V. Novak 29.1.2022 16:33

Putin do války o Ukrajinu nepůjde, protože o Ukrajinu není co stát.

Však taky o ruském útoku na Ukrajinu mluví, píší, debatují a přesvědčují nás jen západní politici a presstituti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 29.1.2022 16:36

Pokud není co o Ukrajině stát, proč Rusko obsadilo Krym a část Ukrajiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 29.1.2022 16:43

Rusko obsadilo Krym, protože to bylo velké přání Krymčanů - přání, které dávali najevo od rozdělení SSSR, kdy se ocitli na "svobodné" Ukrajině, uspořádali referendum a požádali o začlenění do RF.

Občanům DLR a LLR Rusko pomáhá, protože vyjádřili své přání získat autonomii a toto přání bylo zahrnuto do Minských dohod, jejichž je Rusko spolugarantem. A které Ukrajina neustále porušuje, aniž by za to byla jakkoli pokárána dalšími spolugaranty - Německem a Francií.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 29.1.2022 16:57

Kdyby obyvatelé Slezska vyjádřili "velké přání", že by chtěli být součástí Polska, tak by ČR neváhala a Slezsko Polákům beze všeho předala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 29.1.2022 17:10

Nevím "co by kdyby", ale chci věřit tomu, že by proti nim nepoužila těžké dělostřelectvo a ostřelování raketami z dronů.

Když začátkem 90. let vyjádřili Slováci "velké přání" oddělit se od Česka, vyřešilo se to bez dělostřelectva, mobilizace, bomb a pokud došlo k nějakému krveprolití, tak nejvýš v hospodě někde u hranic z rozbitých nosů a hub. Za což jsem tehdejším vládám vděčný, i když bych radši viděl oddělení na základě referenda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 29.1.2022 18:39

"i když bych radši viděl oddělení na základě referenda." to referendum by dopadlo následovně: Čechy - proti, Slovensko - pro rozdělení. Nehádejme se o pár %. A co včil? Poslat do Bratislavy vojsko (když třetina vojáků a důstojníků byla Slováci). Příklad bylo dělení Jugoslávie... děkuji nechci. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 29.1.2022 20:26

Češi by nebyly proti. Moraváci určitě taky ne.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lancik 30.1.2022 4:09

Podle prazskych uradu Moravaci vubec neexistuji. Ty uz nekolikrat odmitly v dotazniku pri scitani lidu pozadavek Moravske Narodni Obce uvest v dotazniku pri scitani lidu moravskou narodnost! Mely dokonce tu drzost protestovat u slovenske vlady, ze v jejich dotazniku moravskou narodnost uvedla. Ti kteri povazovali svoje moravansvi dulezite, museli svou narodnost vepsat do kolonky "jine". Takto vysledky scitani, neodpovidaji skutecnosti. Nekteri z lenosti, jini ani o moznosti vyuzit kolonku "jine" ani nevedeli, napsali tedy narodnost ceskou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 30.1.2022 18:01

Jak kdysi někdo poznamenal, Moraváci nahlas křičí česky, že žádní Češi nejsou. Jiný jazyk ovšem nepoužívají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lancik 30.1.2022 20:49

Svycari a Rakusane taky nahlas mluvi nemecky a zadni Nemci nejsou. A taky jiny jazyk nez ten nemecky ovsem nepouzivaji. Najdete si jeste blbejsi namitku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 30.1.2022 21:18

Že vy neumíte německy, co? Jinak byste takhle neblábolil. Švýcaři se německou němčinu učí ve škole jako cizí jazyk, mezi sebou mluví Schwyzzerdütsch, které Němec nerozumí, rozdíl je asi jako mezi němčinou a holandštinou a větší než mezi češtinou a polštinou. Tedy Švýcaři z té germánské části, možná jste už někdy zaslechl, že se na západě Švýcarska mluví francouzsky a na jihu italsky, tak pro ty je němčina už vůbec cizí jazyk. Rakušanům, když spustí mezi sebou, Němec nerozumí, maximálně tu a tam nějaké slovo. Německou němčinu se Rakušané (zpravidla) musejí naučit. A teď mi povězte, ve které části Moravy mluví domorodci tak, že jim Čech třeba z Kolína nebo Budějovic nebude rozumět. Povídejte, nestyďte se, určitě znáte takových oblastí na Moravě hodně. Prostě blábolíte bez znalosti věci. Typické.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lancik 31.1.2022 1:31

In Germany, Austria, Switzerland, German is official and first language of the majority of the people! Tolik mr. Google. Kdyz nevite rozdilmezi jazykem spisovnym a jazykem obcovacim diskuze s Vami smyslu nema.

