Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Den, kdy si diktátoři podali ruce
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Portwyn 27.8.2019 13:11Re: Popravdě Ještě bych dodal, že velící francouzský důstojník v Alexandrii jednal jinak a vše proběhlo bez násilí. |
|
M. Prokop 27.8.2019 13:14Re: Popravdě Byla tam i ta třetí možnost. |
|
|
P. Portwyn 27.8.2019 11:47??? "Historikové mohou diskutovat o tom, proč a jak bylo dovoleno Stalinovi, (...) dovést Rudou armádu až k Labi, do centra Evropy. Evidentně se jednalo o selhání státnického umění západních politiků." Cože? Dovoleno? To jako že měly USA vstoupit do války po Hitlerově boku nebo co? Jasně, západní politici měli mít pana Jocha, který by jim vysvětlil, že Adolf je vlastně kámoš. Pokud by americké jednotky postupovaly rychleji, mohly být v Berlíně či na Labi dříve. Nestalo se tak. Ovšem že by to USA udělaly naschvál, je pitomost. Američané se snažili být v Berlíně dřív, viz např. C. Ryan: Poslední bitva. |
|
|
V. Novák 27.8.2019 12:47Re: ??? No, Churchill nechal v dubnu 1945 vypracovat v přísném utajení plán Operation Unthinkable, v níž počítal s útokem na RA v Německu se zapojením německých zajatců včetně velitelů. Nedopadlo to, protože štábní důstojníci správně odhadli, že by bylo potřeba splnit vzájemně se vylučující podmínky - 1) naprosté utajení a 2) mocnou propagandistickou masáž mající přesvědčit spojenecké vojáky, že ze spojence je najednou nepřítel a z nepřítele, do něhož bušila propaganda až dosud, spojenec. Plány se utajit nepodařilo, asi díky Cambridgeské pětce, a značně to posílilo Stalinovu nedůvěru vůči západním politikům. Jako by ten paranoik nějaké posílení potřeboval... |
|
|
P. Portwyn 27.8.2019 12:55Re: ??? Jak už jsem psal, Churchill byl v politice realista. Snílek byl ohledně vojenské strategie. No tak měl paranoik v tomto případě pravdu, jak ukazuje i Váš příspěvek. "Diagnózu" nezpochybňuju, paranoidní musí být všichni dlouhodobě fungující diktátoři. |
|
|
M. Prokop 27.8.2019 12:53Re: ??? Demarkační čáru bylo lze pojednat jinde, více na východ. Jenže na to myslel jediný Churchill. Že by USA měly vstoupit do války po Hitlerově boku, to pan Joch nikde nepíše. |
|
|
P. Portwyn 27.8.2019 13:06Re: ??? Dojednat můžete to, na co máte sílu. Pokud jste s armádou někde před Paříží a "ten druhý" už je na Wisle, diktuje se dost blbě, že demarkační čára má být na Volze. Ledaže byste změnil stranu, o čemž pan Joch sice nepíše, ale víc možností jaksi už není. Churchill prosazoval Kladskou Nisu jako západní hranici Polska (viz jeho paměti), to celkem nic neřeší. |
|
|
V. Novák 27.8.2019 13:09Re: ??? Demarkační linie byla vyjednána na Jaltě, kde Stalin zaskočil Churchilla i Roosevelta tím, že Viselsko-oderská operace už dospěla až k Odře a Nise, tedy na německé území. V téže době se Spojenci vzpamatovávali z německé ofenzívy v Ardenách a napravovali ztráty a konsolidovali frontu. Takže určená demarkační linie odpovídala situaci. |
|
|
J. Vintr 27.8.2019 13:39Re: ??? Pokud by Američani poněkud utlumili materiální pomoc, tak by Rusáci postupovali určitě mnohem pomaleji. Ovšem bylo tu riziko, že by nepostupovali vůbec, ale postupovali by Němci. |
|
|
P. Portwyn 27.8.2019 14:17Re: ??? Za prvé by to netolerovalo veřejné mínění v USA. Za druhé v roce 1944 by to SSSR už stejně vyhrál, jen by válka trvala déle a stála by víc životů - i amerických. Západní technika Rusům (resp. Sovětům, oni třeba Ukrajinci nebojovali většinou na straně Německa, ale proti němu) pomohla, o tom žádná, ale po bitvě u Kurska už byla německá porážka na východě neodvratná. |
|
|
J. Slavíček 27.8.2019 11:26Snaživý článek Domnívám se, že tento příspěvek nemá s historií příliš společného. |
|
|
T. Krystlík 27.8.2019 11:12Chybně napsaný článek Německo-sovětská smlouva nezačala světovou válku, umožnila jen rozbít Polsko. Druhou mobilazací započatou 24. 8. 1939 chtěli Poláci z chodu dobýt Berlín čtyři dny po prvním vojenském střetu majíce za zády GB s jejím veřejným slibem učiněným i za F v březnu 1939 (po první pl-mobilizaci proti D), že vojensky zasáhne na jejich straně proti Německu. 3. 9. vypukla evropská válka vypovězením války Německu ze stranby GB a F. |
|
|
M. Klas 27.8.2019 14:05Re: Chybně napsaný článek Pokud pamatuji, válka začala dobytím Polska. Tak proti čemu tady protestujete? |
|
|
J. Ptáček 27.8.2019 10:29Stvrzené přátelství Diktátoři si nejen podali ruce, ale nacistický ministr zahraničí a spoluautor smlouvy byl dekorován. Ribbentrop dostal dne 23. 8. 1939 Leninův řád. Nakonec proč ne. |
|
|
M. Prokop 27.8.2019 11:01Re: Stvrzené přátelství Dekorování je prkotina, ale ta faktická spolupráce, dodávky surovin, společný útok na Polsko, to byl teprve průser. |
|
|
J. Jančura 27.8.2019 10:27Jedna připomínka SSSR udělalo Polsku to podobné, jako Polsko nám po obsazení ČSR Německem - obsadilo velkou část našeho Slezska a některé místa na Slovensku. Po neúspěšném jednání SSSR s Británií a Francií věděl Hitler, že má volné ruce pro napadení Polska, což by provedl i bez smlouvy ze SSSR. To se potvrdilo tím, že západní mocnosti Polsku po jeho napadení nijak nepomohly. |
|
|
R. Szewczyk 27.8.2019 10:44Re: Jedna připomínka čili británci mněli např Indii, což je v pořádku, ale není v pořádku že Hitler chtěl Polsko, zajimavé pojetí,ha ha ha |
|
|
M. Prokop 27.8.2019 11:02Re: Jedna připomínka Nic pěkného to Slezsko ze strany Polska nebylo, fakt je, že to bylo sporné území, s velkou polskou menšinou. |
|
|
V. Novák 27.8.2019 13:57Re: Jedna připomínka ... a sovětský zábor Polska se týkal sporného území s velkou běloruskou a ukrajinskou VĚTšinou. Jak ostatně konstatoval už lord Curzon, když stanovoval "svoji" linii na národnostním základě. Na kteroužto linii se mu vypískovali jak Poláci, bolševici, vždy ti, kteří zrovna měli navrch. |
|
R. Gramblička 27.8.2019 10:25Nějak mi tam chybí okolnosti, které vedli Stalina k podpisu onoho paktu. Okolnosti, které si západní demokracie za rámeček nedají. O tom se ale v článku nepíše. Vizte vyčerpávající článek: https://slobodnyvyber.sk/dnes-si-pripominame-zaciatok-druhej-svetovej-vojny/ |
|
|
R. Szewczyk 27.8.2019 10:19hm zdraví vážené přítomné, považovat megakolonialní velmoce Francii a Británii za demokratické země může jen fachidiot a to i bez toho fach, například frantíci demokraticky zvládli Alžír a Vietnam, Británci povstání Maud atd, ha ha ha |
|
|
F. Navrátil 27.8.2019 8:59Dvě připomínky Autor zapomněl ve svém článku sdělit, co bezprostředně předcházelo podpisu dohody Ribbentrop-Molotov. Jak byla vedena jednání mezi Sovětským svazem, Velkou Británií a Francií a proč neúspěšně skončila. A za další. Pokud si klade otázku, proč západní spojenci dovolili Stalinovým armádám postup do Evropy, měl by na ni odpovědět. Zatímco USA chtěly zahájit invazi do Evropy již v roce 1943, Churchill si vyvzdoroval invazi do Afriky (Torch) a postup na "měkký podbřišek Evropy", spojený s vyloděním v Itálii. Pokud by zvítězilo stanovisko amerických politiků a generálů, pak by se armády spojenců nesetkaly na Labi, ale někde na Visle. Zajímavé je, že politizující historici považují Roosevelta, který chtěl zabránit postupu komunismu do Evropy, za vstřícného Stalinovi, a prezentují Churchilla, který jim to umožnil, za kovaného odpůrce komunismu. |
|
|
M. Prokop 27.8.2019 9:05Re: Dvě připomínky Jednání skončila neúspěšně proto, že západní spojenci nemohli Stalinovi slíbit kus Polska, na rozdíl od Hitlera. Invaze do Itálie i do Normandie byl prostě kompromis. Je dost otázka, zda byla invaze do Normandie v roce 1943 technicky možná. Některé okamžiky v Africe i Itálii signalizovaly, že vycvičenost vojáků USA nebyla dostatečná. Roosevelt možná chtěl zabránit postupu komunismu do Evropy (IMHO o dost méně, než Churchill), ale prakticky pro to moc neudělal. |
|
|
F. Navrátil 27.8.2019 9:17Re: Dvě připomínky Západní spojence zastupovali nekompetentní podřízení úředníci (britský dokonce neměl ani pověření k jednání), kteří neměli oprávnění k podpisu jakékoliv dohody. Jednání mělo spíše charakter sondáže s cílem dostat do konfliktu Německo a Sovětský svaz. Jak by situace vypadala i po podpisu dohody, to můžeme vidět na naprosté nečinnosti Francie a Velké Británie při napadení Polska. Invaze do Itálie nebyla kompromisem, ale velkou chybou Churchilla, který trpěl obsesí nepřímých operací a komplexem z porážky v dardanelské operaci za první světové války, kterou svojí strategickou neschopností způsobil. Vylodění v Normandii v roce 1943 by bylo podstatně snadněji, než o rok později. Němci v té době krváceli u Kurska a na pobřeží Francie nestála opevnění. V případě vylodění v Normandii by se stejně musel wehrmacht stáhnout z Afriky. |
|
|
J. Slavíček 27.8.2019 11:30Re: Dvě připomínky Domnívám se, že to nebyla chyba Churchilla. Churchill pouze bez ohledu na cokoliv hájil zájmy GB. |
|
|
F. Navrátil 27.8.2019 12:14Re: Dvě připomínky Souhlasím. Tím se dostal do konfliktu nejen se Stalinem, ale i s Rooseveltem, protože i USA měly zájem na likvidaci koloniálních říší ve prospěch svobodného obchodu. |
|
|
M. Prokop 27.8.2019 12:55Re: Dvě připomínky Jo, takhle to sověti vždy vysvětlovali, to taky ještě pamatuji. |
|
|
V. Novák 27.8.2019 13:28Re: Dvě připomínky A? |
|
|
R. Gramblička 27.8.2019 10:28Re: Dvě připomínky přečtěte si prosím článek na mnou uvedené adrese výše. |
|
|
P. Portwyn 27.8.2019 11:55Re: Dvě připomínky Když jsme u toho, Churchill se chtěl vylodit na Jadranu a postupovat na Vídeň (tudíž i na Prahu). Američané to odmítli, naopak prosadili vylodění v jižní Francii (operace Anvil). V roce 1943 USA neměly v západní Evropě prakticky žádné vyloďovací čluny. Invaze nebyla připravena. Také bylo (slovy G. Perreaulta) třeba počkat, "až Rudá armáda pustí žilou Wehrmachtu". Jediná německá tanková divize navíc by mohla 6. června smést vylodění do moře. Německým divizím zabránila zasáhnout dezinformační kampaň vedená převážně Brity, která ale potřebovala čas. Churchill byl především realista, který žil tehdy. O Stalinovi si iluze nedělal, nicméně mu bylo jasné, že útok Německa na SSSR Británii nesmírně odlehčí. |
