P. Diviš 28.1.2022 10:17

Nejen tu okupaci, v případě Ruska je to dlouhodobé. Okupace 1968 se liší prakticky jen tím, že ještě žijí mnozí pamětníci, třeba já.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 28.1.2022 9:58

V čem? Volební období prezidenta "na furt", tedy do smrti?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 28.1.2022 10:08

Když Jelcin změnil Ústavu RF od parlamentního systému k prezidentskému a nechal rozstřílet Parlament, který s tím nesouhlasil, západní politici nenamítli ani to nejmenší "ň". Prostě s věčně ožralým Jelcinem se jim dobře jednalo, ještě líp představitelům západních korporací, Jelcin podepisoval smlouvy, které by zarazily i náčelníka Mašokulumbů - tak byl košer.

A pak přišel Putin, který jelcinských pravomocí začal užívat ve prospěch Ruska...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Roubal 28.1.2022 10:21

Z dřívějška se pamatuji na diskutéra Vítězslava Nováka, jehož srdce bilo pro rusko tak silně, že byl takřka všem ostatním pro smích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 28.1.2022 10:31

Z dřívějška si pamatuji jistého vraha Roubala, který nechával oběti sežrat prasatům.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Roubal 28.1.2022 10:33

Patrně vás mrzí, že jste byl z tohoto procesu vynechán.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.1.2022 10:20

Presidentský systém není překážka parlamentní demokracie, pokud je president kontrolován parlamentem. Což je v USA teoreticky i prakticky splněno, v Rusku jen teoreticky.

Pro demokracii je poměrně lhostejné, zda parlament kontroluje presidenta a jeho vládu, nebo vládu a jejího premiéra.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 28.1.2022 10:32

Prezidentský systém je prezidentský a parlamentní je parlamentní. Navzájem se vylučují a žádný nevylučuje demokracii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Prikner 28.1.2022 14:43

Ať se dívám, jak se dívám, nikde moc demokracie nevidím, většinou je všude globální autokracie s trochou divadelního parlamentarizmu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Beneš 28.1.2022 9:54

Vina za dnešní tahanice o nerozšiřování NATO na východ padá jednoznačně na hlavu Gorbačova. Tomu stačilo poklepávání na rameno a úlisné řeči o tom, jaká je Raisa pěkná holka. A co nezku*vil Gorbačov, doku*vil Jelcin. Ten tancoval jako ožralý medvěd k pobavení Clintona a jeho suity. Putin nechlastá a to hochům ze Západu vadí, protože s ním nemohou orat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 28.1.2022 10:03

Gorbačov byl sovětský aparátčík zvyklý na dlouhou osobní vládu gernseků, kteří když něco řekli - tak to platilo na věčné časy. Nedokázal pochopit, že osobní slib západního politika - dokonce i upřímně míněný - je jen a pouze JEHO osobním slibem který nezavazuje jeho nástupce ani stát jím dočasně reprezentovaný.

Nemluvě o tom, že mnohé takové sliby upřímně míněné nebyly a sloužily jako mrkev před oslím čumákem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vlach 28.1.2022 10:10

A podle toho to tak vypadá! Politik = špína, záp. politik = ještě vetší špína. Jourová by o tom mohla vyprávět!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 28.1.2022 10:22

Třeba takové Budapešťské memorandum?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 28.1.2022 10:28

https://www.prvnizpravy.cz/language=cs/zpravy/zpravy/kdo-a-jak-porusil-budapestske-memorandum-z-roku-1994/preview=true/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 28.1.2022 10:26

Gorbi a Jelcin věděli to, co Putin neví, tedy že Západu - Svobodnému Světu spadl kámen ze srdce po uvolnění za jednáních Reagan Gorbačov a myslím, že Západ chce s Ruskem normálně obchodovat a KOEXISTOVAT, tedy nechce Rusko ohrožovat ani zabírat. To má ve své hlavě vybájené jen kágébák Putin, který je poznamenán svou službou v KGB doživotně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Roubal 28.1.2022 10:31

To je těžké, vládci ruska jsou prostě zvyklí zakrývat neřešené (a mnohdy neřešitelné) domácí problémy vyvoláváním problémů v zahraničí. Tohle tam má dlouhou tradici, z toho nelze vinit jen bolševiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 28.1.2022 10:37

Jelcin to možná věděl, ale Západ se po celé období jelcinštiny choval tak, jako by to nevěděl a vědět nechtěl.

Výsledkem je, že pro Rusy jsou "dermokratija", "prichvatizacija" a "liberasty" neslušná slova.

Kdyby to vše skončilo pádem kamenů ze srdcí, bylo by velmi dobře. Neskončilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 28.1.2022 11:47

Vidíme to rozdílně, ale to by v demokracii nemělo vadit. Budoucí vývoj ukáže, kdo bude agresívnější, zda Západ, nebo Rusko.. Kdo je to nyní, je snad jasné, Putin má 100 000 vojáků na hranicích s Ukrajinou již cca 2 měsíce a dále " přitápí pod kotlem ", přisouvá svá vojska i do Běloruska aby byl od hranic ke Kyjevu velmi blízko, cca 70 km. Západ ale denně obviňuje z jeho agrese, ale víme, že Západ začal posilovat vojenské síly na východě a severu Evropy až v posledních cca 10 - 14 dnech.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 28.1.2022 10:26

Západ formálně nikdy nic takového Moskvě neslíbil. Neexistuje žádný písemný závazek, což zdůrazňuje i NATO a Rusko samo skutečně žádnou dokazující písemnost nikdy neukázalo.

„NATO nikdy neslíbilo, že nepřijme nové členy. Nemohlo a nechtělo – „politika otevřených dveří“ je základním ustanovením Severoatlantické smlouvy z roku 1949.Možnost rozšíření Aliance je přitom zakotvena přímo v zakládající Washingtonské smlouvě, tedy klíčovém principiálním dokumentu fungování aliance. Článek 10 smlouvy říká, že smluvní strany mohou na základě jednomyslného souhlasu vyzvat kterýkoli jiný evropský stát, který je schopen napomáhat rozvoji zásad této smlouvy a přispět k bezpečnosti severoatlantického prostoru, aby k této smlouvě přistoupil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 28.1.2022 10:34

Veřejně opakovaně pronesený závazek je platný i když není písemně kodifikován. Smlouvy nikdy nebyly jen písemné, ale i ústní. Písemné smlouvy začaly převažovat kvůli nečestnosti jednoho či více partnerů. To ovšem nic nemění na tom, že i ústní slib má právní platnost. Jediným problémem je dokázat tento slib. V tomto případě je to díky archivům či dobovému tisku již prokázané. Lhát se nemá a to ani tehdy, když nám to vyhovuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 28.1.2022 11:32

V mezinárodním právu nemá slovní slib, žádný význam. Jak může někdo slíbit něco na co nemá vliv. USA a ani Německo nemá vliv na NATO. V NATO rozhodují všechny země a ne jedna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 28.1.2022 13:54

Přijetí jakékoliv země musí být jednomyslně, takže vliv Německo i USA popř. Británie mají. Samozřejmě další věcí je napsat, že USA nemají na NATO vliv, když bez USA se v NATO nepohne ani lístek. A další perličkou je, že Británie ústy premierky Margaret Thatcherové prosila Gorbačova, aby nedal souhlas se sjednocením Německa s tím, že to pro Evropu bude znovu průšvih. Jinak slovní slib má mezi čestnými partnery své místo v mezinárodním právu význam i dnes. Proto se mnozí i dnes odvolávají na to kdo a kdy co řekl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 28.1.2022 17:23

"díky archivům či dobovému tisku již prokázané" nicméně samotný Gorbačov na přímý dotaz přímo odpověděl, že žádný slib o nerozšiřování NATO nežádal a tudíž ani nedostal. No já při tom nebyl, mám to jen z druhé ruky. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 28.1.2022 11:13

Tvrzení, že NATO nemůže žádnému státu bránit ve vstupu a argumentace článkem 10 je až komicky nelogická.

Smluvní strany se mohou zavázat, že některý stát prostě nepozvou - a nebude to nic proti ničemu. Ony stejně Ukrajinu nepozvou - tak blbí politici NATO (alespoň někteří) nejsou - takže jde jen o formální zakotvení skutečnosti.

Nejlegračnější bylo přijetí Pobaltí, které není schopno ani ubránit svůj vzdušný prostor, neustále žádá o pozemní síly NATO a k "bezpečnosti severoatlantického prostoru" přispělo jedině dlouhou hranicí s Ruskem a Běloruskem. Taková hranice nepřispívá nijak k obraně - zato je vhodná pro útok jedním či druhým směrem. Ovšem při pohledu na mapu je zřejmé, že útok na NATO by vedl jedině do moře, zatímco opačný směr je volný na stovky kilometrů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 28.1.2022 11:34

Island nemá armádu a je zakládajícím členem NATO. Jako je to možné ???

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hák 28.1.2022 17:35

Členství Islandu vzniklo tak, že jej za WW2 de facto okupovaly Británie a USA, aby měly základnu. Cizí vojáci tam nejsou zrovna nejpopulárnější... když šli naši do města, tak radši bez mundúrů.

To jen na ilustraci toho, že Island je divný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Kubů 28.1.2022 10:27

Bez ohledu na množství odkazů, které sem nahrajete, faktem zůstává, že vztahy "západ-Rusko" jsou určeny smlouvami. Ta z počátku 90. let explicitně stanovuje právi každé země si svobodně rozhodnout o způsobu zajištění své bezpečnosti prostřednictvím mezinárodních vztahů a smluv. Smlouva NATO-Rusko z roku 1997 a na ně navazující smlouvy o vytvoření vzájemného partnerství explicitně definují závazek NATO neumísťovat na území nových členů jaderné zbraně ani jejich infrastrukturu. A toto NATO dodrželo.

Žádný explicitní závazek zakotvený v mezinárodních smlouvách, že se NATO nerozšíří o další členy a konkrétně o bývalé země východního bloku neexistuje. Naopak existuje řada závazků v těchto smlouvách, jako nepoužívat vojenskou sílu vůči signatářům, které Rusko opakovaně porušilo. Je smutnou pravdou, že to samé bohužel učinily i státy NATO.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 28.1.2022 10:31

Fáma o slibu nerozšiřovat NATO určitý racionální základ. Je jím proslulý výrok amerického ministra zahraniční Jamese Bakera „not one inch eastward” (“ani o píď na východ“), který byl opakovaně pronesen na jednáních s Gorbačovem 9. února 1990. Kontextem bylo sjednocení Německa,“ V rámci vyjednávání se přirozeně řešila i role Německa v evropské bezpečnostní architektuře. Z bezpečnostních aspektů smlouvy je důležité, že sjednocené německé ozbrojené síly neměly čítat víc jak 370 tisíc vojáků. Německo, které nebude vlastnit zbraně hromadného ničení, mělo zůstat nadále členem NATO a jednotky sovětské armády měly být odsunuty z území bývalé NDR nejpozději do roku 1994.Sověti požadovali, aby dokud nebude dokončeno stahování sovětských sil z Německa, se na území bývalé NDR nerozšiřovala vojenská infrastruktura NATO a nebyly na něm rozmisťovány neněmecké síly NATO. Zároveň neměl být navýšen kontingent západních sil v Berlíně. Na území bývalé NDR pak nesměly být nikdy rozmístěny síly vyzbrojené zbraněmi hromadného ničení. Všechno také bylo dodrženo ze strany Západu i Sovětského svazu

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/rusko-nato

• reagovat
• nahlásit příspěvek