J. Jurax 5.11.2020 12:08

I klimablázni se musí nějak dopravit na summity v lukrativních částech světa, na nichž rokují o záchraně klimatu. Dtto politici.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 12:58

Ano.

Jet vlakem i prispôsobeným na potreby nášho storočia na trase Paříž-New York nebo Londýn-Melbourne bude zajímavý zážitek. A celkem dlouhodobý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Pavuk 5.11.2020 13:41

Lietať sa bude, ale menej. Koľkokrát ste bol v New Yorku alebo v Melbourne ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 19:17

To musím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Pavelka 5.11.2020 14:39

Klídek , Němci rozjeli výrobu nových vzducholodí , Elektro

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 5.11.2020 18:46

I když to pane Pavelko míníte jako fór, nakonec budete mít možná pravdu.

Na povrchu vzducholodě je dost místa pro vylehčenou fotovoltaiku. Vhodné li-iont akumulátory a vhodné elektromotory + potřebná elektronika už existují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 19:54

To jistě. Ale nosnost, dostup, rychlost, rozměry ... kubický metr helia unese cca jeden kilogram.

Na cca stovku pasažérů - to je malý Airbus A-318 - potřebujete nosnost cca 10 tun, tudíž potřebujete cca 140 až 150 metrů dlouhý a 30 metrů v průměru mající doutník - viz můj příspěvek kousek níž. Ovšem letělo by to cca 150 km/h, tedy šestkrát pomaleji. Ztužená vzducholoď možná i o něco víc, jenže zase konstrukce by byla proti poloztužené těžší, takže by musela být větší.

A nemohlo by to letět tzv. nad počasím, ale tak 3000 metrů nejvýš; s požadavkem vyššího dostupu stoupá potřebné množství nosného plynu a tedy rozměry. Plus velká citlivost na počasí, zejména vítr, ale i sníh a námrazu. Odmrazování obrovské plochy vzducholodi by byl technický oříšek i na zemi a za letu tuplem.

Dnes je doba letu Praha - New York cca 13 hodin. Vzducholoď by letěla 3 dny, takže na náhradu přepravní kapacity jedné malé A-318 by bylo třeba takových obrů šest.

Nemyslím, že by tohle mohlo v budoucnu nahradit stávající leteckou dopravu lidí i nákladů ani v nějak redukovaném, natož stávajícím, předkoronovirovém rozsahu.

Navíc nevím, zda by na tisícové, desetitisícové flotily takových obrů bylo dostatek helia. Vodík jako nosný plyn má svá rizika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 5.11.2020 20:14

Máte pane Juraxi pravdu, letadla (až na vzácné výjimky) vzducholodě nenahradí.

Moje poznámka směřovala spíš k tomu, že není vyloučeno, že se v budoucnu použije k pohonu kromě uhlovodíkových paliv i termojaderný fůzní reaktor, vzdálený od planety Země 8 světelných minut, prostřednictvím FV (+ ta elektrická a elektronická "bižuterie" kolem)

Jeden takový solární experimentální aeroplán už obletěl svět. Pravda, s potížemi (akumulátory?) a přestávkami, ale je to první vlaštovka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 21:46

No, nevím - proslulý LZ 129 Hindenburg unesl 40 lidí posádky a cca 70 cestujících.

Měl délka 245,3 m, průměr 41,2 m, objem 200 000 m3 a užitečné zatížení 10 tun.

Já jsem odhadl potřebnou velikost trochu menší, počítám, že konstrukce z moderních materiálů by byla lehčí.

Ale - na maximální rychlost 131 km/h potřeboval 4x735 kW výkonu, úhrnem tedy 2 940 kW.

Podle https://www.solarniexperti.cz/kolik-solarnich-panelu-na-strechu-potrebujete/

1 m2 panelu vyrobí cca 161 kWh ročně (za 8760 hodin), tedy v průměru dává 18,3 W; počítáme-li 12 hodin osvitu denně, tak dává 1 m2 36,6 W.

Podle https://www.nazeleno.cz/kolik-elektriny-vyrobi-fotovoltaicke-panely/ panely o vykonu 1 kWp a ploše 6,6 m2 vyrobí cca 1000 kWh ročně (za 8760 hodin), dají tedy v průměru 17,2 W/m2; počítáme-li 12 hodin osvitu denně 34,4 W/m2.

Vezmeme-li výhodnější údaj 36,6 W/m2, bylo by třeba plochy panelů cca 160 655 m2, z toho polovina na přímý pohon a polovina, aby si vzducholoď nastřádala energii na noc.

Budeme-li těleso Hindenburga pro zjednodušení mít za válec, pak ten má plochu 31 193 m2, z čehož ovšem pouze polovina může být osvícena a vyrábět elektřinu, tedy 15 596 m2. Pro jednoduchost vynechávám, že účinnost panelů na kraji osvitu by nebyla ideální. Což je cca desetina potřebné plochy, i když výpočet je plus mínus autobus.

Takže ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 5.11.2020 23:14

Zkusím také trochu počítat. Použiji vámi uváděnou plochu cca 30000m3 a potřebný výkon pro max rychlost 2940kW. Nemám důvod vám nevěřit, že čísla zhruba neodpovídají realitě.

Na 1m3 dopadá cca 1kW sluneční energie. Při účinnosti FV panelů 10% (současné mají o dost více!) to je 0,1kW. Násobeno plochou 30000m3 (x0,1) = 3000kW. Vezmu-li v úvahu polovinu osvícené plochy, tedy 1500kW. To by pro let rozumnou cestovní rychlostí mohlo stačit. Pro krátkodobé dosažení maximální rychlosti pak zbytek dodají akumulátory. Již jsem zapomněl druhy a rozvrstvení oblačnosti, ale vzducholoď by nejspíš letěla nad nejnižším patrem kumulů, takže by jí nestínily. Pochopitelně, počasí neporučíme.

Vím, je to jenom hrubý "nástřel", ale myslím, že elektropohon vzducholodě (případně hybridní verze s pomocným spalovacím motorem) se v tomto světle nejeví úplně nereálným.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 6.11.2020 0:04

Ano.

Ale těch 100W na m2 je fakt optimismus.

Ale furt to pro vzducholoď o velikosti Hindenburga vychází tak leda s bídou na velice pomalý let ve dne. Na noc už by si nenastřádala

Ono těch 2940 kW stačilo právě na těch maximálních 131 km/h. A odpor moderní vzducholodi by byl cca stejný, tady moderní technologie moc nepomohou.

Ještě mne napadlo, kolik by vážil akumulátor na nejmíň 30 000 kWh na noční let. Wiki mi řekla, že baterie elektromobilu Tesla Model S váží 600 kg v 85 kWh verzi. Když to otrocky pronásobím, vychází mi na cca 212 tun. Tolik by ta vzducholoď ani neunesla ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Nichtburger 5.11.2020 20:41

Přímý let Praha New York je něco přes devět hodin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 21:39

Dobře, dík. Jak koukám, já vytáhl čas s jedním mezipřistáním. I tak by vzducholoď letěla řekneme 37 hodin.

Na Wiki jsem našel, že v červnu 1936 provedl Hindenburg rekordní dvojnásobný přelet Atlantiku v čase 5 dní, 19 hodin a 51 minut. Ergo jedna cesta cca 70 hodin. Dnešní vzducholoď by neletěla o moc rychleji; letí nízko, ne "nad počasím", a je na počasí, jmenovitě vítr, velmi citlivá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 5.11.2020 20:16

Letišť není nikdy dost! Zvláště sportovních

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 1:16

No, B-747 unese cca 100 000 kg užitečného zatížení. Krychlový metr hélia cca 1 kilogram.

Na tuhle nosnost by bylo třeba vzducholoď o průměru 30 metrů ( to je dobře devíti až desetipatrový panelák) dlouhou cca 100 metrů jen na užitečné zatížení. Hmotnost vlastní vzducholodi bych odhadl vcelku optimisticky tak na 20 až 40 tun za předpokladu polostužené konstrukce a použití nejnovějších materiálů a technologií. Plus palivo. Takže by ta vzducholoď s potřebnou rezervou vztlaku narostla na nejmíň 140 až 150 metrů. A letělo by to nanejvýš 150 km za hodinu. S obrovskou citlivostí na počasí a s nutností létat tak do 3 km výšky. Chtěl-li by se větší dostup, zvětšovaly by se rychle rozměry. A taky takový obr by potřeboval na zemi extra infrastrukturu. I pro přistávání.

Tak nevím. Počítal jsem to z hlavy, takže znalejší nechť mne opraví. Ale na náhradu letecké dopravy provozované letadly těžšími vzduchu mi to moc nepřijde.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 5.11.2020 18:41

Jedno takové monstrum, přezdívané podle nápadné podoby s lidským pozadím "létající pr**l" už létá. Jestli jenom pokusně, nebo pravidelně, nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 19:13

Ano.

Létá, pokusně. Ale není to čistá vzducholoď, je to hybrid, jenž není schopen visu. Aby letěl, musí se pohybovat a aerodynamický získat potřebný vztlak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 5.11.2020 1:27

No jo, oprava.

Ta vzducholoď viz výše by unesla cca 10 tun. Sekl jsem se o řád. Měl jsem užít kalkulačku ... :-)

Na uvedené zatížení by to chtělo obra o průměru 80 metrů a dlouhého cca 400 metrů jen na náklad. Hmotnost konstrukce si už netroufám odhadnout.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Krátký 5.11.2020 2:34

dovolím si oponovat k vašemu odporu ke kanálu - jsem toho názoru, že přetíženost našich pozemních komunikací, jejichž moderní výstavbu dokáží úspěšně blokovat zelenorudí progresivisti dosáhla již svého vrcholu - o spotřebě smradlavé nafty nemluvě. Ke vzducholodím viz níže i opravený příspěvek pana Juraxe - dobré ráno, dobrou noc

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 5.11.2020 6:46

Začínám si zoufat. Snad se ještě v úvahách o tom idiotskem kanálu bude argumentovat čísly a ne posuzovanim smradlavosti nafty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Pivoda 5.11.2020 10:04

Pro M. Krátkého v jazyce českém. Například zde:

https://www.dnoviny.cz/zaujalo-nas/akce/vzducholod-goodyear-se-vraci-nad-evropu

... Už skoro sto let na obloze. „Vzducholoď Goodyear představuje skutečnou ikonu, která již téměř sto let probouzí fantazii zákazníků a nadšenců ve Spojených státech i na celém světě,“ řekl Mike Rytokoski, viceprezident a marketingový ředitel společnosti Goodyear Europe. „Na její návrat do Evropy jsme dlouho čekali. Je to skvělý způsob, jak oslavit náš návrat do mezinárodního motoristického sportu, naše nové mediální partnerství se společností Eurosport a nejmodernější obohacení našeho produktového portfolia.“

V Evropě bude s logem Goodyear létat vzducholoď Zeppelin NT společnosti Deutsche Zeppelin-Reederei GmbH z německého Friedrichshafenu a začne tak psát zatím poslední kapitolu téměř stoletého vztahu mezi společnostmi Goodyear a Zeppelin.

Poloztužená vzducholoď Zeppelin NT má délku více než 75 metrů – měří tak skoro jako tři čtvrtiny fotbalového hřiště – a výšku téměř 18 metrů. V Evropě půjde o stejný model jako v případě tří vzducholodí Goodyear provozovaných ve Spojených státech. Jako nepřehlédnutelný ambasador značky Goodyear bude zprostředkovávat jedinečné letecké záběry nejzajímavějších závodů a sloužit také pro komerční osobní lety v Německu. ...

V jazyce anglickém je toho k nalezení na internetu mnohem více. A to je jen například!!!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Han 5.11.2020 10:27

Kolik zboží nebo cestujících ty vzducholodi už přepravily?

• reagovat
• nahlásit příspěvek