Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Ošidnosti běhu přes jazykové překážky - 3
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
harry 22.2.2007 15:11finstina no a ve finstine se ani univerzita nebo telefon nereknou podobne, ale maji pro ne ryze finske vyrazy, cili neco jako byli nasi osvicenci v F.L. Vekovi, neco jako dalkomluv a co univerzita? nevite? |
|
|
L 22.2.2007 13:48anglosaske slovo lang Autor si zase vymysli blbiny. Co je to za jazyk ta anglosastina a co v ni znamena slovo lang? Anglicke slovo to urcite neni a v anglictine nic neznamena. Spis bych rekl, ze to zni nemecky a odtud asi take pochazi. |
|
|
Joen 22.2.2007 14:09Re: anglosaske slovo lang ...ministr kultury Jack Lang, vzdor svému anglosasky znějícímu jménu... a hlavně že Jack zní ohromně francouzsky |
|
|
Sarka 22.2.2007 16:52Skutecne? Jeste nam povezte neco o anglictine... And for auld lang syne, my jo, For auld lang syne, We'll tak a cup o' kindness yet, For auld lang syne, Should auld acquaintance be forgot, And never brought to mind? Should auld acquaintance be forgot, And days o' auld lang syne. |
|
|
Kanuk 22.2.2007 20:42Re: anglosaske slovo lang To je, prosím, skotsky. A to, co citovala jedna dáma, je část textu, který složil Robert Burns, skotský básník, ve Skotsku slavený snad víc než Sv. Václav v Česku. |
|
|
Zuzana W 22.2.2007 21:31Re: Re: anglosaske slovo lang |
|
|
Sarka 22.2.2007 23:09Pripadne lang n;] adj long, tall; lasting (cmp lengra, spl longest) (Old English to modern English Dictionary, http://home.comcast.net/~modean52/oeme_dictionaries.htm) |
|
|
exulant 22.2.2007 22:35Re: Re: anglosaske slovo lang No jo, ale je to varieta anglictiny asi tak jako hanactina cestiny. Prapuvodni rec ve Skotsku byla gaelic, porad nekde nepatrne uzivana. |
|
|
Sarka 22.2.2007 22:49Abych poucila "jednoho pana", tak se jedna o Old Enlish, neboli staro anglictinu, z niz se zachovaly nektere vyrazyve skotskem dialektu (skotstina jako takova, jak spravne pripomina exulant, je gaelic, a "lang" rozhodne neni gaelic) Takze tady to mame: long n;] 1. adj lang (cmp lengra, spl lengest) tall, langsum protracted; 2. adv langsumlíce, lange (cmp leng/lenge, spl lengest) a long time; a ~ time lange (cmp leng/lenge, spl lengest) |
|
|
benghi 22.2.2007 10:12Španělština Já si myslím,že budoucnost patří španělštině .protože hispánci ovládnou USA. |
|
|
cb 22.2.2007 10:47Re: Španělština Pokud hispanci ovladnou USA, budou USA stejne dulezite, jako treba Argentina. |
|
|
RomanL 22.2.2007 10:57Re: Španělština No, až hispánci úplně ovládnou USA, tak v té době to už nebude asi až taková světová velmoc... |
|
|
dvd 22.2.2007 13:40Kdepak budoucnost patří aluminiu! |
|
|
Sarka 22.2.2007 18:51Re: Kdepak plastics, young man, plastics! |
|
|
dvd 22.2.2007 20:29Díky Šárko za citát z oblíbeného filmu! Ale to s tím aluminiem je chronologicky dřívější (A za toho "mladého muže" taky díky!!!) |
|
|
Sarka 22.2.2007 23:12Re: Díky Šárko We will always be young at heart! |
|
|
doktor 22.2.2007 10:07Oprava článku p.Ulče Ve většině Indie, hlavně na severu, se používá písmo DEVANAGARI, které vzniklo ve 12. století z písma BRAHMÍ, a to opět z aramejské abecedy. Písmo Devanagari používají ti Indové, kteří mluví JAZYKEM hindí, brahmí, v chrámech sanskrtem, v Kašmíru kašmírštinou a mnoho dalších národů severní Indie, včetně Nepálců. Na jihu (Dravidové) se mluví od hindí zcela odlišnou tamilštinou a píše písmem GRANTHA, vzniklým také z brahmí. Indie má 23 uznaných státních jazyků. |
|
|
J.G. Pašek 22.2.2007 14:28Re: Oprava článku p.Ulče Jenomže coby 2. jazyk v Indii se vyučuje od nepaměti angličtina, kterou většina GRAMOTNÝCH Indů ovládá . . . . což se nedá říci o ČR . . . . |
|
|
já 22.2.2007 19:57Re: Oprava článku p.Ulče zapoměl na Urdu v Rádžastánu, na Pandžábštinu |
|
|
dvd 22.2.2007 8:51A proto Velký Kája založil Haute Comité de la Langue Française z čehož vznikl Comissariat Général de la Langue Française (ale teď je místo toho zřejmě zase něco jiného) a vymýšleli se všelijaké francouzské "nosočistopleny" atp. např: syntoniseur, baladeur, disque audionumérique, bande video promotionelle. Ostatně v 80. letech jeden český frankofil tvrdil, že by se neměl používat software (jestiť angloamerické provenience) alébrž logiciel (neb je v tom francouzský šarm). Aby bylo jasno, ne snad jako termín, ale jako ten produkt. On se ten trouba domníval, že je to vždy něco jiného, neboť jeho orientace v oboru limitovala k nule. A proto se v 90. letech opět objevil jako deus ex machina při výchově ma(na)gorů. |
|
|
pbla4024 22.2.2007 9:19Re: A proto A taky mají místo databáze base de donnees. |
|
|
Jenda 22.2.2007 13:34Re: Re: A proto "base"? To zni priliz rozumne a neda se tam vypustit polovina pismenek. Neni to spis neco jako beauseaux de donneeuis? :-P |
|
|
Fojt 22.2.2007 14:08Re: Re: Re: A proto .. a počítač se řekne francouzsky "le ordinateur" - slyšíte to libozvičné slovo ordinace? |
|
|
Kanuk 22.2.2007 20:50Re: Re: Re: Re: A proto Když, tak bych prosil "l' ordinateur". |
|
|
Novák 22.2.2007 8:42potíže jazyků Ač cvičen v němčině rozrůstání angličtiny a amerikánštiny by mi zas až tak nevadilo. Když ono ale nese i šíření těch strašně nelogických měr a váh. U některých si dokonce musíte zjistit zda jde o míru anglickou nebo americkou. Fuj hamba, zlatá evropská SI. Co je to bilion? Z prahy do paříže je to 860 kilometrů, ale letíte tam rychlostí 900 uzlů ve výšce 30,000 stop a v kabině máte tlak já nevíím kolik liber na palec. Ach jo |
|
|
Karl von Bahnhof 22.2.2007 8:49Re: potíže jazyků Používání námořních jednotek v letecké dopravě není důsledkem amerikanizace, ale dohod mezi státy začleněnými v IATA. Že duplicita některých výrazů může vést a v minulosti i ke katastrofám je zájemcům o aviatiku jistě známo |
|
|
OneTearofBlueDeer 22.2.2007 15:57Re: Re: potíže jazyků nejenom aviatiku, ale byl to problem i Hubbleova teleskopu -vyroben presne podle planu, ale amici si neuvedomili, ze cm a inch nejsou uplne totez |
|
|
Láďa 22.2.2007 18:13Re: Re: Re: potíže jazyků ty inche a cm jsou problém všude, viz např. http://www.metro.co.uk/metrosexual/article.html?in_article_id=19833&in_page_id=8&expand=true |
|
|
Peterka 22.2.2007 23:24Re: Re: Re: Re: potíže jazyků Půlka Concordu byla vyrobena ve Francii, druhá v Anglii -výrobci se chlubili, že jim dvojí systém měření nevadil a ty dvě půlky na sebe přesně pasovaly! ! Jinak nověvytvořená francouzská slova pro vzdělané lidi znající latinu nedělá žádný problém. Jsou ovšem vytvořena i legrační slova - graticiel - gratis a koncovka od logiciel, ale gratte-ciel je mrakodrap! ! |
|
|
Ing. Václav Křepelka, Ph.D. 22.2.2007 7:41Plný souhlas Plně souhlasím s autorem, že počátek pádu dominance francouzštiny je spojen s francouzským "débacle" v červnu 1940. Víte, že věhlasný generál Patton vlastně podpořil svou oslnivou kariéru dokonalou znalostí francouzštiny, kterou si osvojil před WWI při soukromém tréninkovém táboře s jedním francouzským rotmistrem. Účastnil se s ním olympiády ve Stockholmu 1912 a tuším získal v moderním pětiboji bramborovou medaily. A onen francouzský rotmistr ji vyhrál. Díky tomu potom jako mladičký major se stal velitelem prvních amerických tankových jednotek, vybavených tanky Renault. A vynikajícím znalcem francouzštiny byl ve stejné době britský polní maršáln Sir Henry Wilson, který se stal v závěru války náčelníkem britského generálního štábu. Sám se domnívám, že počátek dominance angličtiny je těsně spojen s následnou dominancí spojeneckých vzdušných sil. Protože jsem činný ve Federaci telekomunikačních inženýrů evropských společenství (FITCE), tak jsem od roku 1993 na výročních kongresech viděl drtivý nástup angličtiny. Ještě v roce 1995 byl kongres simultánně tlumočen v angličtině, němčině a francouzštině a navíc v domácím jazyku, pokud to nebyl jeden z těch tří. Tehdy v Bologni vystoupil jeden starší Ital s návrhem, že náklady na tlumočení dosahují poloviny celkoch nákladů na kongres a stejně 80 % příspěvků tehdy bylo dodáno a předneseno v angličtině. Řekl doslova: "Já se budu se svými německými přáteli nadále bavit německy, s francouzskými francouzsky, ale zde, na technickém fóru je to přepych." Takže ještě v roce 1996 ve Vídni a 1997 v Soluni si to domácí pořadatelé tlumočili do mateřského jazyka. S od té doby bez tlumočení, včetně opět Vídně v roce 2005 a Atén 2006. |