Mel by jste vedet, ze na vychodni polovine Moravy maji mistni dialekty blize ke slovenstine nez cestine. Zajedte si do hor kolem Jablunkova, nebo Strani, sotva porozumite! Tolik pro Vas mistr know it all!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 31.1.2022 6:57

No, nemá, já jenom třicet let žiju v Německu, takže o němčině nemám ve srovnání s vámi ani ánunk. Neměl byste slepě věřit všemu, co se po intěrnetu dočtete. Takže v okolí Jablunkova, dobře. Jak je velký ten okres?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Salaquarda 29.1.2022 21:21

Referendum by muselo být postaveno tak, že k rozdělení stačí vůle jednoho ze zúčastněných. Víme koho.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 30.1.2022 0:31

Jednoduché - v České republice položit otázku "Jste pro, aby se Česká republika oddělila od ČSFR?". Na Slovensku "Jste pro, aby se Slovenská republika oddělila od ČSFR?"

A včil by se vidělo - chtějí pryč Slováci? No, proč ne?

Chtějí pryč Češi? Jejich volba.

Chtějí pryč ti i ti? Tak proč držet něco, co nikdo nechce?

V prvních dvou případech by proběhlo oddělení jedné republiky, ve třetím vzájemné oddělení. Výsledek stejný, ale právně čistší a nikdo by nemohl poukazovat "To oni!"...

Jasně jsem napsal, že to v Československu proběhlo kocajdank! v klidu, žádná Jugoslávie a žádná Ukrajina - a že by to tak mělo proběhnout i jinde. Jenže kyjevští poslali na autonomisty - ano, původně šlo jen o jistou autonomii Donbasu - nejdřív chuligány a bijce z majdanu, pak nacigardu, vrahounské strafbataliony jako Azov a nakonec se jim podařilo slepit jakous-takous armádu. Bez ohledu na referendum, které v DLR a LLR proběhlo, bez ohledu na zájem tamních obyvatel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Wagenknecht 29.1.2022 17:18

Kolik referend o příslušnosti k Polsku už chtěli uspořádat obyvatelé Horního Slezska, tedy autonomní republiky Horní Slezsko? A jakými prostředky jim to vláda v Praze překazila? Povídejte, nestyďte se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 29.1.2022 17:58

Obyvatelé Slezska by se k Polsku nepřipojili protože by si nepolepšili, spíš naopak a asi už by se nepřipojili ani k Německu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 30.1.2022 0:36

Otázka byla teoretická, ale odpověď na ni může vycházet z reálné situace a reálného rozdělení ČSFR.

Takže věřím a doufám, že kdyby se mermomocí chtěli odtrhnout Gorolé nebo Šlonzáci, proběhlo by to stejně civilizovaně. Věřím a doufám - ale na základě zkušenosti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Černý 29.1.2022 18:24

AR Krym má 80% obyvatel etnické Rusy a po roce 1991 několikrát žádala o referendum o osamostatnění od Ukrajiny. Po protiústavním puči na Majdanu a po tom co banderovci začali útočit na etnické Rusy, po upálení Rusů v Domě odborů uspořádala AR Krym referendum o osamostatnění a později požádala o připojení k Rusku.

Společně s nimi přešlo i 5000 ukrajinských námořníků. Při tzv. okupaci nikdo nezahynul, srovnejte s okupací Kosova, kde NATO vraždilo civilisty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Loula 29.1.2022 21:12

Mám pocit,k že zahynuli dva lidé, a to při nějaké autonehodě související s přebíráním Krymu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kočvar 30.1.2022 15:47

Velice se mýlíte - Rusko provedlo agresi na Krymu počátkem roku 2014, zatímco k požáru v Oděse došlo až 2. května. Nemluvě o tom, že oděská katastrofa začala, když nějakého pitomce napadlo střílet do tisícihlavého davu fotbalových fanoušků z Oděsy a a Charkova, kteří demonstrovali za jednotu Ukrajiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 30.1.2022 16:21

O přeřazení do Armády RF požádalo 80% (podle Kyjeva) nebo 90% (podle Moskvy) dříve ukrajinských vojáků - kontraktorů. Ti se rekrutovali především z místních, tedy Krymčanů.

Procento odpovídá i výsledkům referenda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Loula 29.1.2022 21:06

Krym obsadili z tohoto důvodu

1. Rusko mělo na Krymu vojenskou posádku v Sevastopolu a smlouvu do roku 2042. Za tuto posádku ročně platilo Ukrajině okolo 70 milionů USD.

2. Pomajdanovský parlament začal jedna o vypovězení této smlouvy.

3 Hrozilo nebezpečí, že na Krymu bude vybudována americká základna a tak by USA ovládky jednak Cerné moře, ale také vstup do Středozemního moře. (Ostatně existuje nedávný příklad. Válkou v Jugoslavii vznikl stát Kosovo, a dneska je tam druhá největší vojenská základa USA v Evropě).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kalina 30.1.2022 9:25

a co by jste asi tak dělal vy, kdyby jste byl prezidentem Ruska a Ukrajinci začali pronásledovat Rusy žijící na dosud "přátelské" Ukrajině? Jen by jste na to zíral a protestoval. To by jste prezidentem dlouho nezůstal. Ono to totiž na Ukrajině vypadalo tak, že Rusové tam žijící byly fakticky ze dne na den prohlášeni za nepřátele státu. To jednoho nabudí. To se dá pak využít, zneužít. můžeme leda tak přemýšlet, zda co bylo po Majdanu bylo jen nezvládnutí změny v Kyjevě nebo záměrné vyhrocení situace a pokus o trvalé postavení Ukrajiny proti Rusku. Konec konců, kdo to trochu sledoval, tak ví že když byla slavnostně a vítězoslavně oznámena dohoda minstrů Německa, Francie, Janukoviče a Majdanistů, že Janukovyč ještě v témže roce uspořádá nové volby jak prezidentské tak parlamentní a náměstí JÁSALO, když to Kličko oznamoval, tak na tom pódiu Kličkovi nějaký skřet s dvojkou na rameni sebral mikrofon a řekl, že za takovou dohodu oni nekrváceli a bylo po ptákách. Večer zdrhl Janukovyč, vyházeli jeho poslance, čistka v televizi a v zápětí byl přijat proti ruský jazykový zákon. Pak teprve: Krym, Oděsa, Donbas. Že by tohle spunktoval Putin se mi nezdá, sice pak "získal" Krym, ale ztratil celou Ukrajinu..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 29.1.2022 21:38

Putin hlavně nesmí připustit, aby se Ukrajina vyvíjela sice pomalu, ale přece k demokracii.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 30.1.2022 0:40

Ukrajina se vyvíjí tak leda k bankrotu.

Že by se vývoj k demokracii poznal podle zákazů používat jazyk menšinových etnik, včetně výuky na školách základních, to čtu poprvé. Ale když myslíte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hejna 30.1.2022 11:17

Myslíte, že pan Diviš myslí?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 29.1.2022 15:47

USA v Turecku žádné rakety namířené na Rusko nemají, stáhly je na základě dohody mezi Chruščovem a Kennedym o ukončení karibské krize.

SSSR rozmístil taktické rakety krátkého doletu v ČSSR v roce 1983 jako odpověď na americké rakety středního doletu Pershing II rozmístěné v BRD.

USA mají v Turecku, Belgii, Nizozemsku, Německu a Itálii rozmístěné jaderné bomby B61, což není v rozporu s ničím (snad kromě přání místních) a vycvičily piloty a mechaniky těch zemí k jejich použití, což je na hraně rozporu s NPT.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 29.1.2022 16:02

Stáhly určitý typ raket, a ostatní tam zůstaly To je snad dobře, že je tam mají. Nebýt USA a NATO, tak je dnes komunismus sovětského typu až ve Francii. Protože Rusko po celou svoji historii je imperiální země a nikdy jej neopustily choutky se dál roztahovat. Stačí se podívat kolik válek ve světě Rusko vyvolalo. Jinak o těch bombách je to verze jedna paní povídala. Nikdo to oficiálně nepotvrdil. Je to zase ve stylu Ruských zpráv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek