L. Popovský 26.3.2023 7:11

Pro osvěžení paměti vám sem dávám odkaz na článek z iDnes. Pamatuji si že takových článků vyšlo v našich médiích více.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/buttigieg-iowa-demokrate-trump-primarky-prezident.A200205_120155_zahranicni_jhr

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrazdil 26.3.2023 18:29

Mate naprosto pravdu. Publikovat pouze clanky z CNN apod., a pevne drzet pokrokovou linii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Carina 29.3.2023 14:27

"Koho má v Česku zajímat 'Peťa Buttigieg' v USA a..." Koho? No čtenáře přeci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Suchodol 4.4.2023 4:31

Jak to tak vypada, ovce se na rozdil od dezolatu o nejakou pitomou zahranicni politiku a to, co se v soucasne dobe deje v DSA nezajimaji. Dobre jim tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Suchodol 4.4.2023 4:32

To vite,....po porodu byl Peta jaksepatri vysilen.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 25.3.2023 11:11

Čtěte znovu a pozorněji.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 26.3.2023 23:20

Což o to, ministr může za vsechno, to není nic neobvyklého.

V článku se píše o prehratych ložiskách. Pricemz vidite, co je to za clanek, kdo vi, jestli jsou aspon loziska v originale opravdu loziska.

Nenapadá mě, jak by to mohlo souviset s délkou vlaku, ale o brzdách vím toto:

Jsou pneumatické a jsou na každém kole, proto je klíčovým úkolem dostat tlak od kompresorů v lokomotive ke každé jednotlivé brzdě. V hlavě mi straší, že to funguje na vzdálenost 1.7 km. Ať to číslo je či není pravda, je fakt, že kvůli tomu se dávají lokomotivy i na konec vlaku, případně, tuším i tady, se další vkládají. Protože takovouhle potvoru je mozna složitější zastavit, než rozjet.

Ještě jeden přípodotek: ony ty brzdy mají docela zpozdeni. Když ještě jezdily rychlíky s oteviratelnymi okny a slysitelnymi brzdami, vypozoroval jsem, že u osmivozoveho rychlíku (délka 200m bez lokomotivy) nastupuje brzdný účinek zretelne postupně (dvě tři ctyri vteřiny???) a dalších několik okamžiků trvá, než vlak začne opravdu podstatně brzdit. V té asi 100km rychlosti může ujet tak 300m, než splní požadavek strojvedoucího.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Popovský 27.3.2023 3:07

V originálu je napsáno: "..., the result of a massive freight train derailment from overheated bearings."

Ve Wikipedio je napsáno: "Příčina nehody zatím není známá. Podle předběžné zprávy Národního úřadu pro bezpečnost dopravy Spojených států zaznamenal indikátor horkoběžnosti ložisek umístěný vedle trati těsně před vykolejením vlaku kritickou teplotu jednoho z nápravových ložisek 23. vagónu souprav."

Tu délku vlaku jsem tam dal pro zajímavost, protože mě zaujala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 27.3.2023 6:38

Díky.

Ta pochybnost nebyla osobní, oba (všichni) nejspíš víme, jak snadno prekročitelná je pro neodborníka hranice mezi zjednodušením a nesmyslem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Žaloudek 27.3.2023 20:08

Takže ještě jednou (nejsem technik): Když je vlak moc dlouhej, může se stát, že brzdy nemají vzduch a proto se automaticky zabrzdí, což způsobí jejich ohřátí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Carina 29.3.2023 15:08

Ano muže. Nevím jak na americké železnici, ale u nás by začaly mírně brzdit všechny brzdy na všech kolech současně. Jsou dva druhy nezávisle pracujících brzd - lokomotivní a vlaková. Lokomotivní brzda je rychlá a přirozeně málo účinná. Její "specialitou" je před brzděním jemně natlačit vagóny k sobě, aby mezi spřáhly byla co nejmenší mezera a pak nastupuje "tvrdá" vlaková brzda. (Nezačne-li strojvůdce takto citlivě brzdit, může dojít k vykolejení vlaku. Předek soupravy má nižší rychlost a poslední vagóny to do nich "našijou". Zejména pohybuje-li se souprava na traťovém úseku v oblouku a ve stoupání. Při překotném rozjezdu je zase problém minimalizovat riziko roztržení soupravy. Předek už "rychle" jede a poslední vagóny ještě stojí.)

Netěsnost "trubek" indikuje strojvedoucímu mírný pokles tlaku v brzdné soustavě dříve, než dojde ke zpomalování. Nicméně může dojít k zaseknutí brzdových špalků na nákolku kola. [To k vykolejení nevede, ale fajrující podvozek také nic moc.] O tomto strojvedoucí přirozeně neví. Při průjezdu obsluhovanou stanicí soupravu kontroluje pohledem výpravčí. (Pro zajímavost: Ten vlak byl na americké poměry ještě poměrně krátký. Není výjimečné, že tam jezdí vlaky přesahující 10 km. Česká železniční síť je koncipována pro soupravy nepřesahující svou délkou jeden kiláček.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek