Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SVĚT: Budeme po koroně potřebovat letiště?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Z. Lapil 6.11.2020 8:04Díky. To mi sice přijde podezřele málo, ale " moje" desetina milionu taky nevypadá zrovna pravděpodobně. |
|
|
J. Jurax 6.11.2020 0:04Ano. Ale těch 100W na m2 je fakt optimismus. Ale furt to pro vzducholoď o velikosti Hindenburga vychází tak leda s bídou na velice pomalý let ve dne. Na noc už by si nenastřádala Ono těch 2940 kW stačilo právě na těch maximálních 131 km/h. A odpor moderní vzducholodi by byl cca stejný, tady moderní technologie moc nepomohou. Ještě mne napadlo, kolik by vážil akumulátor na nejmíň 30 000 kWh na noční let. Wiki mi řekla, že baterie elektromobilu Tesla Model S váží 600 kg v 85 kWh verzi. Když to otrocky pronásobím, vychází mi na cca 212 tun. Tolik by ta vzducholoď ani neunesla ... |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 23:14Zkusím také trochu počítat. Použiji vámi uváděnou plochu cca 30000m3 a potřebný výkon pro max rychlost 2940kW. Nemám důvod vám nevěřit, že čísla zhruba neodpovídají realitě. Na 1m3 dopadá cca 1kW sluneční energie. Při účinnosti FV panelů 10% (současné mají o dost více!) to je 0,1kW. Násobeno plochou 30000m3 (x0,1) = 3000kW. Vezmu-li v úvahu polovinu osvícené plochy, tedy 1500kW. To by pro let rozumnou cestovní rychlostí mohlo stačit. Pro krátkodobé dosažení maximální rychlosti pak zbytek dodají akumulátory. Již jsem zapomněl druhy a rozvrstvení oblačnosti, ale vzducholoď by nejspíš letěla nad nejnižším patrem kumulů, takže by jí nestínily. Pochopitelně, počasí neporučíme. Vím, je to jenom hrubý "nástřel", ale myslím, že elektropohon vzducholodě (případně hybridní verze s pomocným spalovacím motorem) se v tomto světle nejeví úplně nereálným. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 21:52Nebuďte skeptik. Na cokoliv, tedy i na nulový transport, se dá vytvořit dostatek správně nasměrovaných penězovodů. Lidi jsou v tomto punktu velmi kreativní. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 21:46No, nevím - proslulý LZ 129 Hindenburg unesl 40 lidí posádky a cca 70 cestujících. Měl délka 245,3 m, průměr 41,2 m, objem 200 000 m3 a užitečné zatížení 10 tun. Já jsem odhadl potřebnou velikost trochu menší, počítám, že konstrukce z moderních materiálů by byla lehčí. Ale - na maximální rychlost 131 km/h potřeboval 4x735 kW výkonu, úhrnem tedy 2 940 kW. Podle https://www.solarniexperti.cz/kolik-solarnich-panelu-na-strechu-potrebujete/ 1 m2 panelu vyrobí cca 161 kWh ročně (za 8760 hodin), tedy v průměru dává 18,3 W; počítáme-li 12 hodin osvitu denně, tak dává 1 m2 36,6 W. Podle https://www.nazeleno.cz/kolik-elektriny-vyrobi-fotovoltaicke-panely/ panely o vykonu 1 kWp a ploše 6,6 m2 vyrobí cca 1000 kWh ročně (za 8760 hodin), dají tedy v průměru 17,2 W/m2; počítáme-li 12 hodin osvitu denně 34,4 W/m2. Vezmeme-li výhodnější údaj 36,6 W/m2, bylo by třeba plochy panelů cca 160 655 m2, z toho polovina na přímý pohon a polovina, aby si vzducholoď nastřádala energii na noc. Budeme-li těleso Hindenburga pro zjednodušení mít za válec, pak ten má plochu 31 193 m2, z čehož ovšem pouze polovina může být osvícena a vyrábět elektřinu, tedy 15 596 m2. Pro jednoduchost vynechávám, že účinnost panelů na kraji osvitu by nebyla ideální. Což je cca desetina potřebné