube + EvoŽ

Trochu mi připomíná Lovecrafta, ne snad stylem nebo tématy - oba jsou to autoři zcela jiného ražení, ale tou ponurou bezvýchodností, že ať se hrdina "zmítá" jak chce, všechno směřuje neodvratně ke katastrofě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bubu 16.1.2008 9:47

Re: Re: metodu dvou soust používám též, je stoprocentní....

Fleti jsou nádherní, jejich kukuč mluví. Jenže na nás jsou moc temperamentní a tak máme labradora, tomu je jedno, jestli se lítá po lese, koupe v přehradě, honí okolo baráku, hází aportek na zahradě nebo na louce a nebo se leží na gauči. Hlavně že je se svou smečkou.

Jo a kočky a ošetření?

Kocour je typický chlap (sorry pánové). Bolestínek. Přijde z toulek s pochroumanou packou. Co krok, to mňouk. Bolavou pacičku předvádí, ale před dotekem ucukne a vykvikne. Přijde se na něj podívat kočka a kocour se vytrhne a je z něj švihák lázeňský, předvádí se s hlavu a ocas natrčený, ani stopy po kulhání. A klíšťata? Jeden drží, druhý vyndavá klíště a kocour řve, že se sbíhá celá ulice. Jednou na nás přes plot křičela jakási starší paní, ať to zvíře okamžitě přestaneme týrat nebo na nás zavolá policii. A odčervovací tabletky? Opět akce dvoumužná. Ale nesekne ani nekousne, jen držkuje. Nejlíp nadává při koupání. Obvykle volá "haaalooo" a nebo "haaalooooo, meeejou"

Kočka je dáma. Zranění snad neměla žádné, očkování bez protestů, ale pečlivé znehybnění je nutné. A klíšťata a tabletky? Drží hubu a pere se jako o život. Drápe i kouše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 16.1.2008 9:43

Re: Re: Re: Jakube + EvoŽ

Malého vraha zakazovat těhotným. Dav nebo v jiném překladu Zástup je taky dobrý. Ale tu ponurou atmosféru on umí. Zní to někdy jen jak záblesky pocitů, klipy z blázince a přitom to má perfektní logiku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 9:43

Re: Re: Re: Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

Yguško, ten spisovatel se jmenuje Heinlein. Já vím že ses překlepla, ale záměna s tím zmetkem strašně bije do očí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 16.1.2008 9:39

Re: a ještě k fotkám

s tím psaním je to naprosto jasný. 

Ovšem oni tam nejen sedí, ale fakt tam sedí tak, že by snad i psát mohli. Malý páník je má fakt dobře zmáklý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 9:37

Re: Re: Jakube + EvoŽ

Jo a ještě "Malého vraha" a "Dav", málem bych na ně zapomněl. Ty byly opravdu děsivé, ty ostatní mně přišly spíš smutné, s nádechem tajemna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 16.1.2008 9:36

Re: Re: Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

Asimova taky můžu, jak I robot, tak seriál hvězdných detektivek. Ale nejvíc se mi líbilo Ani sami bohové..

Bardbury taky nemá jen horory. Moc pěkná je sbírka Karneval, kde je od všeho trochu. Ale tu atmosféru hororu umííí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.1.2008 9:31

Re: Re: Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

No - já spíš myslela "Já, robot". A ještě mám ráda Henleinovy "Dveře do léta" - to je zas báječná cesta v čase - nejprve tam, pak zas zpět a potom zase tam - to je tak hezky napsané, že si to člověk umí i představit . Ale nějaké vycucávání kostí, až se z člověka stane nechutné cosi (ruku na srdce, dost člověků je nechutných i když  většinou maji kostru celou) - fujtajbl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 16.1.2008 9:29

Re: Jakube + EvoŽ

jo jo jo, tak to bylo. Brrr

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 9:23

Re: Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

Daneel Oliwav & Eliáš Baley ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 16.1.2008 9:03

Re: metodu dvou soust používám též, je stoprocentní....

No jo retrívři. Angličané tvrdí, že kdo poznal jednou retrívra už nikdy nebude chtít jiné plemeno. Nevím, uznávám přednosti spousty plemen i neplemen. Navíc je každý pes individualita. Ale ty potvory retrívří si mě taky koupily, zvlášť jedna fletka v jejímž majetku momentálně jsem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 16.1.2008 9:00

Re: a každý je jiný...

Sebedokonalejší vet je na nic, když pes nemá důvěru a není vychovaný. Známá, která dělá "sestřičku" na veterině občas povídá...

"podržte si toho pejska" "to nejde, on by mě pokousal..." nebo "tady ho máte, něco s ním udělejte, já s ním dovnitř nemůžu, on by mi to neodpustil, vy jste přece veterinaři ne?.." nebo "když si to zaplatím, tak ho přece nějak musíte zvládnout... že po vás vyjíždí a kous¨by, no to jo, to mě taky...."

Osobnost má každý pes jinou, ale důvěru k člověku mu musí dodat laskavý a pevný páníček. Láska a výchova, to je celé tajemství. Pasivní rezistence se nepočítá, snaha uhnout nepříjemnému taky ne, to je přirozené. X - je vidět, že to s dogama umíte a dogy s váma

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.1.2008 8:49

Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

Tož totok sem nečtla (naštěstí - já moc horory nemusím) - já mám radši Asimova s jeho vlídnými roboty. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 8:36

Re: Jakube + EvoŽ

Bradbury je nádhernajs. Já jsem toho pravda od něho četl velmi málo, kromě diskutované Kostry ještě povídky Emisar (o tom že je třeba si dát pozor na to co člověk po svém psovi chce, aby mu to náhodou nevyplnil :o))) a Vítr (o tragédii spojené s dávným traumatem, zřejmě meteorologického, výzkumníka).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 8:31

Re: Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

Já mám dojem že on si to jen myslel, prostě nějaká psychická porucha, spojená asi se záchvaty dny, nebo čertví čeho. Děsivý mi to ani nepřipadalo, spíš jsem měl pocit neurčité ošklivosti...zejména tehdy jak se pokoušel toho "nepřítele" v sobě ujíst, čí spíše užrat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bubu 16.1.2008 8:31

metodu dvou soust používám též, je stoprocentní....

S psím polykáním tabletek máme, bohužel, spoustu zkušeností. Barunka má epilepsii a bere 2x denně léky. Protože je třeba, aby léky brala pravidelně po 12ti hodinách, mám v mobilu nastavené připomenutí. A Barunka je zlatíčko, zaslechne mobilový signál, vstává z pelechu, křesla a přichází do kuchyně, kde jí někdo balí tabletku do kolečka salámku. Polkne mlsotku, poděkuje olíznutím a odkráčí.

S odčervováním je to horší, vzhledem k její velikosti polyká 4 kousky, ale metoda více soust je u labradora naprosto spolehlivá.

A veterinář? To je podle Báry kámoš. Jako štěně si ho omotala okolo packy tím, že usnula na stole. I později osvědčila naprostou absenci agresivity, když ji po té, co ji v čekárně napadl žárlivý teriér Hugo a poškrábal jí čenich, veterinář ošetřil nos, vymačkal anální žlázky, zkontroloval uši a bodnul očkování, Bára si mu sedla k nohám a olízala mu je.

Ovšem kočky, to je jiná!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 16.1.2008 8:28

Re: a ještě k fotkám

Xerxová - BINGO! Samozřejmě, že blbinu zorganizoval Marek a panička jen fotlila

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.1.2008 8:28

Re: No ráno tady bude tisíc pajánů na Kazánka, jak si čte soustředěn na lapťopu,

Snad Ray Bradbury: Kostra  (ale nedám za to ruku do ohně)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zdena 16.1.2008 8:26

Jakube + EvoŽ

Četli jsme stejnou literaturu, co?

Ano, Ray Bradbury.

A bylo to tak, že chlapíček   chodil po světě a sbíral si kostičky, vycucal moreček a na kostičku pískal. Miloval kostičky, ty pěkné bílé tvrdé věcičky, co se tak hezky vyssávají a pak tak pěkně křoupou...  No a kostičky si bral z lidiček, kde jinde, že? A co pak zbylo z človíčka, že? To Melissa  koukala, když ten zbytek našla na koberci, jako medůza to vypadalo. Ale když jí ta medůza oslovila...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.1.2008 8:23

Re: Jejda, to je dneska výživný článek

Ještě jednou jsem si prohlédla pozorně fotky a už je mi jasné, kdo je kdo - Kazan je redaktor (všimněte si, jak pozorně pročítá text, jestli tam nemá faktické či gramatické chyby), kdežto Daník je zazobaný tiskový magnát - zrovna si pročítá ve svých novinách (asi nějaké Daily Minor či co) dnešního sólokapra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.1.2008 8:18

Jejda, to je dneska výživný článek

a jsem přesvědčená co majitel a zvíře to jiný přístup k ošetření. Já taky nemám nejmenší problémy s podáváním tablet (tekuté léky jsem ještě neaplikovala, tak nevím) - kousek sýra a jaká byla pilulka - a to prosím jak odčervovací, tak antibiotika, stejně jako od bolesti (po operaci). U veta taky žádný problém - protože Toya v životě neměla košík (nač taky, když houby nezbírá ), tak i ošetření bez náhubku - očkování ani neregistruje, prohlídka zubu jen tak mimochodem. I když měla potíže a šla na operaci, tak byla nesmírně hodná - i to sono bříška, kdy musela ležet na studeném stole na zádech, zvládla. Je to moje šikovné zlatíčko - však říkám, že je to člověk ve psí kůži  (ona je totiž z dobrého chovu ).

P.s.: Já vždycky obdivovala Dede, jak všechno pěkné zvládá , ale po shlédnutí dnešních fotek jsem pochopila, že se vlastně fláká  - vždyť to všechno za ni odřou chudáčci pejsci - nejenom že si sami musí vyčmuchat losa, navíc VŠECHNY články píší za Dede -  já už se nedivím ničemu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

julča 16.1.2008 8:06

U doktora

áááá umí říkal naše Mikina u doktora skvěle, jen se u toho na mě lepí a nejraději by, aby se z ní stala "šálička"  Ale je způsobná (snad jedině tady), na nikoho nevyjíždí (a to dělá jinak všude a na každýho)... 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 16.1.2008 7:58

Milá Dede,

omlouvám se, bohužel nestíhám číst a k pc se dostanu až odpoledne.

Přeju všem krásný den!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 16.1.2008 7:52

a ještě k fotkám

Ti  kluci Nazgulovatí pracující na PC jsou úžasní. Myslím, že v tom má trošku prsty "malý" páník, který s nimi dělá ptákoviny a oni jsou pak ochotni s úsměvem pózovat i na židli. Ale kdo teda vlastně píše víkendové pohádky a povídky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 16.1.2008 7:47

a každý je jiný...

...i když mám pocit, že se chováme ke všem doguším stejně, tak se jejich individualita nezapře ani na veterině.

Aronka chodila na vetrinu jednou ročně na očkování. Při injekci ani nemrkla a odkráčela s vrtěním ocásku. Za celý svůj život nebyla nemocná, nikdy nejedla antibiotika, nikdy se jí nebrala krev. Když v šesti a půl letech vážně onemocněla, byla vzorný pacient. RTG kyčlí i páteře jsme zvládli v klidu, nebylo potřeba žádné medikace... Plně nám důvěřovala - až do té poslední injekce... Ale pokud se třeba řízla o střep, nechtěla nám to ukázat - vše si chtěla ošetřit sama. Pokud jsme ji ale odhalili, tak uznala porážku a nechala se ošetřit bez potíží.

To Xerda naopak s úrazy kráčel za námi. Nezapomenu, jak mi na zahradě přišel ukázat tlapku, ze které trčel zaražený hřebík. Vrtěl mírně oháňkou a prosil o vyndání... Na veterině se bál. Sice očkování snášel bez protestů a klidně, ale třeba RTG jsme vzdali... On totiž bojoval (silou svých 75 kilo) a nenechal se sebou manipulovat. Jeho problémy tenkrát nebyly akutní a tak jsme RTG odložili, až bude hůř. Nechtěli jsme ho zatěžovat narkózou, když to není bezpodmínečně nutné. A k tomu už RTG nikdy nedošlo.

Kosatka injekce taky neřeší, i ta kalcia do žíly jsme zvládali překvapivě dobře.

Jasně, velký dík patří i našim veterinářům, kteří to umí se svými pacienty dokonale. Ale je fakt, že nemáme (a neměli jsme ) žádné problémy ani s podáváním léků (v sýru, paštice, párku, másle...) se stříháním drápů, čištěním uší... prostě když si nedáme pokoj a musíme otravovat, tak to teda přežijí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.1.2008 7:34

Odkostěný Daník...:))

Blesan se nechá ošetřit bez problémů - když už ho dostaneme dovnitř. Jednak nemá rád cizí dveře a dvojak se dočkal potupy, že mu pan vet mačkal zadek. Horší je to s aplikací Ophtalu či něčeho podobného, při čemž funguje telepaticky. Stačí, že si dojdu nasát do kapátka a nakráčím s kapátkem schovaným v dlabi - Blesan spolehlivě mizí. V důsledku toho chová i zásadní nedůvěru i k fotoaparátu - co kdyby, že ano.... Takže se marně pokouším vyfotit rozchechtaného psa blaženě se rozvalujícího na gauči na zádech.

Potíže máme jen se starým Žofíkem, který trpí zánětem zvukovodů a potřeboval by to tak třikrát denně vyčistit a vykapat. Jenže, když se šestikilovej kocour rozhodne, že ne - tak je to přinejmenším o zdraví. A když ho někdo drží (což je nutné, neb "drbavý reflex" funguje) Žof se nasíří až na půdu a prostě se vykroutí a vyškubne. Občas, když už ho to moc obtěžuje, nechá se na chvilku přemluvit na dobrovolné čištění - ale opravdu jen na chvilku. Pak naježí fousy a rezolutně odchází poškubávaje ocáskem....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 16.1.2008 7:13

Všichni to známe.

Tekutá léčiva jsem ještě nezkoušela. Ale sýrem neb paštikou obalované tablety používám. U dalmatinů to nebyl, vzhledem k jejich žravosti, problém. Ale Ája je nežravec a zřejmě má předky z rodu Borgiů, takže podezřele nabízené sousto, nebo cokoliv neznámého zkoumá takřka vědecky. (Ochutnavače zatím nevyžaduje a venku sežere i ho...). V nejhorším nastoupí násilí. Pokud strčíte tabletu dostatečně hluboko do chřtánu, je spolknuta reflexně. Vlastní pes se mi ruku ukousnout nepokusil.

Nejvíce zranění měl první pes dalmatin. Naštěstí přijímal vše stoicky a s naprostou důvěrou. Píchala jsem mu bez asistence i injekce, dokonce dávala infuzi. Jen jsem musela u pacienta sedět a hladit. Pak držel i u vyndavání stehů. Doma dokonce lépe, než u veta, kde byl přece jen trochu ztuhlý nevolí a nedůvěrou k cizákovi. Jen na stará kolena nesnášel stříhání drápů (až kolem 15 let, když už si je neobrousil přirozeně). Směli jsme ostříhat dvě tlapy, pak už se nas/štval a další dvě dovolil až za týden. Ordinaci veta neměl rád, proto i poslední injekci mu píchl vet u nás doma, držela jsem ho (samozřejmě psa) do konce v náručí. Ach jo, jak začnu vzpomínat...

• reagovat
• nahlásit příspěvek