D. Laurencikova 21.4.2022 12:45

Vynikajici prispevky, pane Renjascu. Pod kazdy z nich se podepisu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 21.4.2022 16:40

Takže i při nejvítěznější (z hlediska NATO) variantě útoku stihne Rusko zasáhnout nejméně desítkami atomových hlavic, což přinese obrovské ztráty v zemích NATO. Takže vyloučeno.

Onen údajný slib (který se při své důležitosti ani nepodepsal), ať si Rusko vyříká s USA a Ukrajinu do toho netahá. Ta tím není nijak vázána.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 21.4.2022 18:12

Vyloučeno? Historie nás učí, že vyloučeno není zcela nic a akceptovatelné ztráty či obětování určitých oblastí a jednotek jsou normální součástí vojenství, vojenské taktiky a strategie i historie válek. Momentálně "vládne" v USA dosazený senil (nemyslím to jako nějaké hanlivé označení, ale jako současnou realitu) a i když se DS snažila vymyslet, jak mu zabránit použít jaderný kufřík, tak nevíme zda se to reálně povedlo. Navíc, jak vidíme i nyní, tak ani velmoci nejsou zcela chráněny proti hackerským útokům a při delší reakční době je přeci jen nějaký čas na určité ověření či kontaktování protistrany.

Pokud jde i onen slib, tak ústní dohoda má stejnou právní platnost jako písemná, jen je kvůli nečestnosti některé z protistran problém s jejím dokazováním či sankcionovanim za její případné nedodržení. I z tohoto důvodu v historii postupně došlo k písemné kodifikaci vzájemných smluv a vztahů včetně doložek o penalizaci či sankcionalizovaní za její nedodržení. Takže slib a závazek - v tomto případě bezpochyby mnohonásobně potvrzený a díky archivům i doložitelný - který byl založen na vzájemné důvěře, tak i když neobsahuje žádnou sankční doložku něco vypovídá o morálním a důvěryhodném profilu protistrany a vede podvedeného aktéra této smlouvy k tomu, že se příště zařídí "jinak", což se nyní právě děje. Rusko do toho Ukrajinu zcela jistě tahat nechtělo a proto se opakovaně po mnoho let snažilo dostat ze strany NATO, tentokrát již písemný závazek, že Ukrajina do NATO přijata nebude a že se tam nebude vyskytovat žádná cizí vojenská základna. Naposledy se o to Rusko poskusilo dva měsíce před zahájením války, když oslovilo s tímto požadavkem USA (Bidena) i NATO (Stoltenberga) s tím, že v opačném případě již přijme či použije k zajištění vojensko technické prostředky. Výsledkem byl zdvižený prostředníček ze strany USA i NATO a k tomu oznámení Ukrajiny, že odstupí od dohody o nešíření jaderných zbraní, další požadavek na vstup do NATO, takže Ukrajina se do toho vtáhla sama...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.4.2022 11:54

Četl jste ten článek?

Viz část 7.: "V případě napadení hostitelské země mají ti američtí vojáci umřít."

Možná: ruskou agresi zdůvodňujete existencí USA/NATO základen poblíž Ruska a příslušně krátkou reakční dobou. JENŽE na těch základnách jaderné zbraně nejsou neboli ty základny rozhodně nejsou dost velké, aby mohly Rusku - obrovskému a řídce osídlenému - nějak extra ublížit. Rozhodně ne dost na to, aby takový útok stál za protiútok směr západ.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 21.4.2022 18:11

Víte, autor článku je docela přemýšlivý člověk, a umí se vyjadřovat. Ale od té doby, co se zde objevují jeho texty se zamýšlím nad tím, zda by si je neměl nechat pro své přátele na Facebooku. Pravidelně se totiž plete. Třeba v té sedmé části, kterou zmiňujete. Ti vojáci tam nemají zhynout. Většinou je při náznaku problémů včas stáhnou. Viz Ukrajina. Veřejné mínění v USA by samozřejmě nesneslo smrt amerických vojáků někde daleko od rodin (mám teď na mysli nějakou poklidnou zemi s americkou základnou, o vojácích v bojovém nasazení platí o trochu jiné principy) a bylo by zle. Ovšem nikoliv pro ‚agresora’, ale pro establishment. Který ty hochy včas neodsunul do bezpečí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.4.2022 23:07

Včasné stažení je určitě jedna z možností. Zcela jistě ale platí, že na zemi, která má velkého silného kamaráda, se hůř útočí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.4.2022 11:38

Nepominul:

"Samozřejmě obě strany napadlo, že by bylo dobré vymyslet řešení, které by dokázalo zaútočit tak rychle, že by protivník neměl čas reagovat. Povedlo se. A okamžitě je napadlo, jak to zvrátit. K tomu přispělo i technologické vylepšení zbraní odplaty o zbraně druhého úderu, což jsou protiatomové bunkry nebo například atomové ponorky, které se poflakují po oceánech po zuby naložené nukleárními zbraněmi, a jejich úkol je v případě jaderného útoku na domovskou zemi nepozorovaně se dostat do palebného postavení a dorazit to, co zbylo z nepřítele. Zase patová situace. Válka mezi jadernými mocnostmi se nedá vyhrát, takže ji nemá cenu začínat. Kupodivu to tak zůstalo celou studenou válku."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 21.4.2022 13:09

Žel pominul. Nesmysl o protiatomových bunkrech pominu, protože možnost uklízení vedení, které má rozhodovací pravomoc do bunkru při reakční době pěti minut se limitně rovná nule. Tyto bunkry mají význam při postupné eskalaci konfliktu či pro útočící stranu.