plochy, i když výpočet je plus mínus autobus. Takže ... |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 21:39Dobře, dík. Jak koukám, já vytáhl čas s jedním mezipřistáním. I tak by vzducholoď letěla řekneme 37 hodin. Na Wiki jsem našel, že v červnu 1936 provedl Hindenburg rekordní dvojnásobný přelet Atlantiku v čase 5 dní, 19 hodin a 51 minut. Ergo jedna cesta cca 70 hodin. Dnešní vzducholoď by neletěla o moc rychleji; letí nízko, ne "nad počasím", a je na počasí, jmenovitě vítr, velmi citlivá. |
|
E. Nichtburger 5.11.2020 20:41Přímý let Praha New York je něco přes devět hodin. |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 20:16Letišť není nikdy dost! Zvláště sportovních |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 20:14Máte pane Juraxi pravdu, letadla (až na vzácné výjimky) vzducholodě nenahradí. Moje poznámka směřovala spíš k tomu, že není vyloučeno, že se v budoucnu použije k pohonu kromě uhlovodíkových paliv i termojaderný fůzní reaktor, vzdálený od planety Země 8 světelných minut, prostřednictvím FV (+ ta elektrická a elektronická "bižuterie" kolem) Jeden takový solární experimentální aeroplán už obletěl svět. Pravda, s potížemi (akumulátory?) a přestávkami, ale je to první vlaštovka. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 19:54To jistě. Ale nosnost, dostup, rychlost, rozměry ... kubický metr helia unese cca jeden kilogram. Na cca stovku pasažérů - to je malý Airbus A-318 - potřebujete nosnost cca 10 tun, tudíž potřebujete cca 140 až 150 metrů dlouhý a 30 metrů v průměru mající doutník - viz můj příspěvek kousek níž. Ovšem letělo by to cca 150 km/h, tedy šestkrát pomaleji. Ztužená vzducholoď možná i o něco víc, jenže zase konstrukce by byla proti poloztužené těžší, takže by musela být větší. A nemohlo by to letět tzv. nad počasím, ale tak 3000 metrů nejvýš; s požadavkem vyššího dostupu stoupá potřebné množství nosného plynu a tedy rozměry. Plus velká citlivost na počasí, zejména vítr, ale i sníh a námrazu. Odmrazování obrovské plochy vzducholodi by byl technický oříšek i na zemi a za letu tuplem. Dnes je doba letu Praha - New York cca 13 hodin. Vzducholoď by letěla 3 dny, takže na náhradu přepravní kapacity jedné malé A-318 by bylo třeba takových obrů šest. Nemyslím, že by tohle mohlo v budoucnu nahradit stávající leteckou dopravu lidí i nákladů ani v nějak redukovaném, natož stávajícím, předkoronovirovém rozsahu. Navíc nevím, zda by na tisícové, desetitisícové flotily takových obrů bylo dostatek helia. Vodík jako nosný plyn má svá rizika. |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 19:44Velmi rozumný závěr pane Juraxi. Ale víte, kolik by to zrušilo již existujících zavedených penězovodů??? Právě proto, že je to rozumný názor - je jeho řešení neuskutečnitelné |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 19:17To musím? |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 19:16Já jsem pro Nula-T! Nulový transport! Vymysleli jej již před dobře půlstoletím bratří Strugačtí ... :-) |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 19:13Ano. Létá, pokusně. Ale není to čistá vzducholoď, je to hybrid, jenž není schopen visu. Aby letěl, musí se pohybovat a aerodynamický získat potřebný vztlak. |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 19:09Snílkové jsou tu na NP už dva. Pan Lapil a moje maličkost.
Místo letadel, vzducholodí, klasických lodí, TIRáků, DOL kanálů....... HYPERLOOP Elona Muska! (Ve skutečnosti spíš jako jedna z možností budoucí dopravy.) |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 18:56Už před pár lety létala pane Lapile ve Fridrichshafenu vyhlídková (pochopitelně heliová) vzducholoď NT vyhlídkové lety nad Bodamským jezerem. Cena (pokud mě paměť neklame) byla 100,-€. |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 18:46I když to pane Pavelko míníte jako fór, nakonec budete mít možná pravdu. Na povrchu vzducholodě je dost místa pro vylehčenou fotovoltaiku. Vhodné li-iont akumulátory a vhodné elektromotory + potřebná elektronika už existují. |
|
|
V. Kolman 5.11.2020 18:41Jedno takové monstrum, přezdívané podle nápadné podoby s lidským pozadím "létající pr**l" už létá. Jestli jenom pokusně, nebo pravidelně, nevím. |
|
|
V. Pavelka 5.11.2020 14:55Nikdo . Je to fuj , protože je za tím Zeman, ! Jak děti.. |
|
|
V. Pavelka 5.11.2020 14:39Klídek , Němci rozjeli výrobu nových vzducholodí , Elektro |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 14:16K těm řidičům - chtěl jsem tím naznačit, že na mzdách řidičů se zas tolik neušetří. |
|
B. Obojzivelnik 5.11.2020 14:08Řešil někdo dopad toho, že kanál povede přes evropské rozvodí? |
|
|
Z. Lapil 5.11.2020 13:56Mít u dálnice čas od času parkoviště za účelem přesednutí řidiče nebo rovnou přepřažení tahače, to mi přijde jako jeden z těch menších problémů. S nesamozřejmostí rozšíření dálnice souhlas. Ještě mě napadlo: vlaky na koridoru jezdí s odstupem nějaké dva tři kilometry. S nějakými vzájemně komunikujícími chytrými mašinami by je bylo možné výrazně zahustit. Jedině pozor na možnosti napájení: stejnosměrná trakce zhruba z Prahy na Slovensko přes Ostravu a Valašské Meziříčí je na hraně možností, chystá se rekonstrukce na střídavý proud. Koncepce (víceméně řeči): https://www.mdcr.cz/Dokumenty/Drazni-doprava/Zeleznicni-infrastruktura/Koncepce-prechodu-na-jednotnou-napajeci-soustavu-n Rok stará aktualita: https://zdopravy.cz/prechod-na-stridavou-soustavu-zacina-cena-v-prvnim-tendru-vzrostla-o-vice-nez-pul-miliardy-33072/ |
|
|
S. Pavuk 5.11.2020 13:41Lietať sa bude, ale menej. Koľkokrát ste bol v New Yorku alebo v Melbourne ? |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 12:58Ano. Jet vlakem i prispôsobeným na potreby nášho storočia na trase Paříž-New York nebo Londýn-Melbourne bude zajímavý zážitek. A celkem dlouhodobý. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 12:53Ano. Jenže to by ten drát musel být úplně všude. Kamion nejezdí jen po dálnici. Jinak by tam musel stejně být řidič; po dálnici by se jenom vezl a řídil by mimo ni. Nebo by na výjezdech z dálnice byli připravení řídící, co by dovezli náklad až do fabriky nebo hypersuper etc. Dtto od skladu či výrobny na dálnici. No a rozšíření o další pruh na dálnici, včetně mostů, podjezdů etc. taky není jednoduchá záležitost. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 12:33Jsou. Ale jako náhrada letadel v letecké dopravě nejsou použitelné. Technický ani ekonomicky. Hodí se leda ke speciálnímu použití a vyhlídkovým letům. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 12:29Zeppelin NT uveze celý tucet cestujících. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 12:27https://www.idnes.cz/technet/technika/vzducholod-flintou-nesestrelis-a-papeze-ochrani-rika-pilot-zeppelinu.A120221_111744_tec_technika_pka Zeppelin NT unese 12 cestujících rychlosti 125 km/h s vytrvalosti 24 hodin. Dostup necelé 3000 metrů, takže Alpy nepřeletí, protahuje se průsmyky. To na budoucnost letecké dopravy nevypadá. Totéž dokázalo letadlo těžší vzduchu před víc než stoletím - Sikorského Ilja Muromec, tedy kromě té vytrvalosti. |
|
|
J. Jurax 5.11.2020 12:08I klimablázni se musí nějak dopravit na summity v lukrativních částech světa, na nichž rokují o záchraně klimatu. Dtto politici. |
