M. Prokop 13.5.2016 8:52

To se Křečkovi zrovna moc nepovedlo.

Británie sice s Německem uzavřela smlouvu, to ano, ale v té smlouvě nebylo nic o podpoře Německa, kterou SSSR provozoval od dvacátých let nepřetržitě, ani o útoku na jiné země, kterých se Sovětský svaz s Německem dopustily o chvíli později.

Tu smlouvu asi Británie uzavírat z dnešního hlediska neměla, ovšem v tehdejší době je dost pochopitelná, chtěla udržet mír.

Bez přátelského Sovětského svazu, dodavatele a podporovatele, by Hitler válku rozjet nemohl.

Z věci plyne poučení, neustupovat agresorům, podpoří to jejich chuť k agresi. I na Ukrajině, třeba.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Valenta 13.5.2016 8:48

Křečkův bolševický flašinet.

Takže Rusové jsou vlastně hrozně hodní, že nezabrali Polsko rovnou celé a za smlouvu s Hitlerem chudinky vůbec nemohou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Sedláčková 13.5.2016 8:20

Re: Zajímavý článek

Souhlasím s Vámi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Florner 13.5.2016 7:43

Zajímavý článek

V případě Československa se úplně nedá mluvit o výměně okupace Německé za okupaci Sovětskou, protože Sovětská armáda se z území ČSR stáhla ještě v roce 1945. Tudíž oficiálně tu nebyla ani jedna okupační noha a zhruba do roku 1947 si ČSR mohla relativně nezávisle řídit o svou zahraniční a hospodářskou politiku, i když se všechno stejně konzultovalo s Moskvou. O definitivním podřízení se SSSR rozhodla nabídka Marshallova plánu a Masarykova prohra v marijáši s Gottwaldem (a Stalinem). Z toho dovozuji, že narozdíl od jiných států ČSR byla skutečně osvobozena Rudou armádou, nikoliv Rudou armádou obsazena (i když k obsazení "přáteli" nakonec došlo). I s přihlédnutím k faktu, že Rudou armádu netvořili jen Rusové, je pak vzdání cti a uctění památky padlých minimálně věcí slušnosti.

Předválečné i válečné dohody mezi SSSR a Německem a rozdělení Evropy bych do osvobození netahal už vůbec. SSSR a Německo nejspíš měly přátelské vztahy a notovali si a vzájemně se inspirovali při likvidaci nepohodlných, nicméně stejně bychom mohli trpět nevraživostí vůči Francii, Británii a Polsku, že nás prachsprostě zradili a prodali Hitlerovi výměnou za příslib vlastního bezpečí. Paradoxní je i to, že pokud by Hitler nepřepadl SSSR, nic jako Češi, Moravané a Slezané už by možná neexistovalo a "spojencům" ve Francii a Británii by to bylo úplně jedno (nebylo, mnuli by si ruce, jak ten oheň pod kotlem nestability střední Evropy s Hitlerem pěkně uhasili...toliko k tématu Západní humanity a dodržování dohod v první polovině 20 století).

Co z toho vyplývá? Jedině poučení, že pokud člověk (národ, země) může na něco a někoho spoléhat, pak vždycky zejména sám na sebe (a někdy jedině). Že v kritických chvílích bude vždycky každému bližší košile než kabát. A že teorie her platí i pro politiku, včetné té mezinárodní. Pokud si to uvědomíme a vezmeme to s rozumem, nebudeme mít s uctěním památky jakýchkoliv vojáků, kteří trpěli a krváceli proto, abych si o tom dneska mohli povídat, nejmenší problém.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lancik 13.5.2016 7:36

Re: Curzunova linie

Pan Krecek vydava Curzonovu linii za "mezinarodne uznanou hranici". Kdyby se podival na Wikipedii zjistil by, ze to byla ve skutecnoti jen lordem Curzonem navrzena linie primeri pote co po "Zazraku na Visle" Polaci hnali Rusy svinskym krokem z Polska ven. Curzonova linie se stala tim za co ji oznacil S. Krecek az o 25 let pozdeji na jaltske konferenci kdy ji uznaly vitezne mocnosti za mezinarodni hranici. Konference v Jalte byva take oznacovana za "polsky Mnichov", "O Polsku bez Polaku".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 13.5.2016 7:22

Re: To číselné srovnání

Račte si prohlédnout dokumentární záběry jak vypadal příjezd nacistu do Prahy v devětatřicátém a jak vypadala bratrská pomoc tamtéž v osmašedesátém. Čím si vysvětlíte rozdíly? Mimochodem okupace je okupace. V každém případě. Myslíte , že bratrská pomoc CCCP Afganistánu, se nějak významně lišila od té kterou nám poskytl Hitler?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 13.5.2016 7:15

Re: No to je gól

"Vpadl do zad" Nějak se pozapomíná , že tím třetím do party bylo kupodivu i Slovensko, které těsně před tím mobilizovalo a poslalo proti Polsku tři divize v počtu přes padesát tisíc vojáků, včetně letectva. Nikdo další, se už nepřipojil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 13.5.2016 7:08

Curzunova linie

Ad Curzova linie. Ještě by nám mohl pan Křeček vysvětlit, jak je možné , že jistý Tuchčevský i se svými atrjády dostal od Poláků nakládačku u Varšavy. Tam také ležela Curzonova linie? A kde se tam tehdy po první světové Rusové vlastně vzali? A ještě by stálo za to připomenout kolikrát v historii už si Polsko mezi sebou rozdělili tzv. vítězní "osvoboditelé". Poláci také mají paměť. I když sami mají svého másla na hlavě také dost. K.H. Borovský se kdysi vyjádřil , že "Boj Poláků s Rusy, není boj beránka s vlkem , ale souboj dvou vlků. Poláci jsou jako Rusové. Jenom se svázanýma rukama"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Trick 13.5.2016 7:04

Vasil všechno sprasil

Pakt Chamberlein - Hitler a Mnichov, to vše bylo vrcholem demokratické politiky.

Vasile, Německu dodávaly i USA i Švédsko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Trick 13.5.2016 7:01

To číselné srovnání

je skutečně trumf nad trumfy. Takže německá okupace byla proti ruské procházka růžovým sadem, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

B. Brousková 13.5.2016 6:31

Re: Všem jsme odpustili, jen Rusům ne.

"Nedokážeme ani odpustit " ?.Zdalipak to není rozdílem mezi slovy "osvobodit " a "zabrat " či později dokonce i "okupovat" ? Se vším co k tomu patří. Podobně nás "osvobodil " i Hitler v devětatřicátém. Stačilo mu k tomu třista tisíc "osvoboditelů". Těch "bratrských" v osmašedesátém bylo přes půl milionu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mohorita 13.5.2016 6:15

No to je gól

Rudý bolševik si ztěžuje, že se věci nazývají pravými jmény. Takže: 1. SSSR podepsal s Německem nejenom pakt Molotov Ribbbentrop s tajnou doložkou, kterou si rozdělil střední v východní Evropy. 2.Německo-sovětskou smlouvu o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie z 28. září 1939 a 3. sadu ekonomických smluv, na základě kterých Stalin dodával Ádovi suroviny nezbytné k vedení války proti Západu.

Závěr: mezi 23.8.1939 a 22.6.1941 byl SSSR minimálně přítelem Hitlera. No a spojencem se stal tím, že Polákům vpadl 17.9.1939 do zad.

Nechť žije proletářská revoluce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 13.5.2016 3:59

Všem jsme odpustili, jen Rusům ne.

Je napsáno v článku.

Spíš bych řek, že všem co nás zradili, dnes lezeme do prdele, jen těm Rusům nedokážeme ani odpustit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Babička 13.5.2016 3:28

poznámka

No Chamerlain si myslel, že Hitler je přítel a chce své, no a pan Křeček náš Chamberlain si myslí že rusko bylo a je náš přítel a chtělo a chce své.

• reagovat
• nahlásit příspěvek