Zbraně druhého sledu? Rusové mají 76 ponorek a na těch mají umístěno 576 jaderných hlavic. Rozloha NATO je cca 30 milionů km2. V případě útoku se zcela jistě nepodaří proniknout obranou všem 576 hlavicim, ale možná tak třetině či polovině. To dokáže bezesporu způsobit těžký úder s velkými škodami, ale na likvidaci protivníka to prostě nestačí. Druhý sled má v praktické rovině význam, když se aspoň částečně podaří realizovat odpověď prvního sledu což je při tak krátké době nejisté. Proto byl výsledek karibské krize takový jaký byl. Navíc je otázka, jak by reagovalo tělo bez hlavy, ale většinou takové tělo jde do kolapsu. Celý nesmysl s přibližováním NATO až k samotným hranicím Ruska učinil svět ve skutečnosti mnohem nebezpečnějším, protože toto přiblížení povede k tomu, že rusové budou mít velice jemnou a citlivou spoušť. Riziko omylu je tak příliš velké a pro západ v konečném důsledku i kontraproduktivní.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.4.2022 16:11

Já namítám hlavně proti té krátké době. Tak na dostřel NATO jaderné zbraně nemá a hned tak mít nebude z čistě technických důvodů. To už bych se - zcela laicky - víc bál ponorek v Arktidě.

Naopak připomínám ruský Kaliningrad, kam stačí rakety s jadernými hlavicemi dovézt a může se střílet. Doletová doba do Berlína (taky) necelých 5 minut. Do Prahy podobně, do Ostravy míň.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 21.4.2022 18:27

Evropa není a nebyla ani za studené války pro Rusko relevantní soupeř či nějaký hlavní cíl. S cca dvěma sty jaderných hlavic a téměř neexistující armádou je to také pochopitelně. To co rozhoduje je, jak blízko může být USA u Ruska a Rusko u USA. Momentálně zcela jasně vítězí USA a to tak, že došlo zcela k vychýlení na jednu stranu. USA mají přes tisíc vojenský zakladen v zahraničí oproti třinácti ruským základnám. Tyto základny jsou i na měkkém podbřišku Ruska či na jeho východní hranici a nyní již i na západní. To, že nejsou na všech jaderné zbraně je irelevantní, protože pokud jsou v NATO či ve vojenském smluvním vztahu k USA, tak se tam mohou instalovat kdykoliv aniž by s tím mohlo Rusko cokoliv dělat. To vytváří proti Rusku ohromnou páku a tlak a navíc je to ohromně náročné z hlediska zabezpečení země z hlediska obrany, když je třeba být chráněn po velké části hranic. Je to tak náročné, že ani země jako USA, která má vojenský rozpočet větší než všech osm dalších zemí v pořadí není schopna to zcela uhlídat, tím spíše Rusko, které má oproti USA rozpočet zcela marginální. Takže Kaliningrad je určitě zajímavý, ale z hlediska obrany proti USA nemá pro Rusko nijak moc velký význam

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.4.2022 23:14

Asi i jo, ale to jsou všechno jen konkrétnosti. Faktem je, že USA od svého "dokončení" neobsadily jeden jediný stát. I z toho Německa a Japonska se stáhly. Na rozdíl od Ruska, které agresivní zájmy nikdy neskrývalo a naopak jim dávalo průchod, kdykoliv se naskytla možnost.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 22.4.2022 6:40

V Německu či Japonsku nadále zůstávají okupační vojska USA. V Afghánistánu trvala okupace USA dvacet let a výsledkem je rozvrácená a zničená země s téměř třista tisíci mrtvých. Podobné a jen o něco kratší to bylo v Iráku.

https://www.euro.cz/politika/kritika-pritomnosti-vojaku-usa-v-nemecku-sili-presunou-se-americane-do-polska-1463158

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rjukju-serial-zeme-nezeme-japonsko-cina-souostrovi-ostrov-prefektura.A181025_151257_zahranicni_dtt

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/okinawa-usa-armada-uzemi-navraceni.A161222_105120_zahranicni_ert

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 22.4.2022 10:32

Okupace i při tom nejvolnejsim výkladu na způsob 50. let u nás znamená podstatný vliv na vládu. To na Japonsko ani Německo fakt nesedí. Afghánistán a Irák... Podle mě taky ne, přinejmenším skrze důvěryhodné deklarovanou dočasnost, ale dovedu si představit pár argumentů, proč se mnou nesouhlasit.

Od nazváni dohodnuté základny okupací už je jen malý krůček k tomu, aby jeden za okupaci označil existenci velvyslanectví. Nemyslím si, že se tak chystáte učinit, jen varuji před nemístným rozšiřováním významu celkem dobře definovaných slov.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 22.4.2022 18:11

Tak Afghánistán či Irák jsou bez diskuse, tam USA nenávidí dodnes, stačí si zajet a poptat. Japonsko a Německo je samozřejmě trochu jiný případ, ale i tam se najde dost odpůrců přítomnosti armády USA a to zejména v Japonsku

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 22.4.2022 20:12

To, že Afghánci Američany nenávidí (kolik procent? Jak moc?), to opravdu neznamená, že tamější americká přítomnost byla okupací.

Mám ještě divnější příklad. Na jazykovou školu přišla poptávka: naučit nějaké francouzsky mluvící lidi anglicky. Ukázalo se, že se jedná o vrtulníkové piloty jistého afrického státu, předpokládám tedy, že přinejmenším nějaké armádní kapitány nebo tak něco. Znamenala jejich přítomnost na našem území okupaci?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 23.4.2022 21:11

Srovnávat africké studenty, kteří se snaží naučit anglicky s dvacetiletou okupací USA Afghánistánu či osmiletou okupaci Iráku je poněkud nehodné této diskuze. Rusové v ČR za dvacet let okupace Československa způsobili smrt dvou tisíc našich spoluobčanů a nenavidime je i když od té doby uplynulo více než padesát let, takže jak si myslíte, že mají k USA vztah Afghánci, když tam USA způsobily smrt minimálně 275 tisíc Afghánců či jaký mají vztah Iráčané, když jim tam USA zpusobily smrt minimálně 225 tisíc Iráčanů. A pokud si to nedovedete představit, tak se tam zajedte podívat a pokud se vrátíte, tak se s námi podělte o své zážitky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 21.4.2022 18:42

Pane, opravdu netušíte, o čem vlastně píšete.

Rakety s jadernou hlavicí do toho Kaliningradu dovézt asi lze. Jen mám pocit, že by tam byly k ničemu. Jediná možnost je použít by byla v situaci, že by byly vystřeleny z nicehož nic. Bez varování, bez předchozí eskalace... za normálních okolností se těch raket zbaví dvě stíhačky, náklaďák s raketometem, nebo parta odhodlaných záškodníků.

Proč myslíte, že raketová síla vypadají tak, jak vypadají? Ty rakety jsou hluboko v bunkru. V bunkru, který vydrží opravdu hodně. A který se otevře pár chvil před startem. A protože téch pár chvil trvá pár minut, je třeba, aby ten bunkr byl dost daleko od nepřítele. Takže ten Kaliningrad je blbost. Je tak blízko hranic, že se odtamtud dá střílet z děla, ale nelze vysílat rakety. Protože stačí koukat y zda se od ní nekouří, a nežli ta potvora dostatečně zrychlí, a než bude dostatečně vysoko, stačí na její likvidaci – s trochou přehánění – i zdatný myslivec.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 21.4.2022 23:20

Kaliningrad je stejně daleko od Berlína, jako Ukrajina od Moskvy. Pokud máte pravdu ( a proč byste neměl), tak je argument "Moskva se boji raket na Ukrajině" stejně hloupý, jako "NATO se bojí raket v Kaliningradu".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hraj 21.4.2022 9:18

Ano a to se udělá narýsováním tlusté červené čáry. Ale skutečné, ne takové, jakou narýsoval Obama v Sýrii. Mám ovšem vážné obavy, že Bidenova červená pastelka je ještě tenčí než ta Obamova.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 21.4.2022 9:37

Za Trumpa by už lítaly atomovky nebo, což je pravděpodobnější, západní překvapivá jednota by k velké radosti Putlera neexistovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 21.4.2022 10:19

Za Trumpa by Putin seděl doma a mlátil ruské demonstranty. Protože by nevěděl, co Trump v případě ruské agrese udělá. U klusáčka bohužel věděl. Málo a pozdě. So geht das.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 21.4.2022 11:31

Nikdo by nevěděl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 21.4.2022 13:14

Souhlasím

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ticháček 21.4.2022 18:45

A Vy nevíte, že si toho Trumpa Putin nainstaloval?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 21.4.2022 9:22

souhlas, článek je něco jako PŠM.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 21.4.2022 10:20

Autor přemýšlí, neopakuje ruské lži jako obvykle činíte vy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 21.4.2022 10:40

Přesně takový způsob myšlení jsem měl na mysli. Je třeba respektovat fakta. Nejen opakovat Českou televizí přežvýkanou propagandu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